Strmhlav do priepasti (1992) – II.

Po dvoch zmätočných nahrávacích sedeniach v Madride si dala kapela krátku pauzu, aby sa na konci leta zišla v Hamburgu, kde pokračovali v nahrávaní albumu "Songs Of Faith And Devotion", ktorý následne dokončili, pred Vianocami, v Londýne.



Názory Devotees (4)
tommy
1 19. december 2019 o 14:48
“Nie je jednoduché pomôcť niekomu, kto je na svojej misii.” :(
Michaela 146
2 19. december 2019 o 23:13
My jsme DEPEŠÁCI, jedna rodina.
Čím dál více si uvědomuji, že Depeche Mode jsou odrazem mé duše. To jeho hlas a hudba DM ve Vás něco rozeznívá… dotýká se míst, kam nikdo nikdy nedosáhl. A až třeba 30 let zpětně zjišťujete, že Vás vlastně vedli tam, kde dnes jste….
Je smutné vidět Davea na kraji propasti. Jeho vzkaz mladým “Držte se dál od pití a drog“ s takovým tím pohledem já to zvoral fakt trhá srdce.
radoo
3 21. december 2019 o 08:57
rad by som uvidel nejaky zaznam,ako martin stoji-teda ak este vladze pri tom klaviri,za ktorym sedi alan.ale zrejme nic take nie,ci?
tommy
4 4. január 2020 o 20:10
Nový rok začneme “optimisticky”, tak, ako “SOFAD”:
Rútiaci sa strmhlav do priepasti, blúdiaci na rázcestí.
Ďalší zárez na zápästí, hľadajúci utíšenie od všetkých bolestí.
Rátajúci si rebrá a kosti, v temnej izbe niet žiadnych hostí.
Čakajúci na lásku či iné cnosti, v štúdiu takmer bez povinností.
Odsúdení, zaslepení, vrecká plné chamtivosti.
Oči zaliate krvou, plní zbabelosti.
Už žiadna skupina, žiadny gang.
Kam sa vytratil duch spolupatričnosti,
skryté odkazy, šifry, seansy plné dôvernosti?
Už to asi nie je otázka zamilovanosti…
Skôr frustrácie a beznádejnosti…