Gahan: “Autobahn” byl inspirací pro “Sounds of the Universe”

Gahan: “Autobahn” byl inspirací pro “Sounds of the Universe”

Dave Gahan o ponurém novém albu jeho kapely Depeche Mode, o zkušenostech z vystoupení před 75.000 lidmi a strategií, jak se vyhnout smutku života.

Zpěvák Depeche Mode má stále stejné vlasy, krátké po stranách, delší nahoře. Na čele už má hluboké vrásky, a na bradě třídenní šedé strniště, nicméně pořád vypadá chlapecky. Dave Gahan pobývá během promo tour kapely v Berlíně v Hotel de Rome. Má na sobě koženou bundu, úzké džíny, vysoké boty. Před sebou sklenici vody. Sedí na pohovce, hladí ruce a protahuje záda. Pane Gahane ... D.G.: Pocházíte z Düsseldorfu? Ano, proč se ptáte? D.G.: To je město, z kterého pocházejí Krafwerk! Inspirovali jste se nimi jako kapela? D.G.: Pro nové album jsme znovu po delší době hodně poslouchali Krafwerk a to zejména „Autobahn”. Chtěli jsme tento zvuk, takhle dynamický, plynoucí myšlenky. Ale nejsou to jen Kraftwerk, také David Bowie, hlavně jeho „berlínské“ desky, zejména „Low”, měli velmi významný vliv na „Sounds of the Universe“ Věděl jste, že Bowie jednou pozval Krafwerk, aby se k němu připojili na turné po Americe? D.G.:Ano, ale kapela to odpískala, necítili se jako předkapela. Dnes na to nahlížejí jinak. Jak? D.G.: No, bylo tam přání jet s námi na turné. To znamená, že budete hrát nadcházející koncerty s Kraftwerk? D.G.:. Ne, to nebudeme. Kraftwerk již nebude více tím Kraftwerkem, jakým byl před odchodem jednoho ze dvou zbylých zakládajících členů Floriana Schneidera. V každém případě vzpomínáte jejich vliv: Nová deska je ještě temnější a ještě více elektronická. D.G.: Na první poslech je těžká, to ano. To souvisí s náladou, jež jsme chtěli implementovat do hudby. Například si představujeme tunel v kterém projíždíme v autě a tam zní ty písně. Hudba Depeche Mode je vždy plná melancholie. D.G.: Je tam? Ano, a vy jste od posledního alba, textařem na toto téma. Jste smutný muž? D.G.: Myslím, že hodně. Když přemýšlím o životě a o tom jak naložit s mým časem. Znáte George Steinera? D.G.: Myslím, že nikoliv Americký filozof. Napsal, že přemýšlející muž je vždy smutný. D.G.: Má pravdu. Reflexe ho odděluje od ostatních, ale pouze přemyšlením si uvědomuje, že není sám na světě. Dilema. D.G.: To je moudré pozorování. Také mi běhají takovéto myšlenky hlavou. Jak se mám chovat k ostatním? Mám si vyrazit na turné a nechat děti po týdny samotné? Je tak těžké najít odpověď. Jeden může snadno propadnout zoufalství. Jak se od něj zachraňujete? D.G.: Poslouchám blues, protože dovede vyjádřit lidské emoce, jako žádná jiná hudba. Má uklidňující účinek. Což je něco co je i v hudbě Depeche Mode. Jsme sentimentální kapela. Tento sentimentální pocit je velmi silný na koncertech. Jako ze slavné scény z Pasadeny... D.G.: 1988. Jste na kolenou a 75.000 lidí zpívá na konci koncertu vaši píseň... D.G.: Brečel jsem jako dítě. Proč? D.G.: Díky tomu ohromujícímu okamžiku. Poslední koncert z měsíců dlouhého turné. Cítil sem se povznesen, cítil sem něco magického. Byla to duchovní zkušenost. V tu chvíli sem cítil, že mám rád publikum celým srdcem. Láska je opětována. Vaši fanoušci jsou vám věrní, jako žádné jiné populární skupině. Zejména v Německu. Proč právě zde? D.G.: Má to něco společného s romantikou. Můžeme to popsat pocity a stroji k vytváření hudby. Něco jako Němci. Upevňují si naše logo na zadní okna aut. To je báječné. Báječné. Na druhou stranu, to na vás zesiluje tlak D.G.: Necítím žádný tlak. Jsem konečně volný. Žiji v New Yorku, kde jsem ponechán v klidu. A když máme materiál na nové album, jdu do svého studia a přemýšlím, jak je budu zpívat. Potom své nápady mohu předvést ostatním. Byl jste schopen si je prosadit? D.G.: To album je na můj hlas jak střižené, je mnoho muzikantů, kteří pracovali pod tlakem, ale mohlo to chránit jejich svobodu, zejména v jazzu. Máte nějaké vzory? D.G.: Miles Davis je jeden vzor a také John Coltrane. Jste skutečně volný... Pohybujete se tak plynule a elegantně... D.G.: ...tak to plyne ze mne... ...Jako by šlo o vaši vlastní novou realizaci, pomohli vám zkušenosti z 90.let. V té době jste byli po předávkování dvě minuty klinicky mrtvý. D.G.: Určitě. Byl jsem velmi sám v té době a v nedobrém stavu. Bylo tam něco špatného v mém životě. Ta zkušenost je silná. Vrátil jsem se. Kluci se stávají hvězdami pop-musíc aby je dívky oslavovali. Jste ženatý potřetí, vše jste již viděl, proč nechcete končit? D.G.: Stále jsem rád oslavován. Philipp Holstein rp.de

Názory Devotees (19)

Monghi

 1    2. marec 2009 o 07:45

konecne rozhovor, kde ma novinar snahu umelca zaujat s vlastnymi myslienkami… inak, ta Kraftwerkovska inspiracia sedi, preto si ani nemyslim, ze tie skladby, ktore su teraz k dispozicii sa budu v tempe alebo melodii lisit od albumovej verzie… maximalne sa upravi zvuk a “okraslia”, ale zaklad zostane smile Album bude v pohode a tesim sa nan smile

Ringo

 2    2. marec 2009 o 07:54

tak to je hodne zajimavy rozhovor

Ringo

 3    2. marec 2009 o 09:09

akorat mi nejak nesedi ten uvodni popis Gahana - hluboke vrasky na cele a sede vousy…to ho na tech fotkach asi museji poradne retusovat, protoze na tech ma celo az zahadne hladke a strniste vzdy tmave:-)

Beladona

 4    2. marec 2009 o 10:00

Krásný rozhovor. Dave se asi dopracoval k moudrosti. Je teď tak klidný, uvolněný a otevřený.

Depy101

 5    2. marec 2009 o 10:15

Super rozhovor.Inspiraci Kraftwerku uz slysim v mezipasazi Wrongu.hned jsem slysel ten flanger efekt s arpegiem z Trans Europe Express…

Zero202

 6    2. marec 2009 o 10:36

Uvodne otazky mi zneju ako kratky vedomostny kviz o Kraftwerk smile A tak trochu off-topic - Skoda, ze Kraftwerk sa (asi sami) stavaju do pozicie “predkapely” (napr. pre Radiohad). Nerozumiem tomu preco. Myslim, ze by to skor malo byt naopak, kedze (podla mna) hraju nieco “viac” ako skupiny, ktorym robia predkapelu, nie naopak (co by v tom pripade odovodnovalo ich postavenie v ramci predkapely).

Ale o tom, ze zo skladieb SOTU budem pocut nieco co mi bude pripominat tvorbu Kraftwerk, necakam (len zato, ze ich inspirovali) a vlastne ani v to nedufam :D

Night

 7    2. marec 2009 o 12:45

Pekný rozhovor. Ďakujem za sprostredkovanie. grin

Beladona

 8    2. marec 2009 o 13:42

Myslím, že 90. léta jsou už dávno pryč a novináři by už mohli dát Daveovi pokoj s tou klinickou smrtí. Proč mu pořád připomínat nejhorší zážitky jeho života?

Ringo

 9    2. marec 2009 o 14:37

BELADONA: nakonec ale dobre ze mu to pripominaji a ma to porad na taliri, alespon nezapomene:-)

Beladona

 10    2. marec 2009 o 14:54

Ringo: možná máš pravdu. Mně ale připadá, že je (naštěstí) vystrašený dost až do konce života.

ivan

 11    2. marec 2009 o 15:06

skvelý rozhovor

Gabriel

 12    2. marec 2009 o 17:54

@Substance242 + all: Dolu je odkaz nazvany Nahlaste chybu. Ak sa stala chyba a mas chut na nu upozornit, v diskusii si to nikto vsimnut nemusi. Dik smile

kinn

 13    2. marec 2009 o 18:28

Je zvlastne, ako sa v mnohych rozhovoroch stale vracia do Pasadeny, hoci je to uz vyse 20 rokov, hovori o tom ako keby to bolo vcera. Odvtedy mali vela koncertov pre take velke publikum ale asi maloktory tak silno emocionalny.

Zero202

 14    2. marec 2009 o 18:52

Ak si dobre pamatam, tak v nedavnom rozhovore pre FM949 to bol sam Gahan, kto spomenul svoje “2 minutky”.
to kinn: 20 rokov a Gahan na to spomina stale. Ale ani DM, ani Mute a ani EMI nevykonalo nic na oslavu vyrocia tejto udalosti. (kratka pripomienka na ofic. webe bolo chabe gesto).. tak si este pockame :(

Bedra

 15    3. marec 2009 o 01:21

Tak to je pech s tím Kraftwerkem! Kdyby se nedávno de facto nerozpadli, mohli být předkapela… no to by byla pecka. Aspoň že jsem je viděl před několika lety v Pardubicích.

BTW možná už to někoho nepadlo, ale před DM by konečně taky mohli zahrát Erasure. Bylo by fajn vidět Vince a pak DM na jednom pódiu, navíc myslím, že mezi fandy DM je spousta lidí, kteří nějak přičuchli k Erasure a tak by je dovedli ocenit (jakkoli mě dnes Erasure neberou, rád bych je ale viděl než všechny ty příšerné předkapely, které kdy před DM vystupovaly).

Ringo

 16    3. marec 2009 o 06:53

BEDRA: ja jsem Erasure defakto zacal poslouchat az nedavno, prekonal jsem puvodni alergii k Clarkovi a Bellovu homo stylu a fakt je to pekna hudba. Po nasyceni se hity z 80. let se mi ale paradoxne zalcy vice libit jejich posledni alba z let 1995 - 2007, ktere mi puvodne prisli takove jakesi komplikovane a ne v cistem Erasure stylu, ale jak jsem k nim pronikl, tak je posloucham radeji nez jejich prvni veci z 80. let. JAko predkapela by byli asi super, ale nevim jestli by polovina lidi z podia neodesla, kdyby tam vylezl Bell s holym zadkem a v cervenych lodickach (i kdyz to uz asi vzhledme k svemu veku snad nedela).

WormBoy

 17    3. marec 2009 o 12:42

Bedra: Kraftwerk se nerozpadli, mají na letošek naplánované 17 zastavení (a možná ještě nějaké přibudou). Škoda jen, že zatím míjejí ČR. Bohužel jsem zatím neměl tu čest je slyšet a vidět naživo. Je škoda, že po 40 letech odešel Florian, ale dle mého názoru jsou Kraftwerk už mrtvá skupina, myslím tím, co se týče tvorby. Domnívám se, že Ti už nikdy s ničím novým nepříjdou (a to je možná i dobře).

Kdybyste měli zájem, můžete se podívat na moje stránky o Kraftwerk: www.kraftwerk.kx.cz. Stránky ještě nejsou úplně hotové, je málo času. Ale můžete se vyjádřit v návštěvní knize, jakákoliv kritika mi udělá radost.

profile

 18    3. marec 2009 o 13:23

@WormBoy: hezké

jozefst

 19    3. marec 2009 o 15:04

O vrelom prijatí vystúpenia predkapiel pred DM publikom si nerobím ilúzie. Akákoľvek predkapela, hoc aj najlegendárnejšia a dokonca aj Gahan sólovo by asi boli skôr pretrpení. Osobne som bol rád vystúpeniu Fad Gadget a The sisters of mercy. Eldritchov prejav bol supre a človeka až mrazilo spolu s jeho mrazivým hlasovým prejavom. Lepšie, ako tri hodiny čakať naprázdno a čumieť do blba. Nezachráni to moc ani reprodukovaná hudba. Možno akurát pohľad na javisko s mašinami, ale to nesmie byť zahalené. Ersaure ako predkapela by nebol zlý nápad a o Kraftwerku, to ani nehovorím, to by som už odpadol. Oceán asi nehrozí, ich som koncertne nazažil. Čo sa týka hudby Erasure, tá je stále v pohode. Loveboat a dokonca akustický Union street, akýsi výber starších skladieb, no nie vyložených hitov. Sú na ňom dokonca B-strany.

After Party, Roxy, Praha

Diskutovať môžu iba zaregistrovaní a prihlásení užívatelia.

  Vytvorte si účet   Prihláste sa