Alan Wilder - Nikdy jsem neuvažoval o návratu

Alan Wilder, který je i po deseti letech od opuštění skupiny Depeche Mode stále vážený a postrádaný, se ke konci května 2007 nacházel v Berlíně, aby světovému tisku podal informace a odpovědi na otázky ohledně nového Recoil-alba "subHuman".

depechemode.de potkalo velmi šarmantního a dobře naladěného Alana Wildera v berlínském „Hotel Q“ a mluvilo s ním o novém Recoil-albu „subHuman“, o přednostech a nedostatcích věku Internetu, o hledání talentů a samozřejmě o...Depeche Mode... [b] Hotel Q Berlin, 24. května 2007 [/b] [b] dm.de [/b]: od posledního alba „Liquid“ uplynulo sedm let. Jak dlouho trvaly přípravy resp. nahrávání Tvého nového díla „subHuman“? [b] Alan Wilder [/b]: vlastní nahrávání trvalo asi rok. Nejdřív jsem ale musel strávit nějaký čas, abych se znovu zaučil v používání studiové techniky. To trvalo asi tak dva měsíce. Víš, hodně věcí se mezitím změnilo. Například tu bylo spoustu nového softwaru, se kterým jsem se musel naučit pracovat, to trvalo nějaký čas. Na druhou stranu byla potřeba nějakého času na dodatečné věci jako surround-sound-mix, ambient-mix a vlastní mastering alba. To trvalo taky pěknou chvíli. Můžeme říct, že to nakonec bylo jeden a půl roku. [b] dm.de [/b]: Může být i předností, nemít aktuální přehled, když jde o nové technologie? [b] Alan Wilder [/b]: Může, ale myslím si, že to v podstatě není zas tak důležité. Chci tím říct, samozřejmě že rád používám nové technologie a pomocné prostředky, protože mě má práce velmi zajímá. Většina dnešních tools mi připadá prostě úžasná. Dřív se nemohlo při nahrávání dosáhnout tolika výsledků jako dnes. Ale nakonec jsou dobré nápady to, co se počítá. Technika není všechno. [b] dm.de [/b]: Měl jsi při nahrávání „subHuman“ osobní vrcholy nebo sem tam naopak těžké chvíle? [b] Alan Wilder [/b]: Jeden z vrcholů byla cesta do Texasu, abych tam nahrál Joe Richardsona. Byly to opravdu zábavné chvíle a práce pokračovala v rychlém tempu. Myslím, že veškeré nahrávání s Joe Richardsonem trvalo jenom týden. To bylo opravdu rychle, a jak jsem říkal, byla to prostě legrace. Už předtím jsem mu poslal materiál, aby už věděl, co chce dělat. Než jsme se potkaly, tak jsem vlastně nevěděl, co Joe vypracoval. Tradiční hudebník staré školy, který chtěl prostě hrát a byl velmi otevřený vůči jakémukoliv hudebnímu druhu. Neměl žádné výhrady proti všem těm elektronickým věcem, které jsem mu poslal. Řekl: „Člověče, prostě jsem chtěl dělat muziku..!“ Pro mě byl tento pracovní postup ideální, protože jsem něco jako ředitel. Ukaž mi tvé představení a já ho nahraju. [b] dm.de [/b]: Uvažoval bys o další spolupráci s Joem Richardsonem? [b] Alan Wilder [/b]: Možná ano. Ovšem má velmi osobitý styl a musíš být opatrný, aby ses neopakoval. Já mám vlastně rád neustálé změny, rád dělám různé věci. Ale v podstatě bych znovu s Joem pracoval, ano. [b] dm.de [/b]: „subHuman“ zní jako obvinění, zúčtování. Je to tak? [b] Alan Wilder [/b]: (přemýšlí) Ne úplně. No, „subHuman“ popisuje jakýsi druh podřízenosti, např. když se jedna skupinka lidí povyšuje nad druhou. Jedná se o koloběh lidské povahy, kterou můžeme sledovat všude ve světě, v dnešní době dokonce více než kdy dříve. Když se opravdu ohledneme, najdeme všude příklady. Může to být společenská vrstva, náboženství, může to být na osobní úrovni, může to být kvůli sexualitě, může to být ze všech možných důvodů. To je opravdu druh chování, kvůli kterému se někdo na někoho může dívat shora. To je ten nápad za tím. Tímhle způsobem se snažím chápat tohle album nebo si to tak srovnat. Jak známo to nejsou mé texty. Jsou to hlavně Joeho slova, proto je to jen má interpretace toho, co udělal on. Ale i tak chápu, že je to provokativní slovo. I v Německu, když si znázorníme význam slova „Untermensch“ (říká německy). Proto je to v tomto směru trošku provokativní. Ale není to myšleno tak, že by to mělo stigmatizovat určitou skupinu lidí. [b] dm.de [/b]: Depeche Mode nikdy nebyli jako U2. Celé roky se co nejvíce zabraňovalo tomu se veřejně politicky vyjadřovat. Jak politický je Alan Wilder? Vidíš „subHuman“ jako politické koncepční album? [b] Alan Wilder [/b]: Ano, můžeme říct, že to tak částečně je, ale nejsem v tom smyslu opravdu politický. Jak už jsem řekl, jde o lidskou povahu. To mě při tom zajímá mnohem víc. Myslím tím, je to téma, které se často u Recoil objevuje, právě ta temná stránka lidské povahy. A taky u „subHuman“ jde spíše o to, než o politické ideály nebo představy. Nemám nic proti, když jsou hudebníci političtí, ale já to nejsem opravdu. [b] dm.de [/b]: Na předchozích albech jsi užíval spíše klasických bluesových elementů, zato na „subHuman“ se zdá, že jsi došel k politickému protestnímu hnutí USA od poloviny 60tých let. Minuty dlouhé, skoro psychedelické hry zvuků mnohdy připomínají skupiny jako Canned Heat, The Byrds, Eric Burdon nebo taky The Move. Poslední čtyři minuty stopy „Interluders“ vrcholí směsicí bluesu, jazzu a psychedelického rocku. Píseň „Backslider“ připomíná těžkou foukací harmonikou a staré Canned-Head klasiky jako „Evil Woman“, „It's allright“ nebo „Mean Old World“. Byl tento hudební růst záměrný nebo tak jen působí? [b] Alan Wilder [/b]: Puh...(úsměv) Ano...myslím si, že to jsou velmi zajímavé body, které teď zmiňuješ. Chci říct, ty vlivy tady v každém případě jsou a částečně to přichází od Joa samotného. Hudební díl ode mne reaguje pak do určité míry a snaží se to rozvinout dál. To znamená, že všechno, co udělal je tam později přidáno. K první části otázky, v které jde o tu politickou věc... možná je s „5000 Years“ jedna stopa, která je svým způsobem patrně anti-americký statement. Snažím se následovat nápad písničky a vtisknout tomu do určité míry vlastní rukopis. Joe napsal jednoduchou písničku o 5000 letech lidských dějin a o tom, co jsme se v této době naučili mimo jiné o válkách. Pak jsem se pokoušel to všechno uchopit jako celek, hudebně to podmalovat a osvětlit. Joe vypráví stopu a já do toho vkládám zvuky. [b] dm.de [/b]: Takže Ty jsi vlastně vystavěl hudbu okolo Joeho textů? [b] Alan Wilder [/b]: Ano, v tomto případě byl nejdřív jeho text a pak můj zvuk. U většiny ostatních stop je to spíš naopak, nejdřív já, pak on. [b] dm.de [/b]: A byl výsledek jiný než u ostatních písní? [b] Alan Wilder [/b]: Ano, myslím si, že ano. U „5000 Years“ stejně jako u „Backslider“, poslední stopě na albu, to bylo tak: nejdřív on, pak já. A oboje jsou svým způsobem konvenční písně alba. Přesto se snažím je vyvíjet dál, dát jim mou nálepku Recoil, interpretovat mou náladu. [b] dm.de [/b]: Takže je to určitě zajímavý přístup, otočit pracovní proces? [b] Alan Wilder [/b]: Ano, naprosto. Některé z jmenovaných referencí, jako např. Canned Head jsou skutečně v těch kouscích obsažené, i ta foukací harmonika. Tyhle zvuky prostě velmi dobře fungují s Joem. Já jsem se nějakým způsobem už vždycky zajímal o psychedelické zvuky...pro věci, odehrané pozpátku. [b] dm.de [/b]: Takže teď už víme, že Tě Joe velmi inspiroval. Odkud ještě bereš tvou inspiraci? [b] Alan Wilder [/b]: To byla vždycky těžká otázka. Myslím, že odevšad...To se může zdát jako hloupá odpověď, já vím. Ale je to opravu spíš intuitivní. Způsob, jakým pracuji, je do určité míry spíš ten, že se pokud možno snažím o tom moc nepřemýšlet. [b] dm.de [/b]: Já jsem velmi vizuální člověk. Hodně si toho spojuji s barvami a formami nebo mám okamžitě na mysli nějaký obraz, když něco slyším. U jiných zato hodně funguje přes akustické vjemy... [b] Alan Wilder [/b]: Snažím se s mými zvuky tvořit obrazy. Pro mě jsou tóny taky přímější než obrazy. [b] dm.de [/b]: Je to už Tvým cílem, když začínáš s prací? [b] Alan Wilder [/b]: Ano, problém je, že nemám opravdový cíl, když začínám s prací. Nový projekt je jako bílé projekční plátno. Na něm se nachází řada akustických náhod. To znamená, že když spojím vzájemně dvě věci, následuje něco nepředvídatelného. Potom buď řeknu „Ne, to není dobré“ nebo „Ano, to je dobré“ i když sem tam třeba vůbec nevím, proč. Když chci, přecházím k dalšímu kroku. Je vícero kroků, při kterých vedeš kompozici tam, kde ji nakonec chceš mít. A teprve potom o tom možná začnu přemýšlet: „Ano, to je docela dobrá cesta, pojďme jí dál“. Následuješ tvůj instinkt a blížíš se k věci, děje se to podvědomě. [b] dm.de [/b]: Ještě jednou k textům. Nepíšeš je tedy sám, ale výhradně s Tvými hostujícími zpěváky... [b] Alan Wilder [/b]: Oproti předchozímu albu není na „subHuman“ příliš textu. Na „Liquid“ bylo o mnoho víc Spoken Words, hodně textu. Tato deska je víc jednodušší a otevřenější interpretacím. [b] dm.de [/b]: Ale Ty nakonec rozhoduješ, jaké texty budou použité nebo o jaké téma se bude jednat? [b] Alan Wilder [/b]: Ne úplně celé téma, ale určité části možná. Někdy řeknu: „Z tohoto řádku nejsem moc nadšený“ nebo „Nemůžem tuhle část posunout támhle? To možná bude fungovat líp“. Nebo jednoduše řeknu „Ne, to není skvělé.“ U Joea je to tak, že poměrně slyšíme to, co napsal. U Carly tomu bylo trošku jinak. Udělala pár věcí, u kterých jsem řekl „Tady si nejsem moc jistý.“ Pak zkusila něco jiného, co se mi líbilo... [b] dm.de [/b]: Je to vždycky pocit, který se snažíš sdělit. Zjevně nejde o každé jednotlivé slovo nebo o speciálním obsahu, nýbrž... [b] Alan Wilder [/b]: Myslím...u Carly byly jednotlivé pěvecké části tak říkajíc čistý zvuk, žádný text. Podobně jako u Elizabeth Fraser z Cocteau Twins. Očividně tam texty nejsou tak moc důležité. Ale já si myslím, že kdy jsou texty, měly by i tyto dávat smysl. Chtěl jsem, aby odpovídaly hudbě. Normálně reagují textaři na hudbu a píšou něco, co s ní nakonec funguje. Já dělám spíš temnější věci. Takže napíší něco, co je opravdu zajímavé a taky trochu temné. Proto obvykle nejsou s texty žádné problémy. Ale já se snažím nechat jim prostor pro vlastní věci. [b] CARLA TREVASKIS [/b] [b] dm.de [/b]: Co je nejkreativnější a nejpříjemnější aspekt při produkci alba? Je to skládání, produkování, psaní? Nebo když se všechny věci navzájem pomalu spojují? [b] Alan Wilder [/b]: Jeden z nejpříjemnějších momentu je, když se zrovna podaří průlom, když ze sebe dostaneš opravdu dobrý výkon. Nebo když můžeš říct „Oh yeah, to bude v každém případě fungovat““ Když jsem přišel se všemi těmi věcmi zpátky z Texasu, které jsem tam nahrál, byl jsem velmi vzrušený, protože jsem věděl, že s tím materiálem toho budu moct hodně udělat. Nemusel jsem hledat věci, všechno jsem měl tady. Potřeboval jsem to jenom posunout tam, kde jsem to chtěl mít. To byl opravdu dobrý moment. [b] dm.de [/b]: Jak hledáš a nacházíš tvé hostující zpěváky? V tisku je řeč dokonce o Googlu. To ovšem zní velmi dobrodružně. [b] Alan Wilder [/b]: To opravdu souhlasí. A proč ne? Víš, tam venku je hodně talentovaných lidí, kteří třeba nedostanou uznání, jaké si zaslouží. Je skvělé, takové lidi nacházet a třeba je i podpořit. Nemohl jsem tomu uvěřit, když jsem poprvé slyšel Joeův hlas...Ale proč nepoužít tuto techniku, Internet, komunikační cesty, které v dnešní době existují? [b] dm.de [/b]: Hudba je audiovizuální, hudba je ztvárnění produktu. Přemýšlíš během práce o možných formátech, o návrzích obalu nebo eventuálních videích nebo všechnu tuhle práci přenecháváš ostatním? [b] Alan Wilder [/b]: Ne. Nemůžeš přemýšlet o obalu, když ještě ani nevíš, jak bude znít hudba. Obal a hudba by spolu neměli nic společného. A jak už jsem řekl, když začínám, ještě nevím, kam nakonec povede cesta. Proto přichází na řadu název desky až úplně nakonec. Je to snaha najít cestu, jak desku smysluplně prezentovat. [b] dm.de [/b]: Takže název „subHuman“ přišel na řadu až nakonec? [b] Alan Wilder [/b]: Přesně tak. Teprve potom se přemýšlí o tom, jak album opticky prezentovat. Já jsem předal své nápady grafikovi, řekl jsem mu, o čem podle mého názoru „subHuman“ je. Diskutovali jsme o tom a on pak utvořil nějaké návrhy. Chtěl jsem graficky něco úplně jiného než obvykle. [b] dm.de [/b]: Ano, to se Ti s albovým obalem podařilo. Jaký se za tím skrývá nápad? [b] Alan Wilder [/b]: Takže, ty figuríny, všechny tyhle plastové modely měly znázorňovat to „bezcenné“. Lidé, kteří se dají kdykoliv přizpůsobit, což je tak říkajíc nápad „subHuman“. Svým způsobem jsou to tedy ty podlidé. Vidíme je v mnoha různých situací, situací všedního dne.... Když si prohlížíš kompletní artwork k vydání, tak budeš vědět, co tím myslím. A to byl ten nápad za tím. [b] dm.de [/b]: V dnešní době se umělců daří čím dál tím méně prodávat album normální cestou bez ztrát. Průmysl si stěžuje na obratové propady kvůli různým výměnným burzám a nelegálnímu kopírování cédéček. Ty jsi v roce 2001 v jednom interview řekl, že byly problémy s rozšiřování tvé hudby a ty proto vidíš výměnné burzy v určitém rámci jako legitimní prostředek. Změnil se mezi tím nějak tvůj názor? [b] Alan Wilder [/b]: Ne, v podstatě o tom uvažuji pořád stejně. Samozřejmě, že to není dobré pro nahrávací společnosti a jejich obraty. Ale myslím si, že pro někoho jako jsem já...nemůžu opravdu očekávat, že se mé desky dostanou do obchodů. To už se nestane. Když chci jednat na stejné úrovni jako jiní hudebníci, jsou online-zdroje jedinou cestou. A to je taky způsob, jakým si lidi dnes kupují hudbu. Nejde to zastavit, stane se to. Trh singlů umírá, desky a cédéčka už nebudou dlouho existovat. [b] dm.de [/b]: „subHuman“ se před dvěma dny objevilo na Internetu... [b] Alan Wilder [/b]: Ano, už jsem o tom slyšel...takového něco se prostě stává. Myslím si, že opravdový fanoušek bude čekat, aby ho dostal. O tom si taky nedělám žádné starosti. Formát mp3 by se měl taky zlepšit, aby byla kvalita dostatečně dobrá. Když je kvalita v pořádku, nemám s tím žádné problémy. Brzo uděláme například iTunes-paket. Kompletní Recoil-Backkatalog bude v nacházejících měsících zveřejněn u iTunes, to znamená včetně všech mixů, všech speciálních mixů. Budeme tyto věci nabízet v novém, vylepšeném mp3 formátu. Takže to bude znít lépe. Možná ne perfektně, ale už docela dobře. [b] dm.de [/b]: Už jsi určitě slyšel o „supporter-modelu“ Einstürzende Neubauten. Co si o tom myslíš? [b] Alan Wilder [/b]: Ano, slyšel jsem o tom. Co vlastně dělají? [b] dm.de [/b]: Takže, takzvaní „supporter“ zaplatí předem skupině příspěvek. Pouze z těchto peněz se pak produkuje jejich album, úplně nezávisle od labelu nebo hudebního průmyslu. Za to pak podporovatelé dostanou speciální vydání alba, podle volby s DVD. „Supporteři“ se můžou u pravidelných webcast-přenosech i podílet na procesu vzniku alba. Taky existuje spoustu dodatečných extras. [b] Alan Wilder [/b]: To je v každém případě zajímavé a vítané. [b] dm.de [/b]: Kde Alan Wilder vlastně žije, tedy v jakém městě? [b] Alan Wilder [/b]: Nebydlím v žádném městě. Žiji na venkově. Rád ale navštěvuji města jako změnu. [b] dm.de [/b]: Kde se přesně nachází legendární studio „Thin Line“? [b] Alan Wilder [/b]: U mě doma, ovšem v oddělené budově. [b] dm.de [/b]: Jakou hudbu posloucháš v soukromí? [b] Alan Wilder [/b]: Oh, tuhle otázku nesnáším! (směje se...) To je opravu těžké zodpovědět. Vlastně poslouchám všechny možné věci, nic moc nového. Opravdu poslouchám různé věci. Nedávno jsem si koupil Nicka Cavea, jeho album „Grindeman“. To znamená, že právě poslouchám jeho. Vlastně jsem si ho ani nekoupil, protože cédéčka od Mute dostávám jako tak. (usmívá se) Každopádně to zbožňuju. Co ještě, musím se zamyslet...Air, Morrissey, Jonny Greenwood od Radiohead. Udělal desku pro jeden film - „Bodysong“. Trošku se to podobá Recoilu. Hodně všestranné a opravdu dobré. Takže, jak už bylo řečeno, poslouchám všechny možné věci. [b] dm.de [/b]: Ještě pár otázek týkající se Depeche Mode. Uvažoval jsi někdy o návratu? [b] Alan Wilder [/b]: Ne, o tom jsem opravdu nikdy neuvažoval. [b] dm.de [/b]: Takže to pro Tebe bylo asi dobré rozhodnutí... [b] Alan Wilder [/b]: Ano. [b] dm.de [/b]: Ale přesto, krátce jsi spolupracoval na „Remastered Editions“ starých alb Depeche Mode. Můžeš nám něco říct o třídění a výběru filmového materiálu? [b] Alan Wilder [/b]: Bylo to opravdu docela zajímavé, zas slyšet ty alba. Vlastní koncept byl reprodukovat originální mixy v něco lepší kvalitě pro „Remastered Editions“. Proto nebylo tak zajímavé na tom pracovat, protože mi to nenabízelo příliš možností k výběru něco eventuálně změnit. Dokumentace ale byly velmi zajímavé a obsahují spoustu mého osobního videomateriálu. Staré snímky jsou ode mne, proto na nich taky nejsem nikde vidět. Myslím, že tyto malé filmečky jsou opravdu velmi dobře udělané. Chtěl bych od nich někdy vidět dlouhou verzi, velký film o celé věci Depeche Mode. [b] dm.de [/b]: Je ještě nějaký další materiál, na který by se mohli fanoušci těšit? [b] Alan Wilder [/b]: Ne opravdu...myslím, že jsme už téměř všechno použili (usmívá se...) [b] dm.de [/b]: Děkujeme Ti za rozhovor a loučíme se s hodně milými pozdravy, které Ti posílají spousty fanoušků z depechemode.de. Alan Wilder : Děkuji, to je opravdu velmi milé. Interview : Dennis Burmeister, Nina Witkiewicz a Marcel Kochert [b] Překlad z německého jazyka do češtiny: Lucie H. [/b]

Názory Devotees (50)

2strange2

 1    7. jún 2007 o 14:09

Ano, bolo to iste fobré rozhodnutie DM opustiť. Inak by sme sa s Ultrou, Exciterom či Angelom mohli rozlúčiť.

Dangerous

 2    7. jún 2007 o 14:23

Skvělý rozhovor, ještě jednou díky moc Lucie za excelentní překlad ..

aries

 3    7. jún 2007 o 18:48

fantasticke dakujem, tiez si myslim ze je ok ze uz nie su spolu ale mohli by niekedy este spolupracovat… ohromne by ma zaujimalo co by dokazali teraz vytvorit… ta veta ze skoda ze nemohol nieco zmenit ma dostava do sialenstva raspberry

2strange2

 4    7. jún 2007 o 19:11

Ja nemám príliš v láske takzvanú ,,wilderovskú frakciu” depešákov. Myslím na ľudí, ktorí odsúvajú bokom tvorbu po roku 1995 a stále sa dívajú dozadu. A dívajú sa tam už pomaly dlhšie ako Wilder robil pre DM. On bol vskutku najväčší pracant. Remeselník - to je to správne slovo, on tie piesne tvaroval. A tú precíznosť - umiestnenie zvukov atď. preciťujem neustále. Ten rukopis je znať, hoc neviem presne do akej miery to je len Wilderovo dielo.
Možno keby trebárs odišiel Fletcho, tak by sa to nejako extra neprejavilo na zvuku, skôr na súdržnosti. Ale to je zbytočná fantázia. Návrat Alana do DM je podľa mňa nemysliteľný - a nielen kvôli jeho cti či hrdosti, lež skôr kvôli vývoju hudby DM.
  Veď čo by sa stalo ak by pred 14 rokmi došiel nazad do DM Vinco? Katastrofa. Džeskenom to celé síce rozprúdil alebo pošťuchol, ale Erasure je Erasure. Ako múka z iného vrecka. Ale bolo by fakt zaujímavé vidieť či čuť to, čo by vzniklo pri opätovnom spojení DM a wildera…DREAM ON…8)

deepspace101

 5    8. jún 2007 o 05:58

Bezvadný rozhovor, chválím a děkuji.

alanaw

 6    8. jún 2007 o 06:29

v určitom období ( v určitých situáciach ) dospejeme do štádia, kedy už čas nejde vrátiť späť, resp. už to ani sami nechceme, kapitola Alan a DM je uzatvorená  (  možno nie navždy .... ), takže nakoniec to nemusí mať vo finále zlý koniec - v konečnom dôsledku je tu stále hudba DM a aj Alanova bez ohľadu na to, či Alan je súčasťou DM alebo nie…fanúšici nie sú preto ochudobení o žiaden z ich projektov - práve naopak, získali sme všetci…aj oni sami…vždy je na čo sa tešiť:-)

Ringo

 7    8. jún 2007 o 07:51

2STRANGE2 - jojo, souhlas, Alan Wilder byl defakto vyborny producent. Ted DM ma proste jine producenty, nekdy lepsi, nekdy horsi. Ale porad jsou to DM. Co se tyce Wilderovy tvorby, tak Subhumanem mi potvrdil to, co tvrdim uz davno. On uz DM nemel defakto co nabidnout, zastavil se v urcite fazi, rekl bych ze to je nekde na rozmezi intermezza mezi Get Right With Me a Rush a z toho se proste uz nemuze vymanit. Podle me SOFAD byl proste meznik, po kterem Wilder zjistil, ze uz nic dalsiho alepsiho vymyslet nedokaze. Liquid a Subhuman jsou toho dukazem. Stale tentyz rytmus doprovazeny plechovymi bicimi a zastrenou elektronikou. Ne ze by byl Subhuman uplne spatny, to ne, ale nejakou zvlastni genialitu v tom neshledavam.

Beladona

 8    8. jún 2007 o 08:01

Na té fotce je skutečně Alan? Vypadá jak Nicholas Cage grin

Dangerous

 9    8. jún 2007 o 08:20

to Beladona: myslíš tohoto Cagea ?

front

 10    8. jún 2007 o 09:12

Co se tyka vyvoje kazdy hudebnik se jednou dostane do faze, kdy uz dal nejde, pouze vice ci mene uspesne doladuje svuj styl. Vidim to skoro u vsech svych oblibenych kapel. Vetsinou je prubeh stejny: Nastup - zrani - vrchol - hledani cesty dal - experimenty - navrat ke korenum - konec. Z desek DM po Wilderove odchodu je progresivni jenom Exciter (a take nejvic odsuzovany). Ultra je klasicke album s upgradovanym zvukem (Barrel vyjimka), PTA uz je navrat a doladovani (k analogu? grin).

Dangerous

 11    8. jún 2007 o 12:07

to front: jo asi máš pravdu, ale zeptám se, je podle Tebe album Songs of Faith and Devotion progresivní?? nebo je jen jiné v rámci tvorby Depeche Mode?  To samé Exciter ?

Dangerous

 12    8. jún 2007 o 12:16

Pokud bych já měl označit jediný progresivní song od Depeche Mode, tak je to jednoznačně  Barrel of A Gun a to nejen po zvukové stránce, ale samotnou stavbou písně... a to ta píseň vznikla bez Wildera..

a ještě jedna věc, je komerční vrchol skutečným vrcholem???

alanaw

 13    8. jún 2007 o 12:44

vrchol nezávisí od komerčného úspechu, je to skôr subjektívna náhoda objektívnych faktov - už po 101 Dave vravel, že je to vrchol… pocit, keď už nevieš či vieš ponúknuť viac,  a predsa po určitom čase nájdeš ten jediný odrazový bod, čo to posunie všetko ďalej a vlastne akoby na začiatok a dostaví sa úspech….ich úspech je v tom, že neostali stagnovať, ale išli ďalej a našli a nachádzajú ďalšie možnosti….

Dangerous

 14    8. jún 2007 o 12:48

to alanaw: přesně tak, naprosto souhlasím!

kdyby použili na   Playing The Angel digitální syňtáky, byli by stejně obvinění z toho že se vrací zpět, nemaj to holt jednoduchý...

Ringo

 15    8. jún 2007 o 12:56

DANGEROUS: PTA je podle me dalsim meznikem v kariere DM. Nerikam ze je nejak revolucni, ale na druhou stranu neni ani zpatecnicke. Album je verne DM soundu, uplne mi prijde jako by DM vyslyseli prani fanousku, tedy i me a udelali poradne uderne Depesacke album bez toho, aby se vylozene kopirovali. A povedlo se i bez Alana.

alanaw

 16    8. jún 2007 o 12:56

najkrajšie na tom je, že vlastne akokoľvek to označíme, či je to odraz - vrchol - hľadanie alebo dokonca návrat - v podstate v každej ich piseni nájdeme to čo ich robí DM - charakeristický zvuk, pre ktorý ich tak milujeme…može to byť komerčný Violator, rockový SOFAD a pod. - jednoducho su jedineční....

Beladona

 17    8. jún 2007 o 13:16

Zase na druhou stranu, kdo vlastně stojí o progres. Spíš všichni vzpomínají na klasická alba a mumlají, že to už není ono.
Většina skupin se hledá, až najde svůj styl a ten dotáhne k dokonalosti. Proč se snažit za každou cenu nahrát něco jiného…

Dangerous

 18    8. jún 2007 o 13:21

to alanaw, Ringo: přesně tak! Vtipy že Playing The Angel  je zvukově ekvivalent A Broken Frame jsou naprosto mimo… je těžké vymýšlet pořád od základu nové věci, a nové album umělce s nickem Recoil, který je považován za guru elektronické a zvukově napadité hudby je toho důkazem….Recoil na SubHuman  totiž vykrádá nejen sebe…přesto spousta fanoušků je nadšena, a podobně Nine Inch Nails a jejich aktuální Year Zero, nejprve jsme byl úplně nadšen jejich zacházením s elektronikou, ale po pár poslechnutí je zřejmé, že spousta věcí z toho alba už tady byla…

Ringo

 19    8. jún 2007 o 13:27

BELADONA: mam par prikladu z mnoha: Pet Shop Boys - Release, Duran Duran - Pop Trash, Depeche Mode - Exciter - shodou okolnosti vsechno alba v rozmezi 2000 - 2002. Shodou okolnosti u vsech snaha vymanit se a jit jinym smerem, ve vsech pripadech kdyz ne vylozene propad, tak jen nic moc prumer ktery stal za houby. A co nasledovalo - naliti si cisteho vina, borci si rekli, pojdme delat tu nasi hudbu, at uz je pokrokova nebo neni, delejme co umime. Vysledek: Depeche Mode - PTA, Pet Shop Boys - Fundamental, Duran Duran - Astronaut. vsechno vyborne alba, da se rict ze u vsech mirne poohlednuti se a navraceni ke korenum a nadseni fanousku, ze se jejich stare dobre skupiny vratily tam kam patri. Ono totiz to cim se tyto kapely proslavily v 80. letech se ted vratilo zpet do mody. Tam kde byly tyto kapely kritizovany za elektroniku, automaticke bubny a ne zcela zive nastroje, tam jsou dnes vyzvedavany do vysin, protoze to je moderni hudba. Tomu rikam dokonala nadcasovost. Kdyby dnes DM vydali teprve dnes Music For The Masses, mozna by to album bylo jeste slavnejsi nez ve sve dobe.

Ringo

 20    8. jún 2007 o 13:30

Tim chci rici ze je fajn posouvat se stale dopredu, ale ne za kazdou cenu prorazet hlavou zed pomyslneho vrcholu. Kdyz uz se dal zajit neda, proc netvorit fajn pisnicky a melodie a nevolit z te siroke skaly zvuku a hudby, kterou tu kapely za 25 let predvedly?

Beladona

 21    8. jún 2007 o 13:34

Ringo: tak jsem to myslela. Přirozený vývoj tam je vždycky, jak rostou jako lidi a píšou zralejší písničky.

alanaw

 22    8. jún 2007 o 13:41

na začiatku pri zrode skupiny je vždy výzia nejakého hudobného štýlu, ktorý je iný od ostatných, potom je to jednoducho snaha o prerazenie, uznanie a dosiahnutie určitého “vrcholu”, ale nakoniec to presne dospeje do štádia, kedy vlastne všetko ostatné je tak trochu mimo a ostáva iba radosť z vlastnej tvorby….a to je to hľadanie a napredovanie….

2strange2

 23    8. jún 2007 o 13:46

K tomu vrcholu - ono aj keď už DM vydajú kvalitný materiál, tak je kvalita sa zmenší vekom skupiny, tým čo majú za sebou atď. Na Angelovi nei sú ani tak zlé veci, je to dobré album - ale vrchol majú DM za sebou a tie piesne už tak nezarezonujú.

2strange2

 24    8. jún 2007 o 13:49

Ringovi: Na Pet shopi som ti nikdy nesiahal, ale pre mňa sú akýmsi “skanzenom” / nie reliktom ani atavizmom/ hudby konca osemdesiatych
rokov. Sú takou reprezentatívnou platformou - proste si svoje nádoíčko rozložia na ten svoj starý stolík a tak posielajú svoje diela do sveta - s novými prvkami, ale stále tak trochu ako kedysi dávno. To také DM - to bolo už po 9 rokoch na nespoznanie.

2strange2

 25    8. jún 2007 o 13:53

Vízia - tá prvotná vízia bola kdesi v hlave Clarka. A keď sa mali chlapci chytiť roboty tak ich asi nenapadlo, že o pár rokov sa veci zmenia úplne k niečomu inému. Za hlavný prínos DM v dobe Wildera /čiže v,,zlatej ére”/ považujem tú skutočnosť, že možno ani nevytvárali tie najkrajšie synti zvuky, neboli priekopnici rinčania tyčí v pope atď - ALE - všetko to a mnoho iné podali dokopy v stráviteľnej forme ,,širokým masám” 8).

Dangerous

 26    8. jún 2007 o 13:53

to 2strange2: a kdy byl teda vrchol DM??? Enjoy??? (snad né!) Condemnation? (to by byl děs) nebo snad už Never Let Me??  nebo People Are?? Co je teda ten vrchol??? To když si první v UK chart? nebo když prodáš 7 milionů výlisků?? Nechápu…nebo je to dáno věkem, jako že po 40 už si za zenitem?? Kde je teda ten vrchol??

2strange2

 27    8. jún 2007 o 13:56

Inak - celkom Alanovi neverím s tým, že nikdy na návrat nemyslel alebo že o svojom rozhodnutí vôbec nikdy nezapochyboval -skôr sa tak trochu hrá na ,,drsňáka”. Takéto jeho (voči DM)  indiferentné pritom postoje možno badať vo viacerých rozhovoroch.

alanaw

 28    8. jún 2007 o 13:59

presne Dangerous… vrchol je to, že vlastne vedia, že ešte vždy majú čo ponúknuť  a hlavne ich to napĺňa a baví...

Beladona

 29    8. jún 2007 o 14:06

Jasně že vrchol je 1990-93. Druhý vrchol je 2006, ale poprvé je to vždycky nejlepší grin

Ringo

 30    8. jún 2007 o 14:08

DANGEROUS: ta kon pomyslny vrchol je asi to, ze se do te skupiny zblazni svet. Pravda, tohle ma DM opravdu uz za sebou, takze si plnymi dousky mohou uzivat nasledky toho vrcholu - to jest to ze jsou povazovani za legendy. Svet se dnes do nich asi nezblazni zpusobem, ze budou jich plne Bravicka a bude se sledovat koho si Gahan veme za zenu a proste takove ty akci (viz nedavnyclanek z dob Violatora), ale bude k nim pristupovat s respektem, uznanim a samozrejme velkym ocekavanim jake bude jejich dalsi album. Coz je trochu dvojsecne. Nyni se pohybuji na one pomyslne hrane - mame jeste co nabidnout, nebo jsme za zenitem. Ale tak samo je tezke rozhodovani u novych kapel, ktere se zase pohybuji na hrane zpusobem - maji po svem debutu co nabidnout, nebo je jejich debut zaroven vrcholem a po dvou albech skupina skonci? Takove obavy uz DM mit rozhodne nemuseji. V tomto smyslu k tomu pomyslnemu vrcholu.

Ringo

 31    8. jún 2007 o 14:10

BELADONA: DM ma vrcholu daleko vice (v tomhle smyslu jsou velmi stastnou zenou:-))) 1. Some Great Reward. 2. Music for the Masses, 3. Violator, 4. SOFAD, 5. PTA. Nevim jestli nezaradit jeste mezi to BC, ale to bylo takovym tim meznikem mezi SGR a MFTM. Ale svuj vrchol tam take meli. Ktera skupina muze rici ze pet alb po sobe bylo zaroven jejich vrcholy?:-)

Beladona

 32    8. jún 2007 o 14:17

Ringo: chápu to tak, že celá 80. léta šli nahoru - sláva, kult, prodejnost desek, počty návštěvníků koncertů - takže vrchol byl až v té horní mezi, kdy už to šílenství nemohlo být větší grin

Dangerous

 33    8. jún 2007 o 14:19

to Beladona, Ringo: tak teď jste mne s tím poprvé a velmi šťastnou ženou dost pobavili! jen tak dál smile))

front

 34    8. jún 2007 o 15:35

to dangerous: Je to progresivni jenom v ramci DM, podle me DM byli progresivni akorat v pouziti elektroniky v popovem havu a na svoji dobu svoje masinky vyuzivali na 100%, ale jinak asi neprinesli nic, co uz tady nebylo.

2strange2

 35    8. jún 2007 o 19:01

Beladone: A to je ten možno najväčší paradox (a možno nie 8) -  že kult depešákov sa vytvoril v čase, keď nikomu - ani členom skupiny nesnívalo o nejakej tej piesni čo znie ako “je ráno, na personál zízaš” 80.A o ejoyi či Sofade ani nehovorac…hoc - pre mňa znie Stripped a Question ako akási predzvesťo ,,lepších dní” smerom ku Neverletu. No a neverlet by si zas zvukovo rozumel trošku aj s Violátorom. O tom, že I Fell You je pre mňa Personal Jesus II r/ako zas Precious Enjoy II/radšej pomlčím. Nakoniec možno dokonca príjdeme na to, že Martyr (okrem toho že sa miestami tak ponáša na Ghost Busters melódiu) je mladší braček Photographicu alebo dvojča dvojvaječné Better Daysu…Typický DM sound proste jestvuje! Predvčerom ma napadla dokonca taká hriešna myšlienka, že World In My Eyes robili DM tak, že si púšťali Kraftwerky (radioactivity, model atd) plus Džeskena Gedinoffa dovedna 8). A potom že prílišné počúvanie DM škodí.

2strange2

 36    8. jún 2007 o 19:08

Ringo: prečo len 5 albumov? Veď Ultra je ich najzrelejší album. A o tom sa nemienim hádať! 8/ Na ultre nemáš nijaké goračové uchylárny /ale inač doobree veci/ ako Blue Dress. Nemáš tam nijaké trapné Gahanove kázanie ako v /inak skvelej/ Get Right With Me. Nemáš tam nijaké vzdychy, vďaka ktorým by mal byť, podľa mňa Music For The Masses od 18 rokov. Ani tam nemáš nijakú ultra total depku len tak tak že nie spojenús kázňou jak je tomu v Little 15. Takže suma sumárum - Ultra a Some Great Reward sú jediné bezchybné albumy DM. Ak nerátame samozrejme Exciter - ale i tam Goráč miestami ,,vraví od veci”. Asi tak ako ja teraz…

2strange2

 37    8. jún 2007 o 19:21

Navyše tie piesne v Ultre síce môžu znieť smutne, ale ony len akoby poukazovali na to, že isté formy utrpenie, bolesti, strádania patria do života a že môžu byť odrazovým mostíkom k veľkým veciam. Lebo utrpenie nás dostane do kolien, zakope nás po pás do zeme. A to všetko preto, aby sme si všimli, že základy akýchkoľvek stavieb musia byť dostatočne hlboké na to, aby sme z nich potom mali skutočnú radosť -  aby sme si ich vedeli vážiť, lebo sú výkúpením za tú bolesť. No a odporcom Icnogutu odkazujem /lebo ma to vtedy dosť vzalo 8)/, že podľa mňa sa Gahan nemohol ani krajšie vysmiať tomu všetkému zlému, čo prežil. Ak ak niekto nemá rád Gahana ako človeka, tak si ho asi stále fixuje ako keby bol rok 1995. Ale to bolo pred…12 rokmi!
Som zvedavý, či napríklad takí ,,pro-wilderovci” budú aj o ďalších dvanásť rokov vzlykať nad Alanovým odchodom a odhadzovať APRIÓRNE všetko to, čo DM vytvorili po roku 1995, resp. 12 rokov A.W. - after wilder letopočtu…
Bodaj by sme mohli aj o dvanásť rokov takto tu diskutovať o podobných temách.
  Inak - trochu to odľahčím - nezostarol podľa vás nejak prirýchlo Wilder od svojho odchodu z DM? Vrásky, kilá navyše… Ono sa to nikdy nezdalo - veď s Goráčom vyzerali vždy ako dvaja chlapci…a Goráč je taký plusminus stále, kdežto Wilder naozaj tiahne na 50. rôčik i vzhľadom… hoc práve tá fotka vyssie o tom príliš nesvedčí. Nuž, keby on vlastne ako mladší nevyzeral, tak by vtedy pred 25 rokmi do DM ani nezobrali…Inak aj Fletcho sa podľa mňa dosť pretvoril počas Devotionalu. Stresy robia svoje.

deepspace101

 38    8. jún 2007 o 23:11

Z mého zcela subjektivního pohledu spatřuji jako vrchol tvorby DM album Songs Of Faith And Devotion. Je mi jedno, kdy se DM umístili na prvním místě nějakých hitparád, prodali nejvíce desek, objevili nejoriginálnější zvuk nebo napsali nejvymazlenější text. Pro mě je nejdůležitější, jak na mne které album zapůsobilo a čím/jestli mne oslovilo. Bohužel jsem neměla možnost sledovat jejich hudební vývoj takříkajíc “v přímém přenosu”, nejsem fanda moc dlouho, takže jsem si jejich desky koupila všechny najednou a pak je postupně všechny poslouchala. A přijde mi, že se DM od Speak & Spell pořád po všech stránkách zlepšovali, každé jejich album se mi líbilo víc než to předchozí (no, i když u CTA bych si nebyla úplně jistá grin) a tahle spanilá jízda skončila právě vydáním SOFAD, které mě sebralo jako žádná jiná hudební nahrávka v celém mém životě. Nemůžu tvrdit, že by se mi už další depešácká tvorba nelíbila (mimochodem, nejradši mám Exciter), jen mi v ní prostě “něco” chybí. A taky je mi jasné, že žádná kapela nebude vydávat originální a novátorská alba do konce kariéry. Stejně mám trošku pocit, že DM už hudbu netvoří, protože by chtěli dosáhnout něčeho převratného, překonat sami sebe a posunout se kupředu. Jistě, jejich hudba se posunula, ale ne tímto směrem. Skoro mi připadá, jako by nová alba nahrávali víc proto, že se to od nich prostě tak nějak očekává. Samozřejmě - s postupujícím věkem vsázejí spíše na zavedené postupy, dělají to, co jim v minulosti vždycky dobře šlo a co mají fanoušci rádi, a já netvrdím, že je to špatně. Upřímně řečeno, docela bych uvítala, kdyby to tak dělali i někteří jiní mí oblíbení interpreti.


to 2strange2: já mám ráda Ultra, stejně jako mám ráda Davida Gahana a je mi opravdu jedno, co dělal nebo nedělal před 12 lety, je to jeho život, tak ať s ním nakládá podle vlastního uvážení, ale nemůžu si pomoct - It’s No Good se mi prostě nelíbí a nelíbila by se mi, ani kdyby obsahovala klíč ke světovému míru. Asi jsem spíš na ta kázání a úchylárny grin) No nic, tak já jdu vzlykat nad Alanovým odchodem wink

P.S.: “A.W. - after wilder letopočet” - to je fakt dobré, to budu používat, jestli dovolíš wink

2strange2

 39    9. jún 2007 o 09:29

Pre Dragonfly. navrhujem používať radej A.A. alebo A.A.W.,aby to neznelo len ako Alan Wilder, lež ako After Alan 8).
Ultra určite nie je vrcholom po stránke novátorstva či priazne fanúšikov. Avšak, podobne ako isté časti Exciteru, pôsobí veľmi vyzreto, nie príliš rozhojdane atď. možno čosi také hľadám v hudbe ja.
Znie to trochu ako protirečenie, ale podľa mňa má vilátor lepšie piesne ako Sofad, a zase SoFaD je lepší ako album. Vecičky z Masses znejú lepšie naživo - a tam Alan tiež makal jak o život. Ja sa už aj hanbím púšťať známym 101 kvôli Fletcherovi - veď on skoro na žiadnom zábere ani nehrá, stále je tam ako by mu niekto štipol do zadku. Taký neposeda. Navyše stále si drží mikrofón v úctivje vzdialenosti, takže miestami pôobí dosť trápne. Hoc niekedy to možno vyznie aj naopak. No a vtedy si človekako ja trochu viac uvedomí, že kto to bol ten Wilder pre DM. Pracant za MINIMÁLNE dvoch…

deepspace101

 40    10. jún 2007 o 04:30

to 2strange2: mně se právě líbí to A.W., je to takový dobrý dvojsmysl a ty já ráda grin
Jinak já si taky myslím, že písně na Violatoru jsou jednotlivě lepší, více dotažené a různorodější než některé na SOFAD. Ale zase SOFAD je mi tematicky a atmosférou mnohem bližší, víc souzní s mým vnitřním já.
Že Fletch moc nehraje, mi nevadí, jen je mi za něj občas trochu trapně. Pustit známým 101 bych se nestyděla, ale oni by mě poslali do háje, protože v mém okolí bohužel není na nějaké Depešáky nikdo zvědavý... :-(

Btw. “vilátor”??? To zní skoro jako vibrátor grin Teď už začínám věřit, že DM měli těch vrcholů opravdu víc grin)

2strange2

 41    10. jún 2007 o 10:00

Pre Dragonfly:VILATOR bol len čistý preklep. Ako mnoho iných z mojej strany za posledne obdobie. Asi sa nechám vyšetriť 8). Ok, takže A.W….
A s tým Sodafom vs. Vilom - no presne si to vystihla a ani si nemusela toľko miesta zapisovať ako ja.

Ringo

 42    11. jún 2007 o 07:10

2Strange2: Ultra bylo vyzrale a vyborne album, nikoliv vsak vrcholove. Ultra bylo pokracovani DM, se cti, bez nejakych zvlastnich experimentu vyjimaje BOAG. Ja Ultru vnimam jako takove cestne album.

front

 43    11. jún 2007 o 08:35

Souhlas s Ringem. Nezapomente, se Ultra vyslo v dobe, kdo uz nikdo necekal, ze jeste neco vydaji a jake to vubec bude.  S touhle deskou se znovu narodili. Nejvic to vystihl kamarad, co DM moc neposloucha: V te desce je slyset, ze uz maji kluci neco za sebou.

Dangerous

 44    11. jún 2007 o 09:07

Hezké ráno všem! I když asi na tak krásné  jako přesně před rokem, to dnes nevypadá smile)) Goood morning, Bratislava!! smile)

2strange2

 45    11. jún 2007 o 09:40

Lenže - potom čo je to VRCHOL? Podľa mňa tá doba, kedy si je čloek vedomý svojich možností a obmedzení, kedy sa s vecami vyrovná. A to bol rok 1997 8). Možno som príliš zbuntošený filozofiou Enjoyu - teda toho, že životný ideál je zobrať si lehátko a kontemplovať prírodu. V tejto línii ide aj Ultra…

Inak ľudia - bol niekto v Blave na tých Francúzskach, čo spievali Džeskena Gedinoffa?

Dangerous

 46    11. jún 2007 o 09:43

2 2strange2: sem byl v Blavě akorát před rokem na Depeche Mode, znáš je?

Ringo

 47    11. jún 2007 o 10:44

jojo, dneska je vyroci, asi ho doma oslavim poslechem TTA - Live in Bratislava:-)

Ringo

 48    11. jún 2007 o 13:37

Tak uz nekdo z toho obrazku nahore vyhodte ty kopyta a vratme se k nejakym fajn fotkam Gahana, Gorace a Fletchera:-)

Beladona

 49    11. jún 2007 o 13:55

Máš pravdu Ringo, už mě ty hnáty taky štvou grin))

2strange2

 50    11. jún 2007 o 14:10

Desmod?Trepeš Kód či čo? Nepoznám nijakú takú skupinu 8).