Zvláštní láska v Praze

Divadelní hra Járy Rudiše a Petra Pýchy "Strange Love" má za sebou velmi úspěšnou páteční pražskou premiéru. Vyprodaný sál "Divadla Komedie" se stal na dvě hodiny pozorovatelem dění v lesní chatě s poetickým jménem Družba, kde probíhá klání nejvěrnějších fanoušků britské skupiny Depeche Mode v soutěži "I love DM" a kde na vítěze čeká cena snů: setkání s Davidem Gahanem na jeho ranči v Texasu.

Do tohoto obalu autoři ve skutečnosti zabalili hru o lidské vnitřní nesvobodě, naivitě, neschopnosti komunikace a touze někam a někomu patřit. Hlavní hrdina Ludvík "Dejv", v podání vynikajícího Marka Taclíka, je fanatický fanoušek skupiny, která je jediným smyslem jeho života a jež si skutečný život nechává proplout mezi prsty. Je vnitřně nesvobodný, zaslepen svým "náboženstvím" a během hry je nucen projít dvojnásobným vystřizlivěním. A není sám. I zbylí čtyři soutěžící projdou bolestnými a přesto očistnými okamžiky. A všichni společně čekají na Godota... tedy vlastně na Hooligana, aneb na toho kdo jejich život změní, ale o kterém je od začátku zřejmé, že se neobjeví. Asi nejzajímavější postava celé hry jménem Vanda, ukončuje nenaplňující a sobecký vztah notováním si titulní skladby a je to také téměř jedinkrát, kdy zazní originální text M.Gorea, jinak v mezihrách jsou předneseny české doslovné překlady, často púsobíci komicky přesto velmi dobře umístěné, např. text "Mohla by trvat dlouho, práce na potrubí" následuje po vtipné komediální scéně a publiku tak ještě víc poškádlil bránice a naopak "Enjoy The Silence" po emočně silné výstupu. Asi nemá cenu prozrazovat více ze hry samotné. V publiku se dobře bavil i režisér D.Ondříček a tak doufejme, že převede do filmové řeči po Grandhotelu, další Rudišův text. Strange Love by si to dle nadšených reakcí publika určitě zasloužilo...

Názory Devotees (19)

Dangerous

 1    28. máj 2007 o 16:03

V publiku byla spousta fanoušků DM. Škoda jen, že jistá skupina fanoušků zradila a přišla v tričkách konkurenční  alternativní hudební formace s názvem “Nebozízek”.  To byl smutný pohled smile))

macadm

 2    28. máj 2007 o 19:46

Neber si to tak, hlavná vec ,že sa DM fans zabávali ako treba nie?Konkurencia vás chcela len trošku vyprovokovať, treba to brať s nadhľadom, lebo vždy sa nájdu taký jedinci.
Ak si na tom bol , bavil si sa dobre, keď sme už pri tom?

trakan

 3    29. máj 2007 o 00:38

musim rict, ze ja se bavil vyborne a i kdyz moje zena take, tak jen diky tomu, ze jsem ji za 5 let spolecneho zivota stihl o DM rict 10000x takrka vse, co vim, skoda, ze neznaleho veci to asi prilis neoslovi…........ale BRAVO, opravdu jsem se smal a velice casto jsem se “videl”, i kdyz mi bude “teprve” 31 :-D

Dangerous

 4    29. máj 2007 o 08:30

to macadm: Mně osobně se představení velmi líbilo, bavil sem se naprosto skvěle.. bylo tam sice pár drobností, které byly pochopitelné spíš fanouškům DM, ale jinak se to téma dá brát obecně...neschopnost býti sám sebou..být “uvězněn” fandovstvím, vztahem, prostředím…...předsudky, náboženstvím…či čímkoliv jiným…

Jinak s tím “Nebozízkem” to byla povedená recese skupinky fans kolem sinuse ...která si myslím pobavila i herce a autora, kteří si vychutnávali pozornost publika ještě několik hodin po skončení hry v divadelní restauraci   lol

sinuss

 5    29. máj 2007 o 12:36

Hra Strange Love byla především dobrá “hořká komedie” a s výbornými momenty “ze života”. Také je v ní malé varování, jak bychom mohli skončit, kdybychom ten černý kult byl pro nás jediná náplň života. Ostatně, při pohledu na některé lidi středního věku, kteří si v tom 30 stupnovém vedru a dusnu vzali na sebe koženého křiváka jsem si nebyl tak úplně jist, jestli je Ludvík opravdu pouhá fikce smile. :-D

Nápad “Fanklubu Nebozízek” se zrodil v hlavách několika fanoušků již při minulé repríze Strange Love v Ústí nad Labem. Je to recese - samozřejmě - uctívání fiktivní kapely - koneckonců proč by i depešáci nemohli mít svého Járu Cimrmana smile.  U samotných herců to vzbudilo nadšení. Ve spolupráci s členem Nebozízku (Jaromírem alias J.A.Haidlerem), zakládáme svůj web, plný fotek, veršů, zajímavostí, historických událostí ze života fenoménu “Nebozízek”. Fenoménu, na který na Portě přišlo 20 000 lidí! Až bude hotov, dám vědět.

Je to výzva pro lidovou tvořivost fanoušků DM - alespon té části z nich, kteří se neberou smrtelně vážně a dokáží se v životě občas i usmát a udělat prostě jen tak nějakou blbinu pro své pobavení...

Takže kdo víte oč kráčí, přidejte se k nám…. A nezapomente…je nás čím dál víc… Možná nás nakonec bude víc než depešáků...Jsme všude!! :-D (výhružný smajl)


Foto s panem Jaromírem

http://depeche.cz/images/nebozez3.jpg

Dangerous

 6    29. máj 2007 o 12:40

Lidi středního věku v křiváku? počkej Taclík ve skutečnosti není depešák!  smile))

sinuss

 7    29. máj 2007 o 13:04

Ludvíka nepočítám - to je samozřejmě jen herec co hraje svou roli (a výborně). Ale spíš pár lidí z hlediště. Ted jak koukám na tu fotku, i jeden z nás, Míra, fanda Nebozízku má přes rameno křiváka! Zrádce!  :-D :-D :-D

Dangerous

 8    29. máj 2007 o 13:11

to sinus: ne že ho budete za to lynčovat! smile))


otázka přesto zůstává, pokud je někdo pohlcen nějákým kultem, má vůbec šanci si to uvědomit?

sinuss

 9    29. máj 2007 o 13:52

Toť otázka… Myslím že zdravý postoj je brát Depeche Mode jako určitou součást svého života (jednu z mnoha součástí - vedle řady dalších - důležitějších i méně důležitých věcí) - prostě jako svého koníčka který dává člověku radost, relaxaci…atd. Ale není zdravé, když  je to člověka pohltí natolik, že přestane vnímat cokoliv jiného, a zůstane to jen jako jediná věc v jeho žití...

Může to ten člověk sám na sobě zjistit? Možná...Možná když porovná svůj život s životy jiných, a pokud je soudný, začne mu připadat něco divného…Pokud není soudný, tak potěš pánbůh…

Beladona

 10    29. máj 2007 o 14:08

Od toho jsou přátelé, ti skuteční, kteří člověku naznačí, když něco začne přehánět.
Ale taky člověk musí chtít poslouchat. A to, jak píše dangerous, lidi pohlcené kultem většinou nechtějí grin

jytule

 11    29. máj 2007 o 20:33

chjóóó...a co takhle premiéra v Brně??? tak bych to chtěla vidět…

Dangerous

 12    30. máj 2007 o 08:33

Ano, od toho má člověk přátele, aby mu pomohli z jakékoliv závislosti, kdo ví co by dnes bylo s Davem bez Jonathana..etc..Ale pokud to není takhle očividná obscese, tak kdo určuje hranici toho co ještě je a co není normální?

Beladona

 13    30. máj 2007 o 08:57

Jen ty sám, nikdo nemá právo omezovat hranice tvého života. I fan, který žije jen pro DM, může mít spokojený a naplněný život, když ví co dělá a vědomě si to zvolí.

Dangerous

 14    30. máj 2007 o 09:02

to Beladona: Tohle jsem měl přesně na mysli!
Protože pokud by “normálnost” určovala většina, bylo by mi z toho dost špatně..

Beladona

 15    30. máj 2007 o 09:11

dangerous: jenže bohužel většina si to myslí, že normální jsou jen oni grin))
Někdy i lidé, kteří nás mají rádi, se nás snaží pro naše dobro nacpat do svých limitů...

Dangerous

 16    30. máj 2007 o 09:36

to Beladona: přesně, naprosto…většinou ale právě Ti co si myslí jak jsou normální bývají naprostí blázni a dost často nezbývá nic jiného než se před nimi ukrýt do blázince smile))

Beladona

 17    30. máj 2007 o 10:11

dangerous: grin)) Dík, hned je mně líp, že v tom nejsem sama grin

sinuss

 18    30. máj 2007 o 12:19

O takzvané “normálnosti” mi povídejte…když si vzpomenu na svoje středoškolská léta okolo roku 2000 (tedy v době kdy DM nebyli žádná móda), bylo to někdy hodně obtížné... prostě pokud si člověk v 18ti zvolí, že bude dělat to ce mu prostě líbí, a ne to co nařizuje “všeobecná móda”, tak to okolí dokáže velmi pobrat…Přitom jsem byl spíš jen “tichý blázen”, nikomu jsem to necpal, ani tím nikomu neubližoval..

Přitom byly okolo mě mnohem agresivnější “tzv. kulty”, které byly okolo mě běžné, a nad tím se nikdo nepozastavoval - jelikož byly prostě rozšířenější, a proto považované za “normální” (at už vemu fotbalové hooligany, rádoby skinheady, writery..apod). Bylo v pořádku když parta vyholených blbečků zmlátila někoho na ulici. Ale bylo strašně příšerné a nesnesitelné, když jsem na školní besídce strčil do kazetáku jednu písničku DM a pařil na to smile.

Je to směšnost lidské povahy, ten strach z rozdílnosti, a z toho dělat něco prostě jinak než ostatní...I doma nás tak vychovávají : “zařad se do do davu, nikde moc nevykukuj at nějakou neschytáš”..

No, ale abych úplně nezaběhl od tématu - to co je odstrašující na postavě Ludvíka je ta jeho agrese - jak vehementně prosazuje tu svou pravdu a nesnese jakýkoliv jiný názor. To není zdravé pro kohokoliv. A obzvlášt, když té postavě je skoro 40.

sinuss

 19    30. máj 2007 o 12:22

ups, jsem se přepsal..

“tak to okolí NEdokáže velmi pobrat”