Depeche Mode - Live Here Now 2009 Tel Aviv

Velmi dlouho očekáváný oficiálního audio záznam prvního regulérního koncertu Depeche Mode z Tour of the Universe, je právě teď dostupný v rámci placeného downloadu či zakoupení 2CD včetně downloadu v mp3 zdarma). A jaké jsou mé pocity z něj?

"When everything's dark
Keeps us from the stark reality"

Tento záznam z izraelského Tel Aviv se pravděpodobně stane jedním z nejžádanějších Live Here Now. A to z několika důvodů, jako hlavní lze jednoznačně uvést skladbu "In Sympathy", jež byla kapelou po tomto vystoupení po dohodě s manažerem Jonathanem Kesslerem odstraněna, protože se jim společně zdálo, že prostřední část vystoupení ztrácí na gradaci, proto je na dalších koncertech tour "In Sympathy" nahrazena klasikou "Policy of truth" ale jak ukazuje právě záznam z Tel Aviv, nebylo to řešení zrovna šťastné, dalším důvodem "raritní" hodnoty záznamu z Tel Aviv, je Martinem Gorem organizované blahopřání frontmanovi Depeche Mode k narozeninám a samozřejmě rovněž tím, že tento koncert byl vůbec prvním vystoupením Depeche Mode ve Svaté zemi.

Už úvodní "In chains" jasně ukazuje, že co se týká kvalitu záznamu Live Here Now, dostali jsme se od dob Touring The Angel o značný kus vpřed, přesto musím vytknout to, že Dave v úvodní skladbě zní příliš potichu a také Eignerovi bicí jsou příliš potlačené, jenže i přesto, stačí zavřít oči a jako by jste tam najednou byli a necháte se, stejně jako já, unášet omamnou skladbou, která po textové stránce rozhodně patří mezi vůbec nejlepší Goreovi písně, Gahanův vokál vtahující za horizont událostí, odkud už nebude úniku.

Ihned poté následuje pilotní singl "Wrong" a skvělý Gahan naprosto mění polohu svého hlasu, po Wrong odpočítávání frontman Gahan a Gore za kytarou a s nimi Eigner za bicími odpalují skladbu, která přináší záplavu energie, velmi dobré aranžmá.
"Hole to Feed" je na albu Sounds of the Universe mnoha fanoušky přehlíženo, ale jak jsme se na nedávných koncertech DM mohli přesvědčit, v live provedení je to naprosto parádní záležitost, a telavivský záznam to plně dosvědčuje, fantastické bicí, skvělá elektronika. Gahan poté poprvé pozdraví Tel Aviv a show pokračuje asi nejlepší skladbou jakou Depeche Mode kdy natočili, legendární "Walking in my shoes", asi není fanouška , který tuto skladbu nemá mezi Top10, dokonalé aranžmá, báječný Gahan a fantastický Gore, tohle je první vrchol celé nahrávky, teď už není pochyb jsem přímo tam, vidím Gahana jak natahuje ruku, vidím jak odtahuje stojan mikrofonu...na konci skladby zní publikem zpívané "Happy birthday", ale to je již překryto úvodními tóny "It´s no good" a tenhle velký hit nikdy nezněl lépe, bohové se prostě rozhodli, že budou na straně téhle kapely, a elektronický mix hořkosti, ironie a nesnesitelné lehkosti bytí, si hrdě proráží cestu izraelským obecenstvem, jež okamžitě reaguje na každou Gahanovu výzvu, po zvukové stránce naprosto vynikající mix, osobně, jsem kdysi tuhle píseň spolu s Enjoy The Silence pro přílišnou popovost zavrhl, ale Tour of the Universe jim oběma dala ne nový kabát, ale přímo novou kůži, tohle je prostě nádhera.

"A Question of Time", nevím, jestli izraelské publikum skákalo v úvodu této písně, tak jako je zvykem v našich zemích, ale Gahanův hlas jim k tomu musel být hned v úvodu skvělou motivací, opět skvělý mix, spousta nových zvuků, tohle nemůže nechat chladným nikoho, kdo našel zalíbení ve skupině co se tak ráda obléká do černé. Zvukový záznam publika je trochu více potlačen, takže v okamžiku, kdy Gahan nechává zpívat diváky, zní A Question of time jen v instrumentálním provedení, ale to je neubírá na síle.

"Precious" Gorem napsaný žalozpěv, věnovaný jeho ratolestem, další ze spíše popovějších věcí, v live provedení zní ještě mnohem více smutně, Gahan je silně podporován Gorem, téměř to zní jako duet, skladba graduje když "Martiiiiiin" rozbalí svůj kytarový riff.

"Fly On The Windscreen", černá oslava může pokračovat, výborné provedení, skladby, která je velmi oblíbená mezi fanoušky Depeche Mode, skvělý čistý zvuk, během poslechu tohoto záznamu mi dochází, jak dobře, by se "Flies" hodily na novou desku Sounds of the Universe.

Přichází Martinova chvilka, nejprve zdařilá "Jezebel" a hned po ní "A Question of Lust" a Martin překonává sám sebe, poslouchám jeho hlas a cítím se jako by mi znovu bylo 16 let, druhý vrchol této nahrávky, popravdě sem vůbec nečekal, že "Lust" na mne takto zapůsobí a musím přiznat, že jsem byl až dojatý...Někde sem četl recenzi na koncert Depeche Mode a bylo tam, že nejlepší na jejich show jsou Corbijnovi projekce a světelné efekty, to je hloupost, vše je v těch písních, není potřeba obrazu, stačí jen poslouchat.

"Come Back" a "Peace", na těchto dvou skladbách je patrné, jak prošli během dalších koncertů vylepšeními, z Tel Avivu mi znějí trochu ploše, ale možná za to může mix, a je trochu slyšet jak Dave testuje, jak se k nim postavit.

"In your room" dobré zpracování, vynikající Gore v pomocných vokálech.
"I feel you" a věřte nebo ne, třetí vrchol a to hlavně díky zvuku a zvukovým efektům, najednou je tam vše co tam má být a ještě ke všemu na tom správném místě, dobrá práce.

"Good evening, Tel Aviv!" se ozývá již podruhé a kapela rozjíždí "In Sympathy", tady se dá jít se superlativy hodně vysoko, moc nechápu její odložení ze setlistu pro další koncerty turné, okamžitě roztleskává publikum, je Gahanem perfektně zazpívaná, má výbornou úpravu, skvělý zvuk a připravuje velmi dobře atmosféru pro "Enjoy the Silence", která se rovněž může pochlubit velmi dobrou úpravou a jak je dávno zvykem výbornou odezvou publika, ale co přímo sálá z nahrávky je to, jak si Dave tuhle píseň užívá "shaka baby shaka"!
"Never Let Me Down Again" čistá euforie, mávejte...Na konci Martin Gore zpívá s publikem Happy Birthday Dave, k narozeninám frontmana Dave Gahana, hezký moment..

A hned následuje další hymna "Stripped", tak tahle píseň se nikdy neomrzí, opět ale velmi potlačené publikum, takže Gore zpívá závěrečnou část úplně sám, ale zní to moc dobře.

"OMG" "Master and Servant" úžasné syntetické zvuky protkávají prostor a Dave si s M&S přímo hraje, báječný návrat dávného hitu ve skvělé předělané podobě a hned je tu další návrat, 19 let živě nehraný singl z roku 1987, píseň, která mne přivedla k Depeche Mode, "Strange Love", a opět si kapela dala práci a pohrála si s aranžmá a zvuky a je dobře slyšet, že ani izraelské publikum na tuto skladbu nezapomnělo.

Zato "Personal Jesus" nechybí nikdy, Martin valí jeden kytarový riff za druhým, Dave je rozjetý na plné obrátky...
"Waiting for the Night" rozloučení s fanoušky asi nejhezčí baladou v celé diskografii Depeche Mode, Gahanův hlas se prolíná s Goreovým, píseň víry v zapomnění je třešničkou na dortu téměř dokonalého setlistu...

Musím říct, že se velmi moc těším na Live Here Now záznamy z Prahy a Bratislavy, protože už tento z Tel Avivu je povedený. Jistě je pár věcí, které se dají vylepšit, ale jako pilotní nahrávka celého projektu Depeche Mode LHN 2009 dopadl Tel Aviv na výbornou.

Tel Aviv - Ramat Gan Stadium 10/05/2009