Ďáblova modlitba

Napisane pekne, z vnutra depesackej duse! V mnohom som sa nasiel, koniec
80-ych a zaciatok 90-tych som podobne prezival aj ja aj SGR, bola moja prva a aj prve LP bolo BC ale pre zmenu z Polskeho strediska a za 80 kcs. A som stastny, ze som bol ako 14 rocny sopliak “vyvoleny” a podarilo sa mi 11.3. 88 dostat do Sportovni haly, jajaj krasne vzpomienky. Tak caf v Bratislave! :o)

Lutujem ze som vtedy nezila.. Museli to byt najkrasie roky zivota pre vas starsich depesakov. To vam mam co zavidiet. Depeche v 80 zac. 90 rokoch bol asi najlepsi a najkultovejsi a ta atmosfera vonku v uliciach ... viem si to zivo predstavit. Staci ked vidim nejaky stary panelak, budovu a vidim tam napis DM Depeche Mode hocco , tak sa vcitim a v tej chvili si predstavim rok 1990 a plno depesakov naokolo !! To muselo byt… stare kazetky, platne…  kiez by sa to vratilo naspat. Nezazila som to, ale mam pocit akoby ano.

Tina-  pre mňa je úžasné, keď vidím ako tu píše kolega, diagnostikovaných depešákov, aj medzi mladými ako si Ty.
Vieš, mám jeden sen- vlastne teraz už plán vrátiľ tú dobu späť. A jediná cesta k tomu ste vy postdevotionalský devotees.
Ste hladní po niečom tak úžasnom. Viem, že to s Vami pôjde, lebo Vy všetci chcete zažiť to, čo nám vtedy nebolo dopriate- pád červenej skazenej opony so soundtrackom čiernej hymny DEPECHE MODE
Mám pre Teba na začiatok len jednu ľahkú úlohu- stay depeched, keep moding!

Ozaj ludia- posledné 2 weeks v T-MUSIC!!!!!!!!!!!!!!!!!
Snažte sa viac

skvele citanie a skvele spomienky na casy, ktore som zazival aj ja… hoci po svojom, kedze som na zrazy v 80-tych rokoch nechodil a prvy koncert v Prahe bol pre mna len obycajnym snom, ktory sa skoncil vecernou reportazou v televiznych novinach… akurat ma trosku zarazila veta tykajuca sa koncertov v ramci “devotional”: Koncerty Depeche Mode ztratily punc rockové mše… ved az vtedy sa zacali koncerty DM povazovat za rockove omse! Tie clanky z roznych magazinov o koncertoch v Europe mam doma dodnes…

Uff,az ma zalial studeny pot po tele… Druha polovica 80’s bola a vzdy ostane jedinecna a neopakovatelna. Spomienky su tak zive akoby to bolo vcera..Aspon raz bude co rozpravat detom…

to monghi: ano, z černých mší se staly rockové... i když ty výstřížky a dvojstránky z časopisů už dávno nemám

Mně se ten článek také moc líbí, zkuste sem napsat svůj “depešácký” příběh, jen v pár větách

hmm… ten moj zacal v auguste 1986 v Petrzalke na 11.poschodi ktorehosi cinziaku… u bratranca som nasiel na stole kazetu s nazvom “Black Celebration” a bolo to jasne Koniec zakladky uz bol cisto o depesi, stredna skola - Violator obdobie, vtedy bol depesak tusim kazdy :D a potom to prislo. Nastup na vysku… a s nim SOFAD. V januari 1993, kedy Fun radio prvykrat pustilo I Feel You som skoro skolaboval, bolo to to najuzasnejsie hudobne obdobie, ake som kedy zazil, aj ked sa mi na koncert nepodarilo dostat vlastnou vinou, ako aj v r. 1998, kedy som bol na ZVS-ke, takze prvykrat som DM zazil az po 15-tich rokoch odvtedy, co som ich prvykrat pocul… Praha 2001 a nasledne moj naj naj DM koncert… Vieden 11.9.2001… po prvom SK koncerte to uz vo mne trochu ochladlo, ale stale som dusou “depesak”

Tak ten moj: vsetko to zacalo v roku 1981 na strednej skole, ked som prvy krat pocul na osumelom kazetaku new life… vtedy som mal sweet 15 a moj zivot sa od zakladu zmenil.Bol som ako klon všetkých štyroch dohromady, od účesov po obliekanie. A začali problémy v škole kôli náušnici,odfarbeným vlasom-2. zo správania, problémy s polišmi, metalistmi a neviem s kým ešte, no proste puberta jak vyšitá. Po nástupe na výšku som sa trocha ukludnil, zažil môj prvý DM koncert, potom prišli deti, takže bol vynútený klídek až prišiel rok 2006 a koncert v Blave a prišla druhá puberta:-) Odvtedy zase nanich fičím ako zamladi. SOTU ma tými analógmi úplne dostalo a vrátilo ma o 28 rokov späť v priestore a čase. Strašne sa teším na 22.6.2009, v Blave to roztočíme Vivat DM! Starí “depešáci” sú späť.

@tina: ako isto vies, sme dvaja tiez by som chcel niekedy zazit tu atmosferu. teraz ked clovek povie, ze je depesak, tak sa nanho kukaju, ze nech sa pekne vrati v svojom stroji casu naspat, odkial prisiel… ale aspon nie som mainstreamovy. moja jedina utecha.

Hugi, tak takéhoto oldschoolového fanúšika snáď stretám prvý krát. Aspoň môžeš popísať všetky tie ich premeny a najmä tú prvú pri Construction time again, kde to prvý krát svojím zvukom otriasli. V našej triede na základnej to bolo s depešom biedne. Ťahané skôr do Europe, komercie a metalu. Prvá skladba, ktorú som od nich začal žrať bola Strangelove, ale to bola pre mňa iba zatiaľ jednopiesňová záležitosť. Čakal som na schodisku a počúval túto skladbu, keď si ju púšťal sused dole pod nami a ja som ju našťastie pri návrate zo školy započul. Prelomila to až 101-tka. Vlastne ich best offka, ale v live podaní. Neuveriteľný zvuk, skladby ako Shake the disease Everithyng counts, People are people. To bolo v 89-tom. Potom iba oni pre mňa robili hudbu, všetko ostatné okrem Lojza (keďže aj toto bola moja srdcovka) hudbou ani nebolo. Ale časom práve vďaka nim som objavil mnoho inej hudby, akú som dovtedy počúval. A vrátil sa aj k starým hudobným láskam ako napríklad Pet shop boys. Škoda, že som neregistroval taktiež najslávnejšie obdobie Erasure.

12 roků...rok 1990 chata Bivoj v Komorní Lhotce, MTV .....Sinead….8 x denně a najednou…Reach out touch faith !!!! ..... mám pokračovat ???

otevřená pusa, husííí kůže, slzy..láska na první poslech…okamžitě do pár dní do Polska pro ,,originálky,, a už NEBYLO co řešit…..ten článek je hrozně krásně napsaný....pan Filip snad psal ,,o mě,, neboť je k nevíře jak podobné, ba stejné pocity jsem měl…první lásky, srazy, přátelé
nakazil jsem spoustu lidí, mým ,,úlovkem,, byl například i Ríša Krajčo, který v té době smažil spíše jen Oceán…. o to víc mě dnes mrzí, jak v rozhovorech DM vynechává, přitom na nich totálně ujížděl .....ale to tady nepatří....to je jen součást mého velmi stručného příběhu

u mne začátek v roce 1987, skladba Strange Love, to bylo první co jsem ve svém věku mohl tak nějak začít vnímat, hudba mne předtím nějak výrazně nezajímala, ale tahle skladba mne okamžitě chytla, hned poté se mi podařilo sehnat kopii alba Music for the masses, ale především, na pořádně zašuměné kazetě Black Celebration, to byl neskutečný zážitek, když ze šumu vystupovali skladby Black Celebration, Stripped, A Question of Time, New Dress… od té doby sem se stával příznivcem DM se vším všudy, obměna šatníku (černé džíny se barvily na černočerné), kostka na hlavě,zdi polepené plakáty DM, a v době vydání alba Violator sem už byl kovaný depešák následovaly srazy, z nichž nejlepší byly rozhodně v Písku, tam byla pokaždé naprosto perfektní atmosféra, kult DM byl podle mne v období 90-93 nejsilnější, vrcholem byla fantastická Lucerna, kde bylo kolem 1500 lidí, možná víc a všichni se skvěle bavili a potom přišlo první zklamání z poloprázdné Letné, spousta starších fanoušků DM, po tom co si Dave nechal narůst dlouhé vlasy kapelu odřízla, nebylo to ani tak kvůli změně hudebního stylu, jako spíš díky změně image, no co, my co jsme se tam netrpělivě tlačili pod podiem za skutečného i umělého hřmění to mohlo být jedno, úvod Higher Love na Letné považuji dodnes za jeden z největších zážitků s DM, neskutečná tlačenice, všichni jsme se zmítali ve vlnách, a když se objevil Mr. Gahan, tak šílenství zvané DM přesáhlo v ten okamžik všechny meze, tohle zažít na koncertě DM ještě jednou…O rok později začalo množství fanoušků skutečně rapidně upadat, srazy/party se konaly v Belmondu, kde to nebylo vůbec špatné, ale vypadalo to že DM už skončili, když odešel Alan v českém tisku proběhla zpráva, že v Depeche Mode zbyli už jen dva (odchod Fletche během Summer/Exotic se bral jako ukončení jeho “hudební” činnosti v kapele) Alanův odchod mne dost mrzel, byl v té době mojim druhým nejoblíbenějším členem kapely, Davova sebevražda, ...jedno líné lednové sobotní dopoledne v 97 mi volal kamarád,“Rychle si pusť Vivu”, nevěřil sem svým očím a uším, Barrel of a gun, nastartoval další skvělé období s DM,  které vyvrcholilo neskutečnou atmosférou ve Sportovce 98, která byla zase komplet v černém, a když začalo A question of time, tak se prostě skákalo a šílelo, Sazka 06 byl proti tomu čajíček, ..jenže potom přišel Exciter, Dream on sem ještě zkousl, ale až na I am you šel zbytek alba mimo mně a dodnes jde, nakonec sem bojkotoval i koncerty k tomuto turné....Depeche Mode mne pomalu přestávali bavit… pohyboval sem se po internetových diskuzích o DM, ale to bylo asi tak vše, Exciter na mne zapůsobil takovou vyčpělostí, že sem osobně DM nechtěl vzít na milost…

pokračování:

Gahanovo Paper Monsters bylo opět pro mne něco hrozného, líbil se mi spíše C2, no a potom jako by se vše vrátilo do správných kolejí, v roce 2004 se začalo špitat, že DM půjdou do studia a já sem byl zase zvědavý, a i když mi Precious nepřišlo jako nejlepší skladba DM, zase tam bylo to zajímavé v hlase Dave Gahana, pryč bylo “krákání” z jeho sólovky a z Exciter. Playing the Angel sem okamžitě považoval za jednu z nejlepších desek DM, a záliba v té skupině pokračovala tak daleko, že sem začal po nabídce od Gaba psát články pro dm.sk a posléze pro dm.cz…v roce 2009 po poslechu nového alba Sounds of the Universe musím říct, že je pro mne potěšením být depešák.

ehm, řekl sem jen pár větama, tak pardon

@Dangerous Myslím, že A Question of Time je prokletím všech “délesloužících”, kteří ještě pamatujeme tu black-celebration dobu (včetně již vzpomenutých pohledů metalistů, esenbáků a důchodců). Troufnu si tvrdit, že jsme při její skvělé interpretaci na andělské tour učůrávali všichni, no ne?

krasny clanok oldschool
ja som bol siedmak na zakladke puberta zacinala a otec kupil domov dvojdeck Aiwa tak to bolo nieco okamzite som nahraval z radia alphaville a podobne zamerane veci a pocuval… a spoluziak ktoreho bratia boli starsi mi pozical kazetu s vraj perfektnou hudbou, rok 1984 a na kazete SGR pustil som si to v izbe a po prvom vypocuti som ostal ako paralyzovany som bol uplne v mimoze a okamzite som to musel pustit este raz v ten den som to pretocil 5x a nakazenie virom DM bolo okamzite. do roka som pozhanal na paskach predosle 3 albumy a tocil a tocil a tocil. trvalo dlhe dva roky kym vysiel novy album BC a to bol masaker zaciatok kultu. V meste partia depesakov v mensine proti metalistom a inym haluziam ale nam bolo vsetko jedno. cele gymko som nosil cierny klobuk ci leto ci zima a mal dlhsie brckave vlasy image MLG BC bol aj moj prv original na vinyle pozhanany z madarska. zrazy, divadla hudby a podobne akcie boli stale. po gymku nastup na vysku a po MFTM dlha pauza od DM co sa tyka novych veci ano bol osial 101 ale to boli “len” live starych piesni aspon film bol osial s pasadeny. po vydani violatoru pre mna sok ten album bol iny uplne iny ked som si nakoniec na neho zvykol a zacal ho mat aj rad dalsi uder pod pas sofad to bola uplna haluz image tvrde rokove pasaze no des dodnes povazujem skor obdobie 81-87 za naj v DM z mojho pohladu, ale kedze ja nie som nijako hudobne zavisly co musi pocuvat vela hudby pocuval som only DM a JMJarreho vsetko ostatne len okrajovo po jednom albume alebo nejakej vyberovke. ked vysla ultra tak to mi ju frajerka doniesla z UK original CD z som bol koli violatoru a sofadu nachystany na gitary a celkom sa mi ten album pacil, tesil som sa z toho ze to dave zvladol. btw odchod wildera som prijal skoro ako koniec DM no uz prve spravy o tom ze Dm ziju a chystaju novy album ma vratil s5 do ciernych seansi . prvy koncert v prahe sa mi nepodarilo zrealizovat predsa len koli financnej otazke to neslo ani listok ani cesta bol som z toho velmi smutny. povedal som si ze raz pojdem za nimi aj na kraj sveta, dalsi koncert a koli mojej zakladnej vojenskej sluzbe zase nic a na dalsi zase nie uz som bol skoro rezignovany az vysiel exciter ktory sa mi mimochodom pacil ovela viac ako sofad alebo violator ked som ho vnimal ako novinku a koncert v prahe 2001 bol mojim prvym a to som si neodpustil samozrejme tlacenicu meter od podia a dodnes je to moj najsilnejsi zazitok z DM, potom este blava gahanov koncert mimochodom velmi dobry a PTA v blave zase nic den predtym som mal svadbu :(
v sucastnosti prisli moji milacikovia z analogom rokov 80-tych a som zase v tranze ako tu niekto pisal v druhej puberte denne vecer ked chlapci zaspia to tocim ako blazon je to pecka a strasne sa tesim na BA koncert na ktory mam listok od oktobra   za cely ten cas som na DM nezanevrel ono to neslo ked dostanete DM virus je to neliecitelne a nakazujte tym ludi vo svojom okoli permanentne

@Dangerous Koukám, že se shodneme i v pocitech z Exciteru a oživení z Playing the Angel… DVD z Paříže jsem si pustil jen jednou, zato Rose Bowl a Miláno jsem viděl nesčíslněkrát. (Devotional je paráda, ale ta Davova feťácká image Ježíše mi vadí dodnes.)

A o tom barvení hadrů mi ani nemluv — doteďka umím uvařit akorát kafe, čaj a hadry v hrnci s barvou značky Duha Poněvadž mám z DM nejraději Marta, snažil jsem se oblékat jako on v tom nejindustriálnějším období. Dokonce jsem nosil komisňáky, které k tomu dobře pasovaly. Přišel jsem tak oblečený i na stužkovák, odkud jsem byl třídním vyhozen (rok 1988). Samozřejmě k tomu patřily i vnitřní obaly sešitů a žákovské na průmyslovce, které byly plné symboliky z BC — tedy, některé se dostaly i na zdi sídlištní trafačky a podchodu, a dodnes kolem nich chodím

@kikINkaDM Tak to já beru obě děcka (16 + 15) do Blavy a Prahy s sebou — samy prosily, že chtějí jet, takže vymyslet vánoční dárek nebylo moc složité.

pk ja som dost dlho sa hladal ako dave a uzival si mladost zury drogy alkohol ,DM takze ked som sa spamatal a dospel tak je to neskor a moji chlapci maju 1,5 a 2,5 roka tak ich na koncert este brat nemozem )))

PK no po mne ostaval na kazdej lavici od zakladky po vysku velky farebny znak Decko v eMku v 3D prevedeni a farbe ciernej par krat som usel aj lavicu smirglovat

@kikINkaDM Jasně, naprostá klasika z BC. A pak ještě verze, kde se levý tah znaku M prolínal s D. Z něj si dokonce udělali symbol naši úhlavní “nepřátelé” — HM

okolo mna ludia nevedia co je to depešacka… ty si depešacka? a to je co?... a ja im vzdy odpoviem: je to nekomercný kult, ktory ty ako komercnak nepochopis… jaaaj to je ten Depeche ne? mam rad skladbu, počkaj ako sa to vola? aha Silence Enjoy… takze asi tak.. maju radi len to, co poznajú... To oni od marylina Mansona prebrali skladbu personal jesus! a take reci pocuvam denno denne… kazdy sa mi smeje, ze som staromodna.. gahan je stary ze gore sa cudne tvari ma otrasne vlasy a robia si proste srandu… akonáhle ich zoznamim s DM hudbou,zmenia nazor o 180 stupnov… pytaju odomna Cdcka a hned to ide… samozrejme nie kazdy. Ale vacsina. aspon sa o to snazim… ako mozu spoznat dobru hudbu, ked vsade v radiach je komercia od rihanny az po my chcemical romance ?

Tina, za takúto osvetovú činnisť by Ti mali Dave, Martin a Andly poslať podpísanú deluxe verziu a lístky na koncert do backstage za pódiom. Videla by si síce ich chrbty, ale bola by si blízko!

TinaGahan: presne tak isto som na tom aj ja :D vacsina to uznava ale niektory…hlavne ti co o tom nevedia vobec nic maju take blbe otazky jak to mozes pocuvat a tak dalej ale vzdy ich nejak schladim :D…ale u nas v skole to myslim o mne vie kazdy co pocuvam dokonca aj profesorky :D

Moja závislosť začala v roku 1987.Skladba “Strangelove” znela odvšadial a ešte k tomu tá Gahanova pirueta.Následne na to som sa sám ostrihal.U kamaráta som prvý krát počul J.M.Jarreho a ako išla hudba robili sme v zhasnutej izbe na stenu svetelné efekty baterkou.Lenže jedna strana pásky skončila tak sme dali druhú a tam sa začali ozývať čudesné a zaujímavé zvuky žiab.Krrr,krrr…potom cvengotanie a silný hutný zvuk-Blék Selebréééjšn cúúnááááj.Nechali sme to odznieť dokonca a túto pásku som si potom požičal a následne nahral.Odvtedy to so mnou ide.Možno sem napíšem aj celý svôj príbeh a pokračovani,ale nateraz by to bolo moc.A magiče v rukách znejúce hudbou DM po sídliskách či uliciach som zažil na vlastnej koži.To bolo.

Tak dobre aj ja dam ten moj…rok 1985, vek 12, stary “kotucak” uzasny klenot od jeziska spred roka o cca 4 roky starsia segra a kazdu nedelu vecer kotucak a radio, nerozlucna dvojica tej cudnej ale krasnej doby, pripraveni na rakusanov a ich hitparadu tych “prehnitych” zapadniarskych hitov. Viem, ze som byval trochu sklamany, ze vsetko co sme pocuvali, boli vlastne skladby, ktore sa pacili segre a ono samoska aj mne, ale chcel som mat take nieco “svoje”. Raz segra prisla s infoskou, ze je nejaka super kapela a volaju sa, ze Depeš, tak sa aj raz prihodilo, ze mili rakusania mali v tej svojej legendarnej hitparade Shake the dissease, ktoru sme samozrejme, po tom co uviedli “Depeš mód” zacali nahravat. Pozreli sme na seba, ze co na tomto ma byt take bombasticke, vypoculi este asi dva krat a kedze bolo uz dost hodin rozhodli, ze ten “odpad” vymazeme az rano. Lenze rano sa vo mne zobudil asi iny clovek, uz to totiz znelo nejako inak, odrazu som to pocul ako naozaj nieco uplne ine ale zaroven vyborne, co zaplnalo nejake prazdne miesto vo mne o ktorom som dovtedy ani netusil, a tak ma to poznacilo, ze segra zacala zhanat cez kamosov vsetko co mali. Tak som prvykrat zacul tie cudesne zvuky a skladby zo SGR a CTA a potom vydali BC a ja si strasne hrdy kupil v BA na SNP-cku v polskom kulturnom stredisku ten vinylovy poklad a bol som jasny, tej “choroby” som sa doteraz nedokazal striast a nasledne kusky ako Strangelove, Never let me down again ma v tom len utvrdzovali, ze je dobre tym zit. Semienko tej “choroby” som zasial aj u mojho detskeho naj kamarata, urobit z niehoho ozajstneho “depesaka” nemozes ale mozes ukazat to svetlo a ak ho ten dotycny vidi, tak ho to tiez pohlti, tak sme v tom boli uz dvaja, teda traja aj segru to bralo… Segra raz prisla z bobastickou spravou, ze zozenie listky na koncert DEPEEEEŠ do Prahy, tak sme sa tam este s jej jednou kamoskou zrazu ani neviem ako v tom 88 ocitli… Uzasna cesta vlakom z Ba, plnym “čiernoodencov” v baretkach a inych neodmyslitelnych doplnkoch.

Uz na stanici ako prichadzal vlak niekde zo stredneho slovenska ako aj vzdy v metre pri prijazde a hluku a vanku, ktory bol citit a pocut este predtym ako bolo vidiet metro, sa vzdy spustilo zborove “boys say go, boys say go, boys say go…” doteraz sa toho v metre neviem zbavit… pred halou mraky ludi v ciernom, ja daleko od mojej skoly a vyucovaci proces sa zaobisiel aj bez jedeneho celkom vzorneho studenta a jeho ospravedlnenky, tak som potom este improvizovane musel “pochovat” svojo dost ziveho dedka, trosku som sa ale zapotil po poznamke spoluziaka do plena, ci bolo na tom pohrebe 20 tisic ludi v ciernom, ustal som to a odlepil si tu hovadinu z ucha, co mala byt akoze nausnica… Koncert bol neskutocne krasny a silny Dave v kozenych nohaviciach a bielej koseli, Martin s klobokom na hlave, no a tak ako sa vedel “zladit” v tej dobe a vyse hodiny a pol tej najuzasnejsej hudby nazivo /something to do, pipeline, master and servant…/... potom cesta domov a uz ma toho nemohlo zbavit nic ani spoluziaci ala funky nalada a ine vtedy pre mna uplne sracky pocuvajuce individua voci mne vzdy v hudobnej opozicii. Motto na oznameni zo stuzkovej ako refren z Enjoy the silence mi vsak nedokozali zobrat, tak tam je forever, ani neviem ako som ich ukecal, mozno som ani nemusel…
Medzitym zrazy, stretnutia a kazdodenne vysedavanie s magicom u nas v dedine na stadione, diskotekach v parkoch a nezabudnutelnej budove pri zeleznici na ktorej bolo okrem krstnych mien nasich idolov a vselicoho ineho napisane MUSEO DEPECHE MODE. Je toho strasne vela, neda s to tu vsetko popisat, to cakanie na vyske na nieco nove od “nich” a potom vo vs klume v Elame ... cudne hutne klavesy a “...if you try walking in my shoes…”, skoda ze som sa na ten koncert na Letnej viac menej vlastnou vinou nedostal, to lutujem strasne, moja velka zivotna chyba…a potom odisiel moj najvacsi oblubenec z kvarteta a ja som ich tak nejako podvedome pochoval a ked som sa docital, ze Dave bol v klinickej smrti, znovu som si uvedomil, ze DM este existuju ale nejako ma to moc nezobralo az dokial nevysiel BOAG, ktory som musel na rozdiel od IFY dlho prijimat az to prislo a potom ULTRA a drzi ma to dost mocne!!! Vidime sa opat na Interi! :o)

je naozaj vzacne a pre mna takmer neuveritelne, ze v dnesnej dobe komercnej radio-masaze a pupkatych, plesatych producentov, ktori stvoria za rok 100000000 sladkych komercnych hitov a pseudo-interpretov sa najdu mladi ludia, ktori su schopni objavit a spoznavat dM.

mne je skor velmi smutno z toho, ze ako odsudzuju depeš a z mobilov im len idu tie somariny co teraz ficia… je to smutne, pretoze verim tomu ze keby poznali pesnicky z MFTM Violatoru atd atd… tak by zmenili nazor, a oni nie a nie. Ved depeš nic nedokazal je to starina.. oni z tych starin poznaju len Metallicu a na tu mi kazdy povie ze je perfektná . No zaujimavé... metallicu poznaju ale depes nie… a to co za styl? oni su pop ci co? stale im odpoviem ze je to depeš - styl sam o sebe. Tak ako metal, rock punk atd… nicomu nechapu ... je to smutne.

jozef: to radsej nie mala som dost pri Alanovi… co by to bolo s Gahanom? umriet este nemam v plane ... ale bolo by to pekne ale az take pekne ze na infarkt hodné

ja mam ako zvonenie v mobile World In My Eyes

ja sa snazim mat vzdy komercne veci od DM na zvonenie aby vsetci naokolo vedeli ze depes pocuvaju aj zasrani :D ale wime mam len na jednu osobu nastavenu 3 roky aby mi zvonila ...

Tina, to o čom tu píšeš je smutné. Dôsledok zúženého výberu, ktorý ponúkajú média. Česť pár výnimkám. Na druhej strane sa však hrany medzi metalistami a depešákmi obrúsili. Česká televízia by mohla natočiť časť svojho seriálu Retro o depeš vlne. To by bola kochanica na staré zábery z vystúpenia DM z Prahy.

jozef: ja si myslim to iste. Tiez cakam kedy konecne vznikne nejaky film ci uz na Slovensku alebo v CR ohladom depeche fans a vsetko okolo toho. Su aj nejake videozabery depesakov z 80 rokov? myslim tie ich stretavky atd atd. Nehovoriac o DM parties v 80 rokoch…ved ich bolo tolko vela!!Ten zivot v tom obdobi… viem ze vtedy neboli kamery takou beznou vecou ale aj tak…  este nikdy som take veci nevidela (okrem fotiek mám a otcov mojich spoluziakov ako pocuvali dm) . Video by bolo pouzitelnejsie ako len fotky. Verim ze sa nieco take raz najde a zrealizuje..a ked nie, tak dufam ze aspon Anton natoci o nich nejaky film… podobne ako natocil o Ianovi Curtisovi z JD.

@Jozef Hehe, ten nápad s ČT a cyklem Retro mně včera také prolétl hlavou

ja osobne som nakazil ivana, janka, lenku :D Lenka tomu prepadla uplne.

Pokračujte, ludia, pokračujte v nábore- mne sa tiež darí
Ale čo t-music.cz - 5. to nám stačí????

janurkadm: tys poslouchala DM v roce 83? Prosím tě, jak jsi se k nim dostala? K jejich muzice? Měla jsi tehdy už celý desky - nahraný na kazetě nebo na elpíčku, to je jedno…a jestli jo, odkud jsi je měla?

Znával jsem pár typů z Proseka, co byli v roce 85 v Budapešti a pro ně DM skončili v té době...od té doby jsou prý komerční )

vyborny clanok….v tom case som bola este mala soplana na prvom stupni na zakladke a chodila na kvizy Co vies o ZSSR, recitovala Dolny Kubin a pocuvala Limit Mira Zbirku. v pionierskom tabore v Klasterci nad Ohri si pamatam skupinku osmaciek (ja som bola druhacka) oblecene v ciernom s kazetakom, a pocuvali depes. a pamatam si este 2 metalistky ako po nich pokrikovali : gulali sa gulali depesaci z vrsku, prepadli ich metalisti rozbili im drzku….  to je tak cele co viem o oldskul ja som ten “postdevotional” fan.