Martin o svojom diele (2003)

Release magazín dostal konečne príležitosť porozprávať sa s Martinom Gorem. Boli sme pozvaní na spoločné stretnutie v Londýne. Boh sám vie, ako dlho sme na toto čakali. Od roku 1986 (kedy sme začali s publikačnou činnosťou). Načo predstierať, že sme machri. Gore je chlapík ako sa patrí a my všetci sme jeho fanúšikovia.

Celý článok je dostupný iba členom webu.

  Vytvorte si účet   Prihláste sa

Názory Devotees (28)

Roman

 1    21. september 2008 o 12:37

‘Back To Mine’. Toto mi nejak uniklo. Co to je?


Monghi

 2    21. september 2008 o 14:45

pardon… chybicka krasy v preklade… “back to mine” bola evidentne v zozname uchadzacov na album, ale nakoniec sa nan nedostala. Len sa mi nepodarilo zistit, od koho ta skladba bola. Vdaka za upozornenie.


tommy

 3    22. september 2008 o 09:29

som si aj myslel, že som tak trochu duševne obmedzený, keď milujem jeho prvú sólovku.
Uf inak vážna lahôdka čítať takýto článok s elektro guru, akým Martin určite je.
Na tej platni krásne cítiť, že to nahrával v domácom prostredí, kde sa mohli ako tím v pohode pohrať s jedným zvukom aj tri dni. Na rozdiel od práce s DM, kde to Andy berie veľmi pragmaticky a bol by najradšej, keby veci išli rýchlo tým správnym smerom…
Ako som neraz povedal, podľa mňa je Martin jediným skutočným pokračovateľom odkazu Kraftwerk - málokto robí takú sofistikovanú a inteligentnú elektroniku. Keď ma chytí chuť na túto perlu, tak sa jej ťažko zbavujem, väčšinou to trvá týždeň a viac.
Taká malá perlička - keď odmietol nahrávať veci od Gary Glittera kvôli dobré známym problémom, tak potom nemá problém s morálnym odkazom DM po tých všetkých excesoch?


Dangerous

 4    22. september 2008 o 09:34

Hezký článek, díky Monghi!


Beladona

 5    22. september 2008 o 09:41

tomy: Depeche Mode doufám ubližovali jen sami sobě.


chmelko

 6    22. september 2008 o 09:43

osobne ma Martin prekvqpil postojom ku Garymu..ktory umelec je vobec normalny grin


Beladona

 7    22. september 2008 o 09:53

Podle mě excesy Garyho Glittera jdou za všechny meze tolerance. Martin sám je otec a nedivím se, že se mu znechutil.


chmelko

 8    22. september 2008 o 10:05

Beladona:kolko umelcov v celej historii boli tazki uchylaci…bojkotuje niekto ich obrazy,noty,knihy teraz?
vo svojej dobe ich kopa bola na okraji spolocnosti ale po case aj tak zostane len jeho dielo…samozrejme neschvalujem to,ale samotna hubda snad za to nemoze


Beladona

 9    22. september 2008 o 10:29

chmelko: samozřejmě máš pravdu, že život umělce nijak nesnižuje jeho dílo.
Jenže jako obyčejný fanoušek si nevybírám objektivně dobrou hudbu, ale spíš se rozhoduju srdcem, co je mě blízké. A když se mi někdo hnusí osobně, nemůžu poslouchat ani jeho hudbu.


jozefst

 10    22. september 2008 o 20:37

“povestným klincom do rakvi”, v tejto časti ohladom Garyho Glittera, do “rakvy” s tvrdým y. Ale to určite ušlo rýchlosťou. Ale nie o tomto som chcel. Oba Counterfeity mám veľmi rád. Prvý je temný a druhý zas iným spôsobom. Counterfeit 2 má perfektné nadčasové aranžmány. Škoda však, ze neurobil Femme fatele, alebo I´ll be your mirror. Dobrý výber coverov, čo k tomuto dielu dodať. Martinove sólovky u mňa vedú nad Davidovými a Alanovými. Naštastie sa dosť z toho progresívneho zvuku prenieslo aj na Anjela. Ten takmer rozladený gitarový part v Sinner in me po tých analógových zvukoch jedna radosť. Dúfam, že aj na novom albume bude niečo novátorské ako vlastne zatiaľ vždy.


deepspace101

 11    29. september 2008 o 05:37

Skvělý článek, díky za něj.
Musím se přiznat, že Martinovy sólovky mě příliš neoslovily - kromě songu In My Other World. Od prvního okamžiku mi něčím připomínal hudbu z Twin Peaks. A až teď mi došlo, kdo je Julee Cruise! Vážně nechápu, že jsem si toho nevšimla dřív.


Ringo

 12    1. október 2008 o 09:34

Me na tech Martinovych solovkach trochu stve, ze to nejsou jeho osobni texty, ze se na nich nepodili i textove a bere si slova jinych. Tak nejak pak mam z toho pocit, ze to nejde primo z neho. ale hudebne jsou to mistrovske kousky, prvni Counterfeit se mi ale libi vice, ma v sobe atmosferu MFTM.


Dangerous

 13    1. október 2008 o 09:43

to Ringo: Mart to řekl několikrát, své texty píše jen pro DM, myslím, že to vysvětlil, tak, že pokud by umistil své texty na sólovku, tak určitě by tam chtěl dát ty nejlepší, to by znamenalo že pro DM by zbyly horší ...

hlavní důvodem podle mne ale je, že Martin není příliš plodný skladatel, a pauzy mezi alby by se tak pěkně natáhly, a za druhé Martin dobře ví že tím dává svým textům jistou exkluzivitu..stačí vidět All songs written by Martin Gore a je jasné, že se jedná jen a pouze o album Depeche Mode


Ringo

 14    1. október 2008 o 09:54

Dangerous: jj, to je mi jasne a je dobre ze tomu tak je, jen se proste ale neubranim pocitu, ze to neni pisen Martina, ale nekoho jineho a tak k ni nic textove necitim, posloucham to jen kvuli melodii, zvukum a zpevu. Byl bych spise rad, kdyby Martin venoval veskere sve elektronicke usili i do DM, protoze Counterfeit 2 zni lepe nez Exciter. Jinak jsem ale rad, ze z podobnych clanku prosakuje to hlavni, ze elektroniku prinesl do DM Martin L. Gore a defakto dal do ruky nastroj i Alanovi, ktery by baz tohodle byl proste jen normalnim klavesistou. Tu elektronickou hracku mu dal do ruky defakto Martin pri tvorbe Construction Time Again.


Dangerous

 15    1. október 2008 o 10:01

to Ringo: ano také mi přijde takový projekt celkem zbytečný, ale je fakt, že si na Counterfeit1+2 Mart vyzkoušel pocity, jaké musí mít Dave, když zpívá píseň kterou napsal někdo cizí smile

Ale jinak C2 mně potěšilo, hlavně po zvukové stránce, což po Exciteru nebylo divu smile)


Ringo

 16    1. október 2008 o 10:10

Dangerous: tak po Exciteru me potesil i Paper Monsters:-) Ale zase na druhou stranu je fakt, ze nedavno jsem zalsechl Dream On a dostal jsem chut si to album zase aspon jednou polsechnout.


Dangerous

 17    1. október 2008 o 10:16

to Ringo: tak to sem podobně také dostal chuť po Dream On si to album poslechnout, ale čistá nuda během Shine a The Sweetest Condition mně donutila to rychle vypnout, a to zdaleka ještě nejsou “vrcholy” toho “alba” smile


Ringo

 18    1. október 2008 o 10:29

Dangerous: to jsi mel preskocit aspon na I am You. A Sweetest Condition je moje oblibena pisen, tu si poslechnu rad. Spise mam problem s When The Body Speaks, Comatose, Freelove (ktera se mi z prvu libila hodne), I Feel Loved, Breathe a Goodnight Lovers. Tyhle pisne me fakt nebavi. Nejsou jako spatne, ale nebavi me:-)


Dangerous

 19    1. október 2008 o 10:32

to Ringo: I am you se mi moc líbí,  tu ani nepočítám do Exciter smile


Dangerous

 20    1. október 2008 o 10:34

to Ringo: ano, přesně tak. tohle jsou ty “vrcholy” When The Body Speaks, Comatose, Freelove, I Feel Loved, Breathe a Goodnight Lovers smile


Beladona

 21    1. október 2008 o 11:50

dangerous & Ringo: When The Body Speaks a Freelove jsou nádherné, vy jste houby romantici smile


Dangerous

 22    1. október 2008 o 12:40

to Beladona: zajímavý druh hub smile)


Beladona

 23    1. október 2008 o 13:13

Hele dangi, měl by ses ještě vrhnout na studia (jak jsi doporučoval Monghimu), ať můžeš v červnu procítěně zpívat Freelove smile


Dangerous

 24    1. október 2008 o 13:22

Beladona: Freelove? chachá, zvláštní, nikdy Depeche Mode nebyli svázanější. Udělali cokoliv jim okolí nařídilo. Takže nene žádná Freelove se v červnu zpívat nebude, to bych si snad musel vzít na koncert polštář, bych určitě usnul.


Beladona

 25    1. október 2008 o 13:26

dangerous: to si radši vem, určitě bude Home smile


Ringo

 26    1. október 2008 o 15:59

tak Home neni snad pisen u ktere se spi, to je pisen u ktere se hlta kazde Martinovo slovo. Rozdil mezi Home a Freelove je v tom, ze Home jim verim, Freelove uz moc ne:-)


chmelko

 27    1. október 2008 o 16:05

ja sa tesim na home…zase martin nieco odhodi a mozno to nebude capica ale 100 dolarovka grin


Ringo

 28    1. október 2008 o 16:44

Chmelko: to bys moc nevydelal:-D


Pridávať komentáre môžu iba zaregistrovaní a prihlásení depešáci.

  Vytvorte si účet   Prihláste sa