Depeche Mode v Praze 14.1.10 - V náruči svého publika
Symbióza, synergie, společná radost a nadšení..asi tato slova nejlépe charakterizují to co se dělo 14.1.2010 v pražské O2 Aréně. Chladným podvečerem duní před branami arény pokřik: Depeche Mode! Depeche Mode! Depeche Mode!
To již tisíce fanoušků netrpělivě čekají na půl sedmou, kdy se brány mají otevřít. Někteří čekají již několik hodin, jsou promrzlí, unavení, jenže tento večer je prostě výjimečný a tak projít vchodem, do jindy vcelku obyčejné O2 Arény, znamená vstoupit do jiného vesmíru, kde vše je téměř dokonalé, a to doslova. Do vesmíru, kde sice všichni chodí v černém, ale jejich oči a srdce, tak jasně září štěstím, kde nic není triviální a vše má najednou význam, kde vše je naše, i když jen pro tento večer.
Čas pokročil, v hale doznívá předkapela Nitzer Ebb, ale předkapela, to není ten správný výraz, spíš by se hodilo říci speciální hosté, není snad kromě Front 242, jiná kapela, jíž by vystupování před Depeche Mode slušelo více. Nitzer Ebb, jedni z nejúspěšnějších projektů, které objevil šéf legendárních Mute Records Daniel Miller, to bylo vlastně ještě v bájných dobách, kdy rozdělení na komerční a nezávislé bylo jasně dané a popletl si je jen ten, kdo neměl oči a uši.
NEP mají velkou část společné historie s Depeche Mode, a navíc se měli československému publiku představit už při prvním koncertě Depeche Mode v Praze v roce 1988, ale nejspíš díky zmatkům v tehdejší komunistické administrativě, zněli 11.3.1988 v Praze Nitzer Ebb pouze z reproduktorů. Leden 2010 vše napravil. Dvě výjimečné legendy, každá ve svém žánru naprosto mimo měřítka, opět a krátce po sobě na jednom podiu, kdo má v srdci Depeche Mode a vše co se jich týká již nějakou dobu a ne jen pár let z 21. století, moc dobře chápe, jak výjimečná konstelace hvězd se udála.
Nitzer Ebb odehráli s jednou změnou svůj standardní set, který hrají na tomto tour s Depeche Mode a dá se říct, že především fanoušci v kotli reagovali velmi dobře, a teď už sálem zní Martinem sestavený DJ set, který svou monotónností očekávání ještě více graduje, až dokonce trochu znervozňuje, ale to už se naštěstí rozsvicuje znak DM v Corbijnově šifrovaném provedení...tep se začíná zrychlovat, jak to, že je to pokaždé stejné, přesně víte co přijde, ale ten okamžik před vypuknutím celé show cítíte nepopsatelné a neporovnatelné vzrušení... znějí úvodní tóny intra a hlavou mi běží kolikrát už jsem v životě takhle bezděčně a spontánně vystřelil ruce vzhůru za doprovodného skandování: "Depeš mód! Depeš mód!Depeš mód! Někomu to může připadat šílené, vždyť jde jen o hudbu, ale prostě si nelze pomoc, těch několik tisíc lidí v publiku bere tuhle záležitost pojmenovanou po francouzském módním plátku, naprosto vážně, patřím mezi ně a dělá mi to potěšení.
A už jsou zde, nejprve doprovodní muzikanti, Christian a Peter, a poté už pan Andrew John Fletcher, pan Martin Lee Gore a jako poslední, hluboce se klanící frontman, ikona, neunávný hrdina historie pop music, ničím nezdolatelný pan Dave Gahan, pro někoho arogantní namyšlený chlápek, ve skutečnosti je to, ale stále ten skromný kluk z Basildonu, který má na podiu jedinou touhu a přání nezklamat a potěšit své fanoušky. Hala bouří. "In Chains" píseň o svázanosti, z níž není možné se vymanit, a přesto a nebo právě proto přináší uspokojení, nastupuje pomalu, klidně a přesto ničivě, kotel už se vaří...A teď už je řádně přiloženo, "It was the wrong plan, In the wrong hands, The wrong theory, For the wrong man, The wrong eyes, On the wrong prize, The wrong questions, With the wrong replies" přímo omamný finiš jednoho z nejlepších singlů historie kapely, úderný políček všem těm, kteří třicet let starou kapelu, cpali do starého železa, to oni byli wrong, Depeche Mode jsou stále schopní vést sami sebe vlastní cestou a tahle píseň je důkaz. Wrong!
A to už následuje Hole To Feed a objevují se svítící tyčinky nad hlavami fanoušků, předem dohodnutá společná akce, i když se někomu mohlo z jeho pohledu zdát, že jich není dost, Dave tyčky okamžitě zaregistroval a bylo jasně zřetelné, že byl mile překvapen, thank you, ha ha ha, Good Evening Pra-a!!! A přichází první sáhnutí do minulosti, rok 1993... a báječná Walking in my shoes, u téhle skladby můžete vzít jednoho fanouška Depeche Mode po druhém a snad každý Vám odpoví, že tuhle píseň miluje, klasičtí Depeche Mode v plné parádě, doplnění corbijnovsko-poeovskou projekcí, fantastická atmosféra. Daveův hlas zní velmi čistě a bez zaškobrtnutí, všichni pod podiem jedou s Davem na 100%. Následují další čtyři, dnes už klasické hity, It´s no good je prvním z nich, ironická skladba s výborným live zpracováním, následuje "A Question of Time" a ať je nám dvacet nebo čtyřicet, zase jako vždy skáčeme, Dave se předvádí, pobíhá po podiu a především, jestli jsem ho loni po záznamech z Lucemburska kritizoval, že už by se měl přestat točit, protože už to nemá ten švih a drajv jako za mlada, tak teď to musím vzít zpět, ten chlap má znovu svou sílu a energii...píseň končí hypnotickým společným vytleskáváním posledních vteřin Davea a jeho publika, a je to další ze jskvělých momentů celé show, diváci se spolu se zpěvákem stávají živým metronomem.
Otázka času skončila a následuje Precious, píseň, která před 5 lety vrátila Depeche Mode do rádií, Dave zpívá velmi procítěně tuto skladbu napsanou Martinem pro jeho děti, a u Martina je možné zahlédnout v očích slzy..a nebo jsou to jen třpytky?...
Emoce jsou zase vystřídány taneční písní, Mart za syntezátory a to už úvodní klávesový part World in my Eyes vyplňuje prostor a koncert se stává jednou velkou party, Dave přichází na molo, aby si všichni mohli pečlivě prohlédnout "všechny ostrovy v oceánu a všechna nebesa v pohybu"...trademark violatorských dob je vystřídána dalšími silnými emocemi, Martin si bere mikrofon a zní úvod písně, která patří mezi skladby, které Depeche Mode v Praze zatím nikdy nehráli, jmenuje se Insight. Někdo hlasitě zpívá s Martinem, další stojí se zavřenýma očima a sepjatýma rukama, mnoha se lesknou opravdové slzy v očích, prý pop-music, cheche...takhle nikdo z fanoušků kapely tuhle hudbu nebere, jak kdysi řekl novinář Paul Morley, "beru hudbu téhle kapely vážně, že je to až komické", jistě každý z jejich příznivců to vše prožívá jinak, někdo potřebuje být slyšet, někdo si vychutnává každý moment pohledu na skupinu, ale nikdo se nebojí, že se ten kdo stojí vedle něj bude jeho pocitům vysmívat, to je ten jiný vesmír, který jsem zmínil v úvodu, je přímo očistný, můžete být sami sebou. Mr. Gore přichází na molo, aby všem připomněl: "You gotta give love"..
kdo se nepropracoval k slzám, dostává druhou šanci, Home... k této skladbě mám takový ambivalentní vztah, na Ultra jsem ji vždy přeskakoval, jelikož aranžmá k duchu této písně mi prostě neseděly, vím, jak se o nich Alan Wilder vyjádřil pochvalně, jenže "Home" je ta nejniternější zpověď a ta nepotřebuje smyčce či dusavý podklad, a Martinova vystoupení na Tour of the Universe s touto písní to vše jen potvrzují, všechny ta síla této skladby už je v tom textu, zpíváte si s Martinem a sledujete jak vyzpívává "Feels like home I should have known from my first breeeeeath" a musíte být prostě dojatí...Martin prochází s úsměvem a diriguje své publikum... ale publikum zpívá dál, teď již diriguje dokonce sám Dave Gahan, který děkuje za skvělé ovace a představuje Martina L. Gorea...
Je třeba se zase rozjet, a proto přichází v pražské premiéře Miles Away/ Truth Is!! Mám tuhle skladbu rád od prvního poslechu Sounds of the Universe a koncertní aranžmá ji zvedá ještě o další procenta, parádní jízda, následuje Policy Of Truth, další violatorský singl, Gordeno má ale syňtáky nastavené trochu na jiné zvuky, vše zachraňuje přibíhající zvukař. Fannoušci v kotli nafukují balónky, které postupně vzlétavají nad hlavy a publikum se baví a baví se i frontman, který si přichází také zahrát s nafouknutým balonkem, který posílá do publika. Nálada graduje, přichází opět návrat ke skladbám z roku 1993, In your room a především I Feel You, jež je jedna z nejlepších koncertních písní, i když mnoho fanoušků by ji chtělo z papírového setlistu vyškrtnout, přímo naživo vám dojde, že je to nemožné, to je totiž další z vrcholů, stejně jako Enjoy the Silence, kdy někteří fanoušci nasazují královské koruny, není jich sice tolik, ale nevypadá to vůbec špatně. Nepostradatelná koncertní hymna "Never Let Me Down Again" rozjetá Martinovým kytarovým riffem, stupňuje euforii, beztak už až po střechu napěchovanou, Dave Gahan se přímo "nese" na vlnách stvořených z rukou publika...po Never Let Me Down Again kapela odchází, ale to neměli dělat, hala se teď otřásá v samotných základech, fanoušci dupají, pískají skandují, buší na hrazení...
Přichází Gordeno a především Martin Gore, a ačkoliv je to téměř nemožné potom všem co v uplynulé hodině a půl proběhlo, přesto právě teď nás čeká vrchol večera, skladba One Caress, v roce 1993 se objevila nejprve jako b-strana singlu I Feel You, a po 17 letech si odbyla svou live pražskou premiéru, fanoušci uvítali Martina chorálem a ten v devocionálním nasvícení spustil nádhernou baladu, po jejímž skončení Dave Gahan přejmenoval Martina Gorea na "voice of an angel", úžasný moment...
Následuje moje nejmilejší skladba vůbec: "Stripped", Dave v černém tílku jakoby omládl o dvacet let, usmívá se a posílá polibek do publika, skladbu končí v hlubokém předklonu s hlavou v dlaních, věřte nebo ne, ale i s tímto mužem hýbou emoce, a tato skladba je tou, jež má vždy sílu zatřást i s Davem Gahanem, ale to již všichni dobře víme už od dob 101.
Hned poté přichází Behind The Wheel a po ní závěrečná Personal Jesus. K této písni není co dodat, to se musí zažít! Reach out and touch Dave!! Mr. Gahan několikrát děkuje pražskému publiku, až prostě zapomene říct see you next time, ale rozhodně ne úmyslně, možná je spíš trochu příjemně rozhozený z uplynulých minut, takovéhle publikum by si těžko na příštím turné nechal ujít.
Dave o pražském publiku nedávno řekl, že je "skvělé", po čtvrtečním vystoupení v O2 Aréně si dovolím tvrdit, že by jej označil za fantastické. Kapela odešla z podia, ale stále není nasvíceno, že by ještě přídavek? Nene, už se svítí...Celý koncert Depeche Mode byl nádherný zážitek srovnatelný s koncertem v roce 1998, a vy co jste si říkali, že to není úplně tak skvělé, přijďte příště do sekce pod podium a zaručuji vám, že budete z Depeche Mode nadšeni... tam totiž spojenectví mezi kapelou a jejich fanoušky cítíte velmi zřetelně.
Jak je jen možné, že kapela, jejíž skladby mnoho kritiků odsuzuje jako depresívní a temné, způsobuje svými vystoupeními, tolik euforie a tolik kladných emocí?
Názory Devotees (42)
Ringo
1 20. január 2010 o 14:19
Krasna recenze na jeden z nejlepsich zazitku v zivote. Super.
smartodm
2 20. január 2010 o 14:24
bol to neskutocny, nadherny, neopakovatelny, silny, ohromujuci koncert…
Monghi
3 20. január 2010 o 17:55
aj ked ziaden podpodiovy kotol nie je tak velky, aby sa tam dostali vsetci, na oblubene kapely sa proste do ineho sektoru nechodi
V Prahe som nebol, ale recenzia mi pripomenula to, co som zazil v decembri vo Viedni.
Dangerous… skvele!!!
Night
4 20. január 2010 o 18:10
“V náručí svojho publika”....úžasne výstižný názov.
Videá pozriem večer, keď už všade bude pokoj a ticho…..
Koncert je neskutočne úžasný zážitok, najmä ak máte šťastie a dostanete sa čo najbližšie dopredu, pozdravujem depešákov z koncertu vo Viedni….
Súhlasím s vami Dangerous i Monghi - byť pod pódiom je úžasné...je rozdiel mať v zornom poli len pódium a DM chlapcov na ňom a vidieť niekde v diaľke malé pódium, veľa svetiel a vôkol seba síce veľa fanúšikov z ktorých mnohí môžu kaziť náladu.
Viem, že je to často otázka toho, aké lístky sa zoženú ale moje zážitky vravia len toľko - pod pódium jednoznačne… pekný deň.
matech
5 20. január 2010 o 21:15
krásna recenzia, úžasný koncert…napriek tomu, že som tentokrát nedostala šancu zažiť tú atmosféru priamo “v kotli” koncert som si neskutočne užila a ešte dnes vo mne doznievajú emócie ...a teším sa na ďalšie turné...a pod pódiom… my menší najlepšie hneď v prvom rade…to čakanie za to vždy stojí
Vilem
6 20. január 2010 o 21:59
Niet co dodat.Vsetci co sme tam neboli,urcite lutujeme,muselo to byt minimalne tak dobre,ako recenzia,ktora ma vtiahla akoby priamo do kotla.Videa tiez uzasne.
Vdaka za tak nadherny clanok,ktory musel byt dobry,pretoze ten koncert bol SUPER.
giggs11
7 20. január 2010 o 22:15
nebol som z casovych dovodov v prahe,ale bol som 3 dni pred tym v budapesti a mozem vam potvrdit,ze tato recenzia koncertu by sadla aj na ten budapestiansky…podla mna to bol najlepsi dm koncert,na ktorom som bol..asi o kusok lepsi ako v prahe 1998
kačena
8 20. január 2010 o 23:29
Dangerous,díky!!!! ...ten Martinov DJ set na začiatku naozaj tak graduje,až znervózňuje,človek ide zošalieť,kedy to už začne…
už sa teším na ďalší koncert(síce ešte neviem kedy),ako mu celú dobu presedím na ramenách… 
Počas čítania celého článku zimomriavky jak sviňa,pri videách ani nehovorím,teraz som aspoň videla to,čo som si na koncerte len domýšľala,môj manžel ma nevládal dlho držať na rukách,aby som si to mohla čo najlepšie užiť,ale prišli sme domov z Prahy a on normálne začal posilovať...
Night
9 21. január 2010 o 00:16
Vyjadrujem svoj obdiv všetkým, ktorí sú schopní natočiť video na koncerte DM, ja toho nie som v tom návale emócií schopná...vďaka!
To Dangerous: s tým žiarením šťastia máš pravdu, ja som dlho po koncerte mala pocit, že svietim ako baterka ...
gujko
10 21. január 2010 o 01:56
Ahoj vsetci DMfans na tieto vsetky pocity a emocie niet slov ako vyjadrit takto vydarenu live show. Len tolko DEPECHE MODE FOREVER! Skoda ze v BA bolo take zle pocasie.
Tomba
11 21. január 2010 o 15:14
Poprvé jsem zažil v Praze DM nikoli z kotle, ale z hlediště (lehce jsem zaváhal s nákupem lístků) a měl z toho trošku strach. Jenže přátelé, při prvních tónech In Chains se celý náš sektor jak na povel postavil, začal se extaticky vlnit a poskakovat podle rytmu jednotlivých kousků (pokud zrovna všichni nezírali do neznáma strženi mrazivou silou nejemocionálnějších momentů) a po celý koncert už sedačky nikdo nezahříval! Když to srovnám se zážitky ze Stuttgartu nebo z Vídně, je to jako jiný “universe”!
A Insight se pro mě jednoznačně zařadil k vrcholům tohoto turné (v létě to byly FOTW a Strangelove)...
kačena
12 21. január 2010 o 20:30
to TOMBA:viem,o čom hovoríš,my sme “sedeli” vo Viedni a bol to pre mňa najsilnejší zážitok-všetko vidieť ako na dlani a ešte sa môcť aj voľnejšie “realizovať”
v našom sektore vtedy tiež neboli žiadni suchári,takže nebyť v kotli nebola naozaj žiadna prehra.
to gujko:my na počasie v BA spomíname ako na super dobrodružstvo, ja strašne ľahko prechladnem a vtedy-mokrá do nitky-moja imunita bola natoľko posilnená zážitkom z DM,že som to ustála-tomu hovorím “náboženstvo”!!!
cabik
13 22. január 2010 o 12:07
8 clankov na temu jedneho radoveho koncertu v Prahe na tejto stranke, tak to uz je sila, to tu este nebolo. Neviem o co tu ide, ale uz je to trapne a nudne. Zas sa niekto citi ako pupok sveta. Napriek tomu mohol byt samotny koncert uchadzajuci.
duška
14 22. január 2010 o 12:37
cabik: ty si asi nebol na tom koncerte, však?
nechaj ľudí nech sa tešia, vo mne to ešte stále doznieva a to už je týždeň “po”...
cabik
15 22. január 2010 o 12:49
Sorry, ale nepochopila si suvislosti. Ludia nech sa z koncertu tesia, ja im to neberiem. Tesil som sa aj ja z koncertov, z inych miest. A boli tu spomenute max. 1-2 clankami. A jeden prazsky koncert je tu propagovany ako svetova udalost roka.
Dangerous
16 22. január 2010 o 13:06
Kdy už z toho vyrostete
chudáčkové ublížení 
Tohle nám už může být !naštěstí! jen k smíchu 
Já se divím cabiku, že když ti tolik vadí exponování pražského koncertu zde, takže ti nevadí ta čeština v 90% článků tady a že proti tomu něco neděláš, s tvými názory už bych psal provozovateli tohoto webu a žádal bych, aby se za každým českým slovem objevila pomlčka a za ní výraz ve slovenštině.
A ještě můžeš udělat jednu věc, napiš provozovateli webu, že na depechemode.sk budeš psát radši články sám, než číst pořád o pražském koncertu, protože já tu jinako něm budu psát ještě měsíc
Beladona
17 22. január 2010 o 13:18
Ale no tak cabiku. Zapomeň na zlobu a nenávist a otevři své srdce lásce a porozumění bratrům na západě
cabik
18 22. január 2010 o 13:42
Nepochopenie jak prasa. Cechy, Cesi ani Cesky jazyk mi nijako nevadia. Mam Vas velmi rad, Prahu [aj ine mesta] zboznujem a filmy pozeram radsej v ceskom dabingu ako v slovenskom. Dangerous si uplne vedla co sa tohoto tyka a toho chudacika si druhykrat vyprosujem. Trafena hus zagagala [dufam, ze rozumies neviem ako je to po cesky], nechapem preco si sa hned urazil. Tvoju pracu na tomto webe si vysoko cenim, ale bud objektivny. Nie moj jeden prispevok je k smiechu, ale tvojich X clankov o koncerte v Prahe. Je toho jednoducho na moj vkus trochu moc.
scott
19 22. január 2010 o 13:52
DM hrali v Prahe tak je normálne že tu bude najviac článkov o tom. No a? Táto stránka je česko-slovenská tak to je ok
Dangerous
20 22. január 2010 o 14:06
to cabik: promiň ale pokud se ti zdá že článků o Praze je hodně tak je přece nemusíš číst, to je tak těžké pochopit???
a především, koncertům v Praze je dávána větší pozornost díky mě, jelikož se ho zúčastní mnoho Čechů a Slováků, kdybych si myslel, že každý jednotlivý článek, který sem dám nikoho nezajímá, tak bych ho sem nedával, a všechny co tu jsou o Praze tak mají vysoký počet přečtení, tak přece kvůli jednomu cabikovi nebudu šidit ostatní?
A já se rozhodně neurážím, jen tohle chování nechápu. Otevřeš li jakýkoliv zpravodajský server, tak přece nalezneš tisíce článků, z různých zdrojů a třeba i na stejné téma, ale asi nejsi blázen, aby jsi četl všechny, vyber si co tě zaujme ostatní nech ležet
cabik
21 22. január 2010 o 14:52
Nehnevaj sa, ale si trochu neobjektívny a egocentricky. Z môjho pohľadu zas ja musím na svojej obľúbenej stránke, kvôli jednému Dangerousovi, cumiet na 8 článkov o jednom pražskom koncerte. Že sa tu tak vehementne nespomínali Budapest, Viedeň, Bratislava. . . Neboli o nič horšie. Ale stale to isté, to je nuda. Vzpamataj sa trochu kluku. Inak este raz - celkovo rešpekt k tvojej práci.
Gabriel
22 22. január 2010 o 15:16
Hadam uz stacilo, nie? Da sa zariadit, aby si bol rad, ze mozes na tie clanky cumiet… Takze bud si pojdes ulavit niekde inde a inym sposobom a nebudes prudit v diskusii alebo…
Vilem
23 22. január 2010 o 17:10
Tak teraz trosku z ineho sudka.Asi to velmi nebude suvisiet,ale…Mozno tam bude trosku toho porozumenia.
Ked som bol na predposlednom koncerte v BA,na konci,ked sa nam nexcelo tlacit k branam,sme si sadli na ploxu a este sme trosku sali z toho,co tam este stalo a zacinalo sa pomaly rozoberat.Pridali sa k nam xlapici,priblizne v nasom veku a tak sme sa pustili do reci o zazitkox z koncertu.Neviem kolko z nix boli ,,depesaci”,kolki metalist.Ale jeden z nix nam povedal nieco,co nas zahrialo pri srdci.Ten xalan povedal,,som metalista od úuberty a tu som sa siel iba pozriet s priatelmi,ale poviem vam,ten koncert mal gule.”
Niet tu ziadneho ponaucenia a jedine co tu je,je to,vediet niekomu uznat nieco,co je mozno az proti srsti.No a ked citam o ktoromkolvek koncerte ,alebo pozeram videa,vzdy si na to spomeniem.
Verim tomu,ze presne taky koncert bol aj v Prahe a ze je takyto kazdy jeden.Tak vela sil a trpezlivosti a viery,ze sa to o kratky cas opat zopakuje a my sa budeme vsetci opat spolocne tesit,dyxat,zit.
cabik
24 22. január 2010 o 18:42
to Gabriel: ...alebo co? Gabriel-Big Boss, zariaduj co chces, nevahaj, len do toho. Myslis si, ze si hodim maslu, ked ma zrusis. Vobec nie. Precenujes trochu vlastnu dolezitost. Co si nervozny? Si ma dost prekvapil. Nemam ani 15 ani 20 rokov aby si ma staval do pozoru a uz vobec nie sa mi vyhrazal!!! O com rozpravas, o akom prudeni?
Som dlhorocnym depesakom, niekolkorocnym clenom tejto stranky, mam ju rad. Cenim si Tvoju pracu, pracu Dangerousa a aj vsetkych, ktori akokolvek prispievaju. Vlada jednej strany, jedneho nazoru, zakazovanie vyjadrovania sa ostatnym a vyhrazanie sa je uz ale 20 rokov za nami. Co je to tu One man show alebo ako v pesnicke Master and ...? Ide mi o vyvazenost obsahu a mnozstva jednotlivych clankov.
Na DM v Prahe som bol niekolko krat a vzdy sa o koncertoch pisalo. Ale teraz sa mi jednoducho zdalo, ze Dangerous to s X clankami o Prahe 2010 uz trochu prehnal, ze potrebuje korekciu zvonka, tak som sa vyjadril. Inym koncertom nebol podla mna venovany az taky priestor. A neobstoja argumenty typu: vsak to nemusis citat. To vazne nemate trochu sebareflexie a empatie? V prispevkoch som sice kritizoval, ale nikoho neurazal, nenapadal a vyjadroval sa k veci. Treba ich citat pozorne.
Alebo tu chces mat stadocko ludi, ktorych nazory budes korigovat a obmedzovat ako Cina Google, ktori budu spievat nekonecne ody v nekonecnych clankoch o dokonalom prazskom koncerte? Stado, v ktorom je povolene povedat A a tym, ktori povedia B, tych rychlo zrusime?
Je Ti neprijemny a vyrusuje Ta z letargie nazor iny ako ten vacsinovy? Potrebujete si tu navzajom zohrievat polievocku? Alebo sme tu slobodna komunita fanusikov DM, dospelych ludi s roznorodymi nazormi na vsetko mozne, ktore nas len mozu posuvat vpred? Ak by to tak nemalo byt, tak naozaj neviem co tu hladam a kludne ma zrus!
Gabriel
25 22. január 2010 o 19:02
Mne je fuk ci sa poseres, alebo si myslis ze sa nadradujem. Do ludi ktori robia tento web sa navazat nebudes a ja si ich zastanem kedykolvek. Preto som sa ozval aby si sa skrotil. Ak nemas 15 a ani 20, potom je to s tebou este horsie, pretoze sa ako 15 rocny spravas. Ak chces ist proti davu a potrebujes to vykricat do sveta, bez si liecit komplexy niekde inde…
Fungovanie webu aj jeho obsah nie je tvoja starost pokial si do neho nikdy aktivne neprispel. Ak si len pasivny citatel, je to v poriadku. Ak sa chces ale vrtat v ludoch tohoto webu a systeme akym funguje, mozes, ale zaspin si najskor ruky, namoc si ten svoj zasraty frnak do prace pre depesakov a potom mozes kecat do veci… a vysvetli si tie slova ako vladzes.
Dusan
26 22. január 2010 o 22:59
Ja len k tomu jedno: Ten večer bol nenormálne fantastický. Verte, mám s čím porovnávať, ale toto čo sa dialo v Sazke, tak sa môže porovnať jedine s 98-čkou.
chmelko
27 22. január 2010 o 23:26
nieje nič jednoduchšie, ako sem napísat recenziu zo svojho zažiteho koncertu..a ak sa rozhodne 10 ludí z Viedne ju napísat, budeme tu mat 10 článkov…
ak tu bohužial napísal recenziu sám dangerous a dokonca sem dal aj ine članky o Prahe, tak ich tu bude tolko kolko ich napíše, pokial ho niekto nepredbehne..čo sa obavam, že v dnešnej dobe nehrozí...
inak mam na dangerousa tiež jednu vec…ako to, že tu vobec nieje članok o pobyte DM v Prahe, ktorý čo viem vobec nebol krátky.. :-D fakt som sa na to tešil
Gabriel
28 23. január 2010 o 09:05
@chmelko: mas pravdu.
@dangerous: poprosim este report z Meet & Greet + fotky
gujko
29 23. január 2010 o 09:39
HEJ CABIK, VIES CO SI MYSLIM JA, ZE AK SI BOL NIEKEDY NA KONCERTE TAK TO BOLO ASI U VAS V KULTURNOM DOME A MOHOL TO BYT DAJME TOMU PALO HABERA inac nic.Maj sa chalan.
molon
30 23. január 2010 o 09:47
...cabik, to čo si napísal plne podporujem, ale Gabriel má tak isto pravdu - proste ignoruj tie články ktoré tu pribúdajú, ako huby po daždi…aj mne pripadajú nudné, pretože všetci sa zhodli že ten koncert bol fantastický a tým to končí, ale emócie z dobrého zážitku pretrvávajú dlhodobo - hlavne v komunite depeche mode a ty s tým nič neurobíš, žijeme v demokracii a každý má právo vyjadriť sa, tak nech je tu aj sto ďalších článkov…
..dangerous vie čo robí a fans D.M. sú mu za to vďačný, tak to takto zober
Gabriel
31 23. január 2010 o 10:44
Poprosim navrat k diskusii k obsahu clanku.
Cabikovi bola docasne odobrata moznost rozvijat tuto hadku a podobny osud postihne kazdeho, kto v tejto nezmyselnej polemike bude chciet pokracovat.
Ak nemate co napisat ku koncertu ci samotnemu clanku, potom zrejme nie je tato diskusia miesto, kde musite napisat nazor na cokolvek ine.
Dakujem, Gabriel
Night
32 23. január 2010 o 10:50
Na oficiálnych stránkach DM je už vložený i tour blog pre Prahu. Škoda, že sa autor viac nerozpísal…
Night
33 23. január 2010 o 10:53
Pozrela som si video na pieseň Hole to feed, tie svetelné paličky bol dobrý nápad, bolo to pekne viditeľné, škoda len, že sa vás nezapojilo viac, ale i tak to bolo fajn…
kačena
34 24. január 2010 o 20:26
...fihá,pár dní tu človek nie je a tu sa dejú veci… :(
To Night: tie tyčky na videu až tak nevynikajú,na koncerte som však z toho mala veľmi dobrý pocit,ja-keď zacítim,že publikum ešte vypeckovanejšie reaguje,vždy sa aj otočím dookola a poobzerám atmošku v hale-tie tyčky boli všade-myslím tým v každom sektore a keby sa ľudia,čo majú tyčky,boli koncentrovali napr.len pod pódium,bol by ten efekt silovejší,ale zasa to vedomie,že si tie tyčky zadovážilo toľko ľudí,ktorí ani nešli do kotla-supéér-boli ste zlatí!!!
...a koľko ľudí tam behalo s korunami na hlavách!!! -no tento efekt bol z môjho pohľadu pri ETS naozaj zanedbateľný.Ale nevadí-energia bola!
Dangerous
35 25. január 2010 o 08:09
to chmelko: DM Prague report:
14.1. kolem 16h přílet do Prahy, 21h vystoupení v O2
15.1. volný den
16.1. volný den
17.1, kolem 15 odlet z Prahy do Lyonu
Dangerous
36 25. január 2010 o 08:17
Jiank musím uznat, že cabik zase až tak nebyl daleko od pravdy, objevit se na dm.cz 8 článků ke koncertu v Bratislavě, tak určitě by se také našel někdo kdo by prskal, já jen zase mohu slíbit, že při příštím vystoupení DM v Praze sem určitě 8 článků nedám
kačena
37 26. január 2010 o 10:12
to Dangerous:kľudne sem dávaj článkov,koľko len chceš a na koľko máš čas-ku každému koncertu a ku všetkému,čo sa dozvieš-veď vodítkom je pre Teba počet príspevkov do danej diskusie-keď je o tému vo všeobecnosti záujem,prečo ľudí neuspokojiť.To,že sa to napr.cabikovi zdá veľa,nech Ťa neodrádza.Veď dobre-vyjadril sa a naozaj,stačí pozrieť na stránku po pár dňoch(alebo týždňoch) a už sú tu aj iné témy,ktoré znova zaujmú aj jeho.Medzitým si dá pauzičku a ostatní sa môžu naďalej vytešovať trebárs aj na dvadsiatich článkoch o tom istom.
Veľa chuti do práce a veľa trpezlivosti s nami-náročnými európskymi fanúšikmi!
mims
38 26. január 2010 o 11:50
Pekna recenzia, dakujem.
A Dangerous, kludne sem hod aj 10clankov, cita sa to dobre
macadm
39 26. január 2010 o 18:59
krásny článok naozaj vlastne ved ako vždy.Krásne precítené a tie videá- prehrávam si ich stále a stále dokolečka a začínam mať pocit ako keby som na tom koncerte bola aj v skutočnosti. Síce je to malá náplasť na srdiečko ale poteší viac ako si môžem želať!!!!!!
Flecke
40 26. január 2010 o 23:39
Kolko bolo poliakov?
Mikie37
41 27. január 2010 o 07:57
V Prahe bolo super. Nitzer Ebb dal poslednú skladbu I give to you !
Potom sa to rozbehlo jedna radosť. Bol som na v sektore 111 - mal som pódium ako na dlani. Stál som celý koncert aj s kamošmi (Petr Muk, Kyklop atď.), spievali sme a tancovali (pozor! strašne malý priestor na sedadlách, asi aj preto sme nemohli sedieť). Občas som mal aj strach, pretože celá tribúna plávala s vodorovnou výchylkou asi 0,5m (Policy of truth, NLDA a pod.). Auto nám o 11:30 odtiahli, po hodinke hľadania sme ho našli, ale aj tak to bol najlepší koncert aký som od DM videl ! P.S. už doma hrám “insight” na klavíry a neviem prestať - je to ako droga.
KristinDM
42 9. február 2010 o 13:52
Ako tak celý tento článok čítam, mám husiu kožu na celom tele! Mráz mi behá po chrbte, s láskou spomínam na tento výnimočný a nádherný večer, ktorý mi dal len toľko pozitívnej energie a chuti, koľko som potrebovala. Ďakujem týmto pánom, mojim Bohom v čiernom, za všetko! Dúfam že vedia, ako doslova zachraňujú životy ... mne a pár mojim priateľom ich koncerty a hudba pomohli ako nič iné ... Dave is my personal jesus!