Wilder: Depeche Mode chybí teď silná produkce a Nitzer Ebb postrádají melodii
Velmi zajímavý rozhovor s Alanem Wilderem o Depeche Mode, o Nitzer Ebb, o Alanově "vstupu" do The Cure a také o Recoil.
Bullz-Eye: Vím, že jsme tady abychom mluvili o Recoilu, ale musím začít tím, že řeknu, že velice postrádám Tvůj přínos k Depeche Mode. Oni prostě už nejsou stejná kapela, bez Tebe.
Alan Wilder: Děkuji. Dostávám tyto komentáře docela často, a je to samozřejmě vždycky velice lichotivé. Je úžasné, kolik lidí mi to nadále říká po všech těch letech. Myslím, že spousta lidí má slabost pro tuto konkrétní dobu.
BE: No, bylo tam mnoho různých věcí, které potom zmizely. Tenkrát jste dělali tolik zvukového experimentování, a to bylo pro Martinovi písně nejlepší.
AW: To co se nazývá posouvání [hranic] a experimentování, to je dost problém s Depeche, víš. To jsem zjišťoval, už když jsem byl s nimi, a to byla také vždycky moje role, abych se zasadil o změnu. Jsou velice šťastní když jsou usazení ve svých vlastních postupech (metodách) a cítí se v nich příjemně. Jedna ze skvělých věcí na práci s Floodem, mezi mnou a jím, byla, že jsme trvali na posouvání se dopředu a snažení se věci změnit. Což si myslím můžete slyšet na Violator a Songs of Faith & Devotion více než kterémkoliv jiném albu. I z těch pozdějších ... [Pausa] Myslím, že oni opravdu postrádají silnou produkci. Víš, skutečně silného producenta, který tomu dá náboj a ne, že tam jen sedí a snaží se získat pěkný zvuk, ale někdo, kdo skutečně řekne: "Jo, to je v pořádku, ale můžete to udělat lépe. Pokud jste trochu více zatlačeni, můžete věci udělat mnohem lépe. To je to, co oni postrádají, myslím.
BE: Nemohu snad více souhlasit.
AW: Jsou tam dobré písničky [na post-Wilder albech]. Martin byl vždycky dobrý skladatel, a to se nezměnilo.
BE: Recoil bohužel nebyl aktivní v posledních několika letech. Co Tě přimělo k vydání kompilace singlů právě teď?
AW: No, nenazýval bych to kompilace singlů, protože tam nejsou žádné hitové singly. Je to přehled, chcete-li, o čem Recoil vlastně je, pokus přinést Recoil mezi lidi, kteří o něm možná nic nevědí. Pokud jde o singly, nemohu přemýšlet tímto způsobem. Snažím se myslet na to, že musí jít o soudržné album, které má smysl, když si jej poslechnete. Není to jen výběr skladeb, který jsou jen tak vybrané, ale něco, co od začátku do konce, po celou cestu, dává smysl. To je ta myšlenka, za touto kompilací. Projekt probíhá už dlouho, je to skoro 25 let, takže myslím, že už bylo na čase dát dohromady něco jako tohle. A myslím, že si můžete říct, že jsem nebyl nikdy tak aktivní. Je to poprvé, kdy jsme hráli živě, například. A nikdy jsem si nemyslel, že je to projekt, který by bylo snadné připravit pro turné. Stále to není jednoduché, protože se na projektu podílí mnoho různých zpěváků a zpěvaček, z různých koutů světa a mají jiné závazky. Takže to není snadné, ale věc, která se stala trochu dostupnější, je film (projekce), levnější film, který jsem vždycky chtěl dělat, ale nikdy jsem si ho nemohl dovolit. Takže tam jsou různé důvody, proč jsme nyní schopni nebo ochotni vyrazit s Recoil na turné. Ale stále je to jiný druh prezentace, určitě to není živá kapela.
BE: Chtěl jsem se Tě zeptat na turné, ale přišel si s tím sám, je to poprvé co jsi na turné od Devotional Tour, že ano?
AW: Jo. Omlouváme se, odpověděl jsem asi deset otázek v jedné že? (Smích) Je to poprvé. Nejsem přirozený performer. Já nejsem jako Dave [Gahan], které musí mít své publikum. Jsem docela rád, v pozadí. Ale musím říct, že jsem si vystoupení užíval, protože mám rád cestování kolem a setkávání se s lidmi a všechno to okolo. Takže jsem docela rád, že jsem to udělal, a byla to dobrá zábava. Ale to je mnohem více než jako ... druh prezentace, kde máme poměrně dost předpřipravené hudby, a děláme nějaké živé věci přes to. Je to připravené na jednotlivá místa a stále v mysli na živé publikum, takže tam například byly odlišné verze nahrávek. Mnohem více minimalistické, více jako velký remix. A film je důležitou, více než důležitou součástí, toho všeho. Je důležité, aby celá věc měla určité zaměření a aby to bylo zajímavé pro lidi. Jinak na jevišti se toho moc neděje. Takže pokud máme opravdu kvalitní projekční zařízení, je to dobré.
BE: To je zajímavé, že jsi vyzdvihl film, protože jedna z věcí, na kterou jsem se chtěl zeptat je, zda jsi měl na mysli uspět s hudbou ve filmu, protože spoustu písní na tomto albu má silný filmový nádech.
AW: Je to něco, co jsem vyjádřil jako svůj zájem. Ale přesto se to ještě neuskutečnilo. Přesto tam byly některé spolupráce s filmem, hudba Recoil se objevila v několika různých místech, ale nikdy tam nebyla spolupráce pro celý film. Myslím, že je to jen otázka dobré příležitosti a správné kombinace, když přijdou společně. Stále se to může stát. Jsem otevřený tomu nápadu, je to rozhodně něco, co bych mohl udělat, určitě.
BE: song "Red River Cargo" zní teď obzvlášť zajímavě, protože v podstatě přebíjí Mobyho album Play o dobré dva roky.
AW: Jo, to je pravda. Na albu Bloodline, jsme udělali skladbu s názvem "Electro Blues for Bukka White", která má nasamplován zpěv blues přes elektronickou hudbu a to bylo dlouho předtím, než s tím přišel Moby.(usmívá se)
BE: Také se podařilo přimět Douglase McCarthyho z Nitzer Ebb, aby skutečně na desce zpíval, místo křičení. Proč to nedělá častěji?
AW: Myslím, že Nitzer Ebb chybí hodně melodický obsah, dalo by se říct.
BE: Tak to je zdrženlivé vyjádření století.
AW: Požádali mě nedávno, abych pro ně udělal remix a podařilo se mi najít jednu skladbu na jejich novém albu, které má určitý melodický obsah a to byla ta, pro kterou jsem se rozhodl remix udělat. Myslím, že je škoda, že nemají více melodií, protože oni samozřejmě mají opravdu dobré rytmické nápady a dobrou energii a také Doug je potenciálně velmi dobrý zpěvák.
BE: Je něco na Selected, co jsi představil bývalým spoluhráčům, než jsi se rozhodl nahrát to sám, nebo byly tyto písně vždy zamýšleny pro Tvůj projekt?
AW: Ne, žádná z těchto věcí nebyla napsána před tím, než byly nahrány ve studiu, protože ... nemůžu (neumím) psát písně, abych byl upřímný. Co se děje, je že skladba se vyvíjí z pokusů ve studiu, což je to, jak se mi to líbí, protože je to objevný proces, jak dělat hudbu. Nikdy nevíte, tak docela, kam vést to dovede nebo kam se to dostane příště. A tyto aspekty tvorby hudby, jsou to co mě opravdu baví nejvíce, tyto pokusy a omyly, při nichž se stane něco, co jste nečekali a dovede vás to novým směrem. Jakmile mám hudbu hotovu, pokouším se najít zpěváka nebo textaře, aby vytvořil konečný výsledek, který bychom mohli nazvat písničkou, nebo ne. Záleží na tom, jak to vypadá, nejsou to ovšem konvenční písně. V raných dobách, jsem se snažil psát písně mnohem více konvenčněji, v popovém formátu. Udělal jsem pár věcí pro Depeche, ale nikdy jsem s nimi opravdu nebyl spokojený.
BE: Na Tvé Wikipedii se uvádí, že jsi byl pozván, aby ses připojil ke Cure v polovině 90. let. Pravda, nebo lež?
AW: Um, 75% pravda. Nikdo se přímo neptal mě. Ptali se Daryla [Bamonte], který pracoval v té době pro nás. Darylův bratr skutečně skončil v Cure, Perry Bamonte. Daryl pracoval pro Depeche a měl blízko k Robertu Smithovi, a nakonec skončil u Roberta. Robert požádal Daryla, aby mě zeptal: "Měl by Alan zájem připojit se k nám?" Samozřejmě jsem právě opustil Depeche Mode, v té době, a to poslední, co jsem chtěl udělat, bylo jít do jiné kapely. Nechtěl jsem být v žádné kapele vůbec. Ve skutečnosti, pořád nechci, takže se to nikdy nestalo.
BE: To by bylo jako další verze Electronic, ty a Robert Smith ve stejné kapele.
AW: Jo, to by mohla být zvláštní kombinace.
BE: Viděl jsem video z Tvého vystoupení s Depeche Mode na benefiční akci v únoru. Kdy naposledy jsi předtím vystoupením, hrál na piano Somebody?
AW: Asi to odpoledne. Hrál jsem to také pár dní předtím, jen abych si to připomenul, ale není to něco, k čemu bych si sedl a hrál každý týden. Zajímavé na tom bylo, jakmile jsem to hrál znovu, bylo to, jako by to nikdy nebylo pryč, je to silně zakořeněno ve mně, protože jsme to hráli tolikrát v průběhu let na minulé turné. Je to velmi jednoduchá píseň, na zahrání, takže to netrvalo dlouho nazkoušet.
BE: Jak je to teď mezi Tebou a zbytkem kapely?
AW: Docela dobrý, myslím. Nemáme žádné problémy. Mluvím s Davem docela pravidelně, většinou přes textovky nebo e-mailem. Ne už tolik s Martinem a Fletchem, ale velmi dobře jsme pokecali v ten den. Sešli jsme se před koncertem, a myslím, že všichni v dobré náladě a že máme dobrý vztah. Martin je v ideálním stavu v současné době. Je střízlivý po dobu čtyř let nebo tak nějak, a je jako nový člověk, zcela odlišný od toho, jak jsem ho posledně viděl.
BE: Mám rád příběh o tom, jak jsi změnil "Enjoy the Silence", od balady až po taneční skladbu. Jaké další momenty studiového kouzelnictví, máš obzvlášť rád?
AW: Myslím, že jsme byli nejvíce vynalézaví na Songs of Faith & Devotion, vrátím se zpět k tomu, co už jsem říkal, o spolupráci s Floodem a posouváním hranic, trochu. Pamatuji si, jak jsme poprvé nahrávali "Walking in My Shoes." Jednalo se o první, a možná jediný, okamžik, kdy jsme jako kapela, jamovali společně. Nikdy jsme nebyli takovýto druh skupiny, pečlivě jsme programovali hudbu. Ano, bylo tam už pár podobných prvků v minulosti, ale jednalo se o "vystoupení" jednotlivce. A Flood řekl: "Podívejte se, prostě uděláme něco jiného." Nedostávali jsme se nikam, vyzkoušeli jsme různé způsoby nahrávání té skladby, a nic z toho neznělo dobře. Tak po třetí nebo po čtvrté, Flood nakonec řekl: "Podívejte, prostě si všichni sednou, vezmou nástroj a něco spolu zahrají." A to se setkalo s výsměchem. "Co? Co to mluvíš? Hrát spolu? "Vetřelecký koncept pro Depeche Mode. Takže Martin vzal kytaru, já měl baskytaru, někdo jiný tamburínu, měli jsme trochu rytmu z automatu, a prostě jsme dělali tento hluk. A po tom, jsme získali groove pro skladbu, basové linky a kytarové linky. Neříkám, že to bylo něco zvláštního. Já jen říkám, že proces byl tak odlišný a tak neobvyklý, a dostali jsme z něj výsledek, z kterého mám dobrý pocit. Opět platí, že budu opakovat, co už jsem říkal, ale to byl jeden z těch momentů, kdy jsme dělali něco jiného, a z toho vzniklo něco velmi silného. Kéž bychom udělali víc, takových věcí.
BE: Takže máš tři koncerty v USA, a potom také nějaké ve Velké Británii. Jaké jsou Tvoje plány po turné?
AW: No, my jsme vlastně už udělali show v Londýně. Máme koncerty v Mexiku a pár dat ve Spojených státech. Máme za sebou mnoho evropských koncertů. Původně jsme zamýšleli více vystoupení v USA, ale to se nestane zatím, z toho či onoho důvodu. Takže se vrátíme v říjnu a odehrajeme zbytek amerických měst, ty co jsme neudělali teď. A také v Jižní Americe, což jsme chtěli už teď, ale pořadatelé byli trochu pomalý, a my chceme, aby to organizovali opravdu dobře. A k tomu dojde, je to chce čas. Tak to je plán, teď přichází mistrovství světa ve fotbale, které vím, že vás nezajímají, ale nás ano. Vlastně, my hrajeme s Vámi. Hrajeme s Amerikou. To jste nevěděli, že?
BE: Já ne, ale mohu zaručit, že jeden z našich redaktorů ano.
AW: Jo, my jsme ve stejné skupině jako USA, takže to bude zajímavé. Budu si muset dát pauzu na to. To má přednost před vším ostatním. A vrátíme se v říjnu, ještě párkrát předvedeme Recoil, a pak přijdu s novou hudbou.
BE: Pod názvem Recoil, nebo něco jiného?
AW: Pod Recoil, ano.
BE: Máš naplánované, s kým budeš spolupracovat?
AW: Zatím ne. Způsob, jakým skládám hudbu, je takový, že nikdy nevím, kam se dostanu, tak je velmi obtížné, se předpřipravit. Udělám hudbu, a pak najdu zpěváka.
BE: Velice děkuji za čas, a možnost si s Tebou promluvit. Opravdu si toho vážím.
AW: Rádo se stalo. Bylo to dobré povídání. Cheers.
Názory Devotees (22)
yo-yo
1 14. jún 2010 o 12:51
diky. velmi zaujimavy rozhovor.
Radbuza
2 14. jún 2010 o 12:58
Velmi zajímavý rozhovor a pravdivý... Z těch post-Wilderovských producentů byl jednoznačně nejlepší Tim Simenon…
Ultra je pro mě poslední kultovní záležitost, potom přichází minimalistické album a potom dvakrát třeskoprsky, třeskoprsky podruhé jsou zajímavější...
Sveta
3 14. jún 2010 o 13:09
Wilderovsky syndrom sa nezaprie :D
Roman
4 14. jún 2010 o 20:24
Alan, chystas novy album, hladas spevaka a Davom si v pravidelnom kontakte. To ta treba kopnut?
tommy
5 15. jún 2010 o 10:17
nuž Alan povedal veľmi pravdivé slová a určite nikoho neurazia
Dangerous
6 16. jún 2010 o 16:50
Selected recenze: 3 hvězdičky z pěti….
Aversion.com
Dangerous
7 21. jún 2010 o 09:31
otázka vkusu…
Níže pro mne 3 skladby Depeche Mode s největšími “gulemi”
Ani v jedné nemá nehty Walda
Barrel of a Gun
Wrong
Useless
Dangerous
8 21. jún 2010 o 10:38
to marec:
ale to s Tebou souhlasím, že určité charakteristické znaky, práce Alana Wildera, se po jeho odchodu již v hudbě DM neobjevují. To by koneckonců ani nebylo možné. Alan je jedinečný...ostatně jako každý jiný člověk na planetě Zemi.
Co se týká toho rozhovoru, všimni si, že Alan nemluvil o sobě, ale o producentech. I za Alana Widera DM potřebovali producenty. Kdyby Alan odešel už v roce 88´, tak si myslím, že Flood by zvuk Violator a SOFAD dovedl do velmi blízké podoby tomu, jak byly vydány. On (Flood) byl tou silou, která posouvala hranice.
Po odchodu Alana už DM s Floodem (s výjimkou Freelove) nespolupracovali. Ale zase měli dobré producenty, Simenon i Hilier nejsou žádná béčka, a koneckonců i mezi fanoušky tolik nenáviděný Exciter, se pro svou progresi dostal vysoku v hodnocení kritiků.
Depeche Mode se ani po odchodu Alana Wildera na žádné desce neopakují, a posouvají se vpřed. Určitě jinam než kdyby byl stále jeich člen Wilder, dá se říct, že jejich cesty se skutečně vzdalují...ale DM jsou rozhodně vpřed. Proto si drží tolik fanoušků, jen malé procento uvízlo v 80. a 90. letech.
Alanovi jde o nápady, ale já příliš neslyším to posouvání hranic na Recoil, ty ano?
subHuman je pro mne spíš “b-stranou” ke skvělému Liquid.
Mnoho fanoušků ocenilo “Alanův” remix NLMDA pro Recoil events, tudy prý měli jít DM, ale ten remix je přece namixované Aggro mix & Digitalism remix, to také není žádné posouvání hranic.
Určitě by bylo zajímavé slyšet, jak by zněli DM znovu s Alanem Wilderem v sestavě, a někteří určitě závidí lidem z paralelního vesmíru, kde Alan neodešel a stále je v kapele. Já ale ne. Jsem rád, že DM točí stále skvělé desky, a pokud Ty tvrdíš, že Barrel of a Gun (ta je také z Ultra, víš?) chybí vrstvy, sampling a beat, tak mne to nutí k trochu lehkému úsměvu.
Barrel of a Gun
yo-yo
9 21. jún 2010 o 14:25
to Dange: dva remixy Alana , ktore robil pre Nitzer Ebb - Come Alive v roku 1991 a posledny “I Am Undone” z vlanajska uplne jasne naznacuju kto - a s nim aj co odislo z DM. Bicie a bassove linky, sampling, vrstvenie melodii ... Tie znaky su uplne charakteristicke pre jeho produkciu.
Podla mojho nazoru skupina musi mat vacsi vplyv na svoju vlastnu hudbu ako nejaky producent.
Dangerous
10 21. jún 2010 o 14:59
to yo-yo:
to by rozhodně měla být pravda, ale myslím, že u DM to nikdy neplatilo..81+82 tam byl Daniel, v 83-86 měl velký vliv Gareth spolu s Danielem, snad jen Bascombe na Music byl jaksi do počtu, ale na Violator a SOFAD, to byl přece Flood, kde jim ukázal směr, i Alan to jasně říká...
Night
11 21. jún 2010 o 20:49
Príjemný rozhovor, vďaka.
To Dangerous: ...a někteří určitě závidí lidem z paralelního vesmíru, kde Alan neodešel a stále je v kapele. myslím, že i ty si už videl záverečnú sériu jedného nemenovaného seriálu…
deepspace101
12 22. jún 2010 o 13:08
Osobně si myslím, že DM by potřebovali spíše hudebně nadaného a “studiově” schopného čtvrtého člena kapely, někoho, jehož hlas by měl v depešácké demokracii stejnou hodnotu jako hlas ostatních ze skupiny. Dobrý producent očividně nestačí, ten se na takovou pozici asi nemá šanci dostat.
Dangerous
13 22. jún 2010 o 13:33
to Night: bohužel asi, nevím jaký seriál…
Dangerous
14 22. jún 2010 o 13:37
to deepspace 101:
myslíš Eignera? ale aby zase od nich neutekl jako Vincek a Alan…
by si měli pečlivě vybírat s kým se kamarádit…
Marten
15 22. jún 2010 o 16:38
to dmdevotee:
toto je sporné a věc názoru, osobně považuju IFY z 93/94 za nudu a nikdy mě moc v tomto live provedení nebavila, naopak současná verze má o mnoho větší grády a drive, toť můj názor…
Jinak Alan je super chlapík, vstřícný, inteligentní, nadaný atp. - samotného by mě strašně zajímalo, jak by vypadala produkce DM pod jeho dohledem. Nicméně si myslím, že stávající tvorba DM je velmi kvalitní a baví mě. Je jiná, to ano, ale to přece není na škodu - pořád jde hlavně o písně a ty jsou pořád skvělé. Osobně už poslouchám především nové období DM (staré věci už tolik netočím, jen občas) a placky jako SOTU nebo Ultra jsou skvělé - i oba mezičlánky mám rád.
Jinak moc bych si přál, kdyby na příští desce (pokud bude) byl i Alan (třeba jako spoluproducent či tak něco) - už jen kvůli těm dohadám jak by co ovlivnil atp. Třeba se něco podobného stane.
Samozřejmě nejpodstatnější je, že to chlapce stále baví, a že mají stále co nabídnout. Poslední deska i turné je toho jasným důkazem.
Daniel79
16 22. jún 2010 o 20:50
Z meho pohledu neni u DM produkce az tak podstatna (i kdyz je u nich asi duleztitejsi nez u jinych kapel). Za zasadni povaztuju songwriting, jde tedy hlavne o to, v jake skladatelske forme bude Gore (ktery ma ovsem vykyvy…a na SOTU podle me moc nepredvedl). To neni nic proti Alanovi, je to muj nejoblibenejsi clen a Recoil zboznuju. Ale skutecny depesmaster byl, je a bude Gore (a po Gorovi excelentni - ale fakt! - zpevak Gahan…teprve potom Alan).
deepspace101
17 23. jún 2010 o 20:22
Dangerous: Ne, Eignera bych v DM vidět nechtěla.
Jakub73
18 11. august 2010 o 22:23
Daniel 79: Dovolkuji si silně nesouhlasit s názorem, že produkce u DM byla důležitější než u jiných kapel, nicméně ne “až tak podstatná”. Depeche jsou pro mě 3 vyrovnané složky - skladby, produkce, zpěv. Bez skladeb to nejde - z hovna bič neupleteš. Ale já nevím, jak ostatní fanouci - pro mě bylo setkání s hudbou DM jako setkání s muzikou z jiný planety. A právě díky ty neuvěřitelný produkční práci, tomu chrakteristickýmu zvuku.
Dangerous napsal 3 věci s největšíma koulema..pochopil jsem to jako našláplé tvrdé věci. Pro mě mají koule - Never Let Me Down Again, Walking In My Shoes a Behind The Wheel (příp. Personal Jesus)...ale to je jedno, myslím, že písnička nemusí být za každou cenu tvrdá, Tu temnotu, co mám rád, pro mě nenahradí nehlasitější zvuk. Black Celebration neoplývá bpm a rychlejma věcma,a přesto..je to tam…
Eigner se nikdy nestane členem - 25% co by dostával jako výkonný hudebník by klukům chybělo. A takz dnes nen9 d;vod pribrat 4.clena.
Nekdz mi prijde, ze Alanova role je vnimana ye dvou extremu / bud genius bez kteryho by DM skoncili v roce 82, nebo naopak dulezity clen, ale ne natolik, aby jeho praci nezastali Miller, Jones, pak Bascombe, Flood atd…
Uz pri dokoncovani SGR jeli Basildon lads na Havaj, zatimco Alan byl ve studiu s Danielem a Garethem…to neco naznacuje.
Tvrdit, ze Flood by obe alba dotahl do te same podoby je prinejlepsim nicim nepodozena spekulace. Flood byl prvni opravdovy producent. Ve dvou se napady lepe krystalizuji a neni divu, ze spolupraci si vsichni pochvalovali vc. Martina, kterej rekl, ze Alan sam zastal spoustu prace, ale ve spojeni s Floodem vse fungovalo mnohem lip ...Martinuv smich naznacuje, ze aspon mohl hrat s Fletchem stolni fotbal. Ted navic je alan u fanousku velice oblibeny / je inteligentni, skromny, pohledny, ocividne a usislysne ma vyjadrovaci schopnosti prozrazujici, ze nevyrostl v prumyslovem Basildonu, je muzikalni a musim to napsat ac jsem heterak, je sexy..
Jeho roli bych nepodcenoval, ani neprecenoval. Uznavam, ze bez skladatele, muze jit kapela leda do kopru. Ale pak je tu Gahanuv hlas a zvuk kapely, ktery ji cini natolik originalni a svebytnou, ze dokazla uhranout davy po celem svete. Neverim, ze bez Alana by kapela mela uspech, ktery ma. Kazdy umelec prochazi fazema…ve velkych firmach jsou na to normalne manualy…oni vedi, ze v popu, jehoz publikum se meni co 3 roky, ma kazdy svuj cas / developing artist / peak / a pomalu dolu k legendary status ...u jednoho ze sta. DM dobyli svet mezi pol. 80.let a zacatkem let 90. S albz, na nichz se Alan nepochybne vyrazne podilel. Vzdzt i sam na pochvalu skoupy Martin to kolikrat uznal. Konkretne Ultra je vic nez dobre album na udrzeni hardcore fans, je to solidni album, ale nevim nevim melo/li kdz potencial ziskat miliony priznivcu jako se to povedlo MFTM nebo Violatoru.
Jakub73
19 11. august 2010 o 22:24
Byt Alanem, nepoustel bych se do produkce noveho alba DM, ac bych si nepral nic jineho. Umel odejit vcas…ostatne na prelomu 90.let prohlasil, ze si nedovede predstavit, ze bude na podiu, az mu bude 40 >
Jeste jedna vec…vsimli jste si, ze Tim Simenon neprodukoval album sam…mel svuj tym lidi, ktere ridil. To vse, aby ve studiu nahradili Alana…
Jinak z post/wilderovskych alb mam nejradeji Playing The Angel. To mohlo byt album do historie, y meho subjektivniho pohledu stacilo 2 ay 3 pisnicky nahradit becky. Materialu meli habadej.
SOTU ... to si rikalo o vice experimentu…opet kvalitni becka casto prevysujici albove veci.
Fundamentalni problem podle me tkvi v tom, ze Alan je casti Depeche Mode a rozumi jjeich filozofii…o cem bz ta muzika mela byt. Vyjma Flooda a Simenona si to o ybzvajicich producentech nemyslim
Jakub73
20 11. august 2010 o 22:50
omlouvam se za chyby…Z a Y se mi pletly…
Jeste jedna poynaka..Dangerous napsal neco, co me opravdu nadzvihlo…totiz, ze Flood by bez Alana dokoncil obe desky vicemene totozne. A co bez Fletchera? Opravdu bz me zajimalo, cim ten bastard prispiva. Tem recem o financich mo neverim. Daniel to hlidal, musel. Byl to jeho label, jeho nejvetsi kapela…a Kessler je v tymu od 86.roku.
Miller to jednou rekl…sedite ve studiu 16 hodin, trapite se s necim, o cem Fletch nema poneti, on prijde, zkritizuje a jde domu… A pop je i o tom starat se o sebe, dobre vypadat…Andy se nesnazi ani o to schodit pupek.
Omlouvam se…nemyslim to uplne vazne, prijde mi spis smesnej…ta scena ve 101, jak vsichni zacinaji v satne jammovat, pridava se Andy Franks, tour manager, kerej na sklenicku vyklepava rytmus…je legracni sleovat Fletche. Do ty doby se bavi a pak je otravenej…pri jednom sledovani s kamosem jsme usoudili, ze fletch proste hudbu moc nemusi
so lie to me like they do it in the factory
make me think that at the end of the day
some great reward
will be coming my way
Dangerous
21 13. august 2010 o 16:02
to Jakub 73: víš čím si docela zajímavý? už po několikáté cituješ věci z rozhovorů se členy DM, jako své myšlenky…což není tak ojedinělé, ale dokonce jim dáváš vlastní příběhy…
všiml jsem si to už několikrát, zvláštní 
Nedávno se tu objevil rozhovor z roku 92, kde bylo:
“Nemám velký zájem na vytváření hudby,” říká sám Fletcher “Nekupuji moc CD, musíte mi poradit. “ Alan se ke mně obrací a vysvětluje, “Neposlouchá hudbu.”
Btw. Kessler je u kapely od roku 1986, správně...ale jako účetní, respektive účetní pro Black Celebration Tour
takhle to Alan neřekl… (navíc jemu 51 a je na pódiu
Ani tohle přesně takhle Miller neřekl…
Dangerous
22 13. august 2010 o 16:12
produkční tým na Violator:
1) Mark “Flood” Ellis - producent
2) Pino Pischetola
3) Peter Iversen
4) Steve Lyon
5) Goh Hotoda
6) Alan Gregorie
7) Dennis Mitchell
8) Phil Legg – vše zvukový inženýři
9) François Kevorkian - mix
10)Daniel Miller - mix Enjoy
11) Dick Meaney
12) David Browne
13) Mark Flannery - vše asistenti ve studiu
14) Daryl Bamonte - koordinátor
představa, že ve studiu byl jen Alan s Floodem je vtipná
)