Alan Wilder - Nebudu natahovat vydání dalšího alba

Běloruské stránky depechemode.by zveřejnily exklusivní interview s Alanem Wilderem. Pro depechemode.by, 22. května 2007.

Na začátek nám řekněte, čím jste se zabýval těch sedm let od vydání alba „Liquid“. Už Vás dlouho nebylo vidět?

Mně se podařilo užít si ty věci, na které jsem během práce ve studiu neměl čas. Chtěl jsem třeba vždycky být se svými dětmi, vidět, jak rostou, proto jsem svůj čas zasvětil jim, pokoušel jsem se podílet na tom, jak rostou. Taky jsem cestoval (hlavně po Evropě), postavil jsem skleník, bavil jsem se s přáteli a hodně hrál tenis. Díval jsem se, jak vyhrálo anglické kriketové mužstvo „The Ashes“ a taky jsem viděl, jak anglické fotbalové mužstvo žalostně vyletělo z mistrovství světa ve fotbale...no a pil jsem víno (hodně vína) :-)

V jaký moment se objevil nápad udělat nové album? Začal jste plánovat hned od vydání alba „Liquid“ nebo jste v tu dobu vůbec neuvažoval o žádném novém albu. Co vás zas přivedlo k nahrávání?

Ten nápad vlastně vždycky lítal ve vzduchu, ale dlouhou dobu jsem se vůbec nemohl sebrat a začít na něm pracovat! Několikrát během pětileté přestávky jsem se pokusil začít nový projekt, ale práce mi nějak nešla. Bral jsem to jako znamení toho, že ještě nejsem připravený.

Soudě podle press-release „subHuman“ je album laděné sociálně-politicky. Myslíte si, že by se měli hudebníci zajímat o politiku?

Ano, nejsem vůbec proti, když se hudebníci zajímají o politiku, ovšem pod podmínkou, že jsou pokud možno dobře informovaní. Všeobecně pojednává album „subHuman“ spíše o lidském instinktu. Politické dění, které jsem zmínil v press-release je všeho všudy vedlejší produkt lidského způsobu života.

Plánujete nějaké koncerty na podporu Vašeho nového alba „subHuman“?

V současné době žádné koncerty neplánuji.

Kdo tvořil obal a design nového alba? Mně se velmi líbila práce agentury Intro, která dělala obaly pro alba „The Singles 86<98“ a Vašeho „Liquid“. Kdo byl teď na řadě?

Práce se ujal Jesse Holborn ze společnosti Design Holborn. Já jsem mu krátce řekl o nápadu alba „subHuman“, jeho napadlo použít figuríny z plastu, které jsou zobrazeny ve všedních situacích, které znázorňují nicotné bytosti, které není škoda zlikvidovat.

Jak jste přišel na nápad, že stojí za to udělat abmient-verzi „subHuman“? Ta verze se silně odlišuje od alba nebo je to prostě instrumentální verze?

V procesu masteringu ve zvukovém formátu 5.1 jsme se Paul Kendall (producent alba „subHuman“) a já rozhodli vyzkoušet zadní pár reproduktorů. Moc se nám líbila ozvěna zvuku a další elementy. A tak jsem si řekl, že by nebylo špatné udělat plnou verzi alba v takovém stylu, že nechám ve větší míře projevit základní elementy. Právě v tento okamžik jsem se rozhodl vytvořit zjednodušenou verzi alba, které by v ideálním případě mělo být i ve zvuku 5.1. Přesvědčený, že hodně posluchačů Recoil ocení proces tvoření této verze a budou moci více zřetelně slyšet ostatní zvuky.

Jakými změnami prošlo vaše studio od dob nahrávání posledního alba?

Hlavní změny se týkaly techniky. Především jsem musel sehnat o hodně výkonnější Mac s poslední verzí systému a taky paměťové zařízení na ochranu dat s vyšší kapacitou. Taky jsem obnovil hardware ProTools a instaloval poslední verzi programu Logic Audio (která byla od doby mého posledního používání v procesu nahrávání předchozího alba získaná společností Apple). Přesvědčili jsme se o tom, že doposud nebyla odstraněná inkompatibilita mezi Digidesign a Logic, kvůli které jsme museli pracovat s Polem. Přidal jsem do programu spoustu nových plug-in a taky přídavných programových syntezovaných zvuků, samplerů, samplů z archivu Garritan String a tak dále. Ve skutečnosti se prostor mého studia moc nezměnil, je fakt, že teď mám větší možnost akustické izolace, což mi umožňuje lepší úpravu zvuku.

Jakým způsobem jste našel hostující hudebníky/interprety pro nahrávání alba „subHuman“?

Joe Richardson jak se říká „ukecal“ svou skupinu, bubeníka Richarda Lamma a baskytaristu Johna Wolfe, a já si pomyslel, že by nebylo špatné je nahrát, když hrají. Velká část nahraného byla potom zpracována, předělaná na cykly a podrobená remasteringu s pomocí ProTools, přičemž ten pocit z živého provedení během nahrávání tam zůstal a ten moment považuji za velmi důležitý pro mou tvorbu.

Vy často navštěvujete vaši stránku na myspace.com? A vůbec, jaké místo ve Vašem životě zaujímá Internet?

Poslední dobou ji navštěvuji častěji. Díval jsem se na uvedený webový zdroj, abych zjistil, o čem mluví jeho návštěvníci. Je to skvělé místo, na kterém je vždycky možné dostat odezvu, kde se můžou fanoušci stýkat pomocí fóra, které nahradilo staré fórum na webové stránce Recoil. Vždycky se mi líbila interaktivnost daného zdroje, a fórum bylo jeho nejoblíbenější částí.

Dále na internetové téma. Měl jsem tu čest vidět a slyšet Vaše druhé oslovení fanoušků na youtube.com. Tam zazněl úryvek z nové písně „Prey“. Upřímně, píseň mi hodně připomínala materiál z „Liquid“...Je celý „subHuman“ v takovémto duchu nebo nás také čekají nějaká překvapení? ;-)

No...už brzo budete mít sami šanci se o tom přesvědčit. Myslím si, že výsledek se v mnohém skrývá na povrchu. „subHuman“ je pravděpodobně více melodičtější, méně experimentální, nicméně, má v sobě všechny znaky Recoilu – takové jako mocná atmosféra a hluboký zvuk. Mně se také zdá, že toto album je víc precizní práce než „Liquid“. Doufám, že se posluchači při každém dalším poslechu alba podaří objevit víc a víc. Na albu je zřetelně cítit bluesová „příchuť“, která byla záměrně přidaná v počátečním stádiu a potom dekorována vokálem Joea (myšleno Joea Richardsona – bluesového zpěváka z Louisiany, USA, který přijal účast na albu „subHuman“). Jeho vokál se táhne jako červená nitka celým albem.

Které události, ke kterým došlo během posledních měsíců nebo let na Vás udělaly silný dojem? Je možné, že Vás inspirovali k napsání nových písní?

Upřímně, ze všech událostí, které se staly od doby nahrávání mého předchozího alba a měli na mě největší vliv, byly akty terorizmu v různých zemích: události 9. září, ochromení vlaků v Madridu a Londýně, teroristické útoky na ostrově Bali a, samozřejmě, události v Iráku, Afganistánu, Palestině a Izraeli. Podle mého názoru se stalo tolik zbytečných a bláhových aktů ve jménu náboženství, což mě osobně přivádí k zoufalství. Americký národ, jako žádný jiný národ, je velmi daleko od náboženské retóriky.

Alane, jak jste se účastnil procesu remasteringu celého katalogu Depeche Mode? Slyšel jste konečný výsledek? Já si třeba myslím, že taková alba jako „Black Celebration“ a „Songs of Faith and Devotion“ nabraly druhý dech.

Co se remasteringu DM-alb týká, má role byla převážně konzultace charakteru. Souhlasil jsem s účasti, abych si poslechl a ohodnotil různé varianty mixů, udělil rady a dal podporu. Každé album se od druhého liší, jednak při poslechu multitracků jsme se často setkávali s tím, že hodně zvuků jednoduše chybí. To bylo krajně trýznivé hledání každé originální části, protože jsme v procesu míchání své party hráli živě (a nikdy je nenahrávali na pásku). Naštěstí jsem se postaral o to, aby se udělali rezervní kopie všech DAT-fileů veškerého materiálu, proto se nám taky povedlo obnovit všechny chybějící zvuky.

Protože zastupuji stránku depechemode.by tak se pokusím Vám dát otázku o Depeche Mode. Jak je to dávno, co jste viděl současné členy skupiny? Poslal jste někomu kopii Vašeho nového alba? Jestli ano, tak jaká byla reakce?

Dodnes se prakticky nestýkáme. Čas od času mi Dave posílá pozdravy a já mu vždy odpovím. S Martinem a Fletchem jsem se dávno neviděl a nemluvil s nimi, ale samozřejmě jim přeji všechno nejlepší.

Řekněte něco na pozdrav návštěvníkům stránek depechemode.by :-) Děkuji.

Děkuji vám za podporu. Velmi doufám, že se vám „subHuman“ bude líbit a já se postarám abych tak dlouho neprotahoval vydání dalšího alba.

Váš Alan Wilder.