Ohlédnutí zpět: “Když byl Ben hrdinou”

Byly doby, kdy byl Ben Hillier pro většinu fanoušků Depeche Mode hrdinou, nahradil na producentské židličce nenáviděného Marka Bella a Depeche Mode přišli s albem Playing The Angel.

V období dlouhého čekání před novým albem, se dáme jednu recenzi z dnes již zaniklého časopisu Filter.

A zase ta klasika….Temní synthipopoví klasici hlásí návrat na trůn.

Depeche Mode slaví letost čvrtstoletí existence. K výročí si synthpopová legenda nadělila nové studiové album Playing The Angel, následovníka čtyři roky starého počinu Exciter. Mezitím stihl zpěvák David Gahan a hlavní tvůrčí mozek Martin Gore vydat každý své sólové album, loni pak “depešákům” vyšla kolekce remixů. Tolik nedávná historie kultovní kapely, jejíž hlavním tématem i na novém CD zůstává bolest a utrpení s vidinou naděje.

Playing The Angel je svým způsobem volným pokračování Exciteru. Převažují střední a pomalá tempa, byť rozjezd alba slibuje taneční jízdu. Úvodní A Pain That I´m Used To oplývá silnou melodií a gradací, následující John The Revelator je ukázkové elektronické blues s výtečnými ženskými gospelovými vokály. Hymnická Suffer Well je prvním autorským příspěvkem Gahana v historii kapely. Povzbuzen ohlasy na sólový debut si zpěvák, který se dostal z drogové závislosti, prosadil ještě další dvě skladby- zpovědní trip hop I Want It All a do zvukových hrátek zaobalenou Nothing´s Impossible. Jeho vyzrálý baryton dodává písním další temný rozměr, až na dvě výjimky zpívané Martinem. a nebyl by to on, kdyby skladby Macro a Damaged People nebyly balady - první éterická a kosmická, druhá rozcinkaná a zadumaná. Playing The Angel (kousek textu ze závěrečné písně The Darkest Star) oplývá analogovými zvuky, zásluhou producenta Bena Hilliera, který se třeba nebál ani zvukové exploze v polovině industriální The Sinner In Me. Na albu nechybí ani, pro kapelu už tradiční, kytarové nahrávky.

Zkrátka, tohle jsou Depeche Mode na vrcholu sil, s novou, po čertech temnou, ale výtečnou kolekcí písní, z nichž jistě vytáhnou několik singlů, silnějších, než je pilotní Precious, spíš v duchu legendární Enjoy The Silence..

zdroj: Filter

Názory Devotees (9)

bel canto

 1    15. február 2013 o 14:14

No vida, stale tvrdim ze Precious je slaby klon Enjoy The Silence, tu to mate cierne na bielom ...

Dangerous

 2    15. február 2013 o 14:21

spíš v duchu legendární Enjoy The Silence..

to znamená klon? wink

Flexible

 3    15. február 2013 o 15:20

BC: cakal som po precitani clanku takuto nejaku tvoju reakciu…:o) som rad, ze som sa nemylil, ale ja tu skladbu, rozumej Precious tak vobec necitim, teda ako ETS, z nej ide uuuuuplne ina energia ale tvoj nazor na vyskladanie skladby Ti samozrejme nespochybnujem, nieco na tom je, tak akoze aj Wrong je DM Hip-hop :o)

Pavel.Z

 4    15. február 2013 o 16:17

Fanoušci jsou nevděčné bestie! smile Ale není to tak o fanoušcích jako o lidech obecně.

radoo

 5    15. február 2013 o 21:23

PTA je dobry album,ale najlepsie si ho vychutnam pri akustickej verzii,je mozne ziskat akustic aj sotu?

insight

 6    15. február 2013 o 23:41

depes ma problem so zaciatkami pesniciek

re-milllis

 7    16. február 2013 o 00:47

Depes nemá problém so začiatkami pesničiek, tie totiž nie sú podstatné.
Depes má problém s refrénami. Jednoducho sa to vyčerpalo. Na SOTU sa to celé pekne prejavilo a trvá to nadalej. Už dávnejšie som písal, že na SOTU jednoducho chýbajú refrény. A Heaven, nech je akákoľvek, ten refrén podľa mňa, a to budem preháňať, nech sa na mňa chaloši nehnevajú, zbuchli niekde na chodbe… Lacný.
V Angel to isté, ten akože ref: len chce byť refrénom…

Nevadí, aj tak sa teším už na album. Nie som pesimista, len si nenechám natrieť med okolo huby… Teším sa, ak budem môcť vyzdvihnúť čo najviac skladieb!

Na takom SOTU, ktoré tu “ohováram” mám napríklad rád Wrong, Perfect, Little Soul, Corrupt, Ghost, Come Back (Bare Version)... čo je tiež dosť, nie?

re-milllis

 8    16. február 2013 o 00:51

“Playing The Angel je svým způsobem volným pokračování Exciteru.” - určite nie.

“silnějších, než je pilotní Precious, spíš v duchu legendární Enjoy The Silence..” - určite nie.

“následující John The Revelator je ukázkové elektronické blues s výtečnými ženskými! gospelovými vokály” - určite nie.

Beladona

 9    16. február 2013 o 09:11

Pro mé ouško je teda Precious silnější a vyzrálejší než ETS.