Daniel Miller o Songs of Faith and Devotion

Daniel Miller o Songs of Faith and Devotion

"Songs of Faith and Devotion" byl následovník desky "Violator", které se prodalo 7 miliónů, desky, která posunula kapelu na jinou úroveň.

Byli úspěšní vlastně od začátku, ale Violator přinesl tak obrovský úspěch, že skupinu opravdu vyzdvihl až nahoru, a tento úspěch, společně s jejich největším světovým turné do té doby, znamenal pro kapelu obrovský tlak během nahrávání dalšího alba.

Martin měl již napsáno několik silných skladeb, ale skupina stále hledala nový zvuk a oni opravdu cítili, že je nutné posunout se dál od Violatoru.
Není tajemství, že Dave byl v té době již těžce ponořen v drogách a opravdu se naprosto separoval od zbytku kapely. Dříve jsme si opravdu užívali zábav děláním si legrace napodobováním zpustošených rockových hvězd, ale teď se sám stal tou postavou, které mu byly vždycky k smíchu.

Dave Gahan je jedním z nejzábavnějších lidí co znám, ale tehdy naprosto ztratil smysl pro humor a schopnost dělat si legraci sám ze sebe.
Přestěhoval se do Los Angeles se svojí novou ženou, a ponořil se do americké rockové scény. A to bylo ve vrcholném období grunge a Dave žil přímo uprostřed toho všeho.
Zbytek skupiny byl naprosto mimo to. Hudebně mezi nimi byl středoatlantský zlom a dokonce i ve studiu se Dave stranil ostatních.

Kapela chtěla pracovat v různých zemích, podobně jako na předchozích nahrávkách pracovali v Německu, Itálii, Dánsku, tak jsme vybrali pro první nahrávací session místo v Madridu. Bohužel, tam nebylo odpovídající studio v té době, tak jsme si pronajali vilu a studio vybudovali uvnitř. Ten dům byl ve zvláštní čtvrti, do které se mohlo jen přes přístupovou bránu, dokonce tam hlídkovala soukromá policejní služba, docela bych čekal, že tam teď bydlí Beckhamovi.

Album bylo produkováno Floodem, který s námi pracoval na Violatoru, no a já jsem je nechal první týdny samotné.
Když jsem přijel, abych je pozdravil, tak sem viděl, že za dva týdny neudělali vůbec nic. Dave byl zamčen ve svém pokoji, Martin a Fletch si četli The Sun, zvukový inženýr spal s nohama na stole, Flood ležel na podlaze a hrál si s nějakým nástrojem a Alan byl v jiné místnosti, kde trénoval hru na bicí. Bylo tam velmi špatné rozpoložení mezi všemi a to bylo na začátku natáčení, to by měl být skutečně vzrušující čas.

Odpočátku nemohli najít ten správný zvuk pro album, na rozdíl od Violatoru, kde měli ten správný již od demosnímků. Mojí zodpovědnostní bylo je přesto přenést, a dívat se na věci pozitivně.
Musím dát velký kredit Floodovi, jako producentovi, protože to měl s nimi velmi těžké. Madridské sessions nešli vůbec dobře, ale jakmile se přestěhovali do Hamburku, tak se věci začaly zlepšovat a album se začalo dávat dohromady.

Martin a Alan měli nápad, že album by mělo mít electronic blues sound, který uvedli v život na "Personal Jesus" a byla to i příležitost pro Davea přinést svojí rockovou stránku.
"condemnation" je stále jedne z jeho nejlepších vokálních výkonů vůbec.

Mixování desky bylo velmi náročné, protože jsme jako obvykle nabrali velké zpoždění. Skupina byla vyčerpaná a čelila tomu, že hned po natáčení pojede na turné bez jakékoliv přestávky.
Mark "Spike" Spent, starý přítel, který album mixoval, se teď stal jedním z nejlepších v tomto oboru, pracoval s Oasis, U2 či Madonnou.
Nicméně, i na konečném mixu se neblaze projevili boje mezi jednotlivými členy kapely.
Je to skvělé album, ale teď jsem si jistý, že některé z písní nikdy nedosáhli svého plného potenciálu.

"Songs of Faith and Devotion" si vedlo dobře, ačkoliv jsem si vždy myslel, že naše šance pro následníka Violatoru jsou docela malé, protože Depeche Mode nikdy nepsali jednoznačné popové skladby. Album se prodávalo velmi dobře, dosáhlo na vrchol britské i americké hitparády a stalo se druhým nejprodávanějším albem kapely v té době, i když výšin Violatoru nedosáhlo.

"Devotional" světové turné, které následovalo v roce 1993, bylo největším turné kapely a koncerty byly přímo fantastické, ale když jsem se pohyboval kolem, viděl sem je v depresích a znepokojené. Každý se nacházel ve velmi sebedestruktivní fázi a dokonce potřebovali na tour psychiatra. Dave později popisoval, že mu turné přišlo jako pojízdný blázinec a Alan opustil kapelu nedlouho po jeho skončení.

Práce na "Songs of Faith and Devotion" byla traumatickou zkušeností pro každého, kdo se na něm podílel, a já to na té desce stále slyším - nevím, jestli ještě někdo další.

Každý zvuk každé skladby byl diskutován, někdy přátelsky, někdy vášnivě - myslím, ale že tak je to u každé desky Depeche Mode, jenže tohle bylo obzvláště obtížné a nemyslím, že nikdo z těch co se toho zúčastnili, by tím nechtěl projít ještě jednou.


Daniel Miller 2007


"I surrender all control
To the desire that consumes me whole
Leads me by the hand to infinity
Lies in wait at the heart of me

Moved, lifted higher
Moved, my soul's on fire
Moved, by a higher love

Heaven bound on the wings of love
There's so much that you can rise above"

Část textu skladby Higher Love z desky Songs of Faith and Devotion

Názory Devotees (34)

Čítať a pridávať komentáre môžu iba zaregistrovaní a prihlásení depešáci.

  Vytvorte si účet   Prihláste sa