Rouhaví Depeche Mode

Depeche Mode mají problém. Nejsou totiž dost velcí v Británii – takže zamýšlejí být největší kdekoliv jinde. Důvodem jejich rozhodnutí může být i snaha BBC zakázat singl ve vysílání, což se nakonec nestalo, ale je vysoká pravděpodobnost, že k tomu nakonec skutečně dojde, pokud vyberou jako následovníka „Master And Servant“ track, který uzavírá jejich nové album Some Great Reward.

Melody Maker, 22nd September 1984. Words: Mark Jenkins.

“‘Blasphemous Rumours’ není ve skutečnosti proti náboženský song,” tvrdí Dave Gahan. „Samozřejmě je to osobní výpověď Martina, ale stejně tak to může být výpověď kohokoliv, kdo cítí to samé či podobné ve stejnou chvíli. My všichni máme za sebou kus náboženské výchovy, obzvlášť Andy. Já jsem kostel navštěvoval pravidelně, když mi bylo 18 nebo tak nějak, proto tam je cítit kus rebelie proti tomu všemu. Je to prostě tak, že jsme si všimli některých věcí, jako třeba, že vždy tam byla modlící kniha jen pro jisté lidi. A takovýhto věcí bylo více.“

“Rodina ze strany mojí matky byla vždy hluboce věřící, pracovali pro Armádu spásy a tak, ale přesto zažila mnoho tragédií..Nevím, jak sem to cítil do jisté doby, ale potom najednou jsem už přestal tomu věřit, ačkoliv se mne matka snažila získat pro svou víru. Jezdili jsme s mojí sestrou na kolech do nedělní školy, jenže místo toho jsme se hodiny projížděli a když jsme se vrátili, řekli jsme matce, že to bylo skvělé.

Jiní souhlasí, že ten song není jen o náboženství, ale i o důvěře k politikům či jiným věcem.
“Lidé dostávají příliš mnoho kázání – kdekoliv ve městě jako je Basildon, víš? Lidé jsou drženi u víry prostřednictvím strachu ze smrti.“ odtuší Martin „Není špatnou věcí být věřící, ve skutečnosti si myslím, že bych byl štastnější pokud bych věřil.“

“Otočil sem se od víry protože jsem zjistil, že sem byl prostřednictvím ní veden ke skutečně nudnému životu“ říká Andy. „ Chtěl sem žít život naplno, ale byl jsem jako chycený do pasti a myslím, že pokud zítra zemřu že to bude….víš, je ostudou, že křesťanství je tak překroucené a tak moc úzkostlivé, protože by jinak mělo co nabídnout.

Dozvídám se, že první veřejné pěvecké vystoupení Davea Gahana bylo když zpíval koledy s Armádou spásy a tomu bylo okolo 8 let. Ale on si nemyslí, že by se to mohlo vrátit, “protože se stalo tak mnoho nešťastných věcí , že jsem cítil, že to vše nemůže být skutečné.“
“Blasphemous Rumours” je silný a stejně tak chytlavý song a zasluhuje si silnou pozici na albu, bez ohledu na nějáké BBC.

“Musíš riskovat…nemůžeš se prostě stále ukrývat jen v bezpečí, jistě je druh lidí který to bude brát jako vážný prohřešek, budou sepisovat petice a takové věci. Ale tenhle druh je stále ještě menšinou, měli jsme právě problémy s Master And Servant a BBC si zavolala o přepis textu, aby ho zkontrolovala, a byl tam skutečně jeden chlápek, kterému se zdálo, že je Master and Servant obscénní a rozhodně byl pro zákaz, jenže v okamžiku kdy mělo padnout konečné rozhodnutí byl na dovolené. Dívka, která nakonec rozhodla, že se bude ten song vysílat souhlasila s námi, že je to o lásce a životu, a to taky je.“
Nabízí se porovnání s Frankie, Dave jde potud a ne dál: „ Master and Servant je bystřejší, důvtipnější než „Relax“, děláme to jinak. Nahrávky Frankie znějí dobře – ale my neradi detailně komentujeme jiné skupiny.“

Autoři rádi popisují ideu alba. Nabízí se myšlenka, že „Some Great Reward“ je vystižitelné jako „anti –love“ alnum, to je to co se zdá, že písně na albu přinášejí. Jenže na to se dočkáte od Martina rozhodného „NE!“
“ ‘Lie To Me’ není anti-love song… je o paranoidní situacii, je o tom jak nikdo nemůže nalézt sám sebe..a třeba ‘Somebody’ je přece naprosto přímé, je to ‘I love you’ song pokud chceš, samozřejmě to není anti-love song. Album zachycuje podoby lásky, síly, víry a života.“
“Some Great Reward” je znovu produkováno skupinou samotnou, Garethem Jonesem a Danielem Millerem, šéf Mute, stojící za The Silicon Teens and The Normal. Ale Miller tvrdí, že by sám sebe producentem nenazýval.

“Je to společná produkce. Daniel bere nápady od skupiny a oni zase od něj, ale je obtížné vysvětlit jak to vlastně během těch čtyř měsíců ve studiu funguje. To vypadá docela diplomaticky řečeno, ale on by nedělal nic s čím bychom nesouhlasili, vlastně každá týmová práce se obtížně vysvětluje. A my potřebuje pohled zvenčí.“

Skupina cítí jak se její standardy ohromně zvedly a jejich pásky z “Speak And Spell” tour jim znějí hrozně, ukňouraně, nic pro jejich nově vytrénované uši.
“Strávili jsme spoustu času děláním jednoho nebo dvou zvuků, a propracováním rytmu, dělali jsem vše víc než nadoraz, a to nás stálo dost penízků, ale vyplatilo se, protože tohle je první album na které jsme skutečně pyšní. Ne že bychom neměli rádi ta předešlá, ale tohle zní ve všech směrech kvalitněji.

Ohledně backing tapes, máte touhu hrát na nadcházejícím turné kompletně živě nebo opět bude část na páskách?
„Jsme si vědomi omezení užíváním „backing tape“ ubírá to mnoho z živelnosti a spontánnosti, ale my prostě nevidíme sami sebe dohramady s živým bubeníkem na podiu. Nikdo nemůže zvládnout všechny ty zvuky, které připravujeme ve studiu, ale hledáme jiné cesty udělat se více vizuálně přitažlivější.

“Stěhujeme se na koncerty s velkým množstvím lešení, k vytvoření shody s obalem alba - Jane, jež pro nás pracovala minule, chce tyto nápady posunout ještě dál, ale nemyslím, že by hrozilo nebezpečí, že budeme porovnáváni s industrial kapelami, jako třeba Einsturzende Neubaten.

“Připouštíme, že užíváme mnoho metalických zvuků, ale to dělá mnoho lidí od dob Bowieho, a v žádném případě neužíváme tyto nápady v kontextu popových písní. Udeření kusem železa je velmi vizuální posun od našich starších příšerných televizních vystoupení, kdy jen tři páry rukou hráli na keyboardy.“

“Potřebujeme něco víc, a když přidáme na vizuální stránce můžeme vypadat spolehlivěji, důvěrněji – to je, proč děláme věci jako hraní na šalmaj (čínský hoboj) ve videoklipu k Everything Counts, i když ve skutečnosti to byl zvuk vytvořený na keyboardu. Pár lidí nám dokonce napsalo, že se cítí podvedeni, protože jsme nestrávili tři měsíce učením se hraní na hoboj, ale já to tak vůbec nevidím..

Pro Davea je hlavním potěšením ve skupině koncertování, ale vzdor tomu, nebude asi mnoho nových míst v jejich koncertním kalendáři.
“Koncerty si lze více užít pokud jsou v menším počtu, miluji kontakt s publikem, to mi dává velké nakopnutí, které se mi rozhodně nedostane ve studiu či při TV vystoupení. Vždy cítím tu užasnou sílu, když si mohu s 6000 lidmi dělat to co chci. My teď začínáme velké turné, myslím, že s více koncerty než jsme skutečně zamýšleli, končící o vánocích, a zahrnující Německo, Švédsko, Nizozemsko, Belgii, Itálii a Švýcarsko.“

„Máme tam sice pár dní volných, ale koncerty jsou nejčastěji den co den, takže volno vychází vždy na neděli v Hanley. Byl si někdy v Hanley v neděli? Koukneš se na pár starobylých obchůdků a říkáš si „ k čertu, co já tady budu dělat?“ Tak se vrátíš zpátky do hotelu a koukneš se na nějáké video. Příšerné.