2005 - Playing in the studio

Depeche Mode se rozhodli vrátit do studia a natočit 12. album. Jako producenta si opět zvolili Bena Hilliera, s kterým si velmi dobře rozuměli v roce 2005 při nahrávání alba Playing The Angel. Jak bude vypadat výsledek jejich nové spolupráce, se lze jen dohadovat, pojďme si ale připomenout pocity skupiny i Bena Hilliera, krátce po ukončení nahrávání před 3 lety.

Rok 2005

ANDY FLETCHER
Začali jsme nahrávat v lednu v roce 2005 v Kalifornii. Martin i Dave přinesli písně, které psali v předchozích několika měsících

DAVE GAHAN
Cítil sem, když jsme začali pracovat na tomto albu, nebo vlastně ještě předtím, jako bychom zanechali nedokončenou práci. Udělali jsme společně několik opravdu dobrých alb, ale stejně tam zůstává chuť udělat nejlepší desku jakou můžeme a proto ten pocit, že to vše ještě není kompletní, z nějakého důvodu.

MARTIN GORE
V prvních pěti týdnech, jsme pracovali na 11 skladbách

ANDY FLETCHER
Což je světový rekord z pohledu Depeche Mode (smích)

MARTIN GORE
Myslím, že to bylo po páté skladbě, kdy jsme si uvědomili kam chceme album směřovat

ANDY FLETCHER
Strávili jsme spoustu času vybíráním producenta a nakonec jsme se rozhodli pro Bena Hilliera. Nebylo to přesně řečeno kvůli hudbě, kterou dělal předtím, bylo to spíš o jeho postoji

DAVE GAHAN
Víš, Ben pracuje pěkně rychle, ve studiu bylo cítit neustále proudící energii, více než na našich několika předchozích deskách. Myslím, že měl představu, kdy chtěl, aby vše běželo pěkně v tempu

DANIEL MILLER
Práce na dvojici předchozích alb, Ultra a Exciter, zabraly hodně dlouhý čas a nemyslím, že by jim to nějak prospělo.Cítil sem, že by potřebovaly být hotové rychleji. A na Playing The Angel sem měl pocit mnohem větší energie a kreativity

BEN HILLIER
Chtěl jsem něco co bude rozmanitější než předchozí deska, a také trochu více neuhlazené a křípavé, s hrubším soundem.

DAVE GAHAN
Ben ovládá mnoho nástrojů, jako analogové mašinky, staré analogové synťáky

MARTIN GORE
Myslím, že to mnohem více odkazuje na staré depešácké kousky, což je docela překvapením, jelikož Ben koneckonců není žádný velký příznivec Depeche Mode a nejen, že není naším fanouškem, ale také o nás moc nevěděl

ANDYFLETCHER
Což bylo vlastně takové pěkné. Neměl žádnou koncepci, jak co bude dělat. Postavil se a řekl, "Fajn, máme tady tyhle písně, dejme jim sound. Asi to tak dělá vždycky.

DAVE GAHAN
Mart šel do zvláštní místnosti a přehrával své nápady, my jsme to poslouchali a snažili se rozvinout. Nebyli jsme si jistí, kam to směřuje, ale během následující session už to bylo jasné. Začali jsem s těžkými bicími, Ben se za ně posadil a začal. Říkali jsme mu Benny Bonham. Ben moc rád pracuje tímto způsobem, já sem zpíval na živý mikrofon přímo ve studiu mezi ostatními. Bylo to zábavné. Obvykle se začíná hledáním a tak vznikají trhlinky

BEN HILLIER
Depeche Mode jsou zvláštní (doslova strange), v porovnání s jinými skupinami. V tom jak dokáží přijít do nahrávacího studia. s velmi ucelenou myšlenkou a řemeslně připravenými jednotlivými skladbami. Co jsme následně museli udělat, je něco nazpůsob rozbourávání písně a poté sestavení, způsobem, který nám pomůže vytvarovat zvuk nahrávky. Je zřejmé, že když píšou skladby a demosnímky, tak se nestarají o to jak znich dostat správný sound nebo jak budou ladit společně s ostatními tracky, prostě pracují stylem, že se nechávájí inspirovat skladbami.
Dave rozehříval svůj hlas každý den, což je úžasná a tvrdá práce. Získával doslova ocelové plíce

DAVE GAHAN ve studiu zpívá:
"Mary had a little lamb
Its fleece was white as snow
And everywhere that Mary went
The lamb was sure to go"

MARTIN GORE
Pro mne je to vždy trochu děsivá představa přemýšlet o celém albu. Myšlenka, že musím mít napsáno 9 nebo 10 písní je vždy, no ano, děsivá

DAVE GAHAN
Myslím, že Mart je prostě nervózní, stejně jako já, upřímně, když přehrává svoje skladby ostatním. Je to opravdu, pořádně bolestivá zkušenost

MARTIN GORE
Nikdy sem neviděl naši hudbu jako příliš temnou. Pokaždé je možné, v našich písních nalézt kousek naděje. To vždy opakuji. Naděje prochází celou naší hudbou. Jedna z překvapujících věcí na albu je tempo. Je mnohem rychlejší než naše dvě předchozí alba, možná dokonce tři, ale dvě poslední určitě. Tempo se zrychlilo možná proto, že vystupuji stále častěji jako DJ a z toho plyne, že si kupuji mnohem více taneční muziky. Nesešel sem ze své cesty psaním rychlejších skladeb, myslím, že to přišlo zcela podvědomě. Vždy tě ovlivňuje to co posloucháš

DANIEL MILLER
Myslím, že je to zajímavá deska. Mé pocity z toho jak bude znít, se postupně stávaly lepší až teď na konci jsou velmi pozitivní. Podle mne, je to extrémně dobrá nahrávka, ukazuje, že tahle skupina má stále ještě účinnou sílu, je plná nápadů, skládá kvalitní písně a také má skvělá vystoupení. Playing The Angel má velmi moderní sound a jsou na ní skvělé skladby.