Devotional v Praze 1993

Pamatam si presne na toto krasne obdobie a vyznamnu udalost mojho zivota. 15 rokov je nic. Uspesne zmaturovany, oddychnuty, vonku pekne, teplo, pohodicka, vylet na dvoch autobusoch do maticky Prahy a 1.koncert DM predo mnou. Tazko k tym pocitom a spomienkam co dodat. Este teraz citim vonu letenskych trav. Koncert a vsetko okolo samozrejme uzasne, zaroven vsak mensi sok z rockoveho prejavu kapely. Tu niekde zacal koniec klasickej epochy DM…

Cabik-ovi:Tak, tak Depes-Rock nie je celkom to iste co DepesMood…ale jednu vec tomu treba uznat - formy sa menia, ale obsah sa pomerne dost zachovava. DM nasli novy sposob sebavyjadrenia sa a celkom plynulo sa cez Music FTM a Violator dostali k S.O.F.A.D.U. - ak si clovek pusti Clean a Personala - tak to cele mohol cakat, mozno dokonca i od doby NeverLet-u.
Keby mi niekto pustil treklist s touto piesnou a po nej I Feel You - tak to by som sa necudoval, ba dokonca by mi tie veci trochu aj ladili spolu.
Clovek by sa bol byval musel hibernovat niekedy v 83-tom a zobudit o 10 rokov neskor aby tu cestu DM nepostrehol- hoc napr. ten novy imidz Davea by aj mne nahnal strach…a to som tusim v zivote videl najprv toho dlhovlasateho, vychutnuteho Davidka, nez toho mladeho chalana. Tak trochu naopak. Takze nemozem to dobre posudit. Ten sok moze vzniknut aj z opacneho, retrospektivneho pohladu…ja som mal vtedy ledva 7 rokov a viac nez hudba ma zaujimali nove modely Lego stavebnic…:-0…hmm…tak ma napada - ci niekto skusil spravit s legom megakoncertnu dioramu :-0 :-0 :-0

no u mňa to bol prvý koncert naživo a to spôsobom ráno o 5.00 odchod z domu a príchod na Václavák cca 17.00, kde ma čakala kámoška - rýchlo kúpa jedla a cesta na Spartu, kde sa po otvorení šatdióna skákalo cez zábrany, síce som sa chvíľu bála ochranky, ako tam šacovali, ale vzhľadom na to, že sme boli dve dievčatá, tak nás nechali kľudne prejsť - na čo som hne´d ľutovala, že som takýmto spôsobom nedostala dnu foťák no a potom to bolo neskutočné, vidieť megalomanskú scénu - čo malo ale obrovské pozitívum a síce, že sme ich videli pekne nad sebou a keď začala Higer love, tak to už neskutočne vrelo, lebo bol každý zvedavý na Davea…. ale vrchol bol pre mňa Alan za bicími a hlavne si veľmi živo pamätám, ako po skončení svojej šou na bicích si poutieral ruky a spustil základný tón Enjoy, ach jaj bolo to proste božské .....čo na tom všetkom kvitujem, bolo aj to, že to bol obrovský štadión, kde sa dalo úplne v pohode tancovať a chalani ( myslým z Čiech ) ma v pohode aj nadvyhli, ak bol menší problém - týmto sa podstatne líši od Blavy…..proste nezabudnuteľný zážitok aj po 15 rokoch - akoby to bolo včera…

zavidim vam ludia

alanaw: aj podla vudea zo sparty je pekne vidiet, že nebolo uplne vypredane (narozdiel od Blavy) a mali ste tam pekne dost miesta, čo ste si museli len užívat

*videa

kolko vlastne vtedy stal listok?

to chmelko: místa..no to není přesné, protože nikdy potom sem už nezažil takovou tlačenici pod podiem, jakmile se ozvalo první zahřmění (úvod Higher Love) tak se vlna, tvořená masou lidí vydala směrem k podiu a jakmile se Dave objevil zpoza závěsů, tak měli záchranáři co dělat, aby vytáhli ven všechny co ten tlak nevydrželi a omdlévali…

to yo-yo: 390Kč

Bolo to čosi krásne neskutočné čo si budem pamätať do konca života pred štadiónom som bol ráno o 05:00 a rátal som každú minútu sekundu kedy to začne

každý ich koncert je jedinečný, ale v porovnaní s Prahou 98 a Blavou 06 Devotional bol a ostane pre mňa neskutočne úžasný, možno práve kôli tomu celému vzrušeniu typu - keď oči uvidia to prvý raz - ale hlavne kvôli celkovej atmosfére, ktorá tam bola…..keď tam človek zažil to mávanie rúk na Never let me, tak som si mylsela, že keby tu spadala “aj bomba”, tak to všetko stálo za to a to nevravím, že som vlastne donútila rodičov, aby ma tam doviezli dva dni pred prijímačkami na výšku…

cesta z Havířova 2.08 do Prahy, Košičanem, parta skvělých lidí na které v životě nezapomenu a které osud všechny zavál po různých koutech evropy….celou noc bez spánku, v 15 letech poprvé ,,sám,, do Prahy a navíc v černém a na DM…příjezd do Prahy, celá Praha depešáků, vůně léta a letenského trávníku, koncert poprvé....poté cesta na vlakáč a všude..všude…spali černí lidé na novinách…kdo pamatuje ví...spalo se všude jak se dalo…ještě něco dodat ??? Právě proto jsem VDĚČNÝ životu za to, že právě DM je kapela, která mě ve 13 chytla za srdce a teprve potom jsem pochopitelně poznal co to vše obnáší...srazy, určitý typ lidí atd atd atd….takže já a rok 93…jednoznačně DM…

to alanaw: tak to já sem jako středoškolák musel mít na ten den omluvenku chichi, s kámošema jsme se vydali k Letné na půl devátou ranní a všude kolem stadionu již bylo tisíce fans v černém, lidé jedoucí do práce asi dost dobře nechápali co se to vlastně děje No a my jsme postávali, seděli, čekali, dobře se bavili, byla to vlastně obrovská before party…nejen samotný koncert, ale celý den byl naprosto výjimečný...

to dangerous : čoveče já mám dokonce pocit, že 290,-
musím se doma podívat na lístek…

možná se mýlím, to je jedno, ale mám opravdu pocit, že 290,-

hide what you have to hide: nene, určitě 390,-...dokonce si myslím, že byly i lístky za 415,- prodávané před koncertem, ale já ho kupoval dva měsíce před btw. nemá někdo nějakou relikvii z tohoto koncertu? Hodně fans mělo kousky z ručníku, který Dave vhodil do publika ))
Teda to byla neskutečná atmosféra….

to dangerous : no asi ano, ale stejně se podívám..fakt mám pocit, že 290,- ....no to je jedno…hlavní je, co jsem napsal níže

hele, mě to nedalo a hledal jsem chvíli na netu a našel jsem to…

takže lístek stál 350,- + manipulační poplatek 20,- takže 370,-

http://www.youtube.com/watch?v=fSq_EGeriTg

je to hned po úvodním záběru…ale stejně nevím proč mám vsugerováno 290,- stejně se doma podívám…

tak ten link youtube je dost dobrý! ))

Jinak na letenském stadionu se dlouho skvěl nápis Ostrava dorazila 17.6.1993, tak by mně zajímalo, zda-li tam skutečně někdo nocoval…

nocoval, to byli naši z Ostravy ...srazy Michálkovice….my jeli až tím nočním Košičanem, v Praze 6.30…celý den před námi….viz dole

jak si to nyní vybavuji, tlačí se mi slzy do očí....neuvěřitelné, co to s člověkem dělá....miliarda dojmů...

nejvíc ze všeho mě dojal jeden neznámý kluk…..po koncertě jsem seděl s kamarádem na ploše a lidé opouštěli stadion…najednou se na nás podíval starší kluk, mohlo mu být tak 22 a říká...,,kluci, je to pryč co ?,, Ten způsob jakým to řekl se mi navždy vryl do paměti, řekl to neuvěřitelně empaticky a musel být na nás vidět smutek, že je konec….

Kunderovsky řečeno :,, Otočila se a zamávala mi…na tu mávající bělostnou paži nikdy nezapomenu,,

DM díky!!!..snad Vám dochází, co jste znamenali a pro mnohé věřím zanmenáte….

Bylo mi 15 a bylo to moje “poprvé”, takže si dokážete představit jak mě to poznamenalo:-) Vzhledem k tehdejšímu věku a šílenství po Depeche Mode to dnes řadím k jednomu z největších zážitků v životě.
V dnešní době internetu a přehlcenosti médii si myslím že by ten prožitek nebyl takový. Já měl doma jen pár Polských kazet a plakátů. Kupoval jsem BRAVO a když byly napsány o DM 2 věty za půl roku, tak jsem byl šťastnej jako blecha že se něco dozvím.

Zamačkávám slzu v oku a tiše vzpomínám….

2strange2: K tomu Legu - na starom diskusnom fore bola o tom aj tema… Zero202 robil to podium http://www.depechemode.sk/forum-old/viewthread.php?tid=1294&page=1

Prekopirovala som sem odkazy na fotky:
verzia 1:
foto 1
foto 2
verzia 2:
foto 1
foto 2
foto 3

No nejako cudne mi to spravilo tie odkazy… No ale su v tej teme…

Alizze:No…ja som mal na mysli skor tych fanusikov, ale tie tisice figurok by sme museli davat dokopy asi polroka a vseti, co tu diskutujeme :-0

Koľko tisíc ľudí bolo oficiálne “v Praze” na koncerte?
Určite by som sa zúčastnil, ale mal som tiež problémy typu čo nové postaviť z LEGA a kam až najďalej sa dá dostať na BMX-ke, nakoľko horský bike ku mne prišiel až v r. 1994.  :D

to minio: oficiálně 17 000, přitom kapacita byla 32-34 000…dá se říct, že dorazilo jen tvrdé jádro

to dangerous: pravda pravda, to najskalnejšie, vzhľadom na to, že len málo sa nás dostalo v 88 roku, tak najbližší koncert bol jasný cieľ...

DM postihlo po roce 89 to co Dalibora Jandu, Helenu Vondráčkovou, Karla Gotta apod.. Neprávem se zařadili do povolených normalizačních kapel a po přílivu kapel po roce 89 spadli do kategorie nezajímavých a privilegovaných.Spousta lidí se styděla za to, že poslouchali DM a nepřišli z principu věci…DM patřili do 80-tek a je to jako minulost. Je s podivem, že na kapelu v roce 88 bylo 100.000 žádostí o lístky a o pět let později nedojde ani 32.000 lidí.
O 5 let později tedy v roce 98 byla sitauce už opět normální, kapacita stadionu Sparty zdaleka neuspokojila zástupy fanoušků před halou. Tak jako dnes Gott a Vondráčková vyprodává naše kryté haly.
Zůstali jen Ti, který šlo opravdu o hudbu a DM…to byli ti lidé, jak píše Dangerous…,,jádro,,...
česky řečeno….v roce 93 nebylo moderní být depešákem, dodnes vzpomínám na úsměšky těch ,,starších,, tvářících se jako hroozně zasvěcených…toto už je za námi…..cha cha..my jako třicátníci dnes dokazujeme co to je být ,,depešákem,,..je to o srdci, ne o tom, že mám koženou bundu….

to hide what you have to hide: tak období počátku 90. let bylo především o vzedmutí “seattlovské grunge vlny”, stejně tak heavy metalová Metalica prožívala vrchol, pár týdnu před koncertem Depeche na Letné se v Brně přišlo na Metallicu podívat 40 000lidí...byly už jiné možnosti… a Depeche přece jen ztratili spoustu fanoušků po vydání SOFAD…dnes to album spousta mladých příznivců Depeche Mode považuje za geniální a dokonalé, ale pro fanoušky zvyklé na Černé oslavy bylo hodně obtížné srovnat se s unylým gospelem Condemnation (mně se nelíbí dodnes) nebo vůbec příklonem ke špinavému rockovému stylu… přitom dva měsíce před koncertem na Letné se v Lucerně konal sraz fanoušků depeche MODE Friends, který byl velmi úspěšný, bylo tam až 1500 fanoušků...ale o pár týdnů později už skutečný, ale dlouhovlasý Gahan s živými bicími za zády tolik nelákal…

zajímavé je, že DM podobné “odmítnutí” částí svých fanoušků zažili už po vydání Music For The Masses, během německého turné, když dvanáctitisícové haly byly naplněny 6-7 000 fanoušky, a to z jediného směšného důvodu ..“Hudba pro masy”? och tak, vy chcete dělat komerční hudbu, tak k čertu s váma…”
marně v německém tisku Martin a Fletch vysvětlovali, že existuje něco jako sarkasmus

Tak priatelia, bola to nenormálna pecka. Vďaka vysokému pódiu sme perfektne videli, vďaka nevypredanému koncertu sme si mohli totálne vyblázniť. Pamätám sa, ako pred koncertom pod štadiónom predávali plagáty, suveníry a rovnako ako skúšali bicie… to bola neskutočná pecka… stáli sme pod obrovskou tribúnou štadióna a len sme počuli silné údery do bicích.. Bol to čistý a hlučný zvuk, ktorý do nás nalieval energiu a netrpezlivosť z očakávania šou. Pri vstupe do priestorov štadiónu sa zborili brány a zábradlia… a tiež si pamätám, ako niekto hádzal do davu pred vchodom zvrchu kondómi…
Keď som konečne zbadal pódium, ako som prichádzal na štadión, tak som naplno vykríkol od sily a energie, ktorá z toho pohľadu išla.
Tlačenica pod pódiom bola ale nehorázna a už počas predkapely Toyen sa to nedalo vydržať. Človek bol davom unášaný ako smietka a bolo to fakt dosť nebezpečné... tak som sa radšej stiahol a čakal z ďalej. Keď to prvý krát zahrmelo, tak som sa pozrel na nebo, že ide pršať. Až následne ma kamarát upozornil, že to vlastne celé začína. Kamoš ma zobral počas Higher Love aj na plecia a ja som cez tú pieseň len plakal od šťastia a intenzívneho záplavu pozitívnej energie, ktorá išla samozrejme hlavne z pódia, ale aj okolia. Keď následne začala Policy, tak ja som si pomyslel, do paže, veď ja som fakt na koncerte DM a dnes večer bude znieť len ich hudba… bol som fakt v tranze a dokonca počas tej piesne sme obidvaja spadli, ale našťastie sa nám nič nestalo. Potom sme začali šalieť a čo bolo super, perfektne sme videli, vďaka vysokému pódiu. Pamätám si každú jednu pieseň, po koncerte som si hneď doma napísal kompletný play list. Ešte aj dnes mám ten pocit, ako počas World in my Eyes išla z pódia neskutočná energia a sila. Keď žačalo video počas Walking, tak to bolo niečo nehorázne.. Počas Behind the Wheel sme si s kamošom pripomenuli 101-ku, že keď sme v tom čase videli video, tak sme si vždy hovorili, aké by to bolo tam byť a rovnako aj na prvý koncert v Československu, a to, že sa nám ako 15 ročným naň nepodarilo od rodičov ujsť a vlastne vtedy sme si to všetko splnili…
Postupne sme sa prepracovali až do cca. tretej rady… Pamätám, ako som tesne pod pódiom čumel na roztiahnuté ruky a prsty Martina počas Condemnation a ako sme jedno dievča zobrali na plecia počas Martinovho Judas a Deads Door. A keď prišlo Never Let Me Down Again, tak to bolo nehorázne šialenstvo. Pri Rush krásna zelená farba a úžasná hra svetiel s obrovskými klesajúcimi rampami. Pamätám sa, že počas spomalenej časti, keď bol Dave na kolenách, tak počas spevu sa smial… bol to dosť kontrast, keďže je to práve taká vážnejšia časť piesne, ale bolo to super. =>

Dnes jsem byl v jednom sportovním řetězci a překvapilo mě, že tam hráli Everything Counts. Ihned jsem si vzpomněl na Devotional… Závistivě jsem tento týden koukal na Prague’s Door… Vypadá to jako jedna masa, ovládaná svými vůdci (ehm, ehm…) Všechno do sebe zapadá, všechno je tam dokonalé. Škoda, že nikdy nevyjdou verze koncertních písní z Devotional… Tehdy měly ty songy ty největší koule… Ano, Wilder možná nemá talent na chytlavou melodii, ale jeho práce se zvukem je excelentní. Právě Everything Counts… ta basová linka mě úplně rajcuje Už nikdy nemělo World In My Eyes tak energií nabitý úvod, bicí byly mermomoci tlačeny do celého koncertního setlistu… Krásné časy a lituji, že nejsem starší...

=> Pri In Your Room si pamätám na jednu myšlienku, ktorá ma počas tej piesne prepadla. Keď som sa pozeral na Alana ako bubnuje, tak som si hovoril, že dúfam, že ho nevidím naposledy. Naozaj ma tá myšlienka prepadla a preto som sa veľkú časť piesne pozeral uprene len na neho a užíval si každý okamih.. Vlastne aj na konci koncertu som myslel na to, že dúfam, že ich nevidím prvý krát a naposledy. Našťastie sa tak nestalo, i keď s výnimkou Alana.
Prídavky som si perfektne užil už pri zvukároch a absolútne ideálnom detailnom zvuku. Neskutočné... Po skončení som si ľahol na trávu a ďakoval za to, že som tam bol, lebo by som si to asi do smrti vyčítal. Odchádzali sme cez zadnú časť štadióna a keď sme šplhali cez plot, tak si pamätám na moment, keď som si povedal, že sa ešte raz musím pozorne pozrieť na to obrovské pódium, ešte raz… naposledy naživo. Doteraz to mám pred očami.
Škoda len, že sme nemali so sebou foťák. Ja som si vtedy vlastne nezobral so sebou vôbec nič (ani ruksak), lebo som si povedal, že nič ma nemôže vyrušovať a ja som to chcel prežiť úplne na plno… a vyšlo to!
Bol by som ale veľmi vďačný, keby niekto mal fotky z tohto koncertu, resp. nie len zo samotného koncertu, ale aj zo štadióna pred koncertom, zo zákulisia, pred štadiónom, z Prahy v tom čase a pod. Bol by som veľmi rád.

to Dusan : kráásnýý!!! vystihl si to moc pěkně...hele TY FOTKY JSOU GENIÁLNÍ NÁPAD…já taky nefotil..a proto prosím všechny kdo něco má..prosím pošlete to : to Dangerous.. prosííím…

já mám fotky z vlakáče a před letnou, najdu pošlu!!

18.6.1993,stará modrá škodovečka,trochu únavná cesta no plná očakávania.Na Letnú sme dorazili okolo 14h a kedže sme mali ešte dosť času,tak som začal fotiť čo som videl.Na veľajšej tréningovej ploche stálo niekoľko kamiónov"Stage Truck” a za spevu a tanca fanúšikov sme sa snažili dostať sa ku kase a zakúpiť si lístky.V tom ma oslovil miestny uz podnapitý bufetár a že odkial sme-Slovensko odpovedám v krátkosti.Ešte priateľskejší,miestami vtieravý bufetový “biznismen"mi ponúkol,že ak si s ním štrngnem+200 Kč do vrecka,tak ma dnu dostane ako zamestnanca.Ani chvíľu som neváhal,vždy som bol za niečo bláznivé a súhlasil som.V tom sa zohol pod pult a vytiahol oranžovú vysačku na krk v tvare kosoštvorca s nápisom LOCAL CREW.Natiahol mi ju na krk,odsunul jednu z ohrád kde stáli oficial local crew a previedol ma cez ostrahu.Truchu napätý som sa pozdravil “kolegom” a rovnou čiarou som som si to zamieril do kotla,kde som si za ušetrené kačky kúpil Devotional Tour book.Bol som nesmierne šťastný a po skončení Toyenu som sa oddal už len chalanom a dvom vokalistkám.Urobil som veľa fotiek no neustálim požičiavaním negatívu a schopnosti nevrátiť ho majiteľovi som o to celé prišiel.Ostala mi už len oranžová Local crew.Devotional som ešte absolvoval 27.7. na Budapeštianskom MTK.

berco: uf, to si mal teda štastie, skoro podobný scenar som zašil pri nickovi caveovi, len s tým, že sa z nas stali novinari

uf….závidím…a zároveň sa teším na budúci rok….verím, že sa mi to podarí a konečne aj ja si to užijem naživo na koncerte…

V tom case mi bol ukradnuty cely svet aj s DM, mojou naj kapelou. Smutne veci si nevyberaju svoj cas a patria k zivotu. Tinedzer s plagatmi DM po celej izbe snaziaci sa najst tu spravnu rovnovahu medzi stastim(napr. vidiet DM nazivo) a tragediou je mojou spomienkou na toto obdobie - sive a chladne.
Devotional je moj naj koncert, aj ked len z DVD, takze zazitky, dojmy a fotky, hlavne z Prahy si velmi rad precitam a pozriem.

Koncert dEpEcHe MoDe som absolvoval celkovo 6 krát,ale tomuto prvému sa nijaký nevyrovnal (bol prvý a doba ešte mala tú správnu depešácku atmosféru).

Koncert Depeche Mode v 1993? Moj prvy koncert, prva cesta do Prahy solo aj s partiou depesakov z dalekeho vychodu…  Tymto zdravim chalanov z Lipian a   Rada z Presova, ktory sa nam rano na hlavaku akosi priplietol do cesty a uz zostal s nami. Keby som to mala opisovat bolo by toho vela. Viem len to, ze pri Higher Love mi tiekli slzy a vdaka kamosovi som mala krasny vyhlad , drzal ma na pleciach, pokial vladal. Odspievala som si vsetky pecky, vrieskala a aj plakala, ze mam to stastie a vidim DM live. Bolo to velmi emotivne a nezabudnutelne. Pamatam sa na kazdy moment toho vecera, co sa uz pri ziadnom dalsom koncerte DM nezopakovalo. A mna vtedy pri sledovani Alana ako drvi na bicie napadlo, ci to nie je naposledy…..  No a po koncerte ten pohlad na roztrhanu foliu, co mala chranit travnik, nasli sme vyzute topanky, odtrhnute podrazky. Nevladali sme rozpravat, len pozerali po sebe a neverili , ze je koniec.