Dave Gahan - Bylo mi líto vlastního nářku 2.část

Na následujících řádcích si budete moci přečíst druhou část jednoho z nejzajímavějších rozhovorů, jaké kdy padlá a znovu oživená rocková star jménem Dave Gahan poskytl. Myslím, že přečtení tohoto interview z německého magazínu MusicExpress, ještě více umocní očekávání v novou desku skvělého frontmana Depeche Mode s názvem Hourglass.

A ulevilo se tvé ženě, že teď – jako například v „Deeper & Deeper“ – už jen zpíváš o tom, že v klubu ulovíš nějakou dívku a budeš to s ní dělat? Nebo si dělá i tak starosti?
Tyhle dny jsou už dávno pryč. Ale protože je to moje žena, tak ví, že tato hedonistická stránka je mou součástí. Je velmi ohleduplná. A taky pomáhá, že je sama herečka. Ví, že se dá proniknout do charakterů aniž bys musel projít nějakou s nimi spojenou zkušeností.

Ale jak jsi sám řekl: Nejsi herec, jsi tyhle různé charaktery
Proto je to tak důležité, po turné vyřadit rychlost a přejít do klidu, být rozvážný.

A tohoto introspektivního Davea najdeme pro změnu v nových písních jako „Miracles“ nebo „Endless“?
Ano, i když právě „Miracles“ pojednává o mé rozpolcené osobnosti. Chci věřit na věci, které v ten samý okamžik odmítám.

Například?
Chci věřit, že existuje síla, která vládne vesmíru. Ale mám pocit, že prostě nic není. Tuto ironii popisuji v „Miracles“. V této písni je každý druhý řádek přesný protiklad toho prvního. „Endless“ byla opravdu těžká. Tu píseň jsme nahráli ve čtyřech nebo pěti aranžmá, dokud vše nesedělo...

Ale její text ti vnukl nápad pro název alba, nebo?
Přesně. Přesýpací hodiny, to je metafora. Nejenom pro album, ale i pro můj život. Je taky takovým protikladem:Díváš se na ně a říkáš si, to ubíhá čas. A přitom je uvnitř přesně tolik písku, jako kolik ho tam bylo na začátku.

Tvoje hodiny života ale už jednou opravdu byly doslova prázdné. Dnes se zdá, že je v nich opět písek...
V tom ti dám za pravdu. Víš, co je na takových přesýpacích hodinách vůbec to nejlepší?

Řekni mi to!
Vždy, když ti vyprší čas, můžeš je otočit a začít znovu od začátku. Skvělé! (směje se)

A přesto: Minulý týden jsi neodvolatelně oslavil své 45. narozeniny
Ano, je to přece jen zvláštní, přemýšlet o tom, o věku a tak. Ale stejně je pro mě zábava blahopřát Martinu a Fletchovi k narozeninám. Těm je totiž už 46, tedy vždycky o rok víc než mně.

Připadá mi, že je věk, resp. proces stárnutí, klíčovým tématem Hourglass
V každém případě. A víš, co je podstatou mých úvah?

Ne.
Že je to v pořádku.

Že je co v pořádku? Stárnout?
Že je v pořádku se stárnutím bojovat. Že můžeš klidně napsat, že s tím na jednu stranu nesouhlasíš, ale nakonec to stejně musíš akceptovat. Že bys měl se svou minulostí zacházet upřímně.

Co to konkrétně znamená?
Podívej se, já jsem, říkejme tomu: rocková hvězda. Na pódiu zanechávám určitý dojem a rád bych mínil, že ne ten nejhorší. Tenhle dojem se, ale nedá nijak konzervovat. Běhám a zpívám navzdory mému datu rozpadu. Dovádím tam jako kdyby mi bylo 25, ale mně už 25 dávno není. Ale stejně vím: toho 25tiletého kluka mám ještě v sobě. Tohle umění nadchnout se, zvědavost. Hlavně od té doby, co je na světě Stella Rose, dostal můj život nový spád a taky jsem přestal mít pořád špatnou náladu a být pořád nevrlý.

To bude možná také tím, že už nebereš žádné drogy a nepiješ alkohol.
Zajisté taky. Ale hlavně záleží na tom, aby sis svůj život vytvářel sám. Nezoufat si, ale něco dělat. Po dlouhá léta, i po tom, co jsem skončil s drogami, jsem seděl s kamarády a fňukal jsem: „Ach jo, já bych tak rád udělal sólové album, ale nikdo mi v tom nevěří“ - dokud mi nebylo vlastního nářku líto.

Dave Gahan prošel tolika krizemi. A se svou největší krizí se stal v polovině 90. let dokonce případem pro bulvární tisk – a skoro i případem pro pohřební službu: Dave Gahan byl těžce drogově závislý, pokusil se o sebevraždu, byl po předávkování skoro mrtvý. Pro typickou krizi středního věku dnes tedy jednoduše není místo: „Hezké ženy, rychlá auta a co já vím co ještě, to vše bylo po dlouhou dobu součást mého života“ říká Dave. Dnes o tom může vyprávět a zpívat. Méně o přednostech krásných žen a rychlých aut, naopak, o tom, že byl někdo „kým jsem být nechtěl. A chtěl jsem být někým, kým jsem ale v té době nemohl být, protože jsem byl slabý.“ Život Davida Gahana byl tehdy „malý, uzavřený a zničený“. Bez zbytečných interpretací po sotva hodinovém interview: Dave Gahan je dnes otevřený, působí jistě – a dokazuje velikost, například tím, že už nenaříká nad Martinem L. Gorem nebo zbytkem zlého světa.

Nepůsobíš navzdory tvým drogovým eskapádám jako čtyřicátník. Vypadáš zdravě a svěže. Co pro sebe děláš?
Deset let nechlastat očividně pomáhá. (směje se) Na to jsem si ovšem musel nejdřív zvyknout, koneckonců byl alkohol po velmi dlouhou dobu součástí mého života. Ale když jsem to překonal, energie se vrátila. I když, co si budeme namlouvat, když ráno vstávám z postele, cítím se jako každý, komu je 45 let: Bolí mě záda a nejdřív potřebuji dva hrnky kafe, než jsem nějak schopný začít den. Jinak rád běhám a hodně času trávím se svými dětmi. Samozřejmě, děcka jsou náročné a někdy otravují, ale udržují člověka v pohybu a dělají ho šťastným. Mám dva syny v pubertě a u hodně věcí, které prožívají, mám pocit že je prožívám taky. Jimmy dokonce nedávno říkal: „Dave, ty se chováš hůř, než kluci v mojí třídě.“

Jakou hudbu poslouchá tvá dcera Stella Rose?
Tyhle hlouposti pro děti. „Hannah Montana“, „High School Musical“, prostě všechny věci od Disneye. Má geny pro jeviště, v každém případě víc, než oba dva kluci. I když oba hrají na kytaru. Jack je velmi kreativní a má malé ministudio ve svojí boudě v Londýně. Stella Rose ale zbožňuje zpěv a udělat show, je vůbec hrozně sebevědomá a drzá holka. Jen, moje žena, je jakožto herečka taky hodně kreativní, to se na malé samozřejmě hodně odráží.

Jak to teď bude dál? Pojedeš na turné?
Turné se momentálně nějak konkrétně neplánuje. Možná na začátku příštího roku, uvidíme. Pravděpodobně to nebude žádné velké půlroční turné, ale možná bude tu a tady pár koncertů.

A napíšeš na dalším albu Depeche Mode hned polovinu všech písniček?
To se uvidí. Vím, že Martin už pilně píše, taky Christian, Andrew a já budeme pracovat na dalších písničkách. Nezávazně jsme se domluvili, že se setkáme na podzim, abychom se nejdřív podívali, jaký máme materiál, a taky spolu možná napíšeme ještě víc písniček.

Znamená to, že v roce 2008 vyjde další album Depeche Mode?
To ještě nevím. V každém případě další album bude, ale časový plán na to nemáme. Uvidíme... možnost, že bude deska asi tak koncem příštího roku, nemůžu úplně vyloučit.