Vzorec dlhovekosti
Depeche Mode štartujú svoje Anjelské turné konečne aj v Európe. Asi niet fanúšika, ktorý by nepoznal históriu tejto skupiny, ale predsa len, pripomeňme si v stručnosti kto sú Depeche Mode, a hlavne sa zamerajme na ich významné medzníky v štvrťstoročnej kariére.
Názory Devotees (24)
Dangerous
1 12. január 2006 o 09:21
já jsem fan 80´ 90´ i 00´
Exciter je tvorbě DM něco jako The Straight Story v tvorbě Davida Lynche - jakoby natočené někým jiným, jen s málo poznavacími prvky…..
Ringo
2 12. január 2006 o 10:27
Ja taktez jsem fan 80, 90 i 00:-) Faktem je ze se mi strida obdobi, takze nekdy vice inklinuji k te industrialni tvorbe 80. let, nekdy se necham unest 90. lety a rockovejsi podobou DM. PTA kloubi oboji obdobi dohromady, takze s tim jsem maximalne spokojen.
Jinak v clanku je to skvele sesumirovano. Co se tyce prelomovosti, tak mi tam ale citelne chybi Black Celebration. To byl prave prelom mezi surovym kovem v SGR a “cistsim” hudebnim projevem v MFTM.
Co se tyce prelomovosti - v ramci DM by prelomovy mohl byt i Ultra, kde se hudba DM dostava do jakesi jine dimenze (viz. Barrel of a Gun, Useless, Freestate, Surrender). Ale faktem je ze i kdyz to album bylo poslechove spickove, preci jen mu schazela klasicka ucelenost a novatorstvi predchozich DM alb.
Dangerous
3 12. január 2006 o 10:53
to ringo: ano s tím se dá souhlasit, že v tom výčtu přelomových alb chybí BC, Ultra je nádherné album s monumentální Barrel of a gun.
Dle mě přelomová alba CTA, SGR, BC, MFTM, VIOLATOR, SOFAD, ULTRA,PTA.
Ringo
4 12. január 2006 o 11:02
Dangerous: prelomova CTA urcite je, kvalitativne vsak jeste misty pokulhava, spise klubova zalezitost nez hudba svetove velikosti. I kdyz pro nas zavile fans nesporne cenny kousek. Ale defakto vlastni jen jeden svetovy hit - Everything Couts. To Ultra bylo bomba album, ale myslim ze prelomem v tvorbe DM nebylo v podstate nicim, protoze v dalsich albech si z Ultra neberou temer nic, podle meho nazoru teda.
Strider
5 12. január 2006 o 17:42
Tiez mi tam chyba BC! Dokonca som pocul,ze tam na zive bicie vela hral Gahan. Neviem ci je to vsak pravda. Na PTA si vsak asi zahral… Mimochodom, necitite urcitu spojitost medzi BC a Exciterom? Ja ano.
insight
6 12. január 2006 o 19:28
Skvele clanky, skvele citanie.
Dakujem.
Ringo
7 13. január 2006 o 06:46
STRIDER: spojitost? Tak to teda nevidim. Snad jedine v tom, ze se velmi uvazovalo po techto dvou albech, zda maji DM pokracovat dal nebo ne.
Strider
8 13. január 2006 o 12:38
Ringo:Tu podobnost vidim v atmosfere a urcitom minimalizme co sa tyka hudby. Je to vsak len taky moj pocit, samozrejme, kazdy vnimame hudbu trochu inak…
Ringo
9 13. január 2006 o 13:29
Strider - no, bude to tim, ze u BC jsem nejaky minimalismus nenasel. Uderne a zvukove velmi bohate a podmanive songy jako BC, Fly on the Windscreen, Stripped, Question of Time, Here is a House, New Dress. No, kdybi byli DM na Exciteru tak minimalisticti jako u BC, tak to by bylo posusnanicko. Bohuzel tomu tak neni.
Ringo
10 13. január 2006 o 13:29
* sorry za preklepy (byly, nikoliv byli a pod., ale snad uz jste si na to u meho rychlopsani zvykli:-)))
chmelko
11 13. január 2006 o 13:56
no, black celebration a minimalistický album mi fakt nejde dohromady, ved rocenzie o BC hovorili, že DM použili na jednotlive zvuky tolko vrstiev, že nešlo ani rozšifrovat o aký zvuk sa vlastne jedna:-)
chmelko
12 13. január 2006 o 13:56
no, black celebration a minimalistický album mi fakt nejde dohromady, ved rocenzie o BC hovorili, že DM použili na jednotlive zvuky tolko vrstiev, že nešlo ani rozšifrovat o aký zvuk sa vlastne jedna:-)
Ringo
13 13. január 2006 o 14:57
Chmelko: Presne, treba Here is a house je pro me no. 1 z BC, ta ma tolik melodickych vrstev, ze by to vystacilo na nekolik kvalitnich pisni
Dangerous
14 13. január 2006 o 15:02
U Black Celebration bych se nebál označení elektronicky maximalistické, je sice slavné i tím, že je v Stripped poprvé použita u DM kytara, ale je tam spíš jenom jako samplík..
Monghi
15 13. január 2006 o 15:59
dangerous: prve pouzitie gitary, hoc v podobe samplu by som hladal este hlbsie v historii DM, nie na BC
uz na CTA ju citit 
Strider
16 13. január 2006 o 20:32
Ten minimalizmus som samozrejme nemyslel doslova, skor som narazal na akysi “akustickejsi” alebo “priestorovejsi” zvuk albumu. Mimochodom, gitaru je pocut ako uz naznacil Monghi na CTA a to konkretne na Love in Itself a And Then.
molon
17 14. január 2006 o 10:37
cool…je dobré, že ste ju tam našli po takom dlhom čase…a je aj na ABF…schválne kto uhádne ???
Monghi
18 14. január 2006 o 11:44
Sampel, ktory sa nesie celym songom Monument
trinle
19 15. január 2006 o 18:06
chcem sa spýtať, možno od veci. Poznáte niekto skladbu “I promise you I will”? tam Dave Gahan spieva vokály, ale neviem s akou skupinou.
diki
Roman
20 16. január 2006 o 23:27
Raz sa tu uz o tom diskutovalo. DM gitary vlastne vobec neodlozili, ako sa pise v roznych biografiach. Len jej zvuk bol vzdy tak zmeneny ze ju na skorsich albumoch nie je poznat.
Dangerous
21 17. január 2006 o 07:05
to monghi and co.: na singlu STRIPPED byla poprvé od roku 81 použita kytara jako regulérní nástroj, já jsem napsal, že je tam spíš jako samplík
Monghi
22 17. január 2006 o 07:18
dangerous: ale ten sampel sa musi nejako pripravit, takze zakladom je “ziva” gitara
a neverim, ze v pripade Goreho to tak nebolo:) ale mozem sa mylit:) ..koniec koncov… co sa tym zmeni? 
Strider
23 17. január 2006 o 11:32
Ked sme uz pri tych gitarach tak napr. na And Then je pouzita ziva akusticka 12 strunova gitara, teda nie sampel. Potom je tu este Love in Itself.4, ktora je cela akusticka - CD BONG 4.
Alizza
24 19. február 2007 o 13:57
K BC: je to fakt super album, milujem najma samotnu skladbu Black Celebration, aj live zo 101 je super…