Depeche Mode v Praze 15. 9.1998

Z toho Meet & Greet existuje aj video. Tam sa to pekne zvrhlo

vazne som o tom premyslal, ci by som vymenil, prvu druhu radu za meet and greet a uprimne hovorim nie..je az viac nez patrne ze ti Dave podava ruku pretoze musi,podpisuje sa ti a uz sa modli nech to mam za sebou a na fotke je 5 sek ako model..radsej si ich vychutnam na javisku

Boby:mne uplne stacil Alan..venoval nam casu az az…mozno ked uz budu na dochodku aj Dave pokeca o starych dobrych casoch

ja sa nedivím, že v tom čase nebol Dave veľmi ” naladení” tak ako v dnešných dobách, pretože je prevda, že Ťa to trochu nemusí baviť, pri podpisoch a pod, to že ťa každý porovnáva a pozoruje ako pod lupou ( s ohľadom na to čím prešiel )...skôr oceňujem odvahu a chuť postaviť sa na javisko a odspievať to…bola som na tom koncerte a veľmi živo si pamätám tú atmosféru takého oslobodenia a uvoľnenia, iste nedá sa to porovnať s Prahou 93, ale dokázal to a nám spadol kameň zo srdca, lebo sme vedeli, že sú späť...

Nevím jak na meet and greet ale na podiu mi Dave přišel šťastný, sice stále to byl drogový invalida, vynechával většinu rychlých pohybů, a pokud došlo na jeho otočky, byly výrazně kratší a míň koordinované, ale do zpěvu dával vše co bylo v jeho silách, a podle mne přímo zářil štěstím, když viděl odezvu publika.
Byla to neskutečná atmosféra, to co se dělo, když explodovala A Question of Time, prostě záchvat šílenství )
přesně jak to popsal Honza Dědek z Mladé fronty:
“Kotlem nejvěrnějších a nejdivočejších posluchačů byl tentokrát celý sál.”
Vlastně celý koncert se křičelo a zpívalo a nebo skandovalo “Depeš mód”! Vzpomínám jak sem svoje naprosto ochromené hlasivky, hned po koncertě musel zchladit studeným pivem… nádherný koncert

to dangerous :
nevím jak Ti mám poděkovat za tak nádherný popis a článek..

vidím, že máme naprosto, ale naprosto stejné pocity

tenkrát jsem slzel štěstím!!! budu děkovat do smrti za tento zážitek

už jsem to tady jednou psal…pro mne poslední klasický depešácký koncert, to co se dělo v T-Mobile aréně, kdo nezažil, neuvěří
od té doby, je polovina lidí jak na divadle…ale to bych se opakoval

nevím co bych dal za to, abych to prožil znovu

byl tam podobný rachot jako níže posílám link, nebylo slyšet vlastního řevu a zpěvu…přesně takto to tenkrát znělo a ještě více, chvílemi nešlo slyšet hudbu

http://www.youtube.com/watch?v=AIYyoB71Qjc

osobne som bol presvedceny ze sa vtedy jednalo o rozluckovy koncert…mozno preto sme tak sialeli..Dave vam mozno prisiel stastny..mne to viac prislo, takze panove, toto zo mna zostalo…ale uzijte si to…nastastie som sa mylil

Bol to moj prvy DM koncert a na ten sa nezabuda…Pri prvych tonoch Painkillera mi behali zimomriavky po chrbte a hoci som toho vela z podia z tej masy ludi kde som stal (a obcas iba na jedne nohe) nevidel, napriek tomu parti ten moj “prvy” k top zivotnym zazitkom.

Ach jo, někdo se dostane na Meet & Greet a ještě si stěžuje

...cííí, dostať sa tak na M&G a nerozchodim :DD
To by bolo vrcholný pocit šťastia…čomu by som ani neverila pri mojom skalopevnom pesimistickom ladeni :DD
DM Forever!!!

Krásný článek, díky.

Škoda, že tenkrát jsem ještě DM neposlouchal Intro Painkillera je po Higher Love určitě druhé nejlepší, jaké kdy DM naživo měli (teda soudím tak ze záznamů).

Moc ale nerozumím smyslu m&g, když to kapelu stejně nebaví... Beru, že je to pro člověka zážitek být tak blízko Daveovi a spol., ale já bych měl blbý pocit, že je otravuju…

Tento koncert byl moc dobrý Ach jo,toto letí.