Luxusní Depeche Mode

Nové album Sounds of the Universe přinášejí Depeche Mode v pěti variantách, download, LP (s CD), bílé (CD) - pro širokou veřejnost, černé (CD/DVD - pro své obdivovatele, ale především a hlavně v podobě deluxe boxu, který je určený skalním fanouškům (mají DM vlastně nějaké jiné než skalní?)

Ti se tak konečně dočkají nějaké pořádné odměny, kterou si za svou neuvěřitelnou loajalitu už dávno zasloužili.

Box obsahuje 4 disky, z toho 3CD a 1DVD.

Na prvním CD se nachází samotné album, které, již v této podobě dokazuje, že je hudební lahůdkou. Silnou kompaktní nahrávkou. Její pozici v diskografii DM samozřejmě teprve ukáže čas, ale již teď si dovolím tvrdit, že je to nejméně komerčně zaměřená deska kapely od Black Celebration a stejně tak úchvatná, pochmurná, se zdánlivými záblesky naděje, které jsou vzápětí vtipně shozeny.

Na druhém CD se nacházejí remixy vybraných šesti skladeb z alba a jak už to u remixů chodí, je jejich kvalita kolísavá, ale za poslech rozhodně stojí. Vybral bych z nich aspoň “Perfect - Electronic Periodic Dark Drone Mix” a “Little Soul - Thomas Fehlman Ambient Mix”. Ale to nejdůležitější na tomto disku se nachází již v prvních pěti stopách, jsou to bonusové skladby. První z nich je velmi povedená “Light”, příjemně plynoucí, analogovými zvuky naplněná píseň s Gahanovým naléhavým zpěvem o lásce, a již podruhém poslechu je vám jasné, že všichni bohové ve vesmíru souhlasí s tím, že tohle kouzlo nelze zlomit. Jako druhá bonusová skladba je Martinem Gorem zpívaná “The Sun And The Moon And The Stars”, a zde jako by Martin extrahoval to nejlepší z Counterfeit 2, krásná zpověď opuštěného poutníka životem. Následuje skladba “Ghost”, a to je pro mne osobně obrovská událost, v kraftwerkovském rytmu, Dave Gahan hrozivým hlasem se v temné atmosféře mazlí asi s nejlepším textem z celé Universe éry.

"One touch is all it took
To draw you in
To leave you hooked"

Nádherná skladba po zvukové, rytmické i vokální stránce, po prvním poslechu jsem si ji pouštěl stále dokola a nemohl se jí nabažit…

"This pain will never leave
Until I die
You'll always grieve"

Po ní přichází trochu uklidňující motiv "Esque", což je instrumentální skladba, podle mne mnohem zajímavější než albová "Spacewalker". Finální bonusový track, v útočném tanečním rytmu, se jmenuje "Oh Well", původní instrumentálka Martina Gorea, s kterou se Dave zavřel do pokoje a napsal na ni text: "Když sem to Martinovi pak přehrál, neřekl na to nic", říká Dave Gahan v dokumentu k albu, a je na něm vidět, že to bral jako pochvalu.

Přecházím k disku č.3, kde se nachází 14 demosnímků z archivu Martina Gorea a Davea Gahana. A je tu další úchvatný zážitek, na Martinových demáčích je jasně slyšet, jak jsou Martinovi skladby silné, již v minimalistickém provedení, ještě než jsou zahaleny vrstvami elektroniky, velmi moc mne potěšily obzvlášť Clean, Sweetest Perfection, Walking In My Shoes, I Feel You, trochu rozesmáli trumpety v Judas, a velmi nadchlo demo k Peace, kdyby tu skladbu nazpíval i na albu pouze Gore vyzněla by dle mého názoru mnohem lépe, v Corrupt navíc Gore zní snad ještě zvrhleji než Dave ve finální podobě. Z Gahanových dvou demosníků musím vyzdvihnout především Nothing´s Impossible, a myslím, že i spousta z vás nebude vědět, jestli nezní lépe než na Playing the Angel.

Posledním diskem je DVD, a nevěřil sem, že po všech předešlých zážitcích mohu jít ještě ve svém nadšení výše. Dokumenty Making The Universe a Usual Thing, Try And Get The Question In The Answer jsou plné informací o natáčení alba, o postupech prací na desce, to vše je prošpikováno i starými záběry z let 83-87, pro letitého fanouška je zážitek vidět jak si Daniel Miller během “Perfect” pokyvuje hlavou do rytmu, jak si Mart s Davem utahují z “dvojité šlehačky” Fletche, jak Martin hledá demosnímky, jak si členové kapely prohlížejí relikvie ze svých začátků, a jak “mastí” stolní fotbálek, v kterém nakonec vítězí Všemohoucí nad Rajkami i Toaleťákem, jak Martin předvádí snad stotřicet syntezátorů, které koupil přes eBay a také své kytary, jak jdou DM společně na oběd, jak neustále žertují, ale nejbáječnější je sledovat entuziasmus kapely do práce na písních…

Sekce studio session se skládá ze 4 písní, z čehož dvě se již objevili v rámci promotion před několika dny na internetu (Corrupt, Come Back) a jak bylo patrné v dokumentech DM mají ještě další v záloze (minimálně In Chains), takže jako první pouštím Little Soul a to je zřejmě povedená nahrávka ze studia, ale bohužel ji u mně naprosto překryla událost, která následuje, Depeche Mode si totiž ve studiu sáhly hluboko do minulosti a z alba Some Great Reward vybrali skvost - píseň „Stories of Old“, která podle mne spolu s „Lie To“, patří k nejlepším skladbách, této již dnes klasické desky Depeche Mode, Gahan hlubokým hlasem spouští “you hear stories of old” a já se přistihnu, že automaticky zpívám s ním, no zpívám, přímo křičím, s mrazením po celém těle, vlastně se od doby vzniku téhle skladby ve světě nic moc nezměnilo, stále nestojí za to obětovat vše lásce, možná jen ten Gahanův hlas je jiný, silný a mocný, tohle provedení je naprostá fantazie, pouštím to stále dokola a nemohu přestat, myslím, že Stories of Old velmi zahřeje nejedno depešácké srdíčko.

Jenže až teprve teď přichází úplný vrchol, 18 skladeb Sounds of the Universe v prostorovém zvuku. Bez jakékoliv ironie říkám, že nevím na co by Depeche Mode potřebovali mít čtvrtého člena. Zvuk je dokonalý. Vesmír je znovu v rovnováze. Víc netřeba dodávat, to se musí skutečně slyšet.

Sounds of the Universe je deska stejných kluků, jako byli ti v roce 1986, teď mají sice vrásky, ale jsou stejně hraví, se stejným smyslem pro humor, se stejnou chutí něco svými písněmi sdělit, jen jsou větší přátelé, a díky tomu přátelství také nahradili toho čtvrtého, který tam s nimi před 23 lety byl.

Aby byla radost z boxu nekonečná, stejně jako náš chladný vesmír, obsahuje deluxe box také dvě knihy, jedna je od Antona Corbijna, jeho fotografií doplňují texty všech 18 písní. V klidu si je prohlédněte a myslím, že mi dáte za pravdu, že se jedná o nejlepší práce Antona od Strangers. V druhé knize jsou fotografii ze studia, které pořídil tým ve studiu (Daniel Miller, Bena Hillier, Luke Smith a Ferg Peterkin).

Takže je nejvyšší čas vyndat zaprášené křiváky ze skříní, připnout dva přiložené odznáčky a přichystat se na Tour of the Universe, bude to báječná cesta vesmírem, kde lze vidět budoucnost i minulost v jednom okamžiku.

Godspeed.