Live Here Now Prague 2009 - V řetězech osobního Ježíše

První oficiální nahrávka koncertu Depeche Mode z Prahy, Live Here Now, Eden Stadium, 25.6.2009 po problémech s doručením správných výlisků, konečně uzřela světlo světa a je to pro fanouška této kapely skutečně zážitek hodný adrenalinového sportu.

Slyšet totiž tak úžasnou nahrávku, která probouzí vzpomínky na skvělý koncert a muset sedět klidně, je velmi obtížné...

S úvodními zvuky intra je vám jasné, že jste na koncertě Depeche Mode v Praze, publikum jak zběsilý jezdec pobízí svého koně skandováním, tleskáním do rytmu...a od prvních slov textu "In Chains" zpívá s frontmanem Dave Gahanem dvojhlasně. Tihle fanoušci prostřednictvím této hudby prožívají svůj život, tedy aspoň většina z nich. Ti, kteří jsou nacpáni v kotli pod podiem ale určitě, je to slyšet téměř neustále. In chains doznívá a skandování fanoušků nabírá na intenzitě, ale to už začíná jízda "Wrong". Vynikající zvuk a v mezihře je výborně slyšet jak je tohle publikum hlučné. Není na špatném místě v nesprávný čas, právě naopak.

A to už začíná další skladba ze Sounds of the Universe, "Hole to Feed", na albu ji někteří kritizují, ale v live podobě nemá chybu, dav doplňuje hudbu celé skladby tleskáním a refrén je naprosto omamný a i když vás svět může zanechat uvnitř zlomené, tahle kapela vás vždy postaví na nohy. Goooood evenig Prahaaaaa!

A opouštíme na chvíli zvuky vesmíru a přichází první vrchol celé nahrávky. Teple se na to oblečte, protože budete mít zimomřivky úplně všude. "Walking in my shoes"...nemám slov..

Depeche Mode a jejich pražské obecenstvo se stávají jedním tělem, "It´s no good", publikum ani kapela nepolevuje a přichází druhý vrchol,"A Question of Time" Gahanův silný hlas se nese nad hlavami příznivců a vy přesně podle odezvy poznáte, kdy Gahan udělal svou klasickou otočku. Nádherná jízda, a přichází malé zklidnění, "Precious" Martinova píseň věnována jeho dětem, Gahan vyzývá diváky, že chce vidět jejich ruce, ale ani nemusí, lidé tleskají od prvních tónů. Další perlou v řadě je fanoušky zbožňovaná "Fly On the Windscreen" "touch me...touch me...touch me..." a skanduje se Andy Fletcher! Andy Fletcher!! a poté Martin! Martin!

Skvěle připravená půda pro Martinovo pěvecké vystoupení. Prvním je "Little Soul" malá drobná píseň, ale pro Martina je velmi důležitou výpovědí, stejně jako "Home" která se dočkala velkého aplausu. Obě Goreovi písně jsou jen za Gordenova doprovodu. Ale to jim neubírá na síle, naopak, Home v takhle intimním hávu působí jako skutečná a nefalšovaná zpověď a určitě si velmi dobře vybavíte, jak jste tam před pár měsíci s Martinem stáli, ruce natažené přímo k němu a zpívali jste, že už jste konečně nalezli kam patříte...Úžasný okamžik....

Daveova "Come Back" skvělý zvuk, silné basy, Dave se přímo koupe na chorálech diváků. Ale po skončení skladby se ozývá znovu "Andy Fletcher Andy Fletcher", publikum se prostě skvěle baví....a přichází "Peace", píseň, kterou osobně moc nemusím, jenže v live provedení je přímo skvělá, na úvod rychlé bicí a stadion tleská jako o život, a tak nechte zlobu minulosti a zpívejte s Davem: Peace will come to me!! Tak co?! tlesk tlesk bum: Peace will come to me!! Pojďte ještě jednou!!

"In your room" skvělý úvod albové verze je po první sloce přeměněn v nervní zvuky singlové, tahle skladba je nesmrtelná ať už v jakékoliv podobě a tento letošní crossover ji příjemně osvěžil. Zvukově brilantní.

"I feel you" Dave křičí: Martin Gore! A Martin rozjíždí své kytarové sólo, tolika fanoušky milované a také mnoha nesnášené skladby, která bezostyšně elektronické Depeche Mode přiklonila v 93 roce k rocku, a vedla tenkrát k úprku mnoha příznivců, je dnes v live provedení elektronickou kataklyzmatickou proměnnou hvězdou, naplněnou zvuky a ruchy, poklesy a vzestupy.

"Policy of truth" další z vrcholů záznamu, osobně sem byl hodně nerad, že Policy vystřídala na tour In Sympathy, která se zdála povedená, ale jak přímo na stadionu, tak i z tohoto Live Here Now záznamu je čitelné, jak se Policy v Praze povedla. No a hned za ní..."Enjoy The Silence"! tisíckrát ohraná, ale většině fanoušky nikdy neomrzetelná, vynikající atmosféra, tohle jsou Depeche Mode Live! Neužívejte si ticha, ale pouštějte pořádně nahlas.

"Never Let Me Down Again" opakovaný začátek zní jako velmi vtipný prvek, ale teď už se konečně rozjíždí skladba Depeche Mode z roku 1987, v britské chart v době svého vydání nebyla ani v Top 20, dnes podobnou koncertní hymnu nemá v repertoáru nikdo jiný, nemusíte vidět žádný obraz, stačí jen poslouchat melodii, zvuky a nemůže Vás to nechat chladnými.

První Gahanovo good night! A publikum se dožaduje přídavku.

„Stripped“ jestli v některých LHN zněla příliš ploše, v Praze to byl pro mne nejnádhernější zážitek z celého koncertu, i Dave se už na úvod zarazil, když během úvodní melodie publikum zpívalo náááná-náááná, do toho skandování, tleskání, báječně cítit atmosféra z celé nahrávky z Prahy, ale „Stripped“ je vrchol, poslouchejte Daveův hlas hned od začátku, velmi pěkně položený a teď refrén skvělého publika, do toho hodinový rytmus,..“ let me hear you speaking, just for me“

A teď trochu divočiny a nejvzdálenější pohled do depešácké minulosti, „Master And Servant“ publikum, už během intra skladby, skanduje master and servant. Skvělé provedení, skvělý zvuk.

„Strangelove“ píseň, která mne před 22 lety přivedla k Depeche Mode, protože tenhle život musí být k žití! Pain! Pain! Pain! Dave se skvěle baví během, téhle skladby, poslouchejte pozorně. Kolikátý, že je to vrchol záznamu? 20.?

A opět se čeká na přídavky, skanduje se Depeš mód, piští, křičí…

Depeche jsou zpátky a Dave děkuje: Thank you very much! A úvod "Personal Jesus" se utápí v nadšeném křiku publika. Dave jede na 101% a celá kapela s ním. Nááááádhera... a čeká se na finální skladbu.

Skladbu o víře v zapomnění, duet Dave Gahana a Martina Gorea z roku 1990 působí naprosto očistně, "Waiting for the Night" české publikum bere Gahanovi slova z úst a ten mu nastavuje mikrofon...

Daveova pochvala, představení kapely..Andrew Fletcher! ...son of Karl Lagerfeld.......see you next time!!!

Úžasná show, je mi jasné, že ze všech 32.000 fanoušků byla tak maximálně polovina skalními, někteří lidé se přišli jen tak podívat, ale kotel ke kterému směřovali ruchové mikrofony live here now vytvořil zatím nejlepší atmosféru z nahrávek LHN Tour of The Universe.