DEPECHE MODE - Boření zdí (1987-1988)

Před 20 lety skupina Depeche Mode završila svůj frontální útok na Ameriku a na Východní Evropu zároveň. Členové skupiny dokázali prorazit v USA, kde nikdo elektronickou hudbu nehrál a téměř nikdo si nekupoval desky s tímto stylem hudby. A také dokázali definitivně prorazit železnou oponu a přivést své pojetí hudby pro 21. století do izolovaných komunistických metropolí.

V březnu to budou už dvě desetiletí, co se uskutečnil legendární koncert v Praze, kdy samotní Depeche Mode nechápali, jak je možné že v zemi, kde jim nebylo umožněno prodávat desky, znají fanoušci písně slovo od slova a po třech měsících od pražského koncertu, čekal skupinu naprosto jedinečný zážitek, kdy po velmi úspěšném americkém turné, zahráli vyprodaný 101 koncert na proslulém stadionu Rose Bowl, před téměř 70,000 zmlsanými mladými Američany.
Jak na období natáčení alba, které tomu všemu předcházelo, tedy Music For The Masses a zároveň i na následné turné, vzpomínají členové skupiny a jejich spolupracovníci, vypráví následující článek..

BRUCE KIRKLAND
Myslím, že Music For The Masses byla pro Depeche Mode velmi důležitá deska. Shrnula přesně to, kde se nacházeli a také naplnila očekávání

MARTYN ATKINS
To byla skvělá nahrávka. Music For The Masses byla první deska od Depeche Mode, kterou jsem si pouštěl celou.

NEIL FERRIS
Music For The Masses bylo jedním z nejdůležitějších albumů v historii Depeche Mode. Znovu je to pozvedlo.

CHRIS CARR
Ano, hlavně jejich uvědomění si, jak daleko už došli. Nebylo to o růstu vzhůru, ale o získávání hloubky.

GARETH JONES
Skupina přišla s ještě větší silou. Stávali se tvrdší a temnější

BRUCE KIRKLAND
Tato jejich stránka byla silnější, přesto to bylo hudebně povznášející. Směřování téhle skupiny, jež je následována během živých tour základnou fanatických příznivců, vedlo přesně do tohoto bodu, kdy vydali desku, která měla přesně vše co jejich příznivci chtěli.

CHRIS CARR
Byli nezadržitelní.

Interview s Depeche Mode 1987

NOVINÁŘ
Povídá se, že zkoušíte zařadit kytary do nového soundu?

MARTIN GORE
Vždy jsme používali kytary, aspoň trochu, ale na tomto albu je používáme více a během živých vystoupeních, pravděpodobně budu hrát na kytaru, během několika písní, už sem koupil zesilovač (smích).

DAVE GAHAN (smích)
A taky gibsonku Flying V, je zlatá, lesknoucí se a vypadá vážně skvěle.

MARTIN GORE
To už je heavymetal ne? (smích) Ta kytara je spojována s heavy metalem, ale já ji mám na pomalé balady, ale pořád ještě heavy.

DAVE GAHAN
Je to taková metalová střední váha.

NOVINÁŘ
Tak, ale vy jste byli vždy těžcí elektronici. Je vůbec ještě možné něco vymyslet uvnitř elektronického rámce?

DAVE GAHAN
Elektronický metal, to je ono! To jsi vystih! My jsme elektronická metalová skupina, to je přesně ono.

ALAN WILDER
Jak už jsme se bavili předtím, snažili jsme se dělat každé album odlišné od toho předchozího, to nám přišlo čím dál důležitější. Prostě nechtěli jsme opakovat dokola zavedený recept.

MARTIN GORE
Jelikož jsme dělali poslední tři alba s Danielelm a Garethem, tak jsme cítili, že potřebujeme svěží vzduch a nový impuls. A také si myslím, že Daniel už měl dost práce pro nás, Mute, se stávalo v té době pěkně velkým labelem na nezávislé scéně a on měl samozřejmě s tím spousty práce, a trávit s námi měsíce ve studiu to s tím prostě nešlo dohromady.

DAVE BASCOMBE
Poprvé jsem byl pozván abych se zapojil, protože Dave Gahan slyšel nějaké věci co jsem dělal pro Tears for Fears. A Depeche Mode byli rozhodnuti, že chtějí změnu v tom jak tvoří svoje desky a proto mne kontaktovali.

ANDY FLETCHER
Dave Bascombe, je skutečně fajn chlápek. Dělal pro Tears For Fears, což byla skvělá produkce, setkali jsme se s ním, prohodili pár slov a zdál se dobrý pro to, co jsme potřebovali.

DAVE GAHAN
Museli jsme se prostě poohlédnout po někom jiném než Danielovi. Mluvili jsme s pár lidma a Dave se skutečně zdál jako někdo kdo nám bude vyhovovat.

ANDY FLETCHER
Občas prostě potřebuješ slyšet nějaké nové vtípky

DAVE GAHAN
S Davem byla zábava.

DAVE BASCOMBE
Když sem se s nima poprvé setkal, tak jsem očekával velmi seriózní lidi. Fletch, který vypadal až neuvěřitelně intelektuálsky, s jeho obroučkama a vůbec, říkal, "Já nechodím bavit se do klubů, sedím a čtu si" Myslel sem, že čte filozofii. Nakonec se ukázalo, že tráví více času v klubech než kdokoliv jiný.

ALAN WILDER
Behind The Wheel je velmi zajímavá skladba. Je to sekvence čtyř opakujících se akordů, které se nikdy nemění. A to mi připomíná jednu z těch optických iluzí - schodiště, na kterém se nikdy nedostaneš až na vrchol, a když ho celé přejdeš, tak jsi znovu úplně dole (pozn. Dangerous: viz Escherovi obrazy či Penroseovo schodiště)

To je přesně jak ta akordová sekvence funguje, takže to nemůžeš zastavit a to je na tom to skutečně krásné. A v duchu řídící analogie v té písni, to skutečně působí velmi dobře. Chtěli jsme zachytit hybnost té skladby a postavit ji na tom

DAVE BASCOMBE
Jedna z prvních věcí co Martin řekl, byla že ho napadl titul té písně, v letadle během letu nad Paříží, který byl skvělý, líbí se mi, když to tak funguje, když celý koncept má smysl.

DANIEL MILLER
To bylo jako opravdový závan svěžího vzduchu pro celý projekt. Oni začali natáčet album v Paříži. Pamatuji jak sem tam přišel první den, ujistit se že vše je fajn a že se každý dostavil a když jsem opouštěl to studio, tak jako by mi z ramen spadla neskutečná tíha.

DAVE BASCOMBE
Tím, že si mimo a jako uzavřená jednotka, rychle získáš týmový duch, což jsem si opravdu užíval.Bylo to velkou výhodou natáčet v Paříži. V Londýně, jdou všichni večer domů, ale v Paříži to bylo docela jinak. Pokud ale odmyslíš zábavu, tak po technické stránce to příliš výhod nepřináší, ale Depeche prostě mají rádi točit desky mimo domov a bylo to vážně zábavné. Studio v Paříži bylo úžasné, bylo tam staré kino, skutečně dobrý zvuk a mnoho zajímavých prostor. Bylo tam také schodiště, které jsme použili pro mnoho zvuků a také tam měli pořádnou sbírku nástrojů, a proto třeba na Pimpf lze slyšet velké timpani a basové bicí. Což bylo velmi užitečné, byli jsme schopni dostat zvuk jaký jsme si usmysleli.

ALAN WILDER
Poměrně dost tracků na Music For The Masses je založeno na tématu stavět a stavět a stavět. Pimpf, například, je přesně takový track, zakončený kuchyňským řinčením. Vše to začalo malým riffem, který jsme obtáčeli kolem sama sebe, a znovu, myslím, že jsem v té době poslouchal často Philip Glasse a minimalisty. Takže jsme vzali motiv a přidávali k němu další prvky. To bylo velmi důležité, protože se musíš zaměřit na každý track. Myslím, že to bylo rozhodující a lepší než říct: "Uděláme takový a takový druh alba" protože to přesně nikdy nevíš, jak to dopadne. Co jsme potřebovali bylo, že každý song, měl myšlenku, svůj námět, jak jsme jej chtěli vyzkoušet a přistupovat k němu. Little 15 byl docela obtížný track, nechali jsme jej až úplně na závěr, protože jsme nevěděli vůbec co s ním. Měli jsme píseň, ale bylo prostě obtížné s ní pracovat. A vzpomínám, že jsem viděl A Zed & Two Noughts od Peter Greenaway s hudbou od Michael Nymana, tak jsme během našich diskusí řekli: "Proč to nezkusíme udělat na způsob Nymanova Zed & Two Noughts?" a od té chvíle to šlo snadno, plynule. Začali jsme se zábavnou, trochu hypnotickou sekvencí a potom dávali všechny party dohromady.

DAVE GAHAN
Alan je vzděláním hudebník, velmi muzikální a na piano hraje fantasticky, nemyslím, že jsme to byli schopni v té době ocenit.

DAVE BASCOMBE
Mnoho času jsme strávili děláním zvuků pro album, třeba údery popelníku zněly skvěle. Řekli jsme si, že je fajn je použít, ale nepoužili jsme nic co by k té písni nesedělo a jestliže to mělo, trochu temnou, záhodnou příchuť, tím lépe. Na "I Want You Now" jsme použili akordeon bez stisku jediné klávesy, když jsi některou stiskl, tak to znělo dost hrozně. Ten song má takové těžké dýchání, které jsme vzali bůhví odkud. Myslím, že jsme to nasamplovali z pornofilmu a potom jsme tam ještě přidali hlasy nějakých dívek, aby to znělo více hi-fi.

MARTIN GORE
Never Let Me Down Again, byl výjimečný track, a to se ukazovalo obzvlášť, když jsme jej hráli živě.

DAVE GAHAN
Never Let Me Down, pro nás byl velký song, stále ještě je.

ANDY FLETCHER
Nebyl to velký hit, ale stal se skutečně legendárním songem Depeche Mode

DAVE BASCOMBE
Byl jsem opravdu potěšen s písní Never Let Me Down Again, velmi mne zaujal ten sound bicích. To kytarové intro bylo dílem náhody. Udělali jsme to přes sekvencery, které jsme tenkrát používali. Samplovali jsme kytaru a běželo to přes začátek tohoto tracku, kde jsme nepředpokládali, že to použijeme, ale prostě jsme se shodli, že to znělo skvěle, to byla šťastná náhoda. Vždy jsem si tuhle píseň užíval. Je to vždy velmi zvláštní pocit, na konci natáčení alba, pro mne to je, když začneš být vyrušován někým jiným. Oni plánovali tour, videa, takže začalo přicházet za nima spoustu lidí. To jsou velmi propojené věci a náhle oni dělají promotion k albu a já můj další projekt, zvláštní pocit, ale tak to je s každou skupinou.

MARTYN ATKINS
Obal Music for the Mases je můj nejoblíbenější, z těch co jsem pro Depeche dělal. Myslím, že mne tou hudbou inspirovali, protože ty skladby znějí opravdu úžasně. Byli jsme si vědomí toho, že děláme něco silného, co by se mohlo promítnout do všeho zboží s albem spojeným . Symboly se vztahem k východní Evropě, ikony tlampačů. vždy jsme byli velmi významní v těchto zemích. Měl sem představu otevřeného prostoru s propagandistickými stylovými tlampači, mluvících do okolí, ta myšlenka mne napadla hlavně v souvislosti s titulem alba - Music For the Masses.

DAVE GAHAN
Myslím, že jsme vždy byli docela zábavní s našimi tituly a šli jsme proti proudu.

ALAN WILDER
Byla to Martinova myšlenka nazvat album Music For The Masses. A jen on opravdu ví, co tím myslel.

MARTIN GORE
Tenkrát jsem kupoval nějaké klasické nahrávky, nevím přesně v kterém obchodě a na jednou jsem viděl titul Music For The Millions, a to mi přišlo velmi zábavné.

DAVE GAHAN
Music For The Masses, mnoho lidí to chápe rozdílně, zvláště po Black Celebration.

MARTIN GORE
Mysleli jsme to ironicky, protože my jsme nebyli mainstream. Music For The Masses, pro nás mělo ironický nádech, který spoustě lidí unikl

MARTYN ATKINS
To byla pravděpodobně jedna z nejlepších prací, co jsem kdy dělal. Půjčili jsme si dodávku. Nabarvili jsme tlampače na oranžovo a naložili je. Nakoupili jsme lešení, zakrátili na správnou velikost a smontovali a potom jsme to všechno táhli na Peak District, věděl sem, že chci udělat záběry u Ladybower Reservoir a také záběry obrovské elektrárny Ferrybridge přímo ze silnice M1.

MARTIN GORE
To vše přesně pasovalo k názvu alba. Zdálo se, že přes ty velké tlampače, které tam všude byly proudí hudba pro masy. Líbili se mi ty symboly, už od chvíle co se objevily na singlu.

MARTY ATKINS
Udělali jsme obal pro 12 palcový singl, kde jsme měli mapu východní Evropy, zmuchlali jsme jí a potom jsme ji zabrali znovu Polaroidem, to způsobilo, že lidé viděli ty symboly rozprostřené po celé Evropě. To bylo přesně v kontrastu, celé myšlence těch čtyř chlapíků z Basildonu, tohle nebylo exotické, ani ponuré nebo temné.

CHRIS CARR
Myslím, že lze ten nápad připsat Daveovi, tedy to, že byl znovu povolán Anton Corbijn.

DAVE GAHAN
Cítil jsem se opravdu příjemně s Antonem. Rozuměl té hudbě. Byl velmi chápavý, v tom o co jsme se pokoušeli.

ALAN WILDER
Zaměřil se více na nás jako na individuality. Ty písně byli velmi o lidských vztazích a přesto se v našich klipech do té doby téměř nevyskytovali ženy, tohle Anton změnil, dostal ženy do našich videí.

ANTON CORBIJN
Líbil se mi druh rockové muziky, typu Echo and the Bunnymen a Depeche mi v té době přišli jako jedna z těch veselých teeny partiček, nevzpomínám na focení pro NME, prostě proto, že nevstoupili do toku mých myšlenek.

NEIL FERRIS
Antonův postoj k nim byl, "To jsou čistí popíkáři" to byl předsudek, kterým jsme velmi trpěli. Když se Anton vrátil pracovat s Depeche Mode, od té chvíle, se vše kolem nich začínalo měnit. To přinášelo proslulost téhle skupině.

ANTON CORBIJN
Můj problém s Depeche Mode byl, že jsem na ně nahlížel jako na elektronickou skupinu. Takže jsem neviděl žádné emoce, způsobem jakým sem na ně nahlížel a ty jsem chtěl do jejich obrazového stvárnění přinést.

MARTIN GORE
Každé video, které děláme s Antonem je zábava. Každá foto session s Antonem je zábava. Když z této rovnice odstraníme Antona vychází jen noční můra.

DAVE GAHAN
Myslím, že po vizuální stránce nás Anton přímo zachránil.

BRUCE KIRKLAND
Z mého úhlu pohledu, bylo Music For THe Masses skvělé album Depeche Mode. Vzhled a pocit z těch všech Antonových videí pro Depeche, je vyjádření toho čím tahle skupina opravdu je. Otázkou bylo, zda li je to album, které by jim pomohlo posunout se vpřed, ve smyslu prolomení té zdi k širšímu publiku.

DARYL BAMONTE
Black Celebration upevnilo pozici, když přišli s Music For The Masses, bylo otázkou zda-li je to album, které je posune dál. Strangelove se stalo skutečně úspěšným singlem s dobrým Antonovým videem se spoře oděnými ženami.

BRUCE KIRKLAND
Strangelove, je pro mne, pravděpodobně nejvýznamnější track, jaký tahle skupina měla, v tom jak jim pomohl prolomit americkou bariéru

DARYL BAMONTE
To se opravdu dělo. Když jsme jeli na turné po Americe a album debutovalo v Top 40. Nikdy se příliš nesoustředili na hitparádové pozice, jak řekl Andy, prodávali 15 000 lístků na vystoupení, aniž by měli nějakou promotion, nezbytnou, aby se o nich vědělo. Oni nebyli mainstream.

DAVE GAHAN
Získali jsme stoupence dlouho předtím, než jsme pořádně prodávali desky. V podobném smyslu jako kapely typu Grateful Dead.Měli jsme od začátku legie fanoušků, kteří přicházeli na naše koncerty. Hráli jsme každý večer pro 10,000 lidí a přitom jsme prodali jen 150,000 alb a na konci 30 denního turné, se prodejnost alba neposunula ani o kousek

DARYL BAMONTE
To konečně překonali, když vstoupili do TOP 40 Billboard chart. To byl velmi důležitý odrazový můstek.

ANDY FRANKS
Amerika se náhle probudila.

DARYL BAMONTE
To bylo jako kdyby celá země jim náhle řekla: Vítejte.

DAN SILVER/Live Agent
Ale nebylo to ve skutečnosti náhle třesknutí, bylo to tím, že Depeche Mode udělali všechny potřebné věci, aby prorazili.

ANDY FRANKS
Jižní Kalifornie byla odlišná od zbytku Států. Tam byli zastánci Depeche po dlouhou dobu, díky radiostanici KROQ. Jižní Kalifornii tak téměř byla vlastní zemí pro Depeche Mode.

DAN SILVER
V pravém slova smyslu, oni nehráli pro masy. Hráli pro velmi vyhraněné publikum.

BRUCE KIRKLAND
Musíte si uvědomit, jak důležitá byla ta skupina pro ta děcka. Mluvíme tu o 16-17 letých, odcizené mládeži z Orange County. Texty a hudba Depeche Mode je naprosto pohltili. Proto se objevila myšlenka při práci na filmu 101, dodat mu další rozměr. Mysleli jsme:" Nebylo by fajn, rozšířit natáčení o fanoušky?" Tak jsme nacpali ty děti do autobusu a poslali je napříč zemí. Takže ten film byl ve výsledku stejně tak o fanoušcích jako o skupině

101 Movie
92.7, WDRE, New York's New Music.
Jsem Malibu Sue. Depeche Mode točí film a rádi by přizvali fanoušky na natáčení. Musíte být starší 18 let a být volní mezi 10.6.-18.6. Přijďte na Malibu tuto neděli a oblečte se pro natáčení. Hodně štěstí.

BRUCE KIRKLAND
Myslím, že to byl jeden z roztomilých aspektů filmu. Mít skupinu, která se chystá prostě říct, "Tady jsme a zlomíme Ameriku". Dále bylo velmi zajímavé, dívat se na skupinu prostřednictvím, jejich příznivců, to bylo o alternativní kultuře. A nebyl nikdo lepší kdo by to mohl zfilmovat než Pennebaker.

DANIEL MILLER
Virgin dělalo v té době naše videodistribuce, a byl tam chlápek, který se jmenoval Angus Margerison a ten mi řekl:"Oslovte Pennebakera" odpověděl sem mu, že ten to neudělá, to je přece legenda, vždyť udělal ty nejdůležitější dokumenty v rockové historii, ale zavolali jsme mu a on řekl:" Udělám to"

ANDY FRANKS
Natáčeli jsme pár TV shows, ale nic jako tohle. Jeho přístup byl:"Nevšímejte si kamer" a my na to "Budeme". Celý smysl byl nás zabírat jako

DARYL BAMONTE
Mouchu na zdi.

ANDY FRANKS
Přesně tak

BRUCE KIRKLAND
Chtěli jsme nastavit úhel pohledu tak, aby to nevypadalo jako reklama na skupinu

DARYL BAMONTE
Obchod šel velmi dobře, ne jen část, ale celé americké turné i se zvláštní závěrečnou show

DAN SILVER
Turné po Americe bylo fenomenální, a také přineslo fenomenální zisk. To bylo co vytvořilo jejich postavení. "Skupina je zde"

DAVE GAHAN
Myslím, že původně, jsme chtěli udělat v Altamont něco na způsob volného koncertu pro naše fanoušky, ale bylo nemožné dát to dohromady, hlavně protože promotéři od toho dávali ruce pryč.

DARYL BAMONTE
Rozhodli se pro stadion, který nebyl používán jako koncertní místo od 70.let.

ANDY FRANKS
To byla velká otázka, zdali to budou schopni udělat. Byli nervózní, že by mohli trochu přestřelit. Byl to velký stadion

DARYL BAMONTE
Odvážný krok

DAVE GAHAN
Představili jsme ten nápad lidem, kteří pro nás tehdy pracovali, jako našemu agentovi ve Státech Wayne Fortemu, a ten si myslel, že jsme zešíleli a to si mysleli i v nahrávací společnosti

DAN SILVER
Byl to hazard. Dal se získat dvojnásobek, ale také to lehce prohrát.

ANDY FRANKS
Když děláš koncert v hale a prodáš jen polovinu lístků, tak vždy můžeš prázdná místa zakrýt závěsy, ale když děláš koncert venku..

DARYL BAMONTE
Jsi odhalený

DAVE GAHAN
Docela jsme věřili, že naši fanoušci, přicestují i z Texasu a New Yorku, pokud uděláme tuhle show

NEIL FERRIS
Měl sem oběd s někým z BBC a ten mi říkal: "Příští týden jedu do Ameriky, budu filmovat Pet Shop Boys, oni hrají totiž v Rose Bowl, budou mít show pro 150000 nebo 100 000 lidí" A já jsem řekl: "Kdože?" Kdy? a potom sem mu odpověděl, :"To nejsou Pet Shop Boys, ale Depeche Mode" a on na to:"Depeche Mode nemohou hrát v Pasadeně" a já sem vyběhl ven a z telefonní budky jsem volal Danielovi a vrátil sem se zpět, a byl sem tak pyšný a řekl sem: "Tak Pet Shop Boys budou dělat předkapelu Depeche Mode" (pozn.Dangerous - ve skutečnosti byla skupina Orchestral Manoeuvres in the Dark (OMD) tím, kdo dělal předkapelu pro Depeche Mode, na stadionu RoseBowl).

DAN SILVER
Byl tam velký tlak na produkční tým, ta show byla ohromná. Vzpomínám jak ti montéři co instalovali ty tlampače říkali "Tohle je dvakrát tak větší než koncert Grateful Dead"

ANDY FRANKS
Byl tam chlápek, který stavěl scénu ve Woodstocku, Chip Monck se jmenoval a to bylo jeho skutečné jméno a ten přišel s nápadem, těch čtyř sloupů a střechy svažující se k zemi, tam se zavěsila, všechny ta světla a zvukový systém, samozřejmě, když se pokoušeli zvednout tu střechu výš, tak se to nedařilo, takže museli z ní všechno sundat, bojovali jsme z časem

film 101
ANDY FRANKS
Nemáme nic, jen smutek z tohoto místa, s tou střechou a vším okolo, všechno se zpoždovalo. Měli jsme problém naprosto se vším, keyboardy nám přestaly fungovat.

ANDY FRANKS
Začala show, střecha byla nahoře, se vším co na ní mělo být, a zároveň jeřáb s velkým lanem, to vše jistil, kdyby to začalo padat dolů.

DARYL BAMONTE
Zkoušeli jste někdy sehnat jeřáb v Kalifornii v pátek večer.

ANDY FRANKS
To je vražda, po páté.

DAN SILVER
Počasí bylo mizerné, skupina dělala nejsměšnější zvukovou zkoušku vůbec. Martin brnkal kytaru, cosi, ale naprosto mimo rytmus. Tam vlastně nebyla pořádná zvuková zkouška, vše to bylo rozpojené a podivné.

ALAN WILDER
To byla jediná show na turné, kdy jsme museli použít jiný monitorovací systém a PA, protože na velikost tohoto místa nebyl ten náš původní použitelný, prostě všechno šlo zle, opravdu. Keyboardy nakonec fungovali,ale my jsme vůbec neslyšeli co zpíváme. Dave byl ohluchlý.

DAVE GAHAN
Vzpomínám, že k toomu všemu, jak jsme šli na podium, jsem cítil jak ztrácím svůj hlas, přesně tak jako se mi to stávalo teď nedávno během Touring The Angel, ale nějak sem ho dostal zpět, to bylo skvělé.

ANDY FLETCHER
Film to říká přesně, bylo to velmi nervozní, dlouhá chůze na podium

BRUCE KIRKLAND
Není nic podobné tomu, jako dostat na stadion 65,000 lidí a slyšet ten zvuk, tohle byl hlavní milník pro skupinu.

DARYL BAMONTE
Během Blasphemous Rumours, když Dave zpívá o Bohu, který má zvrácený smysl pro humor, tak se nebesa nad námi otevřela, hřmění, blesky a dešťová sprcha.

DAVE GAHAN
To byla už klasika. Mraky přišly opravdu náhle,bylo to hodně divoké.

MARTIN GORE
Vždy jsme žertovali, že nás pronásledují mraky zkázy, které jakoby stále byly kolem nás a to se nestávalo často právě v těch dnech, ale bylo období, kdy prakticky každou noc, ať jsme hráli kdekoliv, tak pršelo

DARYL BAMONTE
Ne všechny elektrické přístoje byly zakryté. Ti chlapící říkali "V červnu v Kalifornii nikdy neprší" A my na to "Tak teď bude, nemohli by jste sehnat nějaké plachty, prosím?" To je další důvod proč o nich mluvili rádia a tisk.Stalo se to totiž přesně, když Dave zpíval ten refrén.

DAVE GAHAN
To bylo, jako když se Stones pokoušeli hrát Sympathy For The Devil.

DARYL BAMONTE
Byla to velká událost

ANDY FRANKS
Ano velká událost. Obrovský koncert, prodali 70,000 lístků. Což byl zřejmě největší úspěch britské skupiny v USA, do té doby.

MARTIN GORE
Dave říká, že neví, jak přišel k tomu nápadu, když jsme hráli v Rose Bowl. Tak prostě začal mávat rukama ve vzduchu ze strany na stranu a s ním celý stadion, unisono. Sledovat to z podia byl hodně zvláštní moment, mohl si vidět, že lidé od první do té nejposlednější řady, to dělají úplně stejně, vypadalo to jako pole pšenice nebo tak něco. Bylo to neskutečné.

DAVE GAHAN
Ano, myslím že to bylo vážně báječné, tenhle koncert nebyl pro nás jako každý jiný. Do té doby, to byl náš vlastní svět, všechno to, co je tak zvláštní na Depeche a to kolem.
Stvořili jsme si vlastní Utopii. A žili v ní. Měl sem zvláštní pocit během tohoto koncertu. To, že je konec, skutečně sem cítil, že tím se to uzavírá, náhle nebylo jet kam s naším karavanem, který jsme táhli po deset let. Co teď budeme dělat? Bylo to téměř, jako bychom dosáhli našeho bodu určení. Vše se potom změnilo. Muselo. Museli jsme se dostat nějak na další úroveň

Zdroj: dokument k Music For The Masses - Remastered