Vítejte ve světě Dave Gahana…

Je to rockové klišé: Zpěvák dosáhne hvězdné slávy a propadne se do drogového pekla. Ale také je to pravda. "...nedávej tam tolik toho koksu, člověče", povídá zpěvák Depeche Mode - Dave Gahan dealerovi drog, zatímco si natahuje do stříkačky směs kokainu a heroinu.

[i]"Není mi dobře."[/i] Je před první hodinou ranní dne 28. května 1996 a Gahan sedí v koupelně hotelu Sunset Marquis v Los Angeles. Po pokoji se motá nějaká dívka, kterou před chvílí potkal v hotelovém baru. Mezitím si Dave v koupelně píchne svůj koktejl do ruky a podívá se dealerovi do očí. Okamžitě pozná, že něco není v pořádku. Za deset minut ztrácí vědomí a má srdeční kolaps. Dealer se ho pokouší vzkřísit. Když se mu to nedaří, odtáhne Gahana do ložnice, tam dívka zpanikaří, zvedne telefon a vytáčí číslo záchranky. Dealer, který má hrůzu ze zatčení, sluchátko zavěsí. Zápasí spolu. Dívka ho porazí a on uteče, ale za okamžik se vrací, aby si posbíral injekční stříkačky a část svého zboží. Jakmile je pryč, dívka zavolá sanitku a čeká. Lije na Gahana vodu a hází na něj mokré ručníky. Bezúspěšně. Snaží se ho zvednout. Gahan je sice kost a kůže, ale pořád je na ni těžký. Všimne si, že mu modrají ruce. A tahle studená barva mu pomalu stoupá po předloktí. Sanitka přijíždí asi v 1:15 hod. a odváží Gahana do losangelské nemocnice Cedars-Sinai, kde mu na dvě minuty přestane bít srdce, než jeje doktoři opět přivedou k životu. Zanedlouho už mu policista nasazuje pouta, náležitě ho poučuje o jeho právech a zátýká ho za držení kokainu, nalezeného v jeho hotelovém pokoji, a za stav pod vlivem heroinu. Za svítání je propuštěn z nemocnice a vzat do vazby, kde ho zavřou do cely s pěti dalšími lidmi. Gahan, pořád ještě obluzený heroinem a vyděšen nezvyklím prostředím, začne bušit do dveří cely. [i]"Jsem nemocný,"[/i] křičí [i]"jsem narkoman. Potřebuji doktora!"[/i] Před věznicí už stanuli televizní štáby a o čtyři hodiny později, když je propuštěn na kauci deset tisíc dolarů, Gahan stane před televizními kamerami. Při této příležitosti se omluví své matce.
Dave Gahan se narodil 9. května 1962 v Eppingu, ale vyrůstal v nedalekém Basildonu. Jeho matka Sylvia byla členkou Armády spásy a každý týden posílala Gahana do nedělní školy. Jeho otec Len odešel z domu, když bylo Daveovi šest měsíců. Znovu se oběvil, když mu bylo pět a zdržel se asi rok, než zmizel zas, tentokrát už nadobro. Gahan byl kluk jako utržený ze řetězu, který měl na kontě bezpočet soudních stání pro mladistvé za krádeže aut, vandalismus a graffiti. S drogami začal experimentovat už jako teenager, když ukradl matce nějaké barbituráty, které měla předepsané na epilepsii. Brzy nato přešel na speed. [i]"Chodili jsme s naší partou ven, nakupovali celé tašky amfetamínů,"[/i] říká. [i]"Chodili jsme na party nebo do klubů v Londýně a domů jsme se vraceli prvním ranním vlakem."[/i] V roce 1978 odešel ze školy a během šesti měsíců prošel dvaceti různými zaměstnáními. Rok nato si vzal ve squatu na King's Cross poprvé heroin, ale byl příliš zamilován do speedu, než aby to na něj udělalo trvalý dojem. Speed byla punková droga a Gahan v něm jel až po uši, zatímco pronásledoval kapely Damned a The Clash po celé zemi. Na přelomu desetiletí začal být Gahan častým hostem rodící se londýnské klubové scény. V roce 1980 se zúčastnil konkurzu na zpěváka basildonské syntetyzátorové kapely Composition Of Sound. Členové kapely - Vince Clarke (který později založil yazoo a Erasure), Martin Lee Gore a Andy Fletcher, všichni ze "slušných" čtvrtí města - už dříve slyšeli Gahana zpívat s kapelou Bowieho Heroes na jednom jam session. V konkursu uspěl a navíc přišel s novým názvem kapely, vypůjčeným z obálky francouzského módního časopisu: Depeche Mode. Tehdy mu bylo osmnáct. Dnes je mu šestatřicet. Za tu dobu Depeche Mode (s Alanem Wilderem, který po vydání prvního alba nahradil Clarka) dobyli svět. Dnes Dave Gahan říká, že má štěstí, že je naživu. Za těch dva a půl roku, co byl závislý na heroinu, mu bylo úplně jedno, jestli je živ nebo mrtev. [i]"Byl jsem na tripu vstříc smrti,"[/i] říká. [i]"Na velmi dlouhém tripu."[/i] Koncem 80. let se začalo Gahanovo tísnivé postavení coby zpěváka slavných Depeche Mode odrážet v jeho soukromém životě. Fanoušci stanovali před jeho domem; někteří si dokonce najímali detektivy, aby ho pronásledovali. Korunu tomu nasadli fakt, že jeho pětileté manželství s Joane, někdejší šéfkou fan clubu Depeche Mode a matkou jeho tříletého syna Jacka, bylo v troskách. Zamiloval se do Teresy Conwayové, která byla vedoucí propagace během jejich turné po USA v roce 1988. Gahan jí byl posedlý a nepřetržitě jí telefonoval, zatímco byl s kapelou v Miláně nahrávat album Violator z roku 1989. V roce 1991 se rozvedl s Joane a přestěhoval se do Los Angeles, aby zde žil s Teresou. [i]"Byl jsem úplně zpitomělý, zaslepený,"[/i] vzpomíná. [i]"Propadl jsem svému chtíči. Rozešel jsem se se všemi lidmi, kteří byli do té doby součástí mého života. Začal jsem úplně od začátku."[/i] Protože se Terese líbili muži s dlouhými vlasy, nechal si je narůst až na ramena. Vypěstoval si bradku. Nechal tetovat. Heroin, který jeho nová láska užívala, byl už jen součástí této image. [i]"V průběhu šesti měsíců se mi prostě všechno sesypalo na hlavu,"[/i] shrnuje Gahan, kterému koncem roku 1991 zemřel otec, jehož neviděl od svých pěti let, a musel ho pochovat. V březnu 1992 se kapela sešla v Madridu, aby nahrála nové album. Ostatní pohlíželi na Gahanovu novou image a jeho představy o tom, že by se kapela měla vzdát svého tradičního eletronického zvuku ve prospěch rockového stylu, se smíšenými pocity, oscilujími mezi škokem a odporem. Také si všimli, že hodně zhubl - následkem hávislosti na heroinu. Alan Wilder chtěl svolat poradu kapely a dát Gahanovi ultimátum. Do Španělska přiletěl i Daniel Miller, šéf společnosti Mute, ale ani jeho přítomnost neuvolnila napětí. Po dokončení alba se Gahan v dubnu 1992 oženil s Teresou Conwayovou v Las Vegas. Obřadu se nezúčastnil ani jeden z ostatních členů kapely. Po vydání alba Songs Of Faith And Devotion se Gahan opět vydal na turné. Vztahy mezi členy kapely byly na zhroucení. Jedním z pokusů, jak je přimět, aby na sebe během turné vůbec promluvili, bylo přijmutí psychiatra. Ačkoli Gore a Fletcher se terapii podrobili, Gahan na relaxační lůžko neulehl. Gore si z turné odnesl dva záchvaty ze stresu, zatímco Fletcherova deprese, kterou trpěl od dokončení alba, se začala zhoršovat. Jednu chvíli se Gore dokonce obával, že Fletcher uvažuje o sebevraždě. V létě roku 1994, před druhou americkou etapou turné, se Fletcher nervově zhroutil a vrátil se do Anglie, kde jeho žena čekala druhé dítě. [i]"Myslím si, že i hodně lidí z personálu skončilo u psychiatra,"[/i] komentuje to otevřeně Gahan. [i]"Až tak to bylo zlé."[/i] Na podzim roku 1994 se turné zhruba po čtrnácti měsících a sto osmdesáti koncertech pomalu a se skřípěním zastavilo. Zanedlouho poté Gahan navštívil lékaře. Zlomil si dvě žebra a utrpěl vnitřní krvácení, když se v Indianě vrhl střemhlav do hlediště a přstál na bezpečnostní bariéře. Doktor ho požádal, aby navštívil psychiatra. Gahan jeho rad nedbal a místo toho nastoupil s manželkou do rehabilitačního centra v Lake Tahoe v severní Kalifornii, aby tam relaxoval tak dlouho, dokud neodvykne drogám. Každý den mezi osmou a devátou hodinou večer - čas koncertu na turné - začal být nervozní a rozrušený. [i]"Byl jsem naprosto vysmažený,"[/i] dodává. Gahan se vrátil do LA, kde zápasil se svou závislostí, aby se později vrátil na léčení, tentokrát do Tusconu v Arizoně. V červenci roku 1995 se Alan Wilder setkal v Londýně s Andym Fletcherem a Martinem Gorem, aby jim oznámil, že z Depeche Mode odchází. Gahanovi poslal do Los Angeles fax, aby ho o tom informaval. Odpovědi se nedočkal. Gahan měl koneckonců jiné starosti. Odebral se do své ložnice a chodil jen na záchod, kde se zamkl, sedl si a píchl si heroin. Říkal mu důvěrně Modrý pokoj. Nejdelší doba, kterou takhle strávil přecházením mezi ložnicí a záchodem, činila tři týdny. [i]"Tou dobou jsem si romanticky zahrával s myšlenkou smrti, s představou, že prostě zmizím ze světa,"[/i] nepopírá Gahan. [i]"To už ale nebylo součástí mé rockové image. Týkalo se to jenom mě. Nelíbilo se mi, jak jsem dopadl, ale nevěděl jsem, jak to skončit. Ale zároveň ve mně bylo něco, co toužilo po životě. Vždycky jsem měl hrozný strach, když jsem měl být svým vlastním pánem."[/i] Přesto jeho návyk zruinoval i jeho druhé manželství. Teresa se odstěhovala s jejich miliónového domu v Hollywood, odmítajíc zůstat pod jednou střechou s drogami prolezlým Gahanem. [i]"Vždycky, když jsem se snažil vystřízlivět, ona sama brát nepřestala, aby mi tak třeba pomohla,"[/i] říká. [i]"V tu chvíli už víte, že je po všem. Stejně naše manželství prakticky nikdy neexistovalo. Tu a tam jsme se viděli, a to bylo všechno."[/i]
V srpnu roku 1995 se Gahan vrátil z dalšího detoxikačního pokusu, aby zjistil, že byl vykraden. Všechno - jeho dva Harleye-Davidsony, domácí nahrávací studio, dokonce i příbory - bylo pryč. [i]"Nezbylo tam vůbec nic,"[/i] říká. [i]"Jenom dráty čouhající ze zdí. Policie byla přesvědčena, že to udělala moje žena, protože jsme se rozešli."[/i] Gahan ponechal dům na prodej a pronajal si byt v Santa Monice: [i]"Řekl jsem si, že se všem udělá lépe, když nebudu nikomu na dohled. Byl jsem pevně odhodlán k destrukci."[/i] Přestože měl nový byt, začal Gahan trávit spoustu času v hotelu Sunset Marquis. 17. srpna 1995 měl na drátě svou matku v Anglii. Čekal, až za ním do hotelu přijde jedna kamarádka, a hltal sedativa a láhev vína. Poprosil matku, aby na chvíli počkala, a šel do koupelny, kde vzal břitvu a začal si systematicky řezat předloktí, dokud se nedostal až k zápěstí. Pak si zabalil ruce do ručníků, vrátil se k telefonu a řekl matce, že už musí jít. [i]"Byl to určitě pokus o sebevraždu,"[/i] vysvětluje Gahan. [i]"Ale bylo to také volání o pomoc. Přesvědčil jsem se, že existují lidé, kteří by mě mohli najít."[/i] Zmíněná kamarádka opravdu přišla, a když spatřila krev, stékající Gahanovi po rukou, zavolala sanitku. Gahana odvezli do Cedars-Sinai, a jelikož je v Kalifornii pokus o sebevraždu kvalifikován jako trestný čin, šoupli ho na psychiatrické oddělení. Nafasoval čalouněnou celu a svěrací kazajku. později ho pustili do místnosti, kde byla jen postel a nic jiného, ani zrcadlo. Když chtěl cigaretu, musel jít ven, a protože měl zakázané zápalky i své Zippo, musel si připalovat zapalovačem přišroubovaným ke zdi. Po propuštění se Gahan odebral do bytu v Santa Monice. Tou dobou už začal být natolik paranoidní, že si zatahoval záclony i přes den a žil v temnotě. Nikdy nikam nešel, aby u sebe neměl zbraň. [i]"Měl jsem spoustu zbraní, 9mm a 0,38 revolver a taky dvanáctku brokovnici,"[/i] říká. [i]"Prostě jsem si neustále myslel, že mě chce někdo dostat."[/i] Měl teď mnohem větší strach z postoje svých kamarádů přes drogy než z možného zatčení. Dealeři mu odmítali prodávat. Nikdo nechtěl nést odpovědnost za sebevražednou hvězdnou osobnost, která je závislá na drogách. Natož za člověka, který se pravidelně předávkovával. Pro Depeche Mode nadešel čas vrátit se do studia. Členové kapely plus Jonathan Kessler, Daniel Miller a producent Tim Simenon dorazili do new Yorku v dubnu 1996. Gahan přiletěl z Los Angeles, aby jim nazpíval osm skladeb. Jeho hlas byl tak zničený závislostí na drogách, že zvládl jen jednu. Cestou ze studia do hotelu měli Fletcher, Gore a Simenon jednání na zadním sedadle newyorského taxíku. Druhého dne natáčení přednesli Gahanovi ultimátum: musí se dát do kupy. Tentokrát definitivně. Padl návrh, že najmou hlasové indtruktora, aby se mu vrátil hlas. Gahan věděl, že jsou na něj spoluhráči pěkně naštvaní. [i]"Byli nervozní a vyděšení,"[/i] vzpomíná zpěvák. [i]"Byl jsem chronický recidivista. Všechno jsem ničil. Svůj život i jejich."[/i] Nahrávání skončilo v polovině května. Poslední dva týdny, co byl Gahan v New Yorku, se drog ani nedotkl. Ovšem než se vrátil do Los Angeles, zkusil si šlehnout: snad jen proto, aby se přesvědčil, zda svou závislost konečně přemohl. [i]"Když jsem přijel zpátky do Los Angeles, užíval jsem si jako nikdy předtím,"[/i] nepopírá Gahan. [i]"Úplně jsem zešílel."[/i] A právě tehdy zašel Dave Gahan příliš daleko. [i]"Po tom hrozném předávkování v květnu 1996 mi doktoři řekli, že jsem měl být dávno po smrti,"[/i] vzpomíná Gahan. [i]"Říkali, že jsem v sobě měl dost heroinu a kokainu na to, aby to zabilo koně."[/i] Po předávkování a propuštění na kauci se Gahan vrátil do Sunset Marquis a pokračoval v užívání heroinu ještě pár týdnů. Ale už na něj neměl skoro žádné účinky. Zavolal do New Yorku své nové přítelkyni a ta mu oznámila, že nedokáže žít s feťákem. Potom zavolal Jonathan Kessler, aby Gahanovi řekl, že se musí dostavit na schůzku se svým právníkem ohledně zatčení. K žádné takové schůzce nikdy nedošlo. Když se Gahan dostavil, Kessler mu představil Boba Zimmonse, zprstředkovatelského specialistu, který pracuje s drogově závislými v zábavním průmyslu. Řekli mu, že jde na léčení. Okamžitě! Gahan se přihlásil k pobytu v Exodus Recovery Centre v Mariana Del Rey v Los Angeles - na jednotku, udkud utekl Kurt Kobain, než v dubnu 1994 spáchal sebevraždu. Gahan tentokrát dodržoval tamnější pravidla vážně. Ústav se v mnohém podobal nápravnému zařízení. Jedlo se umělohmotnými příbory a Gahan vstával každé ráno v sedm hodin na schůzku s konzultantem a skupinou pacientů. Nesměl se vzdálit z budovy. Během několika prvních dnů, když odvykal, dostával záchvat každou hodinu. S Teresou Conwayovou naposledy mluvil, když mu zavolal do Exodu. Byl tomu rok, co se rozešli, takže probírali rozvod. [i]"Žalovala mě o spoustu peněz,"[/i] podotýká hořce Gahan. [i]"Měl jsem najednou pocit, že jsem se vzdal mnohého, co jsem už měl - ženy a syna, ve prospěch něčeho, co tenkrát vypadalo jako skutečný život, zpětně se však jeví jenom jako hrozné trápení. Prvních pár společných let bylo dost fajn, potom se to ale začalo rozpadat. Bylo to hodně založené na chtíči - mohl jsem s touhle holkou chodit ven, flámovat a vrhat se na ni."[/i] V červenci 1996 Gahan před městským soudem v Los Angeles prohlásil, že se cítí nevinem ve věci obžaloby za držení kokainu. Soudce Charles Rubin Friday mu nařídil program pro ambulantní pacienty, který mu umožňoval začít znovu pracovat s Depeche Mode. Jak se mu to podařilo, se budou moci tuzemští depešáci přesvědčit 15. září 1998 v pražské Sportovní hale při jejich šňůře nazvané The Singles Tour '86-'98. Dave Gahan dostal osm měsíců na to, aby dokázal, že dokáže zůstat čistý. Dvakrát týdně poskytoval vzorek moči a každý den musel mluvit se svým konzultantem z léčebny Exodusa se sociálním kurátorem. Rovněž byl nucen navštěvovat mítinky Společnosti anonymních alkoholiků, pokud byl v Británii. Gahan vyměnil svou víru v rockový mýtus za víru ve vlastní střízlivost. Jehop vztah s první manželkou je nyní zdravější a znovu může trávit trochu času se synem Jackem. [i]"Nebyl jsem prostě fyzicky schopen být v jeho blízkosti, když jsem bral drogy,"[/i] vysvětluje zmrtvýchvstalý zpěvák. [i]"Věřím, že dokážu jedno: zůstat čistý. Musím se uskromnit, opravdu uskromnit. Možná budu muset i všeho nechat, než si skutečně vyřeším, jak chci se životem vlastně naložit. V Depeche Mode jsem osmnáct let a za tu dobu jsem se dvakrát oženil a taky dvakrát rozvedl. To je smutná bylance. Nechci udělat znovu stejnou chybu."[/i] Autor článku: Gareth Grundy

Názory Devotees (1)

rolo2

 1    22. august 2003 o 01:31

svetská sláva - planá tráva…