Diskusné fórum je opäť otvorené. Priebežne sa pracuje na dizajne, takže redizajnom prejdú všetky jeho časti. To však neprekáža tomu, aby ste tu mohli opäť diskutovať!
Kde bolo tam bolo, bolo jedno kráľovstvo, kde žila mladá kráľovná. Muž jej krátko po svadbe zomrel a tak bola veľmi sexu chtivá. Kráľovskí vojaci zajali cudzinca a predviedli ho pred kráľovnú a tá mu vraví.
-Ak so mnou vydržíš 100 čísiel, si voľný, ale ak nie, dám ťa sťať.
-Ak len toľko, nestrácajme čas a poďme na to.
Začali sa milovať a kráľovná si každé číslo značila čiarkou nad posteľ. Keď sa už blížila stovka, kráľovnej nebolo stále dosť a tak začala vymazávať čiarky. Keď to cudzinec zbadal rozkričal sa.
-Tak to teda nie, žiadne podvádzanie. Zmazať všetky čiarky a ideme odznova.
Rozprávajú sa Róbert Fico a Andrej Kiska v lietadle. Róbert Fico vraví:
„Vyhodím jedno euro a poteším jedného Slováka.“
Kiska vraví:
„Vyhodím sto eur a poteším sto Slovákov.“
Pilotovi to lezie na nervy, otočí sa a vraví.
„Ja vás vyhodím oboch a poteším všetkých Slovákov!“
Premiér sa ide inšpirovať k nemeckému ministrovi ako stavať cesty.
Nemecky minister mu ukazuje vilu s bazénom mimo vybudovaných diaľnic 1. triedy.
Premiér sa ho pýta: Ako si to dokázal?
Minister mu odpovie: To máš tak, ak staviaš pre štát nesmieš zabudnúť na seba. Iba tak postavíš aj sebe, bez zbytočných problémov, vilu, bazén atď.
Premiér na to: Hmmmm…
Po roku príde nemecký minister na Slovensko a premiér mu ukazuje svoje dve vily s bazénom a štyri luxusné autá na dvore.
Minister sa ho pýta: Ako si to ty dokázal?
Premiér odpovie: Vidíš diaľnice?
Minister: Nie, nevidím.
Premiér odpovie: ...ale vidíš moje dve vily, bazény a autá.
Něco ze života, upřímně jsem se zasmála od srdce…..ta pointa je přímo kouzelná :-D
Kukačky
Včera jsem se svými kamarádkami vyrazila na večírek.
Manželovi jsem řekla,
že se
vrátím o půlnoci.
“Slibuji ti, miláčku, že se nevrátím ani o Minutu později!” prohlásila jsem a
vyrazila.
Ale večírek byl fantastický. Drinky, tanečky, znovu drinky
a znovu tanečky,
ještě víc
drinků...
bylo to tak skvělé, že jsem zapomněla na čas!
Když jsem se vrátila domů, byly tři hodiny v noci.
Vcházím do bytu,
jako myška otvírám
dveře a vtom slyším tu zatracenou kukačku v
hodinách, jak kuká třikrát!
Když jsem si
uvědomila, že manžel se při tom
kukání může probudit, zakukala
jsem sama ještě
devětkrát…
Byla jsem na sebe hrdá,
že i když jsem ožralá jak dělo,
dostala jsem takový
dobrý nápad
a podařilo se mi vyhnout nepříjemnosti s manželem…!
Rychle jsem si lehla a usínala s
myšlenkou na to, jak jsem inteligentní.
Ráno,
během snídaně se manžel zeptal, kdy jsem se vrátila z večírku.
A tak říkám, že přesně o půlnoci, jak jsem slíbila.
Nic neříkal a ani nevypadal, že by měl
nějaké pochybnosti.
“To je skvělé, jsem zachráněná...”
pomyslela jsem si a otřela pot z čela.
“Víš, musíme vyměnit ty naše kukačkové hodiny.”
Zbledla jsem strachy a ptám se pokorně:
“Aaano ? A proč, miláčku?”
A on na to
: “Víš, dneska v noci kukačka zakukala třikrát, potom nevím
jak to udělala
-
vykřikla Ó bože!, znovu zakukala čtyřikrát, vyzvracela se v předsíni,
zakukala ještě třikrát a upadla se smíchem na podlahu.
Kuknula ještě jednou, šlápla na kočku a převrátila stolek v obýváku.
Potom mě
poslala do prdele a svalila se
vedle mě.
Pak zakukala naposledy a začala chrápat.
[ Príspevok bol upravovaný: 26 november 2014 10:14 PM vykonal Michaela 146 ]
Idú spolu ráno do práce starý a mladý zamestnanec.
Mladý dva mobily, notebook, ipod. Starý len igelitku a v nej jabĺčko.
Mladý mu hovorí : ” No vám je hej, vy už to máte všetko v hlave. ”
Starý na neho pozrie a hovorí : ” V pi*i to mám, chlapče, v pi*i. ”
Na pracovnom pohovore:
” Aká je vaša zlá vlastnosť ?”
” Som úprimný “.
” Myslím si, že to vôbec nie je zlá vlastnosť. “
” Ale ja mám v pi*i, čo si vy myslíte!”
Muž, východniar, hovorí svojej žene, východniarke:
” Anča, ked ja pridem domu z roboty a budzem mat čapku nalevo, nehovor se mnu a rovno mi daj jest. Ked pridem domu z roboty a čapku budzem mat vpravo, možeš se mnu hutorit.”
Žena na neho pozrie a hovorí:
” Ked ty prideš domu z roboty a ja budzem mat v ruke rozvalku, je mi jedno, jak ty budeš mat čapku!”
Jmenuji se Maruška a chtěla bych žít u vás v Saúdské Arábii.
Mám však pár požadavků:
1.) Chci ,abyste ve vesnici postavili kostel s velikým křížem na střeše,
aby mě Pánbíček našel
2.) Zároveň prosím, abyste zakázali řvaní z mešity, protože tomu jednak
nerozumím a také nechci být rušena, když si chci přispat
3.) Chci aby místní ženy nenosily ty černé oděvy, protože se jich bojím a
uráží mě, když nevím, kdo v oděvu je. Se mnou problém nebude - mám jen pár
letních šatů a plavky.
4.) Chci abych měla v dosahu nějaký Steak house s vepřovým masem, protože
ho miluji. A ať tam mají dobrou kořalku!
5.) Chci aby mi vaše vláda přispěla na bydlení a stravu, protože jsem nikdy
nepracovala a ani nehodlám. Jestli na to vaše vláda nemá, tak ať trochu
zvýší daně...
6.) Chci pak řídit nějakou firmu. Třeba stavební, kde je hodně mužů. Moc
ráda je sekýruju.
Dejte mi prosím vědět, do kdy budou mé požadavky splněny. Já se zatím vydám
na cestu a doufám, že cestovní výdaje mi zpětně uhradíte. Nebo pro mě raději
pošlete nějakou svojí organizaci, aby cestu urychlila. Věřím, že vaší
kulturu obohatím a že se na mě budoucí spoluobčané těší!
Jste přeci tolerantní, tak nevidím žádný problém”
Sedí Ahmed v Berlíně u řeky, špinavý, v roztrhaných šatech, zkažený zuby a chytí zlatou rybku. Klasika. Tři přání atd.
Ahmed se zamyslí a říká:„Rybko, chtěl bych mít krásný zuby, jako lidi tady.“
Blik! A sedí v zubařském křesle a zubař pilně pracuje. Ahmed mu povídá, že nemá peníze a zubař na to, že je to placený z evropskejch fondů.
Jako druhé přání říká, že nechal doma svoje ženy, děti a rodiče a chtěl by s nimi hezky bydlet. Blik! Sedí v přijímacím pokoji vybavené vily a na stole čeká na jeho podpis smlouva, že vilu hrazenou z fondů EU pro uprchlíky v rámci „programu o slučování rodin“ přebírá do užívání.
Ahmed se zamyslí a jako třetí přání říká, že by chtěl bejt modrookej blonďák jako Němci. Blik!
Z Ahmeda je modrookej blonďák se zkaženejma zubama, a sedí v roztrhanejch šatech v Berlíně u řeky. Tak se ptá rybky, co to má bejt?”
Rybka mu odpovídá:
“Jsi bílý, tak se koukej starat sám!“
Vášnivý rybár v jeseni skoro ráno vypadne z domu do garáže, naloží si všetko potrebné a vyjde von s autom. No po pol hodine cesty sa vráti späť, lebo počasie je hrozné a vidí, že by z rybačky nebolo nič. Zaparkuje do garáže, vyberie rybárske náčinie, uloží ho, príde do bytu, potichu sa vyzlečie a znovu vkĺzne do postele k svojej drahej so slovami: - Tak som zasa tu! - No, si zlatý že si prišiel, lebo ten môj chuj šiel v tomto hroznom čase na ryby!