Paralelní vesmír
Depeche Mode vydali první desku v roce 1981, ve stejném roce kdy se z planety Země vydal na svou dráhu první raketeplán v historii, v roce 1990 východní blok v Evropě zažívá první svobodné volby po desítkách let a Depeche Mode jsou ještě silnější než kdy byli s albem Violator.
V roce 1997 se kocháme pohledem na noční oblohu na níž září Hale-Boppova kometa, a Depeche stále nemizí do propadliště dějin, ač bez svého hlavního a geniálního zvukotvůrce, snaží se zvednout hlavu a pokračovat, daří se jim to s výborným albem Ultra. O osm let později skládá W. již podruhé slib amerického prezidenta a Depeche Mode se na něho škodolibě usmívají se svou písní John The Revelator a světu nabízejí album Playing The Angel… Jedna skupina, dvanáct alb, dvacet devět let, co všechno se během jejich existence již událo.. A tak se dá předpokládat, že tahle skupina už musí mít nějakou šablonu na úspěch a podle ní si pěkně v klidu doma v pokojíku sestavuje svá alba. Jenže je tu problém. Depeche Mode se totiž neopakují, s hrdostí shodili své staré úspěchy a staré desky ze stolu a přicházejí opět úplně noví.
"Kdo pozná tajemství zvuku, pozná tajemství vesmíru."
tibetské rčení
Doznívá outro alba Sounds of the Universe a já přemýšlím co ta uplynulá hodina měla znamenat. Jsem v rozpacích nebo nadšený? Jsem si jistý jen jedním, na seriozní hodnocení tohoto alba bude nutno několik dalších poslechů.. Začínám se pomalu a opatrně vracet v čase… Úvod desky začíná vysokým tónem, který má imitovat zvuk vesmíru a pomalu vchází do úvodní skladby.
IN CHAINS
Film začíná, zavřete oči, za pomalého Gahanova nástupu se postupně sbírají zvuky, bicí a neklidné kytarové riffy, píseň má zvláštní stavbu, Gahanův hlas je chvílemi naprosto omamný a skladba samotná hudebně vytváří atmosféru postupně stupňujícího se napětí, naprosto chápu, že Depeche Mode chtějí tuto píseň zařadit na úvod koncertních vystoupení,je v ní něco monumentálního, prolíná se v ní spousta zvuků a nápadů, úžasné Goreovi podpůrné vokály, což je jeden z několika hlavních znaků celé desky.
HOLE TO FEED
Už na úvod agresivnější nástup Gahana než v demu, píseň rychlejší, zvláštní bicí, Dave předvádí svůj hlas v různých polohách což je další typický znak celého alba, opět Gorem hraný jednoduchý kytarový riff, píseň velmi chytlavá, se skvělými rozjezdy. Místy mi zněla až punkově.
WRONG
Všem dobře známý první singl z desky, já se stále nemohu Wrong nabažit, ideálně zapadá do sestavy alba, nic co by nepříjemně vyčnívalo z desky
FRAGILE TENSION
Více jak polovina skladby témeř identická s rough mixem, zvukově, ale mnohem lepší, vylepšená a zajímavější, opět naléhavý Gahanův hlas doplněný Gorem a přidaný povedený závěrečný přechod, zajímavá kytara.
LITTLE SOUL
“Moje malá dušička může zanechat otisk" velmi neobvykle provedený duet Gahan/Gore, téměř až v barovém stylu, asi nebude patřit k nejoblíbenějším, ale je to poutavé, se zvláštní, ale promyšlenou strukturou.
IN SYMPHATY
Hned po prvním poslechu jedna z nejlepších skladeb na albu, potenciální singl, pokud bereme, že třeba Wrong má též singlový potenciál, velmi mladě znějící Gahan, opět povedená konstrukce skladby, zajímavá melodie, chytlavá bassová linka.
PEACE
Tato píseň začíná refrénem již známým, melodie a stavba jsou poměrně velmi zvláštní, euforická nálada, připomíná mi něco ze 60.let, zvukově velmi bohatá, ale použité zvuky mi znějí hodně staře. Gahanův hlas opravdu v jedné chvíli přechází až ve fistuli, opět skvělý podpůrný vokál Martina Gorea. Pozoruhodný refrén, a zajímavé sloky, píseň o smíření samého se sebou. Přesto pro mne nejhorší píseň z prvního poslechu, myslím, ale že pro velké množství fanoušků bude od počátku hitem.
COME BACK
Vynikající atmosféra, tempo jako ve studio session verzi, skvělá kytara, Gahanův hlas jako by se na první poslech ztrácel pod hlukovým zvukovým podkladem, zde jsem velmi zvědavý na detailní poslech.
SPACEWALKER
Zvukový předěl, který se ani nedá nazvat instrumentálkou, kapela nemusela tuto stopu ani pojmenovávat, neurazí, nijak výjimečně však ani nepotěší, nezaujala mne.
PERFECT
"Everything was almost perfect", zpívá Gahan a má pravdu, chytlavé, mnohovrstvé, melodické, plné samplů, možný další adept na singl
THE TRUTH IS/MILES AWAY
Velmi, ale velmi chytlavý refrén, Gahanem proklamované “the truth is miles away”, sem nemohl dostat celý večer z hlavy, fantastický Gore na podpůrných vokálech, zajímavý točivý rytmus, opět skvělé zvuky a přechody.
JEZEBEL
Gore se od fanoušky milovaného Home, snaží nahrát podobně znějící skladbu, přitom jak silný byl ve skladbách typu The things you said či Sweetest Perfection, Jezebel sem čekal horší než je, je to taková poklidná volně plynoucí uspávací píseň, bez pompézního zvukového doprovodu ...
CORRUPT
Můj nejoblíbenější track alba, agresivní Gahan, skvělý text, množství zajímavých přechodů, množství samplů a zvuků, vše doplněné Goreovou kytarou. Album je zakončeno několikavteřinovým instrumentálním outrem použitým ze skladby Wrong Zvláštní synergie, zvláštní chemie mezi Martinem Lee Gorem a Davem Gahanem prostupuje celým albem Sounds of the Universe a to v tak silné míře, jako na žádném jiném albu této skupiny. Hlas Gahana je na albu k nalezení ve všech možných polohách a odstínech, dovede být silný a agresívní, aby vzápětí přešel do sametu a hned na to opět nabral sílu a temný nádech. Podpůrné vokály Martina Gorea jsou podle mne rozhodně nejlepší, jaké jsou na deskách Depeche Mode ke slyšení a objevují se výrazně téměř ve všech písních. Album je velmi rozmanité. Každá skladba je uchopena jiným stylem, jediné co je spojuje jsou zvuky analogových syntezátorů, vyspělá aranžmá a především prolínání hlasů Davea a Martina, to vše je zahaleno do velmi zvláštní atmosféry. Myslím, že po více posleších tohle bude jedno z nejlepších alb Depeche Mode, není to rozhodně deska do mainstreamu, dokonce bych to nazval album napsané pro posluchače, který je ochoten se do alba postupně nořit a objevovat, žádnou povrchní zábavu nečekejte. Autor: Dangerous 
Názory Devotees (44)
jozefst
1 23. marec 2009 o 12:34
Gagriel a Dangerous, vďaka za recenzie. Od vás sa to číta s iným pocitom. Je rozdiel, keď to človek číta od novinára, ktorý sa vypočutia nového albumu zúčastní skôr s povinnosti a kvôli náplni práci a stene sa mu, že ako tretí track zo Sounds of the universe recenzuje Suffer well. Obidvaja ste už načrtli, že to bude asi opäť niečo iné. Tak sa necháme teda prekvapiť.
insight
2 23. marec 2009 o 12:40
veru, aj ja som uz zvedavy, co to bude zac, tieto recenzie napovedaju, ze to bude velmi zaujimave.
Daniel79
3 23. marec 2009 o 12:41
Dangerous: proc jsi nevedel, jestli jsi nadseny? BTW jake jsou podle tebe hlavni slabiny alba?
Daniel79
4 23. marec 2009 o 12:42
...vlastne jsem se chtel zeptat proc jsi nevedel jestli jsi v rozpacich…
smartodm
5 23. marec 2009 o 12:53
huraaaaaaaaaaaaaaaaaaaa. dangerous, napisal si presne to, co som o tomto albume tusil. to, v co tajne dufam. to, co v kutiku duse ocakavam sa zrejme stane skutocnostou. snad to bude tak…
Beladona
6 23. marec 2009 o 13:24
To zní hodně nadějně.
Je to zvláštní. Už takovou dobu tu o desce i všech jednotlivých písničkách čteme, že mám pocit, že o ní vím skoro všechno a přesto vlastně vůbec nic.
Ale už se nám to blíží
Dangerous
7 23. marec 2009 o 13:30
to Beladona: Dovolím si osobní doporučení, 3 týdny před vydáním desky až do jejího vydání nečíst žádné recenze, neposlouchat žádná uniklé dema a rough mixy apod…..
Dangerous
8 23. marec 2009 o 13:35
to Daniel: to je jednoduché, čteš recenze, máš vlastní představy a pak si o něčem děláš mylný obrázek a ono je to vše úplně jinak,
a pak sedíš a říkáš, wow, takže tohle je ono, co já o tom napíšu a teprve až zpětně se ti vše vybavuje, během prvního poslechu se člověk příliš soustředí..
Beladona
9 23. marec 2009 o 13:39
dangerous: myslím, že je to výborný nápad. Po vašich recenzích věřím, že deska je dobrá. Teď už jen nechat jí na sebe působit jako celek a hlavně si to užít.
Daniel79
10 23. marec 2009 o 13:55
Beladona: mne ty recenze (vsechny, nejen ty od D a G) zas tak povzbudive nepripadaji…ja mam takovy postoj, ze jsem se uz dopredu smiril s tim, ze to album bude totalni katastrofa, takze muzu byt uz jenom prijemne prekvapeny…:-)
Dangerous: myslis, ze se da ocekavat kontroverzni prijeti SOTU ze strany fanousku…napr. jak tomu bylo v pripade Exciteru?
Dangerous
11 23. marec 2009 o 13:59
to Daniel79: myslím že nikoliv, tohle nemá s Exciter nic společné...
Navíc Exciter nebyl nejkontroverzněji příjímanou deskou Depeche Mode.
Pokud si to pamatuješ a poslouchal si tuhle skupinu a pohyboval se mezi jejími fanoušky, tak nejkontroverzněji příjímaným albem bylo v roce 1993 vydané Songs of Faith and Devotion
Beladona
12 23. marec 2009 o 14:07
Daniel79: Myslím, že DM jsou docela dobrá kapela a těžko by vydali “totální katastrofu”
Ani Exiter není špatná deska, jen nesplnila očekávání fanoušků.
Marten
13 23. marec 2009 o 14:12
diky Gabo a Dangi za Vase postrehy… Oba to mate celkem neutralne napsane a to se ceni. (o to vice, ze pro fanouska DM to musi byt dosti tezke) Podle toho co oba pisete pujde o album, ktere bude dozravat kazdym dalsim poslechem a to ja moc rad. Potesujici je i ta rozmatitost, slozite struktury skladeb atp. Uz abych si mohl udelat vlastni obrazek
Daniel79
14 23. marec 2009 o 14:19
Dangerous: jo to je pravda, SOFAD byl hodne velky sok. BTW hodne lidi dnes tuhle desku klade na vrchol, ale ja (i kdyz jsem jinak Wilderovec) jsem ji dosud uplne neprijal (ale zase treba Ultra se mi libi strasne moc).
No ale zpatky k SOTU: kdybys to musel prirovnat k nejake desce od DM, ktera by to byla? Samozrejme, jsem zaznamenal, ze se to velmi lisi od cehokoli co vydali, ale presto…
Daniel79
15 23. marec 2009 o 14:28
Beldona: DM maji “problem”, ze si svymi opravdu vynikajicimi alby z 80tych let nastavili latku strasne vysoko a ocekavani jejich fanousku jsou znacna. To, co by u jinych kapel bylo povazovano za vcelku zajimavou desku (napr. Exciter) je z pohledu (nekterych) fanousku povazovano za nesplneni standardu, resp. katastrofa.
Dangerous
16 23. marec 2009 o 14:36
to Daniel:odpověď je jednoduchá, k žádnému…
Btw.Ne všechna alba 80.let byla zase tak vynikající, na všech byly i slabší skladby a určitá nedotaženost. Na což si ostatně stěžovali i sami členové DM, až Violator byl podle nich velmi dobrý a k následné SOFAD zase Alan Wilder nepovažuje za úplně dotažené..,Důležité je, jakou ta alba přinášejí atmosféru a pocity, např. i když se na Black Celebration objevuje celkem zbytečný track s názvem Sometimes, přesto do celé koncepce a atmosféry desky skvěle zapadá
Daniel79
17 23. marec 2009 o 14:42
Dangerous: ano, Speak & Spell nebo A Broken Frame jeste nejsou uplne ono…:-)
Za opravdu vynikajici povazuju Black Celebration, MFM a Violatora. Ze Wilder nepovazuje SOFAD za uplne dotazene? Ja jsem teda zaznamenal jenom to, ze to album hodne chvalil…ale tak necetl jsem uplne vsechny rozhovory s nim…nebo ti to rikal osobne?
Tak jinak: je nejaka starsi pisen od DM, ktera by na to album mohla zapadnout?
Dangerous
18 23. marec 2009 o 14:52
to Daniel: která píseň by se tam hodila? No asi In chains, jo ta tam vlastně je, no tak potom žádná
Daniel79
19 23. marec 2009 o 14:58
Dangerous: chlape ty ses fakt na zabití
Strider
20 23. marec 2009 o 15:33
Tak tento cierno-biely obal by som k albu ihned prijal!
Marten
21 23. marec 2009 o 15:58
Dangerous jak hodnotis album (vim, ze jeden poslech je malo, ale i tak) po zvukove strance? V jake kvalite jste to poslouchali?
smartodm
22 23. marec 2009 o 16:11
ja mam strasne rad progresivne veci a vsetko, co sa akosi vymyka z “normalu”, z akehosi klise. pre mna vyzera sotu slubne. ak dM po takmer 30-tich rokoch aktivnej cinnosti dokaze, predefinovat vsetko, co od nich pozname, tak klobuk dolu.
o.t. : a aj gbp pekne slabne voci euru, tak sa mi objednka z uk pekne vyplati
Zenzucht
23 23. marec 2009 o 16:33
@Daniel79: Jakou jinou odpověď bys chtěl… Oba recenzenti uvedli, že nový materiál nelze přirovnat k žádnému starému a ty se pořád ptáš na stejně hloupý dotaz. A přesně jak říkáš, album se ti nebude líbit, i kdyby bylo sebelepší.
Flexible
24 23. marec 2009 o 16:56
ako tak rozmyslam tak si uvedomujem len jedno, ze nam chlapci z DM pripravili neskutocne dlhu “predohru” po ktorej by mal ako dufam prist aj neskutocny “hudobny orgazmus”...
))
uz to trva straaasne dlho, sa idem uz zase zblaznit /a to som uz bol kludny/...
uz tocim remixy Wrongu a zacinaju sa mi teda fest lubit, hlavne tie “Motorove” ale ani ten od “Directora Franka” nie je zly!!!
... its something wrong with me…???!!!
Gabriel
25 23. marec 2009 o 17:09
Flexible: Nejaky lamer zle pomenoval mp3 remixu Wrong. Ten, ktory sa ti paci sa vola spravne “Frankie’s Bromantic Club Mix” a nie “... Director….”
Marten
26 23. marec 2009 o 17:34
Flexible: remixy singlu Wrong taky huste tocim a rovnez jsem moc spokojenej - muj nejoblibenejsi je v soucasne dobe “caspa remix” - ten je hustej, ale celkove jsou velmi GOOD…
Zenzucht
27 23. marec 2009 o 17:54
Nejlepší je stejně RCDBong 38 8-) :-D
Strider
28 23. marec 2009 o 17:59
Ja uz som zo zufalstva zacal doma tocit aj Amy McDowel… To cakanie je hotovym utrpenim!
Monghi
29 23. marec 2009 o 18:19
vyborna recenzia a najvacsiu radost mam z absolutne poslednej vety…
dvestotri
30 24. marec 2009 o 11:55
Uz som to v nejakej diskusii spominal, ze by som si zelal album, do ktoreho by som navpadol hned, ale az po case.
toto vyzera nadejne
..inak skvela recenzia
Daniel79
31 24. marec 2009 o 12:22
Sorry, ale musim se smat, kdyz to tady po vas ctu. Jak muzete rict, ze je to skvela recenze, kdyz jste album zatim neslyseli? Nebo vas taky zaujaly ty pomatene slohove fuseriny, gramaticke horory a nesmyslne traktaty podprumernosti?
dvestotri
32 24. marec 2009 o 12:41
Boze !!!!!
Tu vobec nejde o gram.chyby a podobne. Tu ide o to, ze niekto je ochotny napisat svoje pocity a podelit sa o ne. Nebyt ludi ako Gabo, Dangerous, Monghi ..... tak taketo stranky nerobi nik. Je smutne, ked si to niekto nevazi.
A ano album som nepocul, ale paci sa mi styl, ako je napisana recenzia.
Daniel79
33 24. marec 2009 o 12:55
“paci sa mi styl, ako je napisana recenzia”
To uz je neco jineho.
Ale ted vazne, ta recenze podle me neni moc dobre napsana (a nema to nic spolecneho s tim, ze si o Dangerousovi myslim svoje), protoze lze lehce poznat, ze ji psal fanousek, navic je ten clanek zanrove nekde na pul cesty mezi popisem a recenzi. Clanek od Gabriela je o dost lepsi.
Ale z hlediska vesmiru je to asi jedno…
Dangerous
34 24. marec 2009 o 13:06
Daniel79: ale no tak, tebe už přece dávno nebere nikdo vážně...klidně se snaž léčit si svůj komplex, ale asi se ti to tady nepovede
Monghi
35 24. marec 2009 o 13:13
ty vole, Daniel… ty si uvedom, na akom si webe… nik tu od teba nepyta ziadne poplatky, ani nieco podobne, je to zalozene cisto na dobrovolnosti a ochote prispievatelov. Dangerous proste nasiel v sebe guraz a napisal to, co citil po prvom a zatial jedinom vypocuti albumu. Mohol sa na to vykaslat, tak ako by sa mohol vykaslat na preklad vsetkych tych rozhovorov,,, mas sancu chlape… po vydani albumu sem prispej so svojou recenziou a predved nam, ako sa ma spravna recenzia pisat. Som zvedavy, o com to bude a ako sa ti bude prijimat kritika, ked niekto na tvoje slova napise, ze to nema ani hlavu, ani patu a ze su to len blaboli rozjareneho fanusika
Gabriel
36 24. marec 2009 o 13:28
Ludkovia, upokojte sa. Ziadne osobne invektivy.
Dangerous
37 24. marec 2009 o 13:37
to Gabriel: já sem klidný, mne jen velmi irituje, že Daniel 79 píše bez diakritiky, to si čeština nezaslouží, nad tím bych si ukroutil hlavu…áááchjo
ivan
38 24. marec 2009 o 13:49
ja dakujem vsetkym co sem pisu recenzie, clanky a staraju sa o to, ze mame co citat.
smartodm
39 24. marec 2009 o 13:51
netreba na dotycnu osobu reagovat a skonci to samo
blueICH
40 24. marec 2009 o 13:56
Ja sa neviem “nabazit” podpriemernych fuserskych recenzii. Tu od Dangerous a Gabriela som cital tak po 3 krat. Inac secko naj k meninam Gabriel.
Night
41 24. marec 2009 o 15:42
Ďakujem obom za recenziu, za to, že ste sa s nami podelili o svoje postrehy a názory i za ostatnú vašu prácu, vďaka ktorej máme aktuálne informácie hneď k dispozícii.
To Gabriel: všetko naj…k meninám
tommy
42 24. marec 2009 o 17:32
jasne cítiť, že autor je dušou umelec, k tomu ten čierno biely cover albumu, tibetské rčení to ja môžem vždy (opäť som sa v niečom našiel) .
Chlape si k sežrání - vynikajúci úvod, fantastické jadro a grandiózne defilé.
Lepšie už nič nečítať, len čakať na veľký tresk.
PS. A tá tvoja trefná myšlienka v diskusii na margo Sometimes… Hmm The fire still burns.
Flexible
43 24. marec 2009 o 17:49
Sometimes je somentimes good, mne teda vobec nevadi, to skorej koniec albumu.
Chalani, dik za recenzie, tu gabovu som cital nevediac, kto to pise ale hned mi bolo jasne, ze niekto, kto to uz naozaj “pocul” a ze to nie je preklad z ineho zdroja, ale osobny zazitok niekoho z komunity z nasich zemepisnych sirok!
Prave mi z DVD frci SGR a ja si uvedomujem ako som ho ako prvy album od DM uz chyteny 12 rocny zasran pocuval, silaaa… a tiez verim vo velku silu SOTU, i hope!
Nech Ti Gabo veci vychadzaju co najviac podla predstav, vsetko dobre a dik!
Ringo
44 26. marec 2009 o 06:41
super recenze, uz se nemuzu alba dockat. Sakra jak nekdy cas fici raketovou rychlosti, tak ted mi pripada, ze se neuveritelne tahne:-)