DEPECHE MODE - Boření zdí (1987-1988)

Před 20 lety skupina Depeche Mode završila svůj frontální útok na Ameriku a na Východní Evropu zároveň. Členové skupiny dokázali prorazit v USA, kde nikdo elektronickou hudbu nehrál a téměř nikdo si nekupoval desky s tímto stylem hudby. A také dokázali definitivně prorazit železnou oponu a přivést své pojetí hudby pro 21. století do izolovaných komunistických metropolí.

V březnu to budou už dvě desetiletí, co se uskutečnil legendární koncert v Praze, kdy samotní Depeche Mode nechápali, jak je možné že v zemi, kde jim nebylo umožněno prodávat desky, znají fanoušci písně slovo od slova a po třech měsících od pražského koncertu, čekal skupinu naprosto jedinečný zážitek, kdy po velmi úspěšném americkém turné, zahráli vyprodaný 101 koncert na proslulém stadionu Rose Bowl, před téměř 70,000 zmlsanými mladými Američany.
Jak na období natáčení alba, které tomu všemu předcházelo, tedy Music For The Masses a zároveň i na následné turné, vzpomínají členové skupiny a jejich spolupracovníci, vypráví následující článek..


BRUCE KIRKLAND
Myslím, že Music For The Masses byla pro Depeche Mode velmi důležitá deska. Shrnula přesně to, kde se nacházeli a také naplnila očekávání

MARTYN ATKINS
To byla skvělá nahrávka. Music For The Masses byla první deska od Depeche Mode, kterou jsem si pouštěl celou.

NEIL FERRIS
Music For The Masses bylo jedním z nejdůležitějších albumů v historii Depeche Mode. Znovu je to pozvedlo.

CHRIS CARR
Ano, hlavně jejich uvědomění si, jak daleko už došli. Nebylo to o růstu vzhůru, ale o získávání hloubky.

GARETH JONES
Skupina přišla s ještě větší silou. Stávali se tvrdší a temnější

BRUCE KIRKLAND
Tato jejich stránka byla silnější, přesto to bylo hudebně povznášející. Směřování téhle skupiny, jež je následována během živých tour základnou fanatických příznivců, vedlo přesně do tohoto bodu, kdy vydali desku, která měla přesně vše co jejich příznivci chtěli.

CHRIS CARR
Byli nezadržitelní.

Interview s Depeche Mode 1987

NOVINÁŘ
Povídá se, že zkoušíte zařadit kytary do nového soundu?

MARTIN GORE
Vždy jsme používali kytary, aspoň trochu, ale na tomto albu je používáme více a během živých vystoupeních, pravděpodobně budu hrát na kytaru, během několika písní, už sem koupil zesilovač (smích).

DAVE GAHAN (smích)
A taky gibsonku Flying V, je zlatá, lesknoucí se a vypadá vážně skvěle.

MARTIN GORE
To už je heavymetal ne? (smích) Ta kytara je spojována s heavy metalem, ale já ji mám na pomalé balady, ale pořád ještě heavy.

DAVE GAHAN
Je to taková metalová střední váha.

NOVINÁŘ
Tak, ale vy jste byli vždy těžcí elektronici. Je vůbec ještě možné něco vymyslet uvnitř elektronického rámce?

DAVE GAHAN
Elektronický metal, to je ono! To jsi vystih! My jsme elektronická metalová skupina, to je přesně ono.

ALAN WILDER
Jak už jsme se bavili předtím, snažili jsme se dělat každé album odlišné od toho předchozího, to nám přišlo čím dál důležitější. Prostě nechtěli jsme opakovat dokola zavedený recept.

MARTIN GORE
Jelikož jsme dělali poslední tři alba s Danielelm a Garethem, tak jsme cítili, že potřebujeme svěží vzduch a nový impuls. A také si myslím, že Daniel už měl dost práce pro nás, Mute, se stávalo v té době pěkně velkým labelem na nezávislé scéně a on měl samozřejmě s tím spousty práce, a trávit s námi měsíce ve studiu to s tím prostě nešlo dohromady.

DAVE BASCOMBE
Poprvé jsem byl pozván abych se zapojil, protože Dave Gahan slyšel nějaké věci co jsem dělal pro Tears for Fears. A Depeche Mode byli rozhodnuti, že chtějí změnu v tom jak tvoří svoje desky a proto mne kontaktovali.

ANDY FLETCHER
Dave Bascombe, je skutečně fajn chlápek. Dělal pro Tears For Fears, což byla skvělá produkce, setkali jsme se s ním, prohodili pár slov a zdál se dobrý pro to, co jsme potřebovali.

DAVE GAHAN
Museli jsme se prostě poohlédnout po někom jiném než Danielovi. Mluvili jsme s pár lidma a Dave se skutečně zdál jako někdo kdo nám bude vyhovovat.

ANDY FLETCHER
Občas prostě potřebuješ slyšet nějaké nové vtípky

DAVE GAHAN
S Davem byla zábava.

DAVE BASCOMBE
Když sem se s nima poprvé setkal, tak jsem očekával velmi seriózní lidi. Fletch, který vypadal až neuvěřitelně intelektuálsky, s jeho obroučkama a vůbec, říkal, "Já nechodím bavit se do klubů, sedím a čtu si" Myslel sem, že čte filozofii. Nakonec se ukázalo, že tráví více času v klubech než kdokoliv jiný.

ALAN WILDER
Behind The Wheel je velmi zajímavá skladba. Je to sekvence čtyř opakujících se akordů, které se nikdy nemění. A to mi připomíná jednu z těch optických iluzí - schodiště, na kterém se nikdy nedostaneš až na vrchol, a když ho celé přejdeš, tak jsi znovu úplně dole (pozn. Dangerous: viz Escherovi obrazy či Penroseovo schodiště)
Obrázok
To je přesně jak ta akordová sekvence funguje, takže to nemůžeš zastavit a to je na tom to skutečně krásné. A v duchu řídící analogie v té písni, to skutečně působí velmi dobře. Chtěli jsme zachytit hybnost té skladby a postavit ji na tom

DAVE BASCOMBE
Jedna z prvních věcí co Martin řekl, byla že ho napadl titul té písně, v letadle během letu nad Paříží, který byl skvělý, líbí se mi, když to tak funguje, když celý koncept má smysl.

DANIEL MILLER
To bylo jako opravdový závan svěžího vzduchu pro celý projekt. Oni začali natáčet album v Paříži. Pamatuji jak sem tam přišel první den, ujistit se že vše je fajn a že se každý dostavil a když jsem opouštěl to studio, tak jako by mi z ramen spadla neskutečná tíha.

DAVE BASCOMBE
Tím, že si mimo a jako uzavřená jednotka, rychle získáš týmový duch, což jsem si opravdu užíval.Bylo to velkou výhodou natáčet v Paříži. V Londýně, jdou všichni večer domů, ale v Paříži to bylo docela jinak. Pokud ale odmyslíš zábavu, tak po technické stránce to příliš výhod nepřináší, ale Depeche prostě mají rádi točit desky mimo domov a bylo to vážně zábavné. Studio v Paříži bylo úžasné, bylo tam staré kino, skutečně dobrý zvuk a mnoho zajímavých prostor. Bylo tam také schodiště, které jsme použili pro mnoho zvuků a také tam měli pořádnou sbírku nástrojů, a proto třeba na Pimpf lze slyšet velké timpani a basové bicí. Což bylo velmi užitečné, byli jsme schopni dostat zvuk jaký jsme si usmysleli.

ALAN WILDER
Poměrně dost tracků na Music For The Masses je založeno na tématu stavět a stavět a stavět. Pimpf, například, je přesně takový track, zakončený kuchyňským řinčením. Vše to začalo malým riffem, který jsme obtáčeli kolem sama sebe, a znovu, myslím, že jsem v té době poslouchal často Philip Glasse a minimalisty. Takže jsme vzali motiv a přidávali k němu další prvky. To bylo velmi důležité, protože se musíš zaměřit na každý track. Myslím, že to bylo rozhodující a lepší než říct: "Uděláme takový a takový druh alba" protože to přesně nikdy nevíš, jak to dopadne. Co jsme potřebovali bylo, že každý song, měl myšlenku, svůj námět, jak jsme jej chtěli vyzkoušet a přistupovat k němu. Little 15 byl docela obtížný track, nechali jsme jej až úplně na závěr, protože jsme nevěděli vůbec co s ním. Měli jsme píseň, ale bylo prostě obtížné s ní pracovat. A vzpomínám, že jsem viděl A Zed & Two Noughts od Peter Greenaway s hudbou od Michael Nymana, tak jsme během našich diskusí řekli: "Proč to nezkusíme udělat na způsob Nymanova Zed & Two Noughts?" a od té chvíle to šlo snadno, plynule. Začali jsme se zábavnou, trochu hypnotickou sekvencí a potom dávali všechny party dohromady.

DAVE GAHAN
Alan je vzděláním hudebník, velmi muzikální a na piano hraje fantasticky, nemyslím, že jsme to byli schopni v té době ocenit.

DAVE BASCOMBE
Mnoho času jsme strávili děláním zvuků pro album, třeba údery popelníku zněly skvěle. Řekli jsme si, že je fajn je použít, ale nepoužili jsme nic co by k té písni nesedělo a jestliže to mělo, trochu temnou, záhodnou příchuť, tím lépe. Na "I Want You Now" jsme použili akordeon bez stisku jediné klávesy, když jsi některou stiskl, tak to znělo dost hrozně. Ten song má takové těžké dýchání, které jsme vzali bůhví odkud. Myslím, že jsme to nasamplovali z pornofilmu a potom jsme tam ještě přidali hlasy nějakých dívek, aby to znělo více hi-fi.

MARTIN GORE
Never Let Me Down Again, byl výjimečný track, a to se ukazovalo obzvlášť, když jsme jej hráli živě.

DAVE GAHAN
Never Let Me Down, pro nás byl velký song, stále ještě je.

ANDY FLETCHER
Nebyl to velký hit, ale stal se skutečně legendárním songem Depeche Mode

DAVE BASCOMBE
Byl jsem opravdu potěšen s písní Never Let Me Down Again, velmi mne zaujal ten sound bicích. To kytarové intro bylo dílem náhody. Udělali jsme to přes sekvencery, které jsme tenkrát používali. Samplovali jsme kytaru a běželo to přes začátek tohoto tracku, kde jsme nepředpokládali, že to použijeme, ale prostě jsme se shodli, že to znělo skvěle, to byla šťastná náhoda. Vždy jsem si tuhle píseň užíval. Je to vždy velmi zvláštní pocit, na konci natáčení alba, pro mne to je, když začneš být vyrušován někým jiným. Oni plánovali tour, videa, takže začalo přicházet za nima spoustu lidí. To jsou velmi propojené věci a náhle oni dělají promotion k albu a já můj další projekt, zvláštní pocit, ale tak to je s každou skupinou.

MARTYN ATKINS
Obal Music for the Mases je můj nejoblíbenější, z těch co jsem pro Depeche dělal. Myslím, že mne tou hudbou inspirovali, protože ty skladby znějí opravdu úžasně. Byli jsme si vědomí toho, že děláme něco silného, co by se mohlo promítnout do všeho zboží s albem spojeným . Symboly se vztahem k východní Evropě, ikony tlampačů. vždy jsme byli velmi významní v těchto zemích. Měl sem představu otevřeného prostoru s propagandistickými stylovými tlampači, mluvících do okolí, ta myšlenka mne napadla hlavně v souvislosti s titulem alba - Music For the Masses.

DAVE GAHAN
Myslím, že jsme vždy byli docela zábavní s našimi tituly a šli jsme proti proudu.

ALAN WILDER
Byla to Martinova myšlenka nazvat album Music For The Masses. A jen on opravdu ví, co tím myslel.

MARTIN GORE
Tenkrát jsem kupoval nějaké klasické nahrávky, nevím přesně v kterém obchodě a na jednou jsem viděl titul Music For The Millions, a to mi přišlo velmi zábavné.

DAVE GAHAN
Music For The Masses, mnoho lidí to chápe rozdílně, zvláště po Black Celebration.

MARTIN GORE
Mysleli jsme to ironicky, protože my jsme nebyli mainstream. Music For The Masses, pro nás mělo ironický nádech, který spoustě lidí unikl

MARTYN ATKINS
To byla pravděpodobně jedna z nejlepších prací, co jsem kdy dělal. Půjčili jsme si dodávku. Nabarvili jsme tlampače na oranžovo a naložili je. Nakoupili jsme lešení, zakrátili na správnou velikost a smontovali a potom jsme to všechno táhli na Peak District, věděl sem, že chci udělat záběry u Ladybower Reservoir a také záběry obrovské elektrárny Ferrybridge přímo ze silnice M1.

MARTIN GORE
To vše přesně pasovalo k názvu alba. Zdálo se, že přes ty velké tlampače, které tam všude byly proudí hudba pro masy. Líbili se mi ty symboly, už od chvíle co se objevily na singlu.

MARTY ATKINS
Udělali jsme obal pro 12 palcový singl, kde jsme měli mapu východní Evropy, zmuchlali jsme jí a potom jsme ji zabrali znovu Polaroidem, to způsobilo, že lidé viděli ty symboly rozprostřené po celé Evropě. To bylo přesně v kontrastu, celé myšlence těch čtyř chlapíků z Basildonu, tohle nebylo exotické, ani ponuré nebo temné.

CHRIS CARR
Myslím, že lze ten nápad připsat Daveovi, tedy to, že byl znovu povolán Anton Corbijn.

DAVE GAHAN
Cítil jsem se opravdu příjemně s Antonem. Rozuměl té hudbě. Byl velmi chápavý, v tom o co jsme se pokoušeli.

ALAN WILDER
Zaměřil se více na nás jako na individuality. Ty písně byli velmi o lidských vztazích a přesto se v našich klipech do té doby téměř nevyskytovali ženy, tohle Anton změnil, dostal ženy do našich videí.

ANTON CORBIJN
Líbil se mi druh rockové muziky, typu Echo and the Bunnymen a Depeche mi v té době přišli jako jedna z těch veselých teeny partiček, nevzpomínám na focení pro NME, prostě proto, že nevstoupili do toku mých myšlenek.


NEIL FERRIS
Antonův postoj k nim byl, "To jsou čistí popíkáři" to byl předsudek, kterým jsme velmi trpěli. Když se Anton vrátil pracovat s Depeche Mode, od té chvíle, se vše kolem nich začínalo měnit. To přinášelo proslulost téhle skupině.

ANTON CORBIJN
Můj problém s Depeche Mode byl, že jsem na ně nahlížel jako na elektronickou skupinu. Takže jsem neviděl žádné emoce, způsobem jakým sem na ně nahlížel a ty jsem chtěl do jejich obrazového stvárnění přinést.

MARTIN GORE
Každé video, které děláme s Antonem je zábava. Každá foto session s Antonem je zábava. Když z této rovnice odstraníme Antona vychází jen noční můra.

DAVE GAHAN
Myslím, že po vizuální stránce nás Anton přímo zachránil.

BRUCE KIRKLAND
Z mého úhlu pohledu, bylo Music For THe Masses skvělé album Depeche Mode. Vzhled a pocit z těch všech Antonových videí pro Depeche, je vyjádření toho čím tahle skupina opravdu je. Otázkou bylo, zda li je to album, které by jim pomohlo posunout se vpřed, ve smyslu prolomení té zdi k širšímu publiku.

DARYL BAMONTE
Black Celebration upevnilo pozici, když přišli s Music For The Masses, bylo otázkou zda-li je to album, které je posune dál. Strangelove se stalo skutečně úspěšným singlem s dobrým Antonovým videem se spoře oděnými ženami.

BRUCE KIRKLAND
Strangelove, je pro mne, pravděpodobně nejvýznamnější track, jaký tahle skupina měla, v tom jak jim pomohl prolomit americkou bariéru

DARYL BAMONTE
To se opravdu dělo. Když jsme jeli na turné po Americe a album debutovalo v Top 40. Nikdy se příliš nesoustředili na hitparádové pozice, jak řekl Andy, prodávali 15 000 lístků na vystoupení, aniž by měli nějakou promotion, nezbytnou, aby se o nich vědělo. Oni nebyli mainstream.

DAVE GAHAN
Získali jsme stoupence dlouho předtím, než jsme pořádně prodávali desky. V podobném smyslu jako kapely typu Grateful Dead.Měli jsme od začátku legie fanoušků, kteří přicházeli na naše koncerty. Hráli jsme každý večer pro 10,000 lidí a přitom jsme prodali jen 150,000 alb a na konci 30 denního turné, se prodejnost alba neposunula ani o kousek

DARYL BAMONTE
To konečně překonali, když vstoupili do TOP 40 Billboard chart. To byl velmi důležitý odrazový můstek.

ANDY FRANKS
Amerika se náhle probudila.

DARYL BAMONTE
To bylo jako kdyby celá země jim náhle řekla: Vítejte.

DAN SILVER/Live Agent
Ale nebylo to ve skutečnosti náhle třesknutí, bylo to tím, že Depeche Mode udělali všechny potřebné věci, aby prorazili.

ANDY FRANKS
Jižní Kalifornie byla odlišná od zbytku Států. Tam byli zastánci Depeche po dlouhou dobu, díky radiostanici KROQ. Jižní Kalifornii tak téměř byla vlastní zemí pro Depeche Mode.

DAN SILVER
V pravém slova smyslu, oni nehráli pro masy. Hráli pro velmi vyhraněné publikum.

BRUCE KIRKLAND
Musíte si uvědomit, jak důležitá byla ta skupina pro ta děcka. Mluvíme tu o 16-17 letých, odcizené mládeži z Orange County. Texty a hudba Depeche Mode je naprosto pohltili. Proto se objevila myšlenka při práci na filmu 101, dodat mu další rozměr. Mysleli jsme:" Nebylo by fajn, rozšířit natáčení o fanoušky?" Tak jsme nacpali ty děti do autobusu a poslali je napříč zemí. Takže ten film byl ve výsledku stejně tak o fanoušcích jako o skupině


101 Movie
92.7, WDRE, New York's New Music.
Jsem Malibu Sue. Depeche Mode točí film a rádi by přizvali fanoušky na natáčení. Musíte být starší 18 let a být volní mezi 10.6.-18.6. Přijďte na Malibu tuto neděli a oblečte se pro natáčení. Hodně štěstí.

BRUCE KIRKLAND
Myslím, že to byl jeden z roztomilých aspektů filmu. Mít skupinu, která se chystá prostě říct, "Tady jsme a zlomíme Ameriku". Dále bylo velmi zajímavé, dívat se na skupinu prostřednictvím, jejich příznivců, to bylo o alternativní kultuře. A nebyl nikdo lepší kdo by to mohl zfilmovat než Pennebaker.

DANIEL MILLER
Virgin dělalo v té době naše videodistribuce, a byl tam chlápek, který se jmenoval Angus Margerison a ten mi řekl:"Oslovte Pennebakera" odpověděl sem mu, že ten to neudělá, to je přece legenda, vždyť udělal ty nejdůležitější dokumenty v rockové historii, ale zavolali jsme mu a on řekl:" Udělám to"

ANDY FRANKS
Natáčeli jsme pár TV shows, ale nic jako tohle. Jeho přístup byl:"Nevšímejte si kamer" a my na to "Budeme". Celý smysl byl nás zabírat jako

DARYL BAMONTE
Mouchu na zdi.

ANDY FRANKS
Přesně tak

BRUCE KIRKLAND
Chtěli jsme nastavit úhel pohledu tak, aby to nevypadalo jako reklama na skupinu


DARYL BAMONTE
Obchod šel velmi dobře, ne jen část, ale celé americké turné i se zvláštní závěrečnou show

DAN SILVER
Turné po Americe bylo fenomenální, a také přineslo fenomenální zisk. To bylo co vytvořilo jejich postavení. "Skupina je zde"

DAVE GAHAN
Myslím, že původně, jsme chtěli udělat v Altamont něco na způsob volného koncertu pro naše fanoušky, ale bylo nemožné dát to dohromady, hlavně protože promotéři od toho dávali ruce pryč.

DARYL BAMONTE
Rozhodli se pro stadion, který nebyl používán jako koncertní místo od 70.let.

ANDY FRANKS
To byla velká otázka, zdali to budou schopni udělat. Byli nervózní, že by mohli trochu přestřelit. Byl to velký stadion

DARYL BAMONTE
Odvážný krok

DAVE GAHAN
Představili jsme ten nápad lidem, kteří pro nás tehdy pracovali, jako našemu agentovi ve Státech Wayne Fortemu, a ten si myslel, že jsme zešíleli a to si mysleli i v nahrávací společnosti

DAN SILVER
Byl to hazard. Dal se získat dvojnásobek, ale také to lehce prohrát.

ANDY FRANKS
Když děláš koncert v hale a prodáš jen polovinu lístků, tak vždy můžeš prázdná místa zakrýt závěsy, ale když děláš koncert venku..

DARYL BAMONTE
Jsi odhalený

DAVE GAHAN
Docela jsme věřili, že naši fanoušci, přicestují i z Texasu a New Yorku, pokud uděláme tuhle show

NEIL FERRIS
Měl sem oběd s někým z BBC a ten mi říkal: "Příští týden jedu do Ameriky, budu filmovat Pet Shop Boys, oni hrají totiž v Rose Bowl, budou mít show pro 150000 nebo 100 000 lidí" A já jsem řekl: "Kdože?" Kdy? a potom sem mu odpověděl, :"To nejsou Pet Shop Boys, ale Depeche Mode" a on na to:"Depeche Mode nemohou hrát v Pasadeně" a já sem vyběhl ven a z telefonní budky jsem volal Danielovi a vrátil sem se zpět, a byl sem tak pyšný a řekl sem: "Tak Pet Shop Boys budou dělat předkapelu Depeche Mode" (pozn.Dangerous - ve skutečnosti byla skupina Orchestral Manoeuvres in the Dark (OMD) tím, kdo dělal předkapelu pro Depeche Mode, na stadionu RoseBowl).

DAN SILVER
Byl tam velký tlak na produkční tým, ta show byla ohromná. Vzpomínám jak ti montéři co instalovali ty tlampače říkali "Tohle je dvakrát tak větší než koncert Grateful Dead"

ANDY FRANKS
Byl tam chlápek, který stavěl scénu ve Woodstocku, Chip Monck se jmenoval a to bylo jeho skutečné jméno a ten přišel s nápadem, těch čtyř sloupů a střechy svažující se k zemi, tam se zavěsila, všechny ta světla a zvukový systém, samozřejmě, když se pokoušeli zvednout tu střechu výš, tak se to nedařilo, takže museli z ní všechno sundat, bojovali jsme z časem

film 101
ANDY FRANKS
Nemáme nic, jen smutek z tohoto místa, s tou střechou a vším okolo, všechno se zpoždovalo. Měli jsme problém naprosto se vším, keyboardy nám přestaly fungovat.

ANDY FRANKS
Začala show, střecha byla nahoře, se vším co na ní mělo být, a zároveň jeřáb s velkým lanem, to vše jistil, kdyby to začalo padat dolů.

DARYL BAMONTE
Zkoušeli jste někdy sehnat jeřáb v Kalifornii v pátek večer.

ANDY FRANKS
To je vražda, po páté.

DAN SILVER
Počasí bylo mizerné, skupina dělala nejsměšnější zvukovou zkoušku vůbec. Martin brnkal kytaru, cosi, ale naprosto mimo rytmus. Tam vlastně nebyla pořádná zvuková zkouška, vše to bylo rozpojené a podivné.

ALAN WILDER
To byla jediná show na turné, kdy jsme museli použít jiný monitorovací systém a PA, protože na velikost tohoto místa nebyl ten náš původní použitelný, prostě všechno šlo zle, opravdu. Keyboardy nakonec fungovali,ale my jsme vůbec neslyšeli co zpíváme. Dave byl ohluchlý.

DAVE GAHAN
Vzpomínám, že k toomu všemu, jak jsme šli na podium, jsem cítil jak ztrácím svůj hlas, přesně tak jako se mi to stávalo teď nedávno během Touring The Angel, ale nějak sem ho dostal zpět, to bylo skvělé.

ANDY FLETCHER
Film to říká přesně, bylo to velmi nervozní, dlouhá chůze na podium

BRUCE KIRKLAND
Není nic podobné tomu, jako dostat na stadion 65,000 lidí a slyšet ten zvuk, tohle byl hlavní milník pro skupinu.

DARYL BAMONTE
Během Blasphemous Rumours, když Dave zpívá o Bohu, který má zvrácený smysl pro humor, tak se nebesa nad námi otevřela, hřmění, blesky a dešťová sprcha.

DAVE GAHAN
To byla už klasika. Mraky přišly opravdu náhle,bylo to hodně divoké.

MARTIN GORE
Vždy jsme žertovali, že nás pronásledují mraky zkázy, které jakoby stále byly kolem nás a to se nestávalo často právě v těch dnech, ale bylo období, kdy prakticky každou noc, ať jsme hráli kdekoliv, tak pršelo

DARYL BAMONTE
Ne všechny elektrické přístoje byly zakryté. Ti chlapící říkali "V červnu v Kalifornii nikdy neprší" A my na to "Tak teď bude, nemohli by jste sehnat nějaké plachty, prosím?" To je další důvod proč o nich mluvili rádia a tisk.Stalo se to totiž přesně, když Dave zpíval ten refrén.

DAVE GAHAN
To bylo, jako když se Stones pokoušeli hrát Sympathy For The Devil.

DARYL BAMONTE
Byla to velká událost

ANDY FRANKS
Ano velká událost. Obrovský koncert, prodali 70,000 lístků. Což byl zřejmě největší úspěch britské skupiny v USA, do té doby.

MARTIN GORE
Dave říká, že neví, jak přišel k tomu nápadu, když jsme hráli v Rose Bowl. Tak prostě začal mávat rukama ve vzduchu ze strany na stranu a s ním celý stadion, unisono. Sledovat to z podia byl hodně zvláštní moment, mohl si vidět, že lidé od první do té nejposlednější řady, to dělají úplně stejně, vypadalo to jako pole pšenice nebo tak něco. Bylo to neskutečné.

DAVE GAHAN
Ano, myslím že to bylo vážně báječné, tenhle koncert nebyl pro nás jako každý jiný. Do té doby, to byl náš vlastní svět, všechno to, co je tak zvláštní na Depeche a to kolem.
Stvořili jsme si vlastní Utopii. A žili v ní. Měl sem zvláštní pocit během tohoto koncertu. To, že je konec, skutečně sem cítil, že tím se to uzavírá, náhle nebylo jet kam s naším karavanem, který jsme táhli po deset let. Co teď budeme dělat? Bylo to téměř, jako bychom dosáhli našeho bodu určení. Vše se potom změnilo. Muselo. Museli jsme se dostat nějak na další úroveň

Zdroj: dokument k Music For The Masses - Remastered

Názory Devotees (34)

Ringo

 1    23. január 2008 o 11:33

Dangerous: z tve poznamky to zni jako by byli DM predkapelou a hlavnim chopdem vecera byli OMD:-)


Dangerous

 2    23. január 2008 o 11:46

to Ringo: i kdy se mi to zdálo jednoznačné, přepsal sem to tak, že už to snad nikomu nepřijde matoucí smile))


Beladona

 3    23. január 2008 o 13:03

Tak Fletch je největší divoch smile


tommy

 4    23. január 2008 o 13:38

citát:
CHRIS CARR
Ano, hlavně jejich uvědomění si, jak daleko už došli. Nebylo to o růstu vzhůru, ale o získávání hloubky.

Podľa mňa táto myšlienka najlepšie vystihuje túto pre mňa tak výnimočnú platňu, ktorú som minulý týždeň opäť raz oprášil. Tak ako zlomila stenu medzi východom a západom, Európou a Amerikou, tak nalomila moje srdce pre DM a potom to už bolo o hĺbke a intenzite…
Na margo obalu - pre mňa najsilnejší cover od DM, fakt znásobuje silu Music for the masses. Hudby, ktorá vôbec (nie) je pre masy.


Halo

 5    23. január 2008 o 16:54

101ke sa uz nic nevyrovna ziadny koncert ,ale kto vie ako Neil prisiel na tych pet shop boys


Ringo

 6    23. január 2008 o 19:25

Ja mam vzdycky silene dilema, ktera deska od DM je nejlepsi. Vzdycky si sam odpovim ze Violator, ale u MFTM tak nejak citim, ze co se tyce image, stylu, vizualizace, videoklipu a pod., tak to ma takovou zvlastni neotrelou originalni silu. Mam pocit ze si s tim poradne vyhrali a ze je to bavilo. Uz jen ta klipova sada z MFTM jak jde po sobe, tak navozuje pocit cernobileho filmu na pokracovani. A ten napad s tlampacemi, a v klipu jak tam nosi ty silene obrovske tlampace - bomba. Klip MFTM mi pripada, jakoby DM videli do budoucnosti, vestba pro Dava Gahana. Myslim ze u MFTM byli DM nejsilnejsi v cele svehistorii.


2strange2

 7    23. január 2008 o 20:57

Ringovi: podla mna by sa teoreticky takmer kazda platne od DM dala oznacit v niecom za najlepsiu (najprevratnejsiu, najprijemnejsiu na pocuvanie, najcelsitvejsiu atd.) - ale prave vcera mi to jasne vyslo na MFTM! Ok, sice tam je napr. jedna taka piesen. ktora by podla puritanov mala byt asi az od 22:00 hod. plus jedna dokonala depesho-depka Little 15, ktora dokonale pokazi naladu - ale i tak je MFTM akymsi mostom medzi 80. a 90. rokmi. S takym konstatovanim teda suhlasim. Pri pocuvani BC a violatoru mi do rovnice vychadza tvorba z roku 1987.
B.Celebration bol velmi dobry album, nastupil istu cestu, ale DM na nej este neboli tak sebaisti ako su uz od zaciatku MFTM. A Violator cerpal mnoho prvkov este z obdobia 1984-5, takze aj tu ho (nielen casovo) predstihuje NeverLet alebo Sacred.A ak by som chcel byt este viac dosledny, tak by som mozno povedal, ze Enjoy je piesen, ktoru chceli (“hladali, nahanali”, vymyslali) DM od roku 1982. a nebyt Leavu a neskor MFTM - na Enjoy by sme mohli zabudnut.
Inak - pri polemike ohladom “otca (skoro)vsetkych piesni DM” - ale ako piesne samotnej, nie je autora by som sa mozno predral v mojich pohladoch az niekam ku vecicke nazyvanej Shout.Alebo Ice Machine. Nadcasovky a asi prve piesne osobiteho stylu s nazvom “DM” ...
A Music for the Masses je album v style DM - nie je tam nijaky Personal Jesus, ktory by to “narusal” nejakou nosnou gitarovou linkou - skor jemne a polahky zachytelne davkovanie kratkoznejucich akordov koreniacih zvuk syntakov.


Ringo

 8    23. január 2008 o 22:14

2Strange2: ty kytary na pocatku 90. let byly podle me logickym vyustenim. Kapela si behem MFTM opravdu zacala byt jista sama sebou, ze si nakonec troufli dat do repertoaru i kytarku, na kterou poradne z nich nikdo moc hrat neumel krome toho, ze na ni gorac skladal melodie. A vyslo jim to. Definovali depesackou basovou linku:-) Vzdycky se jim podarilo udelat neco tak, ze to definovalo je jako kapelu. Kdyz elektronika, tak zadne tukani do jednoduchych klaves, ale pekne nasamplovat kde se co dalo. Ze to delali uz Kraftwerk? OK, ale ne tak precizne, ne tak melodicky, ne tam textove promyslene jako DM. Kdyz kytary, tak zadny tuctovy folk&country;ci tuctovy rock, ktery hraje padesat jinych kapel, ale proste neco zvlastniho a neotreleho, ze vsichni hned poznali - Tohle jsou Depeche Mode.


2strange2

 9    24. január 2008 o 11:10

Ringovi: DM prosto dokazali, ze v jednoduchosti je sila i rozmanitost.
Ja nechcem tvrdit, ze Personal je zla vec -  to teda ani nahodou, ale ducha DM nevystihuje v takej miere ako cele MFTM. Navyse cez P.Jesusa
sa ta hudba premieta aj do inych stylov a tym DM stracaju trosku punc novatorstva.Pretoze ten rif si vacsina ludi spoji s tvorbou roznych gitaristov - ale MFTM “saund” je proste rydzi Depeche v najlepsej forme.


tommy

 10    24. január 2008 o 12:16

súhlasím s názorom, že po tomto albume sa niečo v DM zlomilo a už to nebolo to pravé orechové DM, ale iné DM (nehovorím, že horšie). Ale tým, že zbúrali mýtus okolo seba a to krásne tajomno, akoby sa stratilo to pekné čaro. Ako sami DM povedali, pri tejto lp sme poslednýkrát robili remixy a boli do všetkého zainteresovaní... A tým povedali všetko.


Ringo

 11    24. január 2008 o 13:24

A pres to vsechno udelali nejlepsi album vsech dob, Violator:-))) Takovy pocin definuje opravdu silnou legendarni kapelu, kterou jen tak neco nezlomi:-) Jinak nerekl bych ze Violator uz neni ryzi DM, prave naopak. Mnozi co zacli poslouchat DM pozdeji jejich industrialnu tvorbu moc neznali a pro ne bylo DM definici ta zvlastni basova linka v Personal jesus a drnkani basy v Enjoy The Silence. to ze DM byli puvodne postaveni kapku na necem jinem se mnozi dozvedeli az pozdeji, p oite co je uchvatil Violator a chteli vice DM. Zvlastni je, ze nejatypictejsi album DM je asi Ultra, a zaroven patri k tomu nejlepsimu co DM kdy vydali. Kdo vi jestli by nedokazali udelat revoluci v kazdem hudebnim zanru, na ktery by sahli:-)


macadm

 12    24. január 2008 o 14:25

Byť tak v tedy v Pasadene, to teda musel byť zážitok.


2strange2

 13    24. január 2008 o 17:32

Ok, ok - zhodnime sa natentokrat na tom, ze MFTM je naj “depesacky” album a Violator zas ten najlepsi vobec, na svete, vo vesmire - hoc na nom je v zaklade len 9 kuskov - ako za tvrdych cias LP-ciek…


Ringo

 14    24. január 2008 o 18:01

2Strange2: to je dobre ze 9, neni tam nic navic. Skoda ze PTA taky nemelo jen 9 songu


2strange2

 15    24. január 2008 o 20:37

Ringovi: No hej, ale ked to zacne tak to aj konci…


Ringo

 16    25. január 2008 o 17:06

m.arek: citace: “nemyslim si ze tymto albumom nieco “definovali” k niecomu sa “odvazili” nastupovali istu cestu a ze by robili nieco lepsie a dokonalejsie ako kapely ktore si menoval ...”

No a ja si presne tohle myslim


Ringo

 17    25. január 2008 o 17:17

m.arek: jo a ty albumy co jsi jmenoval, docela pikantni vyber?.))) Vis kde jsem je nechal, nekde za violatorem. The Beatles jsou sice skveli, ale je to jen obycejny bigbeat, ty alba od R.E.M. - ok, dobry, ale nejlepsi urcite ne. Metalicu nekomentuji, tohle neni muj zanr. U2 - to se mi kritizuje obzvlastne ted tezko, protoze jsem se paradoxne prave nedavno kzaposlouchal do jejich albumu, Achtung Baby super, ale treba Joshua tree povazuji za neuveritelne precenovane album a at se snazim jak se snazim, tak ze vsech albumu U2 me osobne vychazi jako nejhorsi. Nicmene zadny z U2 albumu nepovazuji za nejak extra revolucni co se hudby tyce. Normalni rock mixnuty misty s elektronikou, nic co by nehralo x dalsich kapel. Jasne, jsou megalomani, maji skvele songy. ale nic z toho bychnepostavil vedle ci nad Violator.


Ringo

 18    25. január 2008 o 20:46

m.arek: problem je ze jsi me nepochopil zrejme ty, protoze ja nikde o tom ze v tom byl cileny umysl nenapsal. at koukam jak koukam, mam pocit ze reagujes na post neci jiny, nikoliv muj.


Ringo

 19    25. január 2008 o 21:00

m.arek: nevim jestli mam vubec komentovat ten zbytek co jsi napsal -ad U2 - mam naposlouchane vsechny albumy a to docela cerstve a rozhodne mi prijde lepsi Unforgetable Fire nez Joshua Tree.
A ze po The Beatles nevymylsel nikdo nic noveho - clovece, vzpamatuj se ty. Cim vice komentaru napises, tim jsem si jistejsi a jistejsi ze toho o hudbe na rozdil od tebe vim az prilis mnoho. Probud se, The Beatles vyrostli puvodne na coverech od Elvise a dalsich rocknrollovych kralu 50. let. Hrali proste klasicky rocknroll a nic zvlastniho nevymysleli az do Abbey Road, mozna prinesli nove prvky uz v Help. opravdu zajimavy zacli byt az kdyz zacli vice pouzivat klavesy. Cimz nerikam ze nemeli fajn songy, ale revoluci v technice hudby bych v tom nehledal. Nesnaz se me o The Beatles poucovat, na gymplu jsem na tom az extremne ujizdel a chtel jsem od The Beatles slyset, videt a vedet vsechno. Takze asi tak. Nesnaz se taky vnutit nekomu myslenku, ze ta ci ona hudba je genialni, jako treba ta vazna, a vse ostatni je jen odvar a slabota, ktera nema vahu. Vazna hudba tehdy byla normalni komerce na objednavku a my jsme si z ni udelali ted modlu jen proto, ze jde o historicke kousky a mozna nam prijde zazracne, ze nejake, kdyz to reknu velmi nadnesene,  opice z 18. a 19. stoleti dokazaly stvorit v hube neco takoveho jako symfonii.

Jinak se jeste vratim k one rockove hudbe. Vis kde byla v roce 87???? The Cure meli za sebou genialni Pornography a v 87 udelali vyborny Kiss Me Kiss Me Kiss Me ktery Joshuuu Tree strci hrave do kapsy a to jeste propadne vyparanou dirkou v te kapse na zem. V roce 85 New Order vydali paradni Lowlife. Navic v Joshua tree nevidim nic genialniho ani v ramci tvorby U2, protoze Unforgetable Fire je vyrazne lepsi jak uz jsem psal.

A posledni vec. DM nejsou obycejny synthipop, na to velmi rychle zapomen. Synthipop je Soft Cll, Erasure a podobne eazy kapelky. DM skoncili s klasickym synthipopem na A Brokn Frame.

Nevyzyvej me abych se vzpamatoval, ja v tom mam zcela jasno. zkus se nad sebou kapku spise zamyslet ty, nez zde zacnes chytracit:-)


Ringo

 20    25. január 2008 o 21:04

m.arek: no a stim Luneticem jsi to kapku pohnojil kamarade, zacinam te mit fakt za debilka, ktery si mysli ze kdo nema stejny nazor, nerozumi hudbe. Zajimalo by me jestli mas doma vice origo kompaktu nez ja. Troubo. Jako jestli mas predstavu ze jsem trefil na prvni kapelu a nahodou to bylo DM a nic dalsiho jsem nehledal, tak jsoi proste debil. Prestan mi podsunovat takove ktravoviny, mam te vazne dost.


jozefst

 21    25. január 2008 o 23:46

MFTM je klasický album DM. Nepatrí síce medzi priekopnícke ako Construction time again (totálna zmena zvuku po A broken frame, používanie samplerov), alebo Violator so SOFAD-om, skôr pokračuje v definíci DM zvuku od Construction time again a završuje industriálne obdobie. Je homogénny a nabitý skvelými piesňami, aranžmánmi a videami. Jednoducho klasika od DM.  Asi môj prvý štúdiový album, ktorý som od nich počul celý. Úplne prvý bola 101-tka. Strangelove bola vlastne pieseň, vďaka ktorej som ich začal vnímať  a uvedomovať si, že nejaký DM existujú, keďže dovtedy nebola v mojom okolí nejaká silná DM základňa. Škoda. Myslel som si, že u Strangelove to s nimi u mňa počase skončí a že to bude kapela jedného hitu, ale 101-tka bola bránou. Čo sa týka tej debaty o The Beatles, že do Abby road nevymysleli nič nové, omyl a to hlboký. Bol to typ kapely, ktorá sa tak ako DM stále vyvíjala. Tommorov never knows z Revolvera je predchodkyňou elektroniky a samplovania vôbec. Nadčasová skladba a tak by sa dalo pokračovať ďalej. Čo sa týka Violatora a U2, tak celé to obdobie 90, 91 bolo dosť silné. U2 s ich Achtung baby, tomu niet čo vytknúť, Erasure s Chorusom, Nitzer ebb s Ebheadom a dokonca aj Metallica sa činila s ich čiernym albumom a dalo by sa pokračovať. Ale späť k DM a už len čakať čo prinesie štúdiová 12-sťka.


Ringo

 22    26. január 2008 o 00:32

m.arek: ty nemas nazor, ty mas chorobnou potrebu nekomu vnucovat sve pomylene dedukce. Jasne, jednou takhle z cista jasna z nebes mi na hlave pristala deska od DM. Byl to muj uplne prvni kontakt s hudbou. Natolik me to ocarovalo, ze jsem nikdy neposlouchal uz nic jineho a DM je pro me jedinou kapelou na svete. Nic jineho jsem nikdy neslysel, takze ani nic jineho byt lepsiho nemuze. Mel jsem obrovskestesti, protoze kdyby me tehdy takto trefila jina, treba nejaka shitacka kapela jako Lunetic, tak by byla pro me tou jedinou a nejlepsi kapelou ona. Me vnimani hudby je takove, ze co jsem zaslechl ve svem zivote prvni, u toho uz jsem zustal a nikdy jsem si neposlechl nic jineho. Takze jeste stesti ze me trefili DM, protoze fakt me trefit neco jineho, mohl jsem byt chudak, kteryposloucha treba jen Karla Gotta, pel bych na nej ody, pripsal bych mu zasluhy za celosvetovy vyvoj hudby a neznal bych vubec nic jineho.
Spokojeny, trumbero? Aspon to nemusis vymyslet, napsal jsem to za tebe:-)


Ringo

 23    26. január 2008 o 00:43

m.arek: no a poslednim postem jsi tomu nasadil korunu. absolutne nic o me nevis a soudis me snad i dle politicke roviny. Delas ze me divaka Novotneho, prirovnavas me k slevacovi. Predvadis tu vrchol debility a to je docela smutne. Jak vis co posloucham a co neposloucham, jak vis ze neporovnavam? Nevis nic, a dle toho se taky chovas. Dementik s komplexama ktery tu proste potrebuje predhazovat jaky je znalec, odbornik a inteligent. Opak je vsak pravdou. Maly zakomplexovany clovicku. Misto argumentu urazis, ponizujes. Takto se chova naprosta nula. Ja tady pisi o hudbe DM, o svych pocitech z ni, sve nazory na ni a sdeluji na techto strankach nadseni z ni. A o cem tu porad hnetes ty? To co tu predvadis je uz na urovni spamu. Nevim z jakeho duvodu me mas potrebu ponizovat za to ze nejlepsim albumem je pro me Violator. Mam naposlouchano tunu hudby, mam rad desitku dalsich kapel. Ale nejvice ze vseho se mi libi Violator. Je to trestne? Ale s nulami jako ty nema cenu tohle probirat, nikdy to nepochopi a budou se tu holedbat jakci jsou znalci hudby a jak by kazdy mel nejdrive poslouchat symfonicke orchestry a The Beatles. to ej vsechn oale jen tvuj subjektivni nazor, ktery tu predhazujes velmi primitivnim nizkym zpusobem. Jsem ochoten seriozne debatovat s kymkoliv a rozebirat cokoliv. ale jestli ty jsi schopen zacinat sve psoty na absolutne neutralni texty zpusobem - neprozumis tomu, nepochopil jsi to, vysvetlim ti to - tak to jdi z prominutim do prdele.


Ringo

 24    26. január 2008 o 00:52

m.arek: no a ze me prirovnavas k nekomu, ktery nabanci deckam a manzelce, tak Gabriel promine, ale musim to rici na rovinu, jsi totalni picus. Do delnicke tridy nepatrim, na Novu nekoukam a mam krasnou manzelku a nadherne dite, ktere ze srdce miluji a v zivote bych na ne nevztahl ruku. Ale ty jsi zrejme hovado, kteremu to lezi v mysli a mozna by to i udelal, kdyz to tak barvite umi popsat.

Gabrieli omlouvam se za tu sprostotu tady, ale tohle se fakt uz neda. Je tohle vubec jeste web o DM a fandu DM, kdyz tu chodi takovy xindl jako je m.arek a pise takove kravoviny????


Ringo

 25    26. január 2008 o 01:15

Pro vsechny ostatni, aby neskocili na ty nesmyslne zvasty ktere tu o me siri jiste individuum, nejsem slevac, nemlatim manzelku ani deti, nekoukam na prizemni porady v TV, nejsem priznivce Paroubka, CSSD, komunistu a pod.

Hudba: Jsem fanousek kapel DM, The Cure, New Order, Duran Duran, Pet Shop Boys, U2 (posledni dobou:-), Rammstein, Nine Inch Nails, Stabbing Westwards, Placebo,  OMD, Mesh, De/Vision, camouflage, Wolfsheim, Dead Can Dance, Mike Oldfielda, Enigma, Apocalyptica, The Beatles. Rad si poslechnu nektere pisne od R.E.M., The Cranberries, Enya, Vangelis, Kraftwerk, Pink Floyd, Philla Collinse, Nica Cava a spoustu toho jsem jiste opomel.

Politika: Jsem konzervativne a pravicove ladeny clovek, volic ODS.

Vzdelani: ZS, Gymnazium, VOS. Zamestnani - administrativa.

Rodina: Manzelka, jedno dite.

Zajmy: Hudba, Historie, Geografie, Politologie, Literatura, Pocitac

Sorry ze tu pisi svuj profil, ale nekteri maji potrebu ze me delat kdo vi co nazaklade nevim ceho, tak jsem to tu musel uvest na pravou miru. Na jine dedukce a prevraceni meho osobniho zivota na zaklade nesmyslnych domenek nehodlam nadale reagovat. Jeste jednou se omlouvam.


Ringo

 26    26. január 2008 o 01:20

m.arek: reaguji na tve sahodlouhe nesmysly ktere tu o me pises. A metafora k slevacovi ktery mlati zenu a deti - to neni metafora. zkus se nad tim trochu zamyslet cos napsal. Muzes to klidne myslet s nadsazkou, ale skutecne ze me nedelej debila, nejsem na to zvedavy. Ja napisi nazor na hudbu, bud te lasky napis svuj, ale bez osobnich invektiv. Ja to nedelam, nedelej to taky. To ze tu ted nadavam neznamena ze se tak chovam porad, vsimni si ze jen k tobe.

“inac sa v tebe bude hromadit zlost a nakoniec to odnesie tvoja manzelka a dieta ... ano som cynik ... ale s hlupakmi ako ty nemam zlutovanie”

- myslis ze se da na magora, ktery pise na hudebni server, kde se lide poklidne bavi o hudbe a sdeluji sve nazory, da reagovat jinak? Ja pisi mozna hodne prispevku, ale k veci. Ty pises hafo prispevku, ale na urovni spamu.


Ringo

 27    26. január 2008 o 01:22

m.arek: vis co, dej mi jednou pro vzdy pokoj, cipe. Proste neotravuj, chapes to?


Ringo

 28    26. január 2008 o 09:20

m.arek: nerad mi, od dementu zadne rady nepotrebuji


Gabriel

 29    26. január 2008 o 09:52

m.arek & Ringo: Prosim co sa tyka osobnych invektiv, prejdite na sukromne kanaly. Kazdy nazor na hudbu je v diskusiach vitany… aj ten vas.

Dik.


2strange2

 30    26. január 2008 o 22:11

WOW, chlapci - este ze to neprechadza do politiky ako kedysi pri mne…
Aj tak je najlepsi album ten, ktory pouvam, takze Ghymes a ich Rege…
hmmm


2strange2

 31    26. január 2008 o 22:39

Marekovi a Ringovi: V roku 1984 vysla DM jedna taka pesnicka, tusim ze “Ludia su ludmi” ci tak nejak…jej refren mi prebiehal hlavou, ked som to tu cele cital po vas.Ako to, ze ked som sa tu x krat snazil dokazat, ze fanusikom DM moze byt hocikto/Zid, krestan, socan, pravicar/ ma uz vycerpalo a bolo to zbytocne a od veci…ale ze tym, ze sa tu hovori o DM sa ludia takto znepriatelia? To uz je ina kava…
Neviem, ako vy, ale ja DM urcite nepocuvam na to, aby som druhych urazal - skor naopak - DM pocuvam na to, aby som mal menej dovodov byt necitlivym a povyseneckym k okoliu - bez ohladu na to, ake je ono samotne! A tym, ze pocuvam DM - si vytvaram aj iste asociacie. A preto
si nespajam “depesakov” s ludmi, ktori druhych urazaju…to je ako ked akykolvek lekar ocakava, ze jeho kolegovia z fachu maju iste ludske hodnoty - obetavost, napomocnost atd.


Ringo

 32    27. január 2008 o 09:27

2STrange2: wow, po dlouhe dobe souhlas s tebou:-) Jinak ja zas jak to zpetne ctu, tak mam pocit, ze jsem zde byl urazen prave proto, ze posloucham DM. To je opravdu silna kava, obzvlaste na techto strankach.


chmelko

 33    27. január 2008 o 12:07

chlapi,čo tak sa začat bavit o hudbe?:-)
aj keby som bol zlievač, paroubek, chlapec z luneticu(neviem ani jedno meno, hej Vašek:-))) tak nieje to preboha jedno???
ak tu niekto napíše, že jeho naj album je exciter, zarazí ma to, ale tiež prinutí premýšlat prečo to tak je a či ja nahodou niečo nevidim čo on..
nechápem vás fakt…
napríklad, osobne som myslel, že v BA pri show sisters of mercy zaspím večným spánkom a teraz sa mi na vianoce dostal do ruk floodland a začína to byt navykovejšie a navykovejšie.-)
chlapi, o tom hudba je, objavovat nepoznane, presvedčovanie, že toto čo sa pači mne musi aj ostatným ma prešlo niekedy vo veku 15 rokov..


Gabriel

 34    27. január 2008 o 13:13

Diskusia uzavreta.


Diskutovať môžu iba zaregistrovaní a prihlásení užívatelia.

  Vytvorte si účet   Prihláste sa