Kým sa rozbehla “mašina” (2011 - 2012) - I.

Davidov citát: “... Ak sú samotné melódie dobré, tak už viac nepotrebujú. Neustále sa snažím na ostatných tlačiť tým, aby sme nechali veci v čo najsurovejšej podobe. Oni sa toho trochu obávajú, hlavne preto, že nás za to budú odsudzovať. Áno, budú, ale budem spokojnejší, ak budeme mať zlé ohlasy kritiky…”
No, ja neviem, ale asi je normálne, že hudobníci chcú k dobrej melódii pridať aj nejakú tú  kreativitu a inšpiráciu, veď o tom je predsa umenie ako také... Keby som chcel niečo surové, tak si spravím “Tatarák” (hovädzí tatársky biftek), resp. po hudobnej stránke si pustím album The Cure od The Cure. Práve Delta Machine je pekná tým, že je spracovaná “starým depešáckym štýlom”, t.j. viacero zvukových vrstiev počas jednej sekundy apod. v modernom štýle atď. Až na jednu, dve veci, je to vážne dobrý album a Davidove “americké (rozumej jednoduché) videnie vecí možno akceptovať pri jeho prvej “sólovke”, ale nie pri Depeche Mode!

A vôbec, dnes je “The Last Day of Summer”:
Nothing I am
Nothing I dream
Nothing is new
Nothing I think or believe in or say
Nothing is true
It used to be so easy
I never even tried
Yeah it used to be so easy
But the last day of summer
Never felt so cold
The last day of summer
Never felt so old
Never felt so…
All that I have
All that I hold
All that is wrong
All that I feel for or trust in or love
All that is gone
It used to be so easy
I never even…

Tak to v živote chodí, všetko sa raz skončí... :(

Tohle album je prostě krásná mrazivá nádhera…Od začátku jsem si dost slibovala od tohoto alba, věřila jsem a sázela na třináctku…Rok 2013. Třinácté album. Třináct skladeb.  A jako velký bonus má navíc náboj a působivou atmosféru jak za starých časů.
Než se rozběhla mašina jsem zašla do jedné kavárny, sedím si v klidu sama u stolečku a usrkávám svou ranní kávu, po chvíli mě oslovil nějaký muž, slečno máte zde volné místo? A já souhlasně přikývla, dali jsme se do řeči konverzovali jsme na téma” život všeobecně” samozřejmě jsem nadhodila otázku, co posloucháte za hudbu a on, že byl v mládí depešák a že jeho kamarád Aleš chodí stále na DM party, no vida jak je ten svět malý. Ale nejen to je to velký nadšenec do turistiky a především horolezec. V neděli jsem ho potkala opět, podpořil mě morálně a já jsem úplně rozkvetla. Jsem opět ta silná žena, která se více usmívá na svět. Navíc po jeho historkách z divadla jsem opět pookřála. Můj pozdrav letí za přáteli z pražského Vinohradského divadla. A děkuji za volňásky

Deltu Machine já považuji za dokonalé album z postwilderovské éry, u mě drží prvenství společně s albem Ultra ♫ Should be Higher je moje kráska. Řekla bych, že je ještě lepší než Heaven. Pravda asi nejraději mám Alone, Broken, Should Be Higher
 
Alan si vybral hodně silnou skladbu “In Chains” já osobně jí mám dost ráda. Dodal jí více hloubky a plnosti…taková pomyslná třešnička na dortu…
https://vimeo.com/37075131

Delta Machine je výborný album. Nemal som ho nejak extra v obľube, ale po čase som mu prišiel úplne na chuť. Zneje podstatne pôsobivejšie ako jeho traja predchodcovia. Najlepšie skladby pre mňa určite Heaven a Should be higher. Spirit pokračoval v kvalitnej atmosfére a dúfam, že aj ich 15. CD ma pohladí na duši, už sa neviem dočkať.

Delta Machine mohlo být opravdu dobré album, kdyby 4 nejlepší (nebo z nejlepších) písní nebyly odklizeny na bonus verzi