1. koncert Depeche Mode v Československu
Začalo to v roce 1986, zaslechl jsem v rádiu písničku, nevěděl jsem kdo ji zpívá, ale věděl jsem, ze ta husi kůže, kterou z ní mám, o něčem svědčí a to nejspíš o tom, ze mne absolutně dostala. Dlouho jsem netušil, kdo tu skvělou písničku má na svědomí, vlastně skoro rok, až do doby, kdy jsem měl tu možnost slyšet jinou, ještě lepší píseň, husí kůže byla vysoká jak nejvyšší domy v Praze, ta písnička byla divná, a já věděl, že je to divná láska na první poslech.
Názory Devotees (9)
bubak
1 1. marec 2008 o 11:59
To bylo dobrý, dobře napsaný až mě šel mráz po zádech. Já jel v ten osudnej
pátek okolo Fučíkárny s rodičema k babičce, okolo mraky lidí v černym a já čuměl jak puk co to tam jako je a co se to tam jako děje. Bylo mi 13.
Alizza
2 1. marec 2008 o 18:07
No mne teda tiez behal mraz po chrbte… Ja si to len predstavim a je to uzasne, a este to zazit… Ale vtedy tam mohol ist akurat moj ujko depesak ale ani ten tam nebol
Night
3 2. marec 2008 o 15:27
Úžasný článok. Úplne si to viem predstaviť a viem s istotou, že by som to tak tiež prežívala. Ja som mala v 88 už síce 13, izbu tiež oblepenú plagátmi, zo starého magnetofónu hrali neustále dokola Black celebration a Music for the masses ale o koncerte nemohlo byť ani reči. Verím, že ten nasledujúci koncert už neprepásem a že si tiež s chlapcami s DM zahulákam naživo.
hide what you have to hide
4 3. marec 2008 o 10:50
můj první koncert byl v roce 93…dodnes na ten pocit nezapomenu, jízda vlakem, po koncertě plné nádraží spících depešáků, na to se nedá zapomenout..
ovšem opět se potvrdilo, že až druhý koncert jsem si užil na plno…u prvního jsem byl mimo…v transu…TO JSOU OPRAVDU ONI…TO JE OPRAVDU PERSONAL JESUS….bylo mi čerstvě 15…půl roku jsem ve škole nesvačil a šetřil 10kč denně...na Prahu…
jsem za to vděčný...už proto nedám na DM nikdy dopustit, to zázračné spojení lidí...no prostě na ten pocit nezapomenu
ovšem pro mne byl koncert č. 1 - Praha 98…ale o tom jsem už tady psal…
jinak děkuji za krásný článek…perfektně popsané pocity, takto to umí snad už jen Ota Pavel ....chci tím říci, že chápu co jsi cítil
2strange2
5 7. marec 2008 o 21:30
Tak ci onak, nezabudajme, ze i DM boli a su ludia.Tak ako my.To,ze sa skoro dotykaju hviezd na tom nic nezmeni.Rok 1988 bol v obdobi, ked som sice mal len ledva dva roky, ale DM ziarili nie ako hviezdy, lez ako Slnko na tisice svojich priaznivcov. A to svetlo si treba v sebe uchovat, aspon dokym nam novym lampasom- teda albumom neukazu novu cesticku v hustom lese.
Fakt skvele citanie, od srdca a jazyka. A najma tolke spomienky po tolkych rokoch…
dirty
6 11. marec 2008 o 13:44
skoda ze som mal 10
ale srdcom som tam bol
Flexible
7 18. marec 2008 o 21:10
ja som mal vtedy lahko cez 14 a velmi vdacim svojej starsej seegre, ze som TAM mohol byt, aj ked za cenu ex post vyhovorky v skole kvoli absencii /z bratislavy do prahy je cesta dlha, aj ked kraaasna-aspon vtedy vlakom urcite bola/, ze mi zomrel dedko a musel som ist na pohreb. doteraz mi este v usiach znie provokacia spoluziaka pred SUDRUZKOU triednou, ze TAM bolo urcite 20 tisic ludi v ciernom, ale mne, vzornemu prvacikovi na gympli s vybornym prospechom, to uz vtedy uplne jedno, lebo som TAM bol!!! inak pocity z koncertu, tej velkej udalosti tej doby a atmosferu som citil velmi podobne ako popisuje autor clanku /ten prvy zoskok padakom je velmi vystizny/akurat, ze ja som sa nejako zabudol v tom osiali bat, ze mam tak malo rokov a vyzeram este mladsie /mnohe terajsie decka to asi tazko pochopia, mozu ist vsade a mozu mat vsetko/, pre nas to bolo splnenie sna! a este si spominam aj na tie vyvalene dvere do haly hned predo mnou, ked zacali pustat dnu…
AlanWilder
8 19. marec 2008 o 18:17
Jen nechápu jak jsi mohl v roce 1986 slyšet z rádia písničku Strangelove
Dangerous
9 19. marec 2008 o 18:24
“Začalo to v roce 1986, zaslechl jsem v rádiu písničku, nevěděl jsem kdo ji zpívá, ale věděl jsem, ze ta husi kůže, kterou z ní mám, o něčem svědčí a to nejspíš o tom, ze mne absolutně dostala. Dlouho jsem netušil, kdo tu skvělou písničku má na svědomí, vlastně skoro rok, až do doby, kdy jsem měl tu možnost slyšet jinou, ještě lepší píseň”
až ve vytučněné čísti autor nejspíš mluví o Strange Love