Diskusné fórum je opäť otvorené. Priebežne sa pracuje na dizajne, takže redizajnom prejdú všetky jeho časti. To však neprekáža tomu, aby ste tu mohli opäť diskutovať!
Chcem hovoriť, písať, uvažovať a tvoriť v jazyku anglickom ako sám William Shakespeare, aby som vedel precítiť také verše ako:
My little mashup:
“Kiss me goodbye, pushing out before I sleep
Can’t you see I try
Swimming the same deep water as you is hard
The shallow drowned, lose less than we
You breathe the strangest twist upon your lips
And we shall be together
And we shall be together…
...Oh just one more and I’ll walk away all the
Everything you win turns to nothing today so
Just one more just one more go inspire in me
The desire in me to never go home…
...Hopelessly fighting the devil futility
feeling the moster climb deeper inside of me
feeling him gnawing my heart away hungrily
i’ll never lose this pain never dream of you again”
I’ve gone down the river of sadness
I’ve gone down the river of pain
In the dark, under the wires
I hear them call my name
I gave you the key to the highway
And the key to my motel door
And I’m tired of leaving and leaving
I can’t come back anymore
Oh, my dark-eyed friend
I’ve recalled you again
Soft voices that speak nothing
Speak nothing to the end
“Oh, mother of Earth”, the blind they call
But, yet stay behind the wall
Their sadness grows like weeds upon my thighs and knees
Oh, mother of Earth, the wind is hot
I tried my best, but I could not
And my eyes fade from me in this open country
[ Príspevok bol upravovaný: 23 júl 2023 11:04 AM vykonal tommy ]
Lol Tolhurst (ex-The Cure) a Budgie (ex-Siouxsie And The Banshees) uz nejaky cas vedu velmi uspesny podcast “Curious Creatures” ... a pred rokom prehlasili, ze chystaju aj cosi hudobne. Dlho bolo okolo toho ticho a zrazu tito dvaja bicmani ohlasili, ze sa spolcili so znamym hudobnikom a producentom Jacknife Leem a nahrali album, ktory vyjde 3. novebra 2023. Poviete si, co uz tieto expersony znamych kapiel mozu ... ha! Len ked si clovek pozrie kredity toho albumu, tak trosku “padne na rit” ... aha ake mena: James Murphy (LCD Soundsystem), Bobby Gillespie (Primal Scream), The Edge (U2) a potom členovia kapiel Starcrawler, či IDLES.
Adam Ďurica - Zatancuj si so mnou
Zatancuj si so mnou, dievča modrooké
Zatancuj si so mnou v tej tráve vysokej
Zahrajú nám cvrčky, zaspievajú vtáci
Zatancuj si so mnou, dievča, po ležiačky….Celé léto jsem tančila v horách a hluboko v lesích sama…Už od roku 2019 sedím stále sama doma…Až na ABBU revival, ale tam jsem kvůli své dceři udělala malou vyjímku…Jediné co mám v plánu je koncert DM v Praze…Myslím na budoucnost…A nebo bych si mohla začít užívat života plnýma doušky, koketovat s muži na sociálních sítí, party, večírky…Takhle se chová většina žen…Dnes už nemám ani jediného kamaráda (muže).
PS: Jediné co jsem splnila byl jediný koncert DM V Praze…a opět žádný muž po mém boku? Pouze tajemná žena, která mě obdarovala…se kterou jsem pozorovala při WFTN…souhvězdí Velké medvědice…ona si vážně myslela, že je mi třicet let
[ Príspevok bol upravovaný: 17 august 2023 05:19 PM vykonal Michaela 146 ]
Elán - Mopedová...A tuhle věnuji, mojí kolegyni z práce….Slovenka, která se narodila ve městě Martin….A již pětadvacet let žije v Čechách…
A momentálně si užívá dovolenou v Řecku…A vůbec netuší, že už mezi námi není Vašo Patejdl…srdce pláče :(
A teď si dáme tu naší...Jelikož si jí společně broukáme…
Poďme spolu lietať - pozri ja už letím
ak sú dvaja šťastní – nechýba im tretí
poďme spolu lietať - pozri ja už letím
ak sú dvaja šťastní – nechýba im tretí.
Mike + The Mechanics - The Living Years (1988) ...Píseň řeší synovu lítost nad nevyřešeným konfliktem s jeho zesnulým otcem.
Tuhle skladbu jsem poslouchala o letních prázdninách v roce 1989…při poslechu jsem cítila smutek a bolest.
Hm, (symbolicky) leto je preč... A po celý čas v práci, aspoň posledný deň som chcel byť doma, ale urobilo to viac škody ako osohu… Na nohách ma držalo pár sviežich piesní a občas pár orosených… Takže je čas na ramadán… Zhodou okolností je to deviaty mesiac v mesiaci…
Ale späť k tým piesňam, čo mi deň čo deň počas horúcich dní znelo v ušiach:
Well, sometimes it’s better not to say anything at all
Your body is an anchor, never asked to be free
Just want to stay in the business of making you happy
Well, I’m just waiting for you
Waiting for you, waiting for you
Waiting for you, waiting for you
Waiting for you
Aby mohla poézia ešte nájsť nejakú odozvu vo svete, jej tón musí byť priamy a spájať v sebe presnosť a výzvu, jedinečnú prenikavosť umeleckého diela a nástojčivosť, s akou sa na nás obracajú piesne.
Vždy si pod týmito slovami viacmenej predstavím The Cure… Chýba mi od nich niečo nové... Ešte aspoň raz…
Hey hey! Just one more and I’ll walk away all
...
Oh just one more and I’ll walk away all the
Everything you win turns to nothing today so
Just one more just one more go inspire in me
The desire in me to never go home
A možno je všetko inak… Absolútna pravda, relatívna pravda…
[ Príspevok bol upravovaný: 04 september 2023 03:31 PM vykonal tommy ]
Hm, prečo (stále) ten pocit viny, či krivdy?
Moje posledné príspevky čisto reflektovali na moju (umeleckú) krízu, resp. necitlivosť (otupenie) emócií... Nie, že by som niekedy bol plodný...
To ma privádza k skvelej piesni TUPELO:
Looka yonder! Looka yonder!
Looka yonder! A big black cloud come!
O comes to Tupelo.
SOFT CELL: TORCH
“I’m lost again and I’m on the run
Looking for love in a sad song.
With your avenger eyes and your catlike ways
I can hold you.
You are a fool for me to be cruel.
I’m leaning on this bar listening to you sing
And your sad song rings in my ears and I start to cry.”
