Diskusné fórum

Vďaka.
A hesielko by nebolo?

==== prispevok bol odstraneny, pretoze porusuje pravidla webu ======

Admin

Saw Something – standardne zvladnuta praca pri nahravani v studiu, vymakane solo gitary v zavere skladby. Zaujal ma akurat melancholicky nadych Gahanovho hlasu pri refrene a gradacia posledneho refrenu spojeny s gitarou. Toto je fakt jedinou svetlou strankou celeho albumu. Chapem, preco je tato skladba ako prva na albume : aby posluchac dal sancu Hourglass-u po “naivnom (ako sam Gahan nazval album PM)“ pocine z roku 2003.
Ak ide o textovu stranku tejto skladby a dovolim si povedat aj celeho albumu pripada mi to ako poezia napisana na toaletnom papieri. Gahan to snad nemysli vazne… Pre mna je to jeden velky OMYL.

Kingdom – potencialny hit (I dont care, nepocuvam radia, nesledujem rebricky a ine ****viny), ale musim skonstatovat, ze podobne ako tento singel aj cely album ma zivotnost niekolkonasobneho vypocutia a potom nasleduje zalozenie CD do policky, nech na neho sada prach.

Deeper And Deeper – takze mame tu popikovu skladbu. Uprimne povediac, necakal som nic ine po takej sracke aku vyprodukoval Gahan pri Paper Monsters – I Need You – a dorazil to tym, ze sa stal z toho singel. Je mi to totalne jedno, co bude nasledovat po singli Kingdom.
Pozitivum skladby ? Netusim…

Miracles – WTF ???  (I read it in the paper , and I’ve watched them on TV, I’ve seen it in the, movies, they say the truth will set you free) Gahan ma zraza do kolien, ked tvrdi o tejto skladbe, ze je jeho favourite na albume.

Insoluble – no comment. Pre mna vobec nepochopena skladba, co tym chcel Gahan povedat ?

Myslim, ze nema zmysel pokracovat dalej…

Takze na zaver - prekvapenie od pana Gahana sa ani tentoraz nekona. A ani sa nebude konat, ak znova Gahan dostane chut na pozu - umelec/textar/spevak o par rokov.

Dakujem, neprosim…

Depeshak: hehe po par hodinach rotacii albumu zo mna vyslo nieco podobne :D Potom som to musel korigovat smerom k pozitivnemu stanovisku.

Co sa tyka textov, mas pravdu. To musi byt uz len fanatik alebo trosku “jednoduchsie” zmyslajuci jedinci, ktori v tych textoch najdu umenie. Ja to vsak beriem ako Daveovu vypoved toho, co a akym sposobom chce vyjadrit. Ani nie je spravne porovnavat Gahanove texty Goreovymi. Gore ma uplne ine a hlbsie prezivanie. Je to holy fakt a nik s tym nic nenarobi.

Rovnako ako ty, zaverecne solo a gradaciu skladby Saw Something pokladam za vrchol albumu. Osobne, sice s mensou emociou je pre mna refren A Little Lie a Down.

Uplne nepochopene aj po dvoch mesiacoch ostavaju pre mna skladby Miracle (textovo aj hudobne) a Endless.

Aj pre toto je svet taký krásny, ľudské bytosti sú absolútne jedinečné a neopakovateľné. Tie isté veci v nás dokážu vyvolávať úplne protichodné emócie.
Depeshakova recenzia mi tiež pripomína prvé vypočutie, nakoľko album sa vymykal môjmu konzervatívnemu hudobnému vkusu. Ale každým jeho počúvaním som v ňom odhaľoval nové a nové pozitíva.

A čo sa týka skladby Endless, pre mňa patrí k najlepším kúskom na albume. Hudobný a textový minimalizmus, dookola sa opakujúci text a rytmus…ktorým nedokážem odolať.

Po xx dnech poslouchání musím říct, že mě osobně Gahan šokoval… album Hourglass není hozená rukavice Goreovi, ale přímo facka.

Gahan nikdy nedosáhne velikosti Martina Gorea při psaní textů, to je jasné, Gore je genius, tam kde Martin napíše: 
“I’m hanging on your words
Living on your breath
Feeling with your skin”
by Dave vše zjednodušil do výrazu “zbožňuji Tě” a to není o zkušenostech, Martin se už tak narodil, psal skvělé texty už ve svých 23 letech. Ale tam kde je Goreova síla v jinotajích, dávání prostoru fantazii a metaforám, tam Gahan kontruje upřímností a prožitými zkušenostmi, které si nelze koupit.
Přestože texty zůstávají nejslabším článkem Hourglass, je dobré je vnímat a i když sem si při prvním poslechu “I read it in the paper And I’ve watched them on TV” připadal jak na hodně laciném kursu angličtiny, Gahan tím chce co nejjasněji vyjádřit své pocity, pochopitelně a nedvojznačně.

Album otevírá “Saw Something” což mi na první poslech přišla jako popová skladba, kterou za týden budu přeskakovat…a najednou bez ní nelze žít..

Singl “Kingdom”, dobrá skladba pro rádia, podle mne zajímavější než pilot Precious z poslední desky Depeche Mode.
“Deeper And Deeper”  Jen sex, žádná láska. Velmi osvěžující. Jasná asociace s NIN.
“21 Days” asi první, na které se normální posluchač zadrhne, ale pro mne příjemná psychedelika.
“Miracles” od začátku sem ji přeskakoval, až sem jednou po náročném dni ležel unavený, měl zavřené oči a prozpěvoval si ji, ano ambientní kousek, na který je třeba mít to správné rozpoložení, ale bez ní by to album nebylo úplné.
“Use You"jedna z nejlepších na albu “I’m hurting you”
“Insoluble” no tak to je moje vůbec nejoblíbenější skladba z Hourglass. Nejprve sem říkal co to je? Kde to má refrén? To je jak Recoil. ach jo, to je nuda…Ne, není to nuda, jen je třeba se do této minimalistické skladby správně položit..You have nothing to fear, mě nutí vždy zavírat oči..(což je třeba při řízení trochu nepříjemné .“Insoluble” je nepopsatelně úžasná....

“Endless” tohle je hodně moderní track, a starší posluchače asi snadno unaví, ale to je přesně ten typ skladby, která chybí deskám Depeche Mode.
“A Little Lie” vzlety a pády, jako Gahanův život…a nejen Gahanův, že..
“Down” z té skladby mám pocit obrovské samoty a prázdnoty, deprese, chvílemi až suicidní. Báječný song, opět sice velmi jednoduchý text, ale o to upřímnější Daveův hlasový projev…a v poslední sloce
“Oh we all keep falling
All down
And the world keeps turning” je Gahanův hlas neskutečný, jen si to poslechněte!

Výborný album..

Silné skladby ako Little Lie, Saw Something, Down, Use You..ostatné neurazia a jedna (Miracles) je hodne nepočúvateľná (ďaľšia exhibícia v štýle Goodnight Lovers alebo Condemnation)..

Je skvelé, že Gahan našiel svoj zvuk.. jednoducho si to už nejde pomýliť s DM (čo bol môj problém pri Paper Monsters)

Ked sa mi dostal album do ruk tak som si naschval precital spätne recenzie od ludi, ktori ho zhodnotili predo mnou. Celkom zaujimave citanie, takze odporucam aj takuto zabavku a konfrontaciu s vlastnym nazorom…

Použili sme rovnaký postup;)

Veľmi podarené video k Saw Something, plne vystihuje atmosféru skladby:

http://www.youtube.com/watch?v=UsrAFnwto9Y

Ty vole, výborné! Ba priam by som povedal, že vynikajúce! To je naozaj hodená rukavica DM. Po hudobnej stránke mi album veľmi sedí.

Nebol som moc rád, keď Dave oznámil práce na sólovke, ale až teraz viem, o čo by som prišiel.
Z albumu ja osobne cítim silný pozitívny moment prekvapenia, priamočiarosť a hlavne príjemnú industriálnosť produkcie. Nechcem to porovnávať s DM, lebo to sa asi ani nedá, ale Dave mne osobne rozhodne zas potvrdil, že jeho hudobný vkus je mne oveľa bližší ako to, v čom v poslednom období lietal Martin…. a čo vyvrcholilo pre mňa až nepočúvateľných zvukoch na Exciteri a jeho druhej sólovke.
Čo sa týka textov, tak Dave má naozaj svoj štýl. Oceňujem jeho priamočiarosť, i keď niekedy má človek naozaj pocit až prílišnej jednoduchosti.

Záverom len toľko, že Daveovi skladám poklonu za takýto počin a myslím, že tento jeho album bude v mojom prehrávači častejšie.

P.S.: A čo turné? Zas som mal tendencie povedať radšej nie, s neistým prísľubom, že to môže znamenať skorší návrat DM na pódia. Avšak po vypočutí Hourglass si myslím, že taký kvalitný album by si to určite zaslúžil… a mňa by to osobne veľmi potešilo.

Hourglass = vyborny album.
ja tento album hodnotim len a len pozitivne. Davevov spev, zvukova stranka a atmosfrera piesni je super. Texty sa hodnotia prevazne ako velmi jednoduche a ja s tym suhlasim tiez. Ked si porovnam davevove texty z PTA—Suffer Well, I Want it all, Nothings Impossible—tak texty z Hourglass naozaj zaostavaju. No ale to vobec neubera na kvalite tohto albumu…
Velmi by ma zujimalo, kto je najviac zodpovedny za zvukovu stranku albumu, pretoze v niekolkych castiach je kvalitnejsi ako PTA…. ale to je len moj nazor
a turne ????  ku tomuto albumu jednoznacne patri aj turne. dufam ,ze Dave sa rano zobudi a povie si : IDE SA KONCERTOVAT!!!!!

Pri pocuvani Hourglass ma len tak napadlo, ako by to asi vyzeralo, keby sa SubHuman vytvaral nie za spoluprace Joe Richardsona ale Dave Gahana. Myslim, ze sposob, akym sa Gahan angazoval pri finalnom vytvarani atmosfery svojich piesni, by sa dal velmi “prijemne” zladit s Alanovou predstavou albumu. Pri porovnavani niektorych pasazi, atmosfery a sposobu prevedenia piesni sa mi zdaju oba albumy velmi blizke.

sellHell: tema “Keby Wilder + DM a jej clenovia…” je vecna, ktora sa pretriasala uz vsade s uplne nulovym vysledkom. Podme radsej od nej a bavme sa cisto o “Dave Gahan - Hourglass”...

Celkovo je tento novy pocin prekvapenim pre mnohych. Najviac sa mi paci sposob akym vznikol. Viem si dokonale predstavit naladu a atmosferu v studiu, pri akej vznikali definitivne podoby piesni. Takova pohoda, klidek a tabaaacek )