Devotional Tour - temná strana síly

To vše obnášelo nejdivočejší turné v dějinách rocku.

No, já bych těmi depešofilními superlativy trochu šetřil ;o) Každopádně masakr to tedy byl, i s dopadem do budoucna… kdoví, kam by se tvorba DM ubírala nebýt té krize v půli 90. let, myslím tím hudebně i významově...

Když je to bez obrazového doprovodu, tak je ten článek jakoby vytržený z kontextu, ale možná to je jen můj dojem…

ono… treba brat do uvahy, ze vsetky tieto veci su povedane s paradnym casovym odstupom, kedy vsetci zucasneni na to spominali v inych fyzickych a dusevnych podmienkach. Kazdy si pri spominani casto povie “Boze, ako som to vobec mohol vtedy zvladnut!?” V danej chvili sa ale kazdy citil inak… DM na Devotional tour, to boli chalani v Kristovych rokoch, obycajne to hlavne u chlapov byva prvy zivotny zlom, kedy si chcu este cosi dokazat… a mozno taketo nieco, spolu s nakladnym turne, ktore bolo treba zaplatit a este aj cosi zarobit… to proste asi inak dopadnut ani nemohlo. Dnes maju tiez paradne dlhe turne, akurat, ze po koncertoch je to inak, ako kedysi… su vyzretejsi, skusenejsi a poznaju uz svoje hranice… kdezto vtedy to bolo mozno o tom “kam az mozeme zajst”... a evidentne tu hranicu po skonceni turne nasli, coho dokazom su posledne vety tohto perfektneho clanku!!! A som strasne rad, ze Martin a Alan maju k SOFAD taky skvely vztah, pretoze pre mna (a to pisem stale) to bude navzdy to najskvelejsie obdobie kariery DM

Monghi: libi se mi ta ruznost nazoru. Pro me je to asi nejhorsi obdobi DM

Daniel79: pohoda.. kazdy to vtedy videl a citil inak a rovnako inak sa na veci pozera s odstupom casu   A to je fajn, “historia” DM je totiz taka pestra, ze si kazdy v nej najde to svoje “naj” lepsie, ako aj “naj” horsie

Naj turne aj piesne od DM, bohaty a hutny zvuk a myslim,ze aj najvyspelejsi album od DM, po SOFADe co vyslo okrem ULTRA uz je to iba taka nutnost nieco vydat a potom to tak aj dopadne,naprd.Preboha nech uz najdu nejakeho producenta co stoji za to(zlaty Flood).Ale to je len moj nazor.Nic v zlom.

Devotional, najlepšia pódiová prezentácia DM aká tu kedy bola k albumu, ktorým otvárali nové obzory a prekročili latku, ktorú predošlým albumom umiestnili dosť vysoko. Album, videá a stage z tohto obdobia tvoria perfektný homogénny celok, zapadajúci do seba. Dnes to však kríva, no veľké šťastie, že sa to netýka toho hlavného a to hudby. Vtedy však pred vydaním albumov a videií človek netŕpol, a nemal obavy, či príde nejaká stagnácia. V porovnaní so súčasnosťou sú na tom najhorie videá (okrem Peace). Vlastne najhoršie, čo pre nich natočili v ich celej kariére. Len škoda, že Devotional obdobie si vybralo krutú daň.

Devotional,najlepšie vizuálne stvárnenie podia.Najlepšie možné prevedenie albumových pesničiek do moderného monštrozneho live stavu,ktorý ešte dnes považujem za stále najlepší. Od devotional som už tak prepracované a zmenené skladby na koncerte nepočul.

no věřte mi, že na živo ten koncert Devotional zase tak extrémně skvělý nebyl, vrcholem byl vlastně už úvod, hřmění, opony, stíny postav, fantastická Higher Love, neskutečná tlačeniče pod podiem…to vše bylo skvělé, tvořící atmosféru velkého koncertu… ale obrazovky a podium takhle zblízka nějak výjimečně nevypadaly, a zvuk byl také nic moc, pokud někdo hodnotí koncert Devotional ze záznamu několika koncertů od Corbijna, nazvaném Devotional, tak se dívá na slečnu s hodně silným make-upem

Ale tak Gahan byl za rockera…“i wanna see your fucking hands”

to Daniel79: jo, to teda byl

DM v Římě 1993
http://www.depeche-mode.it/inourmemory/video/devotionalromabehindthewheelwmv.wmv

čuně
Ale stejně byl tenkrát nejvíc sexy.

Suhlasim s Dangerous-om, Corbijn spravil najlepsi koncertny zaznam v historii Devotional, ktory nemohol nechat v ludoch ine nez superpozitivne spomienky. V skutocnosti tie koncerty az na vynimky (Crystal Palace) asi az tak skvele neboli.

Co robilo toto turne silnym boli alanove koncertne aranzma skladieb, tie su dodnes neprekonane.

...za zminku mozna stoji to, ze Wilder (muj nejoblibenejsi clen) neni moc dobry bubenik (coz je pochopitelne). Ty zive bici…to byla jenom takova paradicka, show…

A ten stagediving…no uplni Rage Against the Machine :o)

Alan Wilder svými schopnostmi bubnování bohatě stačil na skladby DM, osobně preferuji čím dál víc jeho styl než současného opravdu profi bubeníka Eignera.

Alan Wilder udělal v letech 92-94 po hudební stránce strašně moc pro kapelu, tvrdě pracoval na Martinových demech,  připravoval live verze skladeb pro Devotional tour (World in my eyes, mne tenkrát naživo málem posadila na zadek), připravoval hudební část pro Devotional video, doslova zpatlával dohromady kousek po kousku pro Songs of faith and devotion live (i když tady svým perfekcionalismem ztvořil doslova obludu) a byl to Alan kdo vytvořil fantastické verze pro Exotic/Summer Tour, Intro+Rush+I want you now, to je nepřekonatelné.

Alan Wilder, ale také jako jediný nebyl tak křehký jako ostatní tři (basildonští outsideři) ve skupině, a neměl jako jediný ze skupiny problémy se svou psychikou, Gore se díky ní uchlastával, Fletch byl naprosto na dně, a Gahan si své skryté komplexy léčil nejhoršími svinstvy.

Alan naproti tomu prožíval sladké období, čerstvě zamilovaný do jedné z členek support bandu, dělal práci, která ho bavila a chtěl pokračovat v turné, tak ho to asi muselo velmi bavit (přece to nedělal pro peníze, ne?)

Alan byl v letech 92-95 na vrcholu…ostatní členové se brodili v bahně...uteklo 14 let a jak se vše otočilo ...

Devotional se Antonovi vážně povedlo, ta tajemná, dráždivá a temně romantická atmosféra je nepřekonatelná. Žádné jiné koncertní video DM se tomu ani nepřibližuje. 
Dave je skutečně jak na jiné planetě, jako by žil jen těma písničkama. I když je to stálo hodně, bylo to k něčemu dobré.

S tím Alanem, těžko říct. Taky je možné, že jeho aristokratická odměřenost mu brání se přiznat, že byl taky na dně.
Mně totiž připadá, že dodnes není srovnaný se svojí minulostí v DM.

No, já bych těmi depešofilními superlativy trochu šetřil

Depeche Mode´s Devotional Tour listed by Q Magazine as “the most debauched rock tour ever”

Taky je možné, že jeho aristokratická odměřenost mu brání se přiznat, že byl taky na dně

Nemyslím, že byl na dně, on byl prakticky hlavní silou, která chtěla pokračovat v tour, on byl tím, kdo vzal Davea za Gorem, že Fletch musí z kola ven..atd..atd..

Bylo to velmi zvláštní období, ty si to určitě pamatuješ, když se Fletch vrátil domů, tak se za čas objevilo prohlášení, že Fletch se chce ještě více zaměřit na manažerskou stránku v kapele, a nepodílet se na té hudební, tenkrát to bylo interpretováno jako odchod Fletche z DM a když odešel Wilder, tak se v tisku objevovaly titulky “DM jsou již jen dva”

Informací bylo tenkrát poměrně hodně málo, dnes se to moc nezdá, ale Depeche Mode v Devotional éře nebyli v hlavním centru dění...byl tu grunge, a média měla úplně jiného hrdinu než DM.

nič sa neotočilo, iba sa potvrdil alanov smer a jeho slová. z depeche mode sa stala pop mašina na peniaze

myslel sem po psychické stránce

jinak proslýchá se, že Alan připravuje (už od začátku roku…a teď znovu hlasitěji), album druhu “Best of Recoil” ...ne, nejlepší album Recoil, ale to nejlepší od Recoil ..a to nezní příliš nekomerčně..no uvidíme

každý umelec, ktorý je vnímavý a kladie na seba nároky dokonalosti je psychicky na tom, zle…umenie bez takejto dane sa vkustku robiť nedá

Violator natočili DM, když byli naprosto v pohodě, kamarádi, kteří spolu chodili každý večer ven…všichni čtyři

Dave vypadal na tej fotky strašne, doslova mŕtvola :(
A kto je ten muž v šiltovke?

Alan sice chlastá, ale dokonalost je ta tam…ale kdo stojí o umělou dokonalost, že?v chybách je krása…

Snaha o perfekcionismus na zpatlanině Songs of faith and devotion live mluví za vše

každý umelec, ktorý je vnímavý a kladie na seba nároky dokonalosti je psychicky na tom, zle…umenie bez takejto dane sa vkustku robiť nedá...DM sa ukľudnili, už nemajú pred sebou víziu dokonalosti, ktorú tam pretláčal alan..

Právě Dave v současnosti dokazuje pravý opak. Zůstal stejně vnímavý a hloubavý, ale snaží se to uplatnit ve svých písničkách. Snaží se svojí práci dělat mnohem líp a dokonaleji než předtím a psychicky se zdá být velmi silný.
Umělec nepije, protože je tak citlivý, ale je labilní právě proto, že tak chlastá

s tym spomenutym kamaratstvom v DM by som bol trochu opatrny… dokial tam bol Alan, tak to povacsinou byvali 2 tabory.. Alan-Dave vs. Martin-Fletch ... a dobre je zname, ze Alan prechovaval voci Fletchovi hodne velku averziu, znamy je aj konflikt po jednom koncerte na Masses Tour, kde sa do seba pustili a Fletchovi sa uslo riadne zaucho…

co bolo bolo, vyvoj sa zastavit neda a kazdy nasiel uspokojenie… aspon naoko… do Fletcha uz nik nevrta a Alan si vychutnava zivot vidieckeho aristokrata…

s tym spomenutym kamaratstvom v DM by som bol trochu opatrny

Pokud Gore a Wilder tvrdí, že během natáčení Violator chodili všichni 4 ven jako gang, nelze jim to nevěřit. Ono se stačí i podívat či vzpomenout na tiskovky z té doby, jak se jeden k druhému chovali, a porovnat to…
Typický příkladem je tiskovka k listening session v Ministry of sound, pamětnící jistě v zpomenou na přenos v Radosti, ...tam najednou neseděli 4 spoluhráči z kapely, ale 4 různí lidé, ze 4 různých světů, ta hladká struktura pojmu Depeche Mode právě tam nabrala pro spoustu fanoušků 4 ostré hroty.

MTV 93, Ministry of sound

http://www.youtube.com/watch?v=yEeeIgQeJLw

Dulezite je, aby umelec prozival silne emoce, at uz pozitivni nebo negativni (a umel je vyjadrit). Je pravdou, ze obvykle nejsilnejsi jsou ta dila (bavime se o pop music), kde umelec vyjadruje silny vnitrni smutek nebo urcitou rozervanost, ale nemusi to byt pravidlo.

BTW to, ze kapela (mozna jen zdanlive, co my vime) drzela pohromade, nic moc nevypovida o tom, co v te dobe Gore vnitrne prozival (i kdyz Violator zni spise tak, ze mel v te dobe dobre obdobi).

BTW2: podle me je pro hudbu nejlepsi, kdyz kapela tahne za jeden provaz, kdyz je mezi nimi silny pocit sounalezitosti…coz nemusi znamenat, ze se clenove neutapeji v depresich.

to Daniel79: Martin Gore si během psaní skladeb pro Music for the Masses tzv. simuloval stav zamilovanosti, aby mohl napsat takový skvělý song jako The Things You Said

Bavíme se pořád o představitelých pop-music, kde přece nic nemusí být skutečné.
Možná proto tak imponoval “rozervanec” Gahan ve svém Devotional období, najednou to vypadalo, že ty skladby jsou přímo o něm, ale on nebyl rozervaný, spíš praštěný, a ztělesňoval přesně to, čemu se dříve vysmíval

tak ci onak, SOFAD obdobie bolo vrcholom silneho fanusikovstva, kultovosti… vsetko po tom uz bolo take vlazne, posunuli sa proste niekam inam… ale tak to ma byt.. umelec sa nema nechat ani brzdit, ani skatulkovat, ma robit proste veci tak, ako to citi… vsetko v historii DM je vysledok ich vlastnych rozhodnuti… nie je vela kapiel, ktore to mozu s hrdostou prehlasit…

dangerous: moje rec, Gahan byl driv osobity, ale v SOFAD odbobi uz jenom ztelesnoval takovy stereotyp bohemske rockove hvezdy…mozna ztelesnoval spis nechtenou karikaturu hvezdneho rockera.

Monghi: “SOFAD obdobie bolo vrcholom silneho fanusikovstva, kultovosti”

To neni pravda (podle me teda). V te dobe hodne fanousku odpadlo a kapela prestavala byt kultovni - tim nasledovanim tehdejsich trendu zacali DM byt konvencni. V letech 84-90 to byl skutecny kult.

Možná se choval trochu nepřirozeně, ale pořád to byl Gahan. Mně ta škatulka rocker přijde jako klišé. Podívejte se na Jaggra nebo Popa, to je přece něco úplně jiného.

Beladona: ano, skatulka “rocker” je jen snuska klise. A z Gahana te doby mam dojem, ze se prave tato klise snazil naplnit…aby z nej teda byl ten rocker.

Pripada mi, ze se v te dobe pokusil stat se ikonou…jako byl treba Kurt Cobain. Kdysi dokonce prohlasil, jak ho nasralo, kdyz Cobain spachal sebevrazdu (predbehl ho)...je to smesne nebo smutne?

tak ci onak, SOFAD obdobie bolo vrcholom silneho fanusikovstva, kultovosti

já ti nevím, aspoň v Čechách to určitě neplatilo… rok 1990-91, o depešáky (fanoušci DM) jsi zakopával, až to bylo otravné, 92-93 počty fans výrazně klesaly… 93 DMF party v Lucerně cca 1.500 fanoušků, ale dost jich otrávených z nové desky a image Gahana, “nemůžu se dívat na ty jeho vlasy” “tohle už nejsou DM” atd. atd. atd. .. ale všichni si skvěle užívali skladby ze starých alb, několikrát hraná I feel you hlavně starší fans přinutila jen stát a zírat…Depeche Mode opravdu potřebovali nové lidi, aby poslouchali jejich f&d album… a v Čechách je nenašli…levné lístky na koncert v Praze (necelých 400Kč) zůstaly více jak z poloviny neprodané..a kult Depeche Mode v Čechách šel do kytek…

to dmdevotee: Enjoy the Silence to byl mainstream

Jiank Gore vždy i v 80. a 90. tvrdil, jsme popová skupina… a Enjoy the Silence či Walking in my shoes byly vrcholem jejich popových schopností, teď už se do toho mainstreamu moc nedostávají

človek začne chlastať, keď pociťuje rozdiel medzi predstavou a skutočnosťou

Myslím, že většina lidí začne pít, když nedokážou snášet realitu a tak si utečou do vlastního světa.

v minulosti DM mali o sebe dojem a oprávnený, že robia subkultúru mimo main stream….teraz robia top of the pop, čo ja ďaleko od toho, čo to bolo v minulosti…ze?

Možná jsem naivní, ale věřím, že pořád dělají písničky, jaké jim připadají dobré. A jak to ostatní přijmout, to je věc jiná.

Podívejte se na Jaggra nebo Popa, to je přece něco úplně jiného

poslechni si Gahana co přesně říká v Electronic Press Kit pro ULTRA, když hodnotí sám sebe v období SOFAD

poslechni si Gahana co přesně říká v Electronic Press Kit pro ULTRA, když hodnotí sám sebe v období SOFAD

No ano, chtěl být divoký rocker, ale nebyl

dokonce tam říká, že chtěl být jako například Mick Jagger, Michael Hutchence atd..

Beladona: tim hur pro nej…:)

dmdevotee: DM jsou kapela 80.let
svojí proslulost, založili na 80. albech Reward, Black Celebration, Music for the masses a filmu původně pojmenovaném The Mass…

dmdevotee: DM byli jednou nohou v alternative a druhou nohou v mainstreamu. Spis teda v tom mainstreamu, rekl bych. Na komercni strance veci jim vzdy zalezelo, napr. Wilder o ETS prohlasil, ze jeji ponechani v baladicke verzi by bylo “zlocinem proti jejimu obrovskemu komercnimu potencialu”.

Prostě mu ruplo v bedně no

tak tak, hlavní punc nekomerčnosti dávalo Depeche Mode to, že vydávali u nezávislého labelu, ale i ten label musel být z něčeho živ, a proto byl např. Miller zhrozený když slyšel Black Celebration dema a neslyšel tam jediný singl, ... zato Enjoy the Silence dovolila Millerovi pořádně rozšířit stáj Mute o do té doby neznámé umělce..

dmdevotee: “že mali navzájom so seba taký strach, že sa museli schlastať, aby mali odvahu k sebe príst a porozprávať sa…alan sa bál martina, david sa bál martina, čakali na jeho vyjadrenie a martin ako introvert, ktorí im nikdy nevedel odpovedat na otázku sa radsej zrubal, lebo sa s nou nevedel vysporiadať...”

Ty jsi opily?

to Daniel79: no já myslím, že to dmdevotee naprosto rozřešil, DM začali chlastat jeden kvůli druhému a Wildera s Floodem donutili ostatní udělat z Enjoy komerční song a nechali chudáka Gorea (který proti tomu protestoval) za trest bez chlastu

dmdevotee: nerad bych se poustel do skepulaci jaky byl Wilderuv postoj k smerovani DM do mainstreamu (odhaduju, ze vcelku kladny - sve avantgardni choutky uspokojoval v recoilu), ale kazdopadne to nic nemeni na komercnim zamereni kapely. Ja s tim ovsem nemam problem - byl to kvalitni mainstreamovy pop.

dmdevotee: takze to nejspis dopadne tak, ze Gahan v den svych narozenin vyda tiskovku, ze opousti DM. No to je v prdeli…:-(

dmdevotee je fajn ze si taky fanatik a je fajn ze mas svoj nazor a najkrajsie obdobie Dm, kazdopadne nemozes to prezentovat ako fakt ze to bol vrchol po vsetkych strankach pre dm fans co zazili zrod kultu 84-90 bol sofad tazka tragedia hovorim za seba a mnohym mojich vtedajsich kamosov ktori sa s tym album ozaj nevedeli vyrovnat , je to urcite najtemnejsie obdobie DM a ma uzky suvis s psychikou chlapov a totiz ze sa im v rokoch 30-33 zacne “preklapat” psychika, mozno aj preto Alan z kapely odisiel lebo bol od nich aj starsi a tento dusevny iniciacny proces prekonaval skor a sam, zvysni traja pod vplyvom okolnosti sa snazili pochopit dusevne zmeny pomocou drog, na sofade su fajn skladby nebol by to predsa DM keby neboli ale povazovat ten album za vrchol je podla mna neobjektivne a velmi suvisi dnes u mnohych fans prave so skutocnostou ze aj oni akurat v tom case “dospievali” a preto zakonite na nich to obdobie aj album zanechalo trvale nasledky kazdopadne devotional povazujem aj ja za najlepsie video koncert od DM

Anton nerobil stage na Violation tour? A také bolo pekné

“Kultovost” DM skoncila koncertom 101 v Pasadene - pocitanie dolarovych bankoviek vo filme je symbolicke. Violator bol prvy album (pre mna), ktory uz patri viac do mainstreamu - menej experimentov a samplovania, viac pocitania a uctovania. SOFAD aj Violator su velmi silne albumy, ale v nich uz citit urcite cielavedome sledovanie rytmickych a zvukovych trendov - nieco ako vypocitavost.

Ktovie, kam by DM smerovali po Violatore, či by to nebolo viacej tuc-tuc v štýle remixu Sea of sin. Aj keď je to tuším práve oficiálna verzia verzia skladby napriek tomu, že má označenie remixu. Čo sa týka Violatora, tak práveže toto je experiment a SOFAD vyložene. Construction time again spolu s týmito albumami tvoria trojicu albumov, kde výrazne zmenili zvuk. Alebo lepšie povedané, toto sú albumy, ktoré určovali hudobné obdobia u DM. Práve tieto zmeny DM pomohli k tomu, že nie sú nejakými zabudnutými hviezdami z 80-tich, ale legendami. Kde je dnes napríklad Ultravox? Bolo by zaujímavé vedieť, ako príjimali fanúšikovia odchovaní na Speak and spell a A broken frame, zmeny v hudbe DM, keď vyšiel Construction time again?

Jozef na vnimanie nejakej extra zmeny v pripade S&S a BF oproti CTA su iba 2 roky…. v 1981 vysiel prvy album, o rok neskor druhy a o dalsi uz treti takze je tam ovela mensi casovy skok ako medzi MFTM a SOFAD-om, ja som zacal pocuvat DM v 1984 a moj prvy album SGR som zral strasne (dodnes ) samozrejme som si zohnal aj predchadzajuce tri a naozaj CTA mi znel inak ako tie prve dva a mal som ho svojim sposobom rad , no ABF bol moj najoblubenejsi z prvych troch. Ja by som skor povedal ze DM mali prelomovy album kazdy album ktovie ako by to bolo keby nemali prvych 7 rokov kariery rok co rok album s jednou prestavkou v 1985

kikINkaDM: Ten prelom ohľadom Construction vnímam v použití nových technológii a to samplingu. Veď hľadaním zvukov venovali viac času ako samotným piesňam. Toto sa všetko samozrejme odrazilo aj na zvuku. Béčko Work hard je naozaj neporovnateľná v aranžmánoch ako napríklad hocičo z predošlého obdobia. Takú zmenu dva roky po vydaní prvého albumu neurobili ani The beatles. S tým, že každý album DM bol prelomový, tak aj mňa to napadlo, ale CTA, SOFAD a Violator, tak tam vidím akési medzníky. Počúvať DM od SGR, tak smekám. MŃa to chytilo až od 101-tky. Pred tým som ich začal viacej registrovať ohľadom Strangelove. Škoda, obdobie Pípl á pípl som si neprežil a samozrejme aj iné pecky do 101-tky v daných období. Ale za to 101-tka, tak to bola aspoň otváracia brána, keďže je to live best ofka s “bomnusom” Pleasure little treasure.

moj prvy album ktory som pocul od DM v roku 1983 bol album CTA.  bolo to u suseda ktory bol v lete v Juhoslavii a tam to kupil. ostali mi usta otvorene ked som to u neho pocul z vinylu cez hifi sluchatka Tesla. potom som sa dostal aj k ABF a bolo. stal som sa depesakom. ))

Jozef a to si predstav ked som zacal v 1984 a potom cakat na novy album dva roky do 1986 to bolo utrpenie ) este ze boli tie predosle tri a bolo co pocuvat

v prvej casti SOFAD dokumentu, ktora bola zamerana na samotne nahravanie bolo vlastne vsetkymi potvrdene, ze album je vysledkom frustracie… nebolo vlastne nic planovane, nemali jasnu predstavu kam sa pohnut… po prvykrat robili (doslova amaterske) jam session, z ktorych mnoho veci potom pouzili… takze, zvukovo “genialne” je to mozno aj preto, ze to bol v zaklade cisty chaos. Inak to video sa da pozerat do nemoty!

kikINkaDM: esteze medzitym vydali dva celkom dobre single so zaujimavymi B-ckami ... Flexible je kvalitna psycho skladba

kikINkaDM: Dva roky čakania na DM album sú teraz v porovnaní s terajšími štvorročnými prestávkami prechádzkou ružovou záhradou, ale aj tak to určite dalo zabrať. Keď sme pri industriálnom DM období vzor 83-84, tak v Prahe v 2001 odzívaný Fad Gadget má skladbu v tomto duchu Collapsing new people, ktorá aj zvuk CTA od DM evokuje.

yoyo o tom ziadna debata flexible je moc fajn vec ale nebol to album boli to len take perlicky

Flexible, pradchodca Personalu ohľadom použitia strunového nástroja, v tomto prípad banja. http://www.youtube.com/watch?v=CYPwOvgEC3A . Silný set nealbumových singlov Shake the disease/ Flexible. It´s caled a heart/fly on the windscreen.

strunovy nastroj - gitaru pouzili predtym aj na CTA v skladbe Love In Itself a ... And Then - posledne menovana je jedna z mojich najoblubenejsich skladieb DM

ja by som zase netvrdil, že sa neboli schopný po natačani SOFAD normalne bavit…

http://www.youtube.com/watch?v=gidZctKQJY4&NR=1

Myslím, že reagujú presne tak ako iní......keď je veľa problémov, máme tendenciu byť v strese a naopak, keď povinnosti pominú, príde etapa úľavy - fungujeme pokojnejšie a dokážeme sa i baviť....tak ako oni…i keď je zjavné, že Dave mal riadny problém…