Songs Of Faith And Devotion - Svatý grál či nádoba plná hněvu?
Roku 1992 napsal Martin Gore písně, které Depeche Mode možná zajistily nesmrtelnost, možná znamenaly jejich konec, písně, které byly o rok později vydány na albu, které připravilo velký šok pro všechny fanoušky této skupiny. Elektronickou čistotu černých oslav skupina nahradila rockovou nahrávkou. Album se začalo prodávat od půlnoci 22.3. 1993 i v Praze a pamatuji jak sem čekal v prodejně desek dokud nezazní i úvod druhé skladby, abych zjistil zda aspoň něco zůstalo zachováno z elektronické krásy.



Názory Devotees (48)
chmelko
1 26. február 2007 o 10:00
pecka článok, díky dangerous..
moj prvá dojem na SOFAD?
pamatam si ako dnes, ked som sedel vo svojej detskej izbe a učil sa štýlom, zapnutá TV a na ušiach radio:-)))
no a zrazu v studiu kontakt pustili nejakeho vlasatého potetovaného maníka, tak som tomu vobec nevenoval pozornost, až ked sa objavil Martin a ja vykríkol..čo tam ten robí???
zapol zvuk a už to išlo I fííííl you:-)))
Dangerous
2 26. február 2007 o 10:16
to chmelko: ale I Feel You jsem zachytil podobně
) ráno ve studiu 6 na ČT a taky sem poznal až Martina, vyskočil sem a zvuk dal max
) 
Můj názor na SOFAD je teď úplně opačný, ale když sem to slyšel poprvé byl sem vážně zklamaný.. teď bych skladby I feel you, Walking, Mercy, Higher Love a obzvlášť In your room a Rush dal do své první desítky vůbec nejoblíbenějších písní
Ringo
3 26. február 2007 o 10:17
Porad delali neco, co nebylo pro ne obvykle a spise jim bylo proti srsti, byli na sebe nasrani a snazili se pripodobnit nekomu jinemu a taky svetovemu trendu. Rekl bych ze ta snaha podobat se nekomu velkemu byla nesmyslna a spise bych ji chapal u kapely, ktera usedla poprve v zivote do studia a premylsela nad tim, co vlastne budou hrat. A presne tohle udelali DM v 93 a chovali se jako by se videli poprve. Kam az muze velika kapela ktera ma za sebou hity jako Blasphemous Rumours, Stripped, Never Let Me Down Again, Strangelove, World In My Eyes, Personal Jesus a Enjy The Silence spadnout…Velka kapela, plna slavy, defakto urcujici moderni hudebni trend se najednou chova jak neumetelove, kteri hledaji zvuk a potrebuji se podobat nekomu, kym nejsou a ani to nemaji vlastne zapotrebi. Skoda. Ale album nakonec vypotili hodne dobre.
chmelko
4 26. február 2007 o 11:40
SOFAD zostane pre mna niečím very special..myslím, tiež, že to bolo aj obdobie vrcholu Antonovej vizualizace..
alanaw
5 26. február 2007 o 12:29
začiatok zlý koniec dobrý...aj keď to vyzeralo dosť o nespolupráci, každý žil v tom svojom kúsku sveta, toto album stálo a stojí za to….oni sú jedineční skutočne tým, že nič a nikoho neopakujú a do hudobného sveta vnesú úplne novú “dimenziu” a pritom v jadre zostávajú starý dobrý DM…....
Zero202
6 26. február 2007 o 12:40
chmelko.. pravda Anton sa ako na SOFAD albume, singloch ci stage designe riadne vysantil.. a poviem, ze uz viac sa od neho asi nedockame :-(
podla mna najkrajsie balenia singlov a famozne podium .. niet co dodat.
Kedze to ale asi aj vyzeralo na koniec DM, tak do toho vlozil dost zo svojich sil.
Predsa len.. nepripomina vam klip k In Your Room nieco ako rozluckovy? (pouzite namety su v nom aj z inych klipov)
alanaw
7 26. február 2007 o 12:47
možno to bol jeho zámer, ukázať ich ako celok, keďže doslova každý fungoval sám za seba…
Dangerous
8 26. február 2007 o 12:50
to Zero 202: ale jistě, sám Corbijn přiznal, že nevěřil, že Dave přežije, proto takovéto ztvárnění klipu.. retrospektiva+elektrické křeslo….opuštěné nástroje….
Dangerous
9 26. február 2007 o 13:00
Anton Corbijn said the video was a retrospective at the work he had done with Depeche Mode. He said he made it that way because he was sure Dave Gahan (the lead singer) was going to die before Depeche Mode could release more songs….
macadm
10 26. február 2007 o 13:58
Tak isto aj môj prvý kontakt s I FEEL YOU bol taký istý.Presne sa na to pamätám.Sedela som pred televízorom a dávali tam videoklipy. Už som to chcela vypnúť, keď som tam zbadala dlhovlasého, chudého a zarasteného mladíka a zamyslela som sa” do kelu, koho mi to pripomína”. Zdalo sa mi to povedomé, tak som do tej telky hľadela a hladela a potom to prišlo. Spoznala som Martina. To čo vtedy cez mňa prebehlo sa nedá opísať slovami.Celá som sa triasla a po tvári mi tiekli slzy.Už som nevnímala ani tú hudbu.Mama vtedy došla za mnou a preľaknutá sa ma spýtala ” čo sa stalo, prečo plačeš”?Nebolasom schopná nič povedať , len som ukázala na televízor a až po dlhej dobe vyšlo zo mňa"to , to je nový depeš , to nieje pravda , ony sú tu, po tolkých rokoch"A trvalo mi hodne dlho, kým som sa vnútorne s tým dokázala vyrovnať” sú živý a sú tu z novým albumom ktorý ma úplne pohltil”. A potom to už išlo, boli pre mňa ako bohovia, vlastnoručne som si ušila štólu s nápisom DM presne takú istú aká bola v “I FEEL YOU” a nosila som ju všade. A pravdaže veľa ľudí to nechápalo. Ešte že rodičia ma v tom nebrzdili a chápali ma.
Aj teraz po toľkých rokoch, sú to pre mňa veľmi silné emócie, a pri písaní tochto článku zažívam niečo také aké som zažívala aj v tedy.
Ďakujem, ďakujem a ešte raz ďakujem!!!!!!!!!!!!! :cry:
tesla100
11 26. február 2007 o 15:28
no ja si taky pamatuju IFY na CT, nicmene v tej dobe jsem toho o DM jeste moc nevedel, moc me to teda nevzalo… dost jsem ale v tej dobe poslouchal Ocean… DM na me dolehly az asi o rok pozdeji (94/95) s tim, ze muj favorite album byl Violator, coz se casem zmenilo a uz dlouho je to jednoznacne SOFAD se vsim, co k tomu patri (hlavne koncerty)... mj souhlas ze Corbijn byl v tej dobe s DM na vrcholu, pro me je to vrchol jejich tvorby, to co nasledovalo uz me moc neoslovuje, bohuzel :(
macadm
12 26. február 2007 o 16:15
Pre mňa jednoznačne “SVATÝ GRÁL”!!!!!!!!!!
macadm
13 26. február 2007 o 17:14
Nahrávanie SOFAD bolo riadne peklo. Bola to skúška ohňom. Každý z nich bol riadna kôpka nervou, tykajúca bomba, ktorá mohla vybuchnúť a všetko mohlo skončiť.Obdivujem všetkých , že aj pod takým tlakom nahrali možno najlepší album.Martin pod tlakom napísal perfektné songy a Dave tá kôpka plaziacej sa kože vedel omnoho viac precítiť tie texty. Išlo to z neho úplne samo, nemusel sa ani snažiť. Mám povedať ,že v tomto prípade drogy mu pomohli hlbšie precítiť tie texty? Pre mňa strašná predstava, ale asi to naozaj bolo tak.A najlepšie čo mohol Alan spraviť ,tak to sadnúť si za bicie.
Myslím si že to ako boli od seba strašne vzdialený a uzavretý vo svojom svete im pomohlo k dokonalosti. Splnilo sa im to, čo si želali všetci na začiatku.Spraviť lepší album ako bol Violator.
Lukas Rosprim
14 27. február 2007 o 09:36
Mé překvapení z prvního shlédnutí klipu I Feel You bylo podobné jako u většiny z vás. Také si pamatuju jak jsme se s kámošema sešli u prodejny z CD a udiveně hledeli na na obal právě koupené MC kazety (na CD jsem tenkrát neměl), bylo mi zhruba 15 a už 3 roky jsem byl fanatický fanoušek DM. Jakákoliv jiná hudba byla pro mě špatná. Myslím si, že právě album SOFAD mě jako fanouška ovlivnilo nejvíc, tím nechci, že je to nejlepší album, ale ukazuje kapelu v největší nahotě a i ze špatných stránek. Také následný vývoj kapely byl pro mě velmi důležitý. Stal jsem se dospělým a začal poslouchat spousta jiné muziky, mnohdy i na hony vzdálené hudbě DM. Do dnes se ale považuju za oddaného fanouška, zkrátka proto, že při poslechu DM hudby mám stejně mrazivé a palčivé pocity, jako právě v této době, kdy jsem si urovnával pohled na svět. DM, ale i jiné kapely my v tomto velmi pomohli. SOFAD mám rád pro syrovost a obnaženost, ale precisnost zvuků. Také se myslím, že Walking…, In Your Room či Higher Love patří do top 10 skladeb DM.
Dangerous
15 27. február 2007 o 10:22
Dnes s odstupem si také myslím, že je to Svatý grál, album, které jim zajistilo nesmrtelnost. Dokonce z něj čerpali i pro další úspěšné desky ULTRA a PTA. Před natáčením Exciteru trvrdili, že chtějí navazovat na Violator a moc to nepovedlo..
Ringo
16 27. február 2007 o 10:59
DANGEROUS: tak v Ultra nevidim po hudebni strance ani kapku z SOFAD. Je to diametralne odlisne album. Absolutne jiny elektronicky sound, naprosto odlisny zvuk kytar i bicich.
Dangerous
17 27. február 2007 o 11:54
to Ringo: Cože?? Kde máš třeba v Rush (či v Higher Love..) kytary?? Songs of Faith and Devotion není přece čistě rock ´n´ rollové album!!!!!!!!
Podle mne skladby jako Barrel of a Gun, Useless, Insight dokonce i Freestate a Home odkazují na SOFAD!
alanaw
18 27. február 2007 o 12:15
Substance242: tak s tým sa dá súhlasiť, ja tiež zisťujem, že po 22 rokoch svojej “závislosti” na DM vždy po vypočutí skladby, ktorú počuješ snáď na stý krát, objavím nový zvuk ...a teším sa ako malé dieťa:-)))
Ringo
19 27. február 2007 o 12:33
DANGEROUS: textove mozna, hudebne to tak necitim. Nepsal jsem jen o kytarach, psal jsem o elektronice a bicich.
chmelko
20 27. február 2007 o 12:54
Ringo a čo tak porovnat napriklad insight a higher love?
Dangerous
21 27. február 2007 o 13:05
to chmelko: jo, skvělý postřeh, díky!
Ringo
22 27. február 2007 o 13:17
CHMELKO: typove ano, zvukove nikoliv.
tesla100
23 27. február 2007 o 13:26
no, ja bych teda taky po zvukove strance ULTRA a SOFAD vedle sebe nestavel… ULTRA neni spatny album, z tech co prisly po SOFAD ho mam asi nejradsi, ale SOFAD je nekde uplne jinde, ta kouzelna atmosfera se uz proste znovu neobjevila… :(
chmelko
24 27. február 2007 o 13:34
tesla100: presne, stale mam pocit, že SOFAD je tak nejako fikane zašumeny..viete čo tým myslím, tak tajomne zafarbeny..ultra pri nom pre mna posobi omnoho čistejšie, krištalickejšie..
chmelko
25 27. február 2007 o 13:36
nezabudajte ale, že až na par vynimiek dm používa pre každé nahrávanie uplne iné zariadenia..preto sa nedá porovnavat zvukovo, ale atmosferou..a napriklad taku insight si dokažem v poho predstavit na SOFAD..
Ringo
26 27. február 2007 o 13:51
CHMELKO: Insight je hlasove prilis cista na to aby mohla byt na SOFAD:-)
chmelko
27 27. február 2007 o 14:00
Ringo:pred ULTROU začal Dave využívat toho svojho hlasového učitela tak je to určite kvoli tomu, až na barrel je to velmi čisté album, to je pravda…
Dangerous
28 27. február 2007 o 14:09
já nevím, třeba u Barrel či Useless je ta naprosto identifikovatelné typické zabarvení Gahanova hlasu.. ale u těch pomalejších se skutečně snaží o čistý zpěv.
to tesla100: tak kouzelná atmosféra tam nemůže být, Dave totiž už přestal malovat
))
Ringo
29 27. február 2007 o 14:10
CHMELKO: co se tyce vyssi Davove podoby v takove te ciste podobe, tak takova Freestate, to je mnamka + sloky v Its No Good. Co se tyce drsnych hlubokych poloh, tak tam exceluje Useless a refren Its No Good. Love Thieves, to je taky lahudka, i kdyz z ni mam takovy pocit odevzdanosti, kdy Dave zpiva jako by se z neceho kal a litoval svych cinu:-) Ultra neni prevratne album, ale je to depesacka lahudka, ktere od nich ted ocekavam po te, co je jasne ze svuj vrchol nejspise uz neprekroci. LHavne ne zadne Excirterovske experimenty.
Ringo
30 27. február 2007 o 14:11
*vyssi Davove hlasove podoby tam ma byt
tesla100
31 27. február 2007 o 14:51
2 dangerous:
to nebylo malovanim, ale meditacema se svickama
chmelko
32 27. február 2007 o 14:53
a nad tou svíčkou lžíce:-)
Dangerous
33 27. február 2007 o 14:53
a na lžičce asi dětská kašička, že?
)
macadm
34 27. február 2007 o 18:24
Na porovnanie som si pustila obidva albumi a ULTRA sa mi vidí naozaj ako čistejší a uvolnenejší čo sa týka Davevovho hlasu. No ani sa nedivím že pri SOFAD to bolo iné“zatiahli sa nad nimi ťažké , čierne mračná”.
macadm
35 27. február 2007 o 18:31
Ten nadpis k článku sa vydaril, len tam nemusel byť ten “?” Ten nadpis si sám odpovedal, pretože obidve možnosti sú správne:
-pre nás jednoznačne “svätý grál”
-pre DM pri nahrávaní jednoznačne “čaša plná hnevu”
Tinka
36 27. február 2007 o 21:37
DM som zacala pocuvat trocha neskor a SOFAD bolo uplne prve cd,ktore som od nich pocula.prave kvoli tomuto uzasnemu cd som ich zacala milovat….nech si hovori kto co chce,podla mna je to to najlepsie,co DM za tie roky vytvorili…
TomCZ
37 28. február 2007 o 19:17
SOFAD byl do této doby jejich vrchol…...
Ado
38 5. marec 2007 o 22:04
SOFAD - to boli zimomriavky. Po prvom počutí na originál kazete, ktorú som si kúpil v deň svojich menín 23. marca pred 14 rokmi (ach, to letí) som doslova šalel. Celkom iná tvár Depeche Mode - neskutočne osobné vyznania v Condemnation, úžasné Daveove vokály v Mercy In You, temnota a zároveň nádej v In Your Room, takmer EBM v Rush, sláčikové pohladenie One Caress, no a metafyzika Higher Love. Bolo jasné, že refrén Walking In My Shoes mi v ušiach bude znieť ešte celé mesiace. Potom prišli úchvatné videoklipy, asi vôbec najlepšie B-čko My Joy. Je to nádoba plná hnevu, ale zdravého hnevu, ktorý z nich vykypel a oni ho pretavili do týchto tónov. U mňa najlepší album DM, najosobnejší, aký kedy vydali.
Dangerous
39 6. marec 2007 o 09:10
to Ado: moc hezky napsané, vážně...
deepspace101
40 7. marec 2007 o 13:18
K SOFAD můžu napsat jediné - nic lepšího jsem v životě neslyšela. Dodnes nechápu, jak mohli DM v tak nešťastné atmosféře natočit něco tak úžasného a po všech stránkách perfektního. Celé album mi přijde jako temnota v dokonale přesném poměru prostoupená paprsky světla - jako když člověk po dlouhém hledání konečně spatří záblesk naděje. Texty mě už od první chvíle ohromily, protože mi vyloženě mluví z duše. Takové Condemnation, WIMS, Mercy In You… v každém z nich nacházím kus sebe. A In Your Room je má nejoblíbenější písnička vůbec.
Pro DM to asi nebyla zrovna nej doba, ale to se stává, hudebníci jsou ostatně taky jenom lidé, chybující stejně jako my ostatní, a nakonec z toho nevyšli nejhůř. Alan sice odešel, což mě nikdy nepřestane mrzet, ale na druhou stranu DM pokračují dál, Recoil taktéž, a vede se jim oběma dobře, Dave se dokázal osvobodit od drogové závislosti a já pevně věřím, že mu to vydrží. Snad je jen škoda, že vztahy v kapele zůstanou nejspíš jejich temným obdobím poznamenány už napořád.
Každopádně, SOFAD pro mě je a vždycky bude balzám pro uši i pro duši, protože DM prostě vědí, co potřebuju, když mé srdce krvácí
Alizza
41 10. marec 2007 o 20:18
no to fakt z toho vyplyva, budem citovat z jedneho clanku, ktory som tu citala, ze “cistota je iba svetlejsim tienom spiny”. to je fakt.
macadm
42 13. marec 2007 o 19:14
Ivkosky:velmi pekné prirovnanie. Páči sa mi to;-) .
Dangerous
43 22. marec 2007 o 14:44
Dnes je to přesně 14 let co světlo světa uzřelo právě toto album…
Jakub73
44 29. marec 2007 o 01:23
Někde sem ztratil svý starý poškrábaný CD SOFAD s odrbaným bookletem, mám jen live album. Tak dlouho jsem Songs neslyšel! Si to album budu muset pořídit. Pro mě je posledním z trojice jejich po sobě jdoucích nejlepších alb.. i když mám rád Ultra, tak prostě Alan a jeho přínos kapele už v další tvorbě chybí. Po producentský stránce považuju SOFAD za Alanovo (a Floodovo) nejvyzrálejší a nejdotaženější dílo! Většina geniálních děl pop-music se narodí buď neplánovaně v naprosté spontánní rychlosti, nebo za velkých bolestí z problémů, napětí a nejistot. A to je případ Songs. Walking In My Shoes považuju za jednu z nejkrásnějších skladeb všech dob! Higher Love zase patří k nejlepším pomalým písním od DM! Nádherná atmosféra, úžasná melodie. Takže Songs určitě ano a 5 hvězdiček!!!
Jakub73
45 29. marec 2007 o 01:25
joooo a taky si pamatuju přesně na svůj první poslech Songs ... ten pocit, že poslouchám nové album od DM. Úplně to vidím! Svůj pokoj, byla tma..
Wanna
46 27. júl 2007 o 15:37
o Songs Of faith And Devolution sa hovorí že je to najdepresívnjejšý album tejto kapely….. a pritotom mne vždy zlepší náladu….
Efka Gore
47 18. jún 2008 o 10:29
...SOFAD je úžasný... Je to ako chvíľka v temnomodrej miestnosti, kde si vlastne sám, a pritom je tam tá neopakovateľná DM atmosféra, je to domov vlastnej duše, kde nemusíš hrať žiadnu rolu a v podstate tam nachádzaš všetky svoje tváre, pozoruješ odtiene, ktoré vrháš na tie tmavé steny a vôbec Ťa to nezaskočí...jednoducho prijímaš všetko…
Zana
48 19. jún 2008 o 20:25
SOFAD je uzasny. Pamätam sa na sok, ktory som prezila, ked som si prvy raz vypocula I Feel You a videla klip na MTV. Platna je skvela, mam na nej vela oblubenych veci a moja srdcovka je Walking .... Aj klip, text, refren… proste pecka. In Your Room, Condemnation. O Higher Love ani nehovorim, ta sa mi spaja z koncertom v Prahe, este teraz mam zimomriavky, ked si na to spomeniem. Presne ako vtedy ..... Nadcasova vec a stale prudko pocuvatelna aj po tych rokoch.